Nebavte se s policajty Carmageddon edition

Věnuji nemálo svého času tomu, abych vysvětlil co nejvíce lidem, že se s policajty prostě nemají bavit. Že mají odepřít výpověď, když se jich na něco ptají a nesmí odpovídat na jejich otázky, protože kdokoli mluvil s policajty toho nakonec litoval.,

Dělám tak v naivní víře, že už nikdy nebudu slyšet ani číst příběhy o tom, že někdo způsobil sobě nebo svým blízkým trestní stíhání završené trestem odnětí svobody, protože žvanil. Také bych rád věřil, že to ti lidé řeknou dalším lidem a ti to řeknou zase dalším lidem a tak se stane, že i obyčejný fízl takhle během služby třeba pětkrát uslyší větu „Lituji, pane policisto, ale já na vaše otázky v žádném případě odpovídat nebudu.“ Za takové situace by počet řidičů či osob obecně, kteří jsou obviněni z něčeho, co nespáchali, okamžitě a dramaticky klesl. Co si lze přát víc.

Jenže pak si přečtu něco takového a obstoupí mě totální zoufalství.

U Žandova došlo k tragické nehodě. Řidič přes zamlžené sklo neviděl muže ležícího na silnici

Co se tam stalo? Řidič vozidla VW Golf přejel ve čtyři ráno osobu, která se válela na silnici. Z článku jsme se nedozvěděli, jak se tam ta osoba dostala. Zda jí například přejel někdo jiný, nebo byla podnapilá, nebo měla nějaký jiný problém. A asi se to nedozvíme, protože už to není podstatné. Policejní vyšetřování se vydalo zcela jiným směrem: „Z důvodu zamlžení čelního skla včas nevšiml ležícího muže na komunikaci. Došlo ke střetu s touto osobou,“ popsala mluvčí policie Vladimíra Šrýtrová.

Popřemýšlejme o tom chvíli. Od koho se policisté mohli dozvědět, že řidič měl zamlžené okno? No přece od něj samotného. To znamená, že se jednalo o neinformovaného řidiče neznalého toho, jaké pasti klade soudobý právní systém. Řidič policii vypovídal a sdělil jí přitom věci, kterých bude později litovat a které by bez jeho spolupráce neměla šanci zjistit. Nedost na tom, tenhle pán zašel ještě dál. On neposkytl pouze informaci, že měl zamlžené sklo, on navíc ještě k tomu vytvořil příčinnou souvislost této skutečnosti s nehodou. Pro žalobce to bude perfektní munice.

Jinými slovy, zcela dobrovolně přiznal, že nehoda se stala v důsledku jeho nedbalosti a porušením povinností podle § 4 pís. a) zákona č. 361/2000 Sb, dále vícero povinností určených v § 5 téhož zákona, ačkoli to podle všeho není vůbec pravda.

Nehoda se stala ve čtyři ráno. V tu dobu je tma jak v pytli. Osobu povalující se na silnici by nejspíš neviděl, ani kdyby sklo zamlžené neměl. Dále můžeme spekulovat o tom, zda sklo bylo skutečně natolik zamlžené, aby bránilo v tom včas spatřit osobu ležící na silnici, protože nejsou jen skla zamlžená neprůhledná a nezamlžená průhledná, ale také spoustu stavů mezi tím. A přede vším je zde ten triviální fakt, že ta osoba neměla na silnici co pohledávat. Jenže tohle všechno už je teď nepodstatné, protože dotyčný pán sám doznal, že a) měl zamlžené okno b) neviděl ležící osobu právě proto. Kdyby mlčel, celá událost by byla uzavřena jako nešťastná náhoda, která to také ve skutečnosti je.

Co se tomu pánovi přihodilo, že měl potřebu se takto svěřit policejním orgánům? Nic zlého, vlastně se to může stát i mnohým z nás. Jako všichni slušní lidé, pocítil potřebu své jednání omlouvat. Jezdit autem po lidech není v současné společnosti tak docela lege artis a člověka to vyděsí, pokud tedy nehraje každý den tři hodiny Carmageddon. Nepřišel v ten moment na nic lepšího, než uvést, že měl zamlžené okno. To se stává často, hlavně slušným lidem. Řidiči tak policii uvádějí, že chodce neviděli, protože měli něco v zorném poli, nebo že se bavili se spolujezdcem a nedávali pozor a podobné nesmysly, které se možná ani nestaly, ale dotyční je uvedli, protože tím chtěli jakoby omluvit to, co se stalo. Policisté čekají na takové chyby a různě podezřelé podporují v tom, aby je dělali. Nejvíce zranitelní touto podlou taktikou jsou slušní lidé a ti o to snadněji dostanou do velkých problémů.

Lidi, pro boha živého, až do nejdelší smrti, nebavte se s policajty. Nevypovídejte proti sobě. Vůbec s nimi nemluvte, řekněte že nebudete vypovídat. Nebo že jste otřeseni po nehodě. Nebo že si nic nepamatujete. Nebo ať si políbí prdel. To je dohromady jedno. Hlavní je neříkat věci, které pomohou jim a uškodí vám.

Lidé se často domnívají, že když na místě nebudou nic říkat, tak že na ně budou fízlové činit nátlak nebo že se budou zlobit. To se však v praxi skoro neděje. Jistě, možná to zkusí, budou říkat takové ty vyčítavé věty typu „to se musí sepsat“ a „vy nám k tomu nic neřeknete“, ale pravda je taková, že sepsat to musí oni a vy máte právo nevypovídat po celou dobu. Zlobit se nebudou. Oni totiž moc dobře vědí, že nevypovídat je správně a sami by taky nevypovídali, kdyby na to přišlo. Shodou okolností jen několik málo kilometrů od místa této události došlo v roce 2014 k jiné nehodě, při které policista nezvládl řízení služebního Transporteru a narazil čelně do kamionu, přičemž zahynuli dva lidé. Později uvedl, že „najednou se přede mnou objevilo čelo kamiónu“. Vůbec neměl potřebu vykládat svým kolegům fízlům, že jel za nepříznivých povětrnostních podmínek vysokou rychlostí po silnici pokryté sněhem s vozidlem v nevyhovujícím technickém stavu.

S vypovídáním policajtům není kam spěchat. Pokud máte neodolatelné nutkání s policisty mluvit, ještě dostanete příležitost. Když na místě nebudete vypovídat, stejně si vás předvolají. Na fízlárnu v rámci vyšetřování a pak dále ke správnímu orgánu, pokud jde o přestupek, nebo na kriminálku, pokud jde o trestný čin. Tam můžete už přijít připravený a s právníkem. Takže na místě bezprostředně po nehodě platí jen jedno pravidlo: Nemluvit.

26.09.2020 D-FENS

Související články: