(Ne)vypovídat

Rád bych se se čtenáři dfens-cz.com podělil o nemilou zkušenost s Policií ČR. Vedl jsem civilní spor (byl jsem žalovaný), kdy nájemník bytu požadoval nesmyslné plnění – samozřejmě, jak to v naší zemi chodí, tak protože jsem byl já majitelem bytu a tedy ten zlý kapitalista, byl mu odpuštěn soudní poplatek, zdarma přidělen advokát a to i přes to, že žalobce je sám vlastníkem jiné nemovitosti a pobírá pravidelný příjem.

Žaloba byla zamítnuta a žalobce podal odvolání (doposud není rozhodnuto).

Následně mi po několika měsících přišla výzva od Policie ČR, že je prověřována trestní věc – neoprávněného zásahu do práva bytu, kde jsem podezřelý, jelikož shrnuto – neposkytl jsem nájemníkovi nesmyslné plnění, kterého se domáhal žalobou (a soud ji zamítl, byť prozatím nepravomocně), tak mu vlastně bráním v řádném užívání bytu.

Vzhledem k tomu, že v dřívější komunikaci se nájemník nezdráhal mi neustále připomínat, že jeho bratranec pracuje na Policii ČR a že tam dokáže lecos zařídit, odmítl jsem na podání vysvětlení vypovídat.

Více než půl roku jsem o věci nevěděl, když mi následně bylo doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání. Jeho kvalita byla šílená – podepsaný vyšetřoval si zaměňoval pojmy s dojmy, označil tam úplně jinou nemovitost, jiné osoby, apod. Když jsem to četl, nechtěl jsem ani věřit, že je něco takového možné, že je možno zahájit trestní stíhání bezúhonné osoby, když Policie vaří úplně z vody. Zarážející tam bylo uvedení, že jsem údajně nechal odstranit v zimních měsících okna z bytu, abych nájemníkovi znemožnil bydlení (sice nevím proč, když hradil nájemné, ale budiž). V tuto chvíli jsem se opravdu třásl hrůzou, že si okna vymontoval právě nájemník, aby mě očernil, rychle jsem vzal kameru a jel k dané nemovitosti a samozřejmě okna byla na svém místě, jako ostatně jsou již asi 15 let. Žádné poškození, demontáž, ani nic obdobného se neudálo.

Zarážející je, že policejní služebna je od toho místa asi 1 km vzdušnou čarou, ale i tak se příslušníci neobtěžovali si věc na daném místě alespoň obhlédnout.

Proti zahájení trestního stíhání jsem podal stížnost a s velkou úlevou jsem následně četl po dvou týdnech rozhodnutí státního zástupce o zrušení trestního stíhání, avšak zarazila mě v něm tato část textu:

„Zároveň nutno podotknout, že XXXX odmítl ve věci před vydáním napadeného usnesení podat vysvětlení, jak jednak sdělil písemně dopisem ze dne XXX, dále dne XXXX v rámci dožádání, opakovaně odmítl i součinnost při dokazování a odmítl policejnímu orgánu poskytnout listinné důkazy s odkazem na ústavní právo zákazu sebeobviňování, což sice bylo jeho právem, nicméně policejní orgán měl tak k dispozici jen pohled a stanovisko z jedné strany (poškozeného), čímž obviněný přinejmenším přispěl k zahájení trestního stíhání, kdy součinnost poskytl a stanovisko sdělil vlastně až ve stížnosti proti napadenému usnesení, jakož i poskytl některé listinné důkazy, o kterých policejní orgán neměl ponětí.“

Opravdu to takto funguje? Měl jsem za to, že v trestním řízení nesou důkazní břemeno orgány činné v trestním řízení, nikoli podezřelý.

Doplňuji, že ani do stížnosti jsem ovšem žádné nové skutečnosti neuvedl, pouze jsem znovu upozornil na probíhající civilní spor, který byl ale policii znám, jelikož jej citovala v zahájení trestního stíhání a v tomto se neudála žádná změna, ani nebyly doloženy nové listiny nebo nové důkazy, proto poslední část usnesení státního zástupce „poskytl některé listinné důkazy, o kterých policejní orgán neměl ponětí“ je čistě nepravdivá, jelikož nic takového se neudálo.

Není na místě uvést ještě to, že když jsem po obdržení usnesení o zahájení trestního stíhání, byl nahlížet do spisu, tak na mě vyšetřovatel tlačil, že rovnou provedeme výslech obviněného. Byl jsem tam bez advokáta jen kvůli okopírování spisu, proto jsem nesouhlasil. Nicméně stále opakoval, že když se teď hned doznám do protokolu, že zařídí odklon od trestního stíhání, že je to už se státním zástupcem projednáno. WTF?

Zajímá mě názor čtenářů a jejich zkušenosti na právě (ne) vhodnost odmítnutí vypovídat. Z mé zkušenosti totiž vyplývá, že v policejním přemýšlení je odmítnutí vypovídat doznáním viny.

Z vykládání advokátů jsem nabyl dojmu, že při odmítnutí vypovídat je sice pravděpodobnější zahájení trestního stíhání, ale následně lepší pozice u soudu.

Je tomu tak? Jaké jsou Vaše zkušenosti?

21.04.2019 HD

Související články: