Podivné argumenty elektromobility

Kdykoliv se dáte do řeči s nějakým zapáleným propagátorem elektrických aut, slyšíte obvykle podobné argumenty, proč elektroauto ano a proč je to budoucnost. Nebo dokonce prý už přítomnost.

1. Elektroauto je bezemisní, má nulové CO2, je čisté, zelené, ekologické…

Zjevná nepravda „nulové emise“ už se dneska neříká, přesnější je „nulové lokální emise“. Elektroauto nejezdí na nějakou volnou energii, musí se nabít jeho baterie a to elektřinou, která se někde musí vyrobit. V ČR je to převážně uhlí nebo jádro, těch opravdu „zelených“ zdrojů je tu málo, větrné a solární elektrárny vyrobí v ČR tak do 5% elektrické energie. A i ta solární nebo větrná elektrárna představuje nějakou ekologickou zátěž, postavit mnohatunový betonový sloup spotřebuje něco energie, výroba fotovoltaických panelů dtto, navíc na jednotku vyrobené energie je to dost velká zastavěná plocha. I ta vodní elektrárna představuje zásah do přírody. I ten kůň jako jediný dopravní prostředek před mnoha lety, byl sice bio a eko, ale člověk ho vlastně musel donutit, aby ho vozil nebo tahal.

2. Elektroauto jezdí zadarmo nebo skoro zadarmo.

Zadarmo vám nikdo nic nedá a často to „zadarmo“ je to úplně nejdražší. Že vám Tesla slíbí „doživotní nabíjení zdarma“, no když zákazník dává za něco svoje peníze, tak to určitě zadarmo není. Prostě si to předplatil v ceně auta. Že ta elektřina na dobíjení vyjde levněji než by stál benzín u klasického auta, no dobře, ale když si pak spočítáte TCO, už to tak hezky nevychází, není divu, když elektrické auto je 2x-3x dražší než to klasické.

3. Strčte nos k výfuku vašeho auta nebo se s ním zavřete v garáži s nastartovaným motorem…

Proč by tohle někdo dělal? Zavírá se snad někdo s Teslou v garáži? Strká někdo nos k zadnímu nárazníku nebo dokonce k tomu pravému výfuku = komínu elektrárny?

Kromě toho, asi by se člověk v té zavřené garáži přímo neotrávil (sebevražda nastartovaným autem už není tak jednoduchá jako dřív), spíš by se udusil, podobně jako s igelitovým pytlíkem na hlavě, kdy prostě spotřebujete všechen kyslík a CO2 dýchat nemůžete, pokud nejste strom. (To není návod! Bez kyslíku umřete do pár minut, takže to, děti, doma nezkoušejte.)

4a. Obnovitelné zdroje energie: můžete nabíjet OZE, můžete si koupit OZE…

Jo, můžete si na střechu domu dát svůj solární panel, z něj natáhnout prodlužku k wallboxu a tam nabíjet svoje elektroauto… akorát budete čekat, než vyjde Slunce a to na tak dlouho, aby vám to dobilo baterie. S větrnou elektrárnou na tom budete podobně, jen budete čekat na vítr. Ale budete nabíjet jen z OZE, no není to fantastické?

Nebo si pořídíte nějaký zelený tarif, kde vám dodavatel elektřiny zaručí, že elektřina do vaší zásuvky „přitekla“ jen z OZE. Dostanete na to certifikát, což je v reálu prostě kus potištěného papíru, zatímco elektřinu ve skutečnosti odebíráte z distribuční sítě, kam je dodávaná z různých zdrojů (v ČR přes 70% jádro + uhlí). Elektřina se nedá přímo skladovat, co se aktuálně vyrábí, musí se aktuálně spotřebovat, možnosti akumulace jsou omezené a můžete se spolehnout, že v noci určitě nenabíjíte ze Slunce.

4b. Tak si dobijeme elektřinou vyrobenou v německých větrných elektrárnách, to je taky OZE.

Mezi vaší nabíječkou například v Praze a větrnou elektrárnou na pobřeží severního moře je asi tak 500 kilometrů. I když je obojí připojeno do jedné přenosové soustavy, víc té energie do vaší zásuvky přiteče třeba z uhelné elektrárny v Mělníku. Pokud vůbec nějaká z Německa přiteče, ČR totiž celkově víc elektřiny vyváží než dováží.

Další známý problém je, že když začne v Německu opravdu hodně foukat, vyrobí to tolik energie, že to naše přenosová soustava nezvládne a reálně hrozí její kolaps = blackout. Proto byly u hranic s Německem nainstalované regulační transformátory, které tu energii omezí, aby k tomu kolapsu nemohlo dojít. Mimochodem, byla to investice za 1,6 miliardy.

5. Ale benzínové auto vypouští z výfuku CO2 a další jedovaté látky!

Moderní benzínové auto má katalyzátor, řídící jednotku a řadu senzorů pro optimální spalování, takže vypouští cca 100-130g CO2/km a do 1g těch jedovatých látek: CO, HC, NOx… je to přísně regulované příslušnou EURO normou.

Při výrobě elektřiny také vznikají odpadní látky, spousta CO2, uhelný popel, vyhořelé jaderné palivo. Bez toho to prostě nejde (pokud nebydlíte v Norsku, kde se 99% elektřiny vyrábí z vody, jenže to je asi jediná země na světě, která má tak příznivé geografické podmínky; v ČR je energie z vodních elektráren asi 3%, to je jak plivnutí do rybníka).

6. Podívejte jak se elektrická auta dobře prodávají, jen houšť, jednou budou všechna auta elektrická. Už se na to těším.

Příklad? Porsche Taycan, nejprodávanější model této značky v roce 2020 bylo právě elekrické Porsche. Auto s aktuální cenovkou 3 000 000 korun, ovšem to je základní cena, verze Turbo S už je za 5 mega…

Příklad číslo 2: Škoda Citigo elektro, byl to takový obchodní úspěch, že se všechna elektrická Citigo vyprodala a nová se už nevyrábí. Realita? Škoda Citigo bylo takové nechtěné dítě Škody, byl to jen přeznačený VW up! (a stejné auto byl Seat mii), vyrábělo se v Bratislavě, ovšem bylo to docela úspěšné auto, podobně jako dříve VW Lupo/Seat Arosa, nákupní taška na kolečkách. Ale jen do té doby, než se automobilka rozhodla ho obětovat v zájmu snížení emisí CO2 celé flotily. To je ten pravý důvod, proč Škoda ukončila výrobu benzínových citigo, pokuty za nadlimitní emise CO2. Bylo potřeba vyrábět jeden model plně elektrický. Dojezd sice jen 200km, ale do města by to stačilo a cena? Lidových 499 000 Kč. Za tak malé auto dost, ale za elektroauto vlastně málo, auta jiných značek stojí tak od 800 000 nahoru… Už vám svítá? Na každém kusu elektrické škody citigo výrobce tratil asi 200 000 Kč.

Takže na co se těšíte? Na budoucnost, kde budou elektrická auta jen pro bohaté? Nebo kde budou elektrická auta dotovaná – z čeho? Z prodeje benzínových a naftových aut? Další daňová zátěž uvalená na ty chudé, kteří si nemůžou dovolit Porsche Taycan, ale holt jen nějaké obyčejné benzínové auto. A ti ještě chudší jen to ojeté, protože na nové prostě nemají.

7. Ale na výrobu jednoho litru benzínu je potřeba 1,5 kWh elektřiny!

A vy zase bijete černochy?

Ropa se těží z vrtu, pak se dopravuje do rafinérie, pak se zpracovává a jeden z produktů je benzín (další motorová nafta, další LPG…) a ten se dopravuje do čerpací stanice, kde si ho koupíte.

Elektřina taky nevzniká jen tak z ničeho, uhlí se těží v dole, dopravuje do elektrárny, pak spaluje, vyrobená elektřina se s nějakými ztrátami přenáší přes vedení a transformátory až do zásuvky, kde si dobijete elektroauto. I to dobíjení, vybíjení a elektrický pohon má nějakou účinnost. 1kWh vyrobené elektřiny neznamená 1kWh uložené do baterie, je to vždycky míň.

I to auto, ať už benzínové nebo elektrické, se musí vyrobit, což je samo o sobě ekologická zátěž. Kdybychom naházeli na hromádky všechny ty rafinérie, doly, vrty, elektrárny, ale i výrobu aut, došli bychom k zajímavým číslům, možná by elektroauto vyšlo na provoz líp, možná hůř než to benzínové. Určitě to ale není tak, že provoz elektroauta se vším všudy je za nula CO2, zatímco benzínové žere benzín, olej, elektřinu a trávu u cesty. Provoz každého auta spotřebovává nějaké zdroje. Každého.

8. Benzínový motor má účinnost 30%, zatímco elektrický 95%.

Poměřování pinďourů? Asi jako když se nějaký TDIčkář chvástá svou úžasnou spotřebou 3,5 litru nafty na sto, holt oproti benzínu má turbodiesel vyšší účinnost.

Benzínový motor vyrábí pohybovou energii a spoustu tepla, které se alespoň využije v zimě na topení v autě. Když se elektřina vyrábí spalováním uhlí nebo štěpením jader, vzniká taky spoustu odpadního tepla, které ale zůstane v té elektrárně (a buď se „vyhodí“ nebo použije na vytápění domácností, ale jen v topné sezóně a bohužel je to asi to nejdražší teplo). Když si chcete zatopit v elektroautě, musíte elektricky a to vám snižuje už tak omezený dojezd.

Zákazníka nebo uživatele auta účinnost pohonu zajímá jen okrajově, pokud vůbec. Zkuste to najít v katalogu třeba volkswagenu.

9. Podívejte se do Norska na jejich cestu k elektromobilitě, jednou to u nás bude taky tak.

Norský elektrický zázrak má dvě hlavní příčiny. Za prvé, někdy v roce 1970 tam objevili velká ložiska ropy a slušně na tom zbohatli. Za druhé 99% elektřiny se tam vyrábí ve vodních elektrárnách. Taková elektřina je levná a jednoduše se vyrábí, prostě postavíte přehradu, dáte tam vodní turbínu a voda vám s ní točí. Nemusíte řešit nějaké palivo, uran, uhlí, plyn, nemusíte ho těžit ani vozit. Voda prostě teče. Pokud na to máte geografické podmínky, můžete si pískat.

Tady v ČR už jsme postavili vodní elekrárny asi všude, kde to šlo a stačí to na pokrytí asi 3% energie. Jo a s tou ropou, víte, že se v ČR těží ropa? Nevíte? Ani se nedivím. A pokud to víte, tak je vám jasné, že na ropě ČR nikdy nezbohatne. Té ropy je v ložiscích na území ČR prostě málo.

10. Omezený dojezd elektroauta není žádný problém, když průměrně každý s autem najede 28 km denně…

Průměrný plat v ČR je asi 35 000 Kč, dámy a pánové, kdo z vás to má? A co z toho plyne?

Průměrný plat je vám k ničemu, když vy s tím svým nedosáhnete na hypotéku a musíte bydlet v podnájmu. Stejně tak průměrný nájezd vám v ničem nepomůže, když byste s elektroautem nedojeli tam, kam potřebujete. Nebo byste sice dojeli tam, ale už se nevrátili domů. Nebo byste se vrátili, ale až za dva dny, až se vám to auto dobije. Nebo byste i tam jeli dva dny, protože to bez několika dlouhých zastávek na dobíjení nedáte.

11. Použitá baterie z elektroauta se dá recyklovat nebo použít jako úložiště energie.

To mi jako zákazníkovi pomůže v čem? Koupím si elektrické auto, které je 2x-3x dražší než to klasické, i přes jednodušší konstrukci (elektromotor vs. spalovací motor) až 2/3 ceny auta tvoří baterie. Po ujetí např. 200 000 km se sníží dojezd natolik, že baterii bude třeba vyměnit. V čem mi jako zákazníkovi pomůže, že moje stará baterie bude někde dál sloužit? Když moje benzínové auto doslouží, k čemu mi je, že si z něj třeba někdo postaví kurník pro slepice? Nebo že se zrecykluje, tzn. pošle se do hutí, kde se přetaví na nové plechy, nové hliníkové slitiny?

12. Cena elektroaut je zatím vysoká, ale bude klesat.

Jo, asi bude, ale klesne na tolik, kolik stojí dneska běžné benzínové auto? Vedle toho cena benzínových aut bude stoupat, už to začalo. „Elektrické auto za cenu benzínového“, řekl šéf Renaultu a vzápětí se cenovka Dacie o třetinu zvýšila. Tohle je ta elektrická budoucnost? Elektrické i benzínové auto bude stát stejně, jen cena toho benzínového bude uměle navýšená…

Trh s auty není jen o těch nových, ale taky o ojetinách, auto změní během svého života několikrát majitele i cenu. Když si dneska koupím desetileté ojeté benzínové auto, bude mít pořád stejný dojezd, jako když vyjelo z továrny, zhruba stejnou spotřebu, prostě bude použitelné zhruba stejně jako když bylo nové. Samozřejmě bude potřebovat nějaký servis a údržbu. Když si za 10 let koupím elektrické auto, budu se muset smířit se sníženou kapacitou baterie, nebo ji budu muset vyměnit. A to buď za použitou, což bude tak trochu z bláta do louže, nebo za novou, což bude buď stejně drahé jako to ojeté auto nebo mnohem dražší. Lákavá představa? Koupit za 200 000 Kč ojeté auto a za dalších 200 – 400 tisíc baterie, abych ho mohl používat aspoň tak, jako když bylo nové?

Tohle je ta budoucnost osobních automobilů?

Na závěr malé srovnání, za kolik se prodávají stejná auta v Německu a v Norsku (přepočet z norských korun na EUR aktuálním kurzem):

VW Golf Life (benzínový) cena v Německu / v Norsku: 24945 / 34362 EUR

VW ID3 (elektrický) cena v Německu / v Norsku: 31495 / 29863 EUR

Pozn.1: Proč neporovnávám s českými cenami? No protože cenu VW ID3 mi to na českém webu neukazuje, prý je vyprodaný.

Pozn.2: Na německém webu je ještě základní VW Golf za 20395 EUR, ale ten v norském ceníku není.

Pozn.3: Berte to s rezervou, neumím norsky, tak nevím jistě, jestli porovnávám 1:1 stejná auta. Bral jsem základní ceny, může se to lišit výbavou. 10 000 EUR rozdíl u stejného benzínového golfu je každopádně síla.