Kapitáni medicíny

Protože nevím, jak o někom napsat bez toho aby byl uražen a někoho žaloval, rozhodl jsem se napsat satirický článek o zcela fiktivní zemi, a zcela fiktivních postavách. Jakákoliv podobnost se skutečnými lidmi je pouze náhodná. Povíme si něco o zemi, která se jmenuje Fabie, a nachází se na kontinentu Čuzie.

Takže v zemi Fabie se novináři předhánějí v tom, jak kvalitní tam existuje zdravotnictví. Je prý srovnatelné s jakýmkoli zdravotním systémem na východ od Fabie. Lidé ve Fabii tomu věří. Je jim jedno, že na náhradu kloubu čekají roky, zatímco na východ od nich jde o týdny. Věří i tomu, že je ošetřují kvalitní odborníci, a to navzdory tomu, že když si něco zlomí, tak jim lékař pocházející ze západní, bratrské země připraví “dliažku”, která způsobí, že kost sroste křivě. Hlavní pro pocit, že zdravotnictví je kvalitní, jsou mediální zprávy o obětavých sestrách, lékařských odbornících, které snad svět nikde jinde neviděl a kvalitním managementu nemocnic, který hlídá hospodárnost a nedopouští plýtvání.

Nechme sestry sestrám, až na Mgr. odbornice na slovo vzaté opravdu dělají svojí práci výborně. Jako garanti kvality působí ve Fabii lékaři – odborníci, kteří to celé zastřešují, stejně jako manažeři, kteří zdravotnictví manažersky kvalitně řídí a za to pobírají třikrát větší plat než jakýkoliv řadový lékař. Na jedno oddělení připadá zhruba jeden manažer s titulem CEO, CIO, ředitel personalistiky, ředitel rekruitingu, vedoucí marketingu, ředitel nákupu apod. Manažeři jezdí povinně do práce vozy značky Audi, jen občas je povolena ekologická Tesla. Cílem karierního růstu lékařů ve Fabii tedy není odborná kvalifikace, ale dosažení minimálně polomanažerské pozice. Pojďme si o několika lékařích nebo manažerech ve zdravotnictví Fabie něco povědět.

Prof. Dr. Hautfalte

Profesor staroslavné Univerzity v hlavním městě Fabie má štěstí – nejenom, že je předostnou kliniky, zároveň ředitelem nemocnice, navíc smí působit ve vlastní soukromé klinice, resp. kosmetickém studiu, a nebrání mu v tom žádné podmínky jeho pracovní smlouvy. Takovýto souběh funkcí a činností ve veřejné a soukromé části zdravotnictví je na východ od Fabie nevídaný, ale ve Fabii naprosto běžný. Jak se říká, silnější pes Dr. dá. Navíc Prof. Dr. Hautfalte z čiré dobročinnosti zkoumá ve svém kosmetickém studiu přípravky, které mohou lidem pomoci, nic za to nechce, a ještě prodělává. K tomu ho zdobí vedoucí funkce v mezinárodních organizacích, což novináři ve Fabii často považují za garanci odbornosti. Bohužel je to ale jenom výraz toho, že se mezinárodní organizace po pádu tzv. ocelové opony sháněly po zástupcích z východní Čúzie, aby ukázali, že země jako je Fabie považují za rovnocenného partnera (nepovažují, všichni na východ od Fabie vědí, že to ve Fabii stojí za starou belu, ale člověk musí myslet politicky).

Judiciar Louis

Mr. Louis je vrcholný zdravotnický manažer. Jeho hlavní zásluhou je to, že přesvědčil lékařské osazenstvo své nemocnice, aby se lépe staralo o takzvané dortíky – tedy lidi, kteří mají nějaké rozhodovací pravomoci ve státní správě Fabie. Jinak je jeho zásluhou už jenom to, že se mu podařilo (za pomoci domovské strany FSSD) stát se ředitelem největší nemocnice v zemi, s garantovaným nejlepším financováním. Ta nemocnice totiž za léčbu dostává (vůlí boží) 2x-3x víc peněz za stejné výkony než jiné nemocnice ve Fabii. Přesto se chodbě s ordinacemi, ve kterých se rozhoduje o náhradě kloubů apod. přezdívá “Wall Street”, protože objevit se tam jako pacient bez dostatečného finančního krytí rovná se krachu, tedy toho, že se pacient nedožije konce tvz. “čekačky”. Poslední, ale ne nevýznamnou zásluhou Mr. Louise je fakt, že v jeho nemocnici sněží jenom trochu a ne tak extrémně, jako v další prominentní nemocnici, která (z jakéhokoli důvodu) existuje o 500 m směrem na jih.

Prof. Nähmaultier

Tento člověk se specializoval na lékařský obor, ve kterém sedíte za stolem, kontakt s pacientem nemáte, zpracováváte čísla. Jmenuje se to pipimiologie. Jeho kariéra nabrala 1000% původních obrátek se vstupem Fabie do východního společenství států v Čuzii, takzvané Čuzijské unii. Od toho vstupu totiž platily studie provedené ve Fabii pro celou Čuzii a mohly být použity pro schválení léků nebo očkovacích látek. Najednou se naučil pořádně kondomsky (kondomštinou se mluví v Kinkdom (sic!) of Kondom a je to tzv. lingua franca vědy), zpracoval správně statistiku, začal publikovat v časopisech s vysokým vědeckým impaktem – a to všechno jen s vědecky povolenou pomocí sponzorů, tj. výrobců těch látek a léků. Najednou z něho byl profesor. Mě osobně by zajímalo, proč měli sponzoři takové problémy rekruitovat potřebné množství pokusných dětí v tzv. starých státech Čuzijské unie, a najednou to šlo v novém členském státě. Představuji si to eticky zhruba tak: “tady podepište souhlas se studií, nebo snad odmítáte povinné očkování?!!” nebo “tady máte 200 Kč, tak jakápak rizika”. A najednou bylo ve studiích dost pokusných dětí, studie byly publikovány, léky a očkovací látky byly schváleny k použití, Dr. Nähmaultier se stal profesorem, protože tolik publikoval – a navíc si z výdělku nakoupil spoustu nemovitostí. Dcera pana profesora měla firmu na provozování studií, chudinka, ale nic nevydělala, náklady byly moc vysoké. Pak přišel COVID a všichni ve Fabii si mysleli, že to s nima Nähmaultier myslí dobře, že je chce chránit před zlou nemocí, a ne jenom vydělat. Protože byl profesor a protože o něm média psala jako o největším odborníkovi v zemi. Aneb jak se stát ve Fabii odborníkem: study nurse placená firmou sbírá výsledky, statistik placený firmou zpracuje výsledky, jazykový editor placený firmou napíše článek (+ předá výsledky ke schválení úřadum Čůzijské unie) a vy tam budete stát jako hlavní autor.

Prof. Malesh

Na stranu přírody se v době COVIDu přiklonil i prof. Malesch – nějakým způsobem se dovolává přírodních sil selekce mladých a zdravých proti starým a nemocným a horuje za očkování. Přesto že jde o specializovaného chirurga, který slovo “virus” zná jenom z novin a ze studia před 50 lety, staví se do role odborné autority. Prof. Malesh je ale v odborných kruzích dobře znám – jako chirurg s příšerným třesem rukou, který na operační stůl dotáhne i lidi co tam nepatří, aby si vylepšil svoje statistiky operací, například tumorů “uprostřed hrudníku”.

Před pádem tzv. železné opony byl jako prominentní syn chirurgického šéfa kliniky poslán s celou rodinou na východ, do spojených států východních jako stážista, a světe div se, spolehlivě se – s celou rodinou – ještě před pádem ocelové opony vrátil, aby se po pádu ocelové opony v rámci nadále existujícího systému bekantštaftů stal šéfem sám. Sice o sobě šíří tzv. disidentskou pověst (jeho otec byl za protirežimní činnost vyhozen z kliniky – ve skutečnosti odešel z jedné kliniky na místo _šéfa_ jiné kliniky) – ale nějak to už poslední dobou není věrohodné.

Ve Fabii žijí odsouzenci, kteří nejsou díky Prof. Maleshovi ve vězení – přestože jsou smrtelně nemocní, lyžovat do Alp jezdí. Prof. Malesh jim zařídil takovou jizvu, že je na první pohled vidět (přímo na krku) a vytrvale jim píše dobrozdání o tom, jak jsou neustále ohrožení na životě. Protože ve Fabii není nikdo schopen požádat o externí názor (třeba z východu), zůstávají odsouzenci na svobodě.

Prof. Zdravotníbratr

Ve Fabii existuje určitá tendence povolávat naprosté debily a podívíny k profesurám, protože co jiného s nimi. Persistuje-li debil delší dobu na fakultě, dostává se mu akademického postupu, aniž by jeho výzkum dával jakýkoli smysl. Takoví docenti a profesoři jsou tedy hlavně na periferních univerzitách, jako je tvz. UJEB nebo také Severofabijská univerzita, ale vyskytují se i v hlavním městě. Smutné je, že Fabie své profesory platí z veřejných peněz, taknějak nárokově, aniž by očekávala nějakou adekvátní činnost. Tak se stane, že se někdo kdo se ve volném čase zabývá chováním své kočky najednou stane váženým profesorem, a jeho slova, jakkoli ujetá, mají nějakou váhu. Prof. Zdravotníbratr prorokoval ve Fabii až třísetprocentní úmrtnost na COVID, což se (bohužel pro něj) nesplnilo.

06.06.2021 Anonymní autor

Související články: