Kovidská vakcinační ruleta

Featured Image

Blíží se den, kdy i těm zatím odolávajícím otrokům fašistického státu nastane povinnost vložit své tělo do experimentu s málo účinnými, zato slušně toxickými mRNA vakcínami proti čínskému viru. Cílem článku je poskytnout budoucím odpůrcům několik argumentů do
následného sporu se státem, pokud ten rovnou nepřikročí k deportacím do CoviSvětimi.

Co přesně způsobuje malou a krátkou účinnost vektorových i klasických vakcín není známo. Vektorové vakcíny jsou založeny na expresi funkčního virového S proteinu somatickými buňkami oběti vakcinace, očkovanec je tak vystaven všem jeho toxickým účinkům. Míra následků otravy je široká, individuální a zatím nepředvídatelná. O jednom z následků už psal MUDr. Ch., podíváme se i na další.

Začneme velmi stručným výběrem událostí z historie vakcinace. Vakcinace je majiteli zájmů a ubožáky stiženými posedlostí až exaltovaně afektovanými prohlášeními vydávána za triumf moderní vědy. Ve skutečnosti byla objevena neznámým člověkem z lidu a anglickému lékaři jménem Edward Jenner ji jako běžnou znalost sdělila ošetřovatelka krav na konci 18. století. Ta věděla, že když ona a ostatní děvečky prodělaly kravské neštovice, neonemocní lidskými. V té době měly (pravé) neštovice smrtnost 14% a dobová metoda imunizace nedefinovanou dávkou virů a sraček z puchýře nemocného (variolace) 2%. Imunizace příbuzným virem byla účinná a bezpečnější než variolace a její používání se v tehdejším civilizovaném světě (Anglie a USA) rychle rozšířilo. Vyvolává doživotní imunitu a řadí se tak na opačnou škálu intervalu účinnosti než triumf moderní vědy – mRNA vakcíny proti čínskému viru. (Aby bylo hned jasno: není to triumf, je to symbol úpadku.) Po neštovicích následovalo nějakých 180 let vývoje vakcín na skoro všechny infekční nemoce. Brzy se ukázalo, že vakcíny vyrobené některým z mnoha používaných způsobů se liší dobou a v menší míře i mírou účinnosti. Došlo i k nehodám, z nich poslední je ta s Gatesovou vakcínou proti HIV (nemoc AIDS) v Thajsku, a také k nárazu na limitu, kterým je stav, kdy vakcinací vytvořené protilátky zhorší průběh nemoci (ADE je prokázáno u horečky dengue, u RSV, a možná existuje i u SARS 2). Imunologie a molekulární genetika začala ty rozdíly slušně vysvětlovat a bohužel přitom víc a víc narážela na zájmy oligopolu několika velkých pharma firem a vznikl tak současný bizarní stav souběžné závislosti a nepřátelství. Business model pharma firem se ze zájmy jejich zákazníků překrývá jen okrajově: zájem zákazníků jsou preparáty (léky a vakcíny) účinné, zájmem firem jsou ty levně vyrobené a draze prodané (nástrojem jsou k tomu jsou patenty) a pokud snad někdo kritizuje další pro firmy skvělou vlastnost, nízkou účinnost, tak to zvládne marketing a lobbing, když ty ne, tak falšování výsledků testů, a když ani to ne, tak pronásledování lidí se špatným názorem mediálními fanatiky a státem. Není tedy překvapivé, že mRNA vakcíny na čínský virus nařízené EUSSR mají vlastnosti, které vyhovují hlavně výrobcům.

Všichni jsme byli svědky poklesu proklamovaného přínosu covid vakcín, až zbyla omezená účinnost po x-tém boostru, x je u nás dnes tři, v Izraeli čtyři. Jako první z legend o účinnosti padla ta, podle které plně opíchaní nejsou infekční. Infekčnost vakcinovaných vyplynula z praxe, my si ale ukážeme na práci drzých šťouralů, kteří PCR testem zkoumali množství čínských virů ve slinách a v nose symptomatických i asymptomatických nevakcinovaných a plně opíchaných. Celkem zpracovali 869 vzorků, kritériem byl počet amplifikací nutných k prokázání primery detekovatelného fragmentu viru. Primery i proby byly ty nařízené od CDC. Výsledek: Žádný rozdíl mezi vakcinovanými a nevakcinovanými ( kdyby se snad mezi vámi našel někdo chtivý celého článku, tak tady).

Opíchanci jsou před infekcí ve srovnání s vyléčenými chráněni jen dočasně a jedním z mnoha důvodů je i to, že vyléčení mají protilátky přinejmenším i proti virovému N proteinu. Liší se také v poměru IgG/IgA a populacích paměťových T a B lymfocytů. Nejdůležitější jsou paměťové lymfocyty k jejichž měření u živého člověka je třeba použít ne právě jednoduchou metodu flow cytometry a předtím vyvrátit námitku, že hledaných buněk je velmi málo a nejsou v krvi. Zjištění důvodu selhání vektorových i mRNA vakcín by pro jejich výrobce mohlo znamenat i konec kšeftu. Nepřekvapí, že ve veřejných zdrojích lze najít jen výsledky zkoumání na několika lidech.

Komisí EUSSR nařízené vakcíny způsobují řadu akutních i permanentních, mírných i závažných následků, eufemicky nazývaných vedlejší efekty. A způsobují je v míře u jiných vakcín nevídané, což platí zejména pro počet úmrtí.

Jak už ostatní autoři zmínili, následky se zaznamenávají do databází, z nich nejvýznamnější jsou americká VAERS a evropská ADR. Chcete-li v nich hledat, musíte se naučit jejich ne právě přátelská a přehledná pravidla moštárny. S povděkem jsou proto přijímány práce lidí, kteří obětují svůj čas a vytahají z databází data v použitelné formě. Než si ukážeme jednu takovou práci, je třeba se zmínit o reprezentativnosti dat. Data do databází vkládají lékaři a nemocnice.

Nikdo nemá povinnost data vkládat.

Vzniká tak oprávněné podezření, že reportována je jen frakce následků a že nelze zjistit, kolik následků nebylo vloženo. Existuje ale nejméně jeden velmi závažný následek, konkrétně anafylaktický šok, jehož zvládnutí vyžaduje hospitalizaci a vede-li k úmrtí, pak jej nelze zaměnit za jinou příčinu. Nemocnice vykazují ošetřování pojišťovnám a porovnáním s počtem ve VAERSu se zjistí alespoň přibližná míra nereportování. Tento postup vede ke skoro stejnému číslu, jako nezávislé alternativní postupy: ve VAERS jsou 2-4% všech případů. Podrobnosti jsou tady (64 stran textu).

Podstatná čísla z VAERS koncem prosince 2021:

Počet hlášených úmrtí na Covid vakcíny: 24300 – všechna hlášení, 9800 jen USA;

Život ohrožující: jen USA 11100, permanentní poškození: jen USA 11400.

Pro srovnání stejné kategorie pro součet všech ostatních vakcín od začátku VAERS databáze: 9500 – 5200 – 9900 – 12800. Nespadněte do nastražené pasti: jenom počet všech dosud aplikovaných vakcín proti chřipce převyšuje počet aplikovaných vakcín na Covid-19.

Údaje z databází lze použít k výpočtu čísla velmi nenáviděného farmaceutickými firmami. Number needed to treat (NNTT) jednoduše udává, kolika lidem je třeba podat preparát, aby se u jednoho projevil žádaný účinek. Aplikace na vakcíny (NNTV, V = vaccinate) udává kolik je třeba opíchat, aby se zabránilo onemocnění, případně úmrtí jednoho. Stejně jako já si asi myslíte, že počítat to pro Covid vakcíny je career killer.

Přesto to s použitím dat z Izraele dva Němci a jeden Holanďan udělali a ještě do toho drze vložili výpočet s daty z ADR kolik je třeba obětovat usmrcených vakcínou, aby se zabránilo smrti jednoho na čínský virus. Z pokusu na 1,8 milionu lidí v Izraeli s mRNA vakcínou Pfizer vyšlo, že k zabránění infekce prokázané PCR testem je NNTV 486 14 až 20 dní po první dávce, 433 21 až 27 dní po první dávce a 117 7 a víc dní až do ukončení sledování po druhé dávce. Pro symptomatické onemocnění 650 747 a 217, pro úmrtí 33334 a 16667. Poslední číslo pro úmrtí v článku chybí. Nikoho nepřekvapí, že z dat Pfizeru ze třetí fáze testů pro povolení vakcíny s 18 000 účastníků ve vakcinované větvi vyšlo NNTV pro positivní test 3x nižší a pro úmrtí taky.

Přecházíme k druhé metrice, vaxeři dál nečtěte. Z počtu usmrcených vakcínou v databázi ADR dodaných Holandskem počítali fatální collateral damage vakcinace. Data z Holandska použili protože škodlivých účinků v přepočtu na 100 000 lidí je nejvíc, a tedy nejblíže realitě. Výsledkem je, vyjádřeno nejmenšími celými čísly, že k zabránění tří smrtí vakcinací musíme přijmout dvě smrti na vakcínu a osm těžkých následků vakcinace. Pro pořádek nutno doplnit, že k argumentaci použitá práce není jediná a v té další jsou NNTV stejná hausnumera. Odkaz na ni v té použité. Do redakce časopisu rukopis dorazil začátkem června 2021. Šlo by namítnout, že od té doby bylo získáno víc dat a výsledky by se mohly změnit. Nemohly, protože konfidenční intervaly jsou úzké a na významnou změnu by bylo třeba mnoho milionů pro vakcíny velmi příznivých dat.

Účinné léky, jako například antibiotika, mají NNTT o dva řády menší a účinné vakcíny taky.

Slabší povahy už dopily panáka a můžeme tedy přejít k některým výživným negativním účinkům mRNA vakcín. Leccos platí i pro ty adenovirové. Vakcíny v těle nebohého očkovance způsobí výrobu funkčně zcela intaktního S proteinu čínského viru somatickými buňkami. S protein má řadu toxických účinků, které jsou do značné míry známy z případů těžkého průběhu nemoci, kdy se čínský virus dostane k vnitřním orgánům. V rozporu s teorií pronikají partikule s mRNA z místa injekce i do krve a lymfy a S protein škodí podobně jako celý virus. Když se mRNA vakcíny dostane do buněk epitelu cév, vyrobený intaktní S protein na jejich povrchu je rozeznán antigen prezentujícími B lymfocyty na straně do cévy a makrofágy na opačné straně. Buňky epitelu jsou zničeny, z místa se začnou šířit signály zánětu (z nich o IL-16, sFas a HGF už se tady psalo) a místo začne v závislosti na plošném rozsahu poškození krvácet do okolní tkáně. To za účasti destiček spustí kaskádu reakcí proteinů aktivujících fibrin a v konečném výsledku vznikne na místě sraženina (Mechanizmy a cesty aktivace fibrinu jsou slušně známy a lze je doporučit jako příklad precizně zkombinované vícecestné regulace reakce mnoha specializovaných proteinů, popis tady.) Po regeneraci cévního epitelu je fibrin ve sraženině plasminem aktivovaným dvěma na sobě nezávislými aktivačními mechanismy rozebrán na rozpustné peptidy. Není-li sraženina zcela rozpuštěna, putuje cévami až na místo, kterým neprojde a ucpe je. Je-li sraženin mnoho, mohou se spojovat. Klinický výsledek je thrombosis, ve VAERS častý vedlejší účinek (k němu je třeba ještě připočítat vysoký D-dimer, stav který může a nemusí rezultovat v thrombozu). S protein vyrobený podle mRNA vakcíny také v rozpustné formě cirkuluje v krvi a nějak souvisí s myocarditis, další závažným stavem způsobeným mRNA vakcinou.

Vedlejší účinky poškozující kardiovaskulární systém jsou devastující, jak pro postiženého, tak pro výrobce vakcín a není divu, že autor práce, kterou tady nedávno podrobně popsal MUDr. Ch., byl přinucen alespoň změnit její název, když obsah je patrně nevyvratitelný. Z názvu vypadla slova „dramatically“ a „warning“.

S protein dokáže překonat i barieru kolem nervů a způsobit Guillain-Barré syndrom. GBS je autoimunitní onemocnění postihující periferní nervy a dříve se objevil jako následek očkování proti „prasečí“ chřipce (H1N1).

Akutních poškození mRNA vakcínami je víc, snad chápete, že tady není místo na jejich úplný výčet. Koho to zajímá, najde si sám ve VAERS nebo ADR. Otázka za zlatý bludišťák je, zda lze nějak předpovědět, koho a jaké zranění může postihnout. Odpověď je, že nelze. Opíchanci hrají kovidskou vakcinační ruletu. Snad je trochu uklidní fakt, že pravděpodobnost jakéhokoli poškození je hodně menší než ta 1/6 v klasické ruletě se sázkou na život.

Bezpečné a účinné mRNA vakcíny (@MUDr. Kubek, komorní blb) mají také dlouhodobé nežádoucí účinky. S protein byl přistižen v buněčném jádře a co tam dělá, pokud se dostane do jádra imunoglobulin produkujícího B lymfocytu popsal experiment, který si teď přiblížíme. Geny pro obě části imunoglobulínů projdou při diferenciaci budoucích B lymfocytů řízenou rekombinací, při které vznikne obrovská variabilita antigen rozeznávajících Ig. Každý hotový lymfocyt má Ig rozeznávající jen jeden antigen a v průběhu prenatálního vývoje a v raném dětství jsou z jejich populace odstraněny ty, jejichž Ig reagují s vlastními molekulami. Lymfocyt aktivovaný mechanizmem prezentace antigenu pak v průběhu své reakce umí přepínat produkované třídy v kaskádě IgM – IgG – IgA. K přepínání použije stejný mechanismus řízené rekombinace, jaký už použil při tvorbě svého jedinečného Ig. Bylo prokázáno, že S protein čínského viru inhibuje proteiny, které rozeznávají konce DNA přerušené během rekombinace a brání jejich interakci s enzymy, které zlomy opravují. Podrobnosti tady. Samozřejmě to byl pouze pokus s lymfocyty a extrakty z nich in vitro. Spoiler pro vaxerské factcheckers: už jste slyšeli o potížích opíchaných Izraelců s překonáním chřipky?

Vaxeři tvrdí, že informace z mRNA vakcíny se nemůže dostat do genomu. Dokonce i gymnaziální učitel biologie mi to tvrdil a dostal po zásluze desetkrát podtrženou pětku. Lidský genom má v sobě pomníky celé evoluce. Všech 20 400 protein kódující genů zabírá něco přes 1% genomu. Jeden z pomníků je jistý typ degenerovaných retrovirů (LINE1), které se neumí správně vystřihnout a už vůbec ne vytvořit proteiny na svůj obal, zabírá 17% genomu. Některé mají zachovanou funkční reverzní traskriptázu, a přestože jsou jistými mechanismy drženy na uzdě, na případech in vivo je prokázáno, že občas se jim podaří šlohnout nějakou mRNA domácího a pak podle své kopie i dělat funkční mesengery se všemi následky rozštelované regulace množství produkovaného proteinu. Bylo jen otázkou času kdy se někdo podívá, jestli DNA kopie genomové RNA čínského viru, nebo dokonce mRNA z vakcíny, zachovalý RT – integrační mechanismus retrotranspozonů nepřenáší do genomu. Zkusili to v laborce Rudolfa Jaenische a bohužel v případě genomu viru vyšlože jo, vakcínu se asi neodvážili zkoumat. Našli dlouhé sekvence z 3 konce virové +RNA v genomu infikovaných buněk. Dobrá část špatné zprávy je, že integrovány byly jen části virového genomu, asi protože celý genom je na RT – integrační možnosti LINE1 moc dlouhý. Výsledek experimentu je zatím jediné racionální vysvětlení skutečnosti, že někteří rekonvalescenti mají dlouho po uzdravení pozitivní PCR, mají v séru S protein, jsou asymptomatičtí a nemají kultivovatelné viry.

Je zcela jisté, že se jednou najdou i integrované kopie mRNA vakcín. Sice místo uracilu mají pseudouracil, ale to je nechrání před reverzní transkriptázou. Analýzou sekvencí Moderny i Pfizera byly zjištěny a publikovány výrobci provedené modifikace pro zvýšení efektivity translace. (Jedna ze sekvencí, jsem líný hledat která, nebyla nikdy publikována a získána byla sekvenováním DNA reverzního transkriptu). Po integraci DNA kopie vakcíny do hostitelského genomu modifikace zajistí nezastavitelnou produkci S proteinu. Toxicita S proteinu byla v době vývoje vakcíny známa stejně jako aminokyseliny, které tvoří ACE2 rozeznávací místo i část, kde hostitelská proteáza štěpí S protein na podjednotky. Tato místa modifikována být mohla a nebyla, a můj odhad je, že úmyslně a s plným vědomým následků. Prostě místo pojistky tam dali drát a umí si zařídit, že je to nepraští a jejich barák neshoří.

Někdo si řekne co s vakcínami, když jsou na Covid léky. Některé jsou k sehnání nebo se i používaly, a jako remdesivir jsou zcela neučinné. Pak jsou trochu účinné, jako hydroxychloroquin, ivermectin a isoprinosin pro staré lidi, z těch v EUSSR seženete pouze isoprinosin. Monoklonální protilátky jsou hodně účinné, ale pouze proti původní variantě a deltě, proto po zásluze shnily ve skladech, jak prozradil ředitel Motola. Cyniky pobavila
aféra s článkem ve věhlasném časopise The Lancet o naprosté neúčinnosti hydroxychloroquinu, která musela být stažena, když se prokázalo použití progresivní, inkluzivní, genderově vyvážené vědecké metody, totiž že autoři upravili data aby vyšlo, co vyjít mělo.

Teď máme nové léky, ty správně drahé a od osvědčených pasáků politiků. Na jeden z nich se podíváme podrobněji, jmenuje se molnupiravir. Je to už déle známý analog přirozených ribonukleosidů, původně měl být na chřipku ale testy byly ukončeny pro toxicitu. Že je to starý lék použitý pro jinou než původní nemoc, podobně jako HCQ a ivermectin nevadí, protože je od té správné firmy, od Mercka. Na všechny varianty čínského vira je opravdu účinný a ani léčeného nenechá na pokoji, je silně mutagenní. Na rozdíl od jiných analogů nukleosidů (remdesivir, favipiravir) skutečně přinutí virovou RdRp k častému dělání fatálních chyb. Bohužel je také přirozeně metabolizován na deoxyribonukleotid a chyby pak dělají DNA polymerázy pokusného pacienta. Zjistilo se to elegantním pokusem, který se vám snad bude líbit. Současná molekulární genetika umí leccos a vytvořit buněčnou linii, která má od nějakého genu jen jednu kopii, je hračka. Ta co vystupuje v příběhu se jmenuje CHO-K1 a má jen jednu kopii genu pro HPRT, který ve funkčním stavu působí citlivost buněk na toxický 6-TG. Mutace v HPRT způsobí resistenci na 6-TG a to je v tkáňové kultuře snadno vidět. I dali CHO-K1 buňkám ribavirin, favipiravir a molnupiravir, a po nějaké době i 6-TG. Ano, uhodli jste, nějaké přeživší buňky byly jen z těch, které dostaly molnupiravir. Celá práce zde. Ještě si upřesněme měřítka: v tkáňové kultuře je asi tak o osm řádů méně buněk než v celém člověku; bylo identifikováno nějakých 500 genů, které se jako mutacemi poškozené supresory, aktivované onkogeny nebo alespoň jako pomahači podílí na vzniku rakoviny.

Podobný utrejch jako právě vychválený molnupiravir je i paxlovid od Pfizeru. Tvoří ho dvě složky, první z nich je inhibitor virové 3-CL proteázy, která ORF1 polyprotein stříhá na fukční RdRp, helikázu, endonukleázu a další virové lahůdky. První složka na lidi nemá známé nežádoucí účinky, zato druhá složka, ritonavir, inhibitor HIV proteázy má, a značné. To si najděte a přečtěte sami, končím, už mě psaní nebaví.

Komu se nelíbí, že v článku není žádná zmínka o nových a tentokrát už skvělých, účinných a netoxických vakcínách a lécích, najděte je na clinicaltrials.gov nebo na nějakých vědeckých Novinkách a napište o nich. Můžete i prozradit, ve kterém tečkovacím centru bude od února k píchnutí Valneva.

Jo, ještě prosba na lidi s přístupem do laboratoří provádějících PCR testy. Zajímají mně sekvence používaných primerů i prob, hodila by se i jména výrobců souprav na přípravu vzorků, RT a amplifikaci. Dík.

Ceterum censeo Unionem Europeam esse delendam.

Lets go Brandon!

 


16.01.2021 Anonymní Autor

 


Související články:


12345 (203x známkováno, průměr: 1,48 z 5)
12 698x přečteno
D-FENS © 2017