Non gratum anus oryctolagi

Vůbec nechápu tu averzi vůči skoroministryni ANO Taťáně Malé, co obšlehla diplomku. Ta ženská byla vysloveně talent, měla dostat příležitost v zájmu nás všech. Jsme to my, kdo bychom si měli ujasnit priority.

Chceme, aby pro stát pracovali nepochybní, inteligentní, slušní, ctihodní a respektovaní lidé?

No nechceme. To dá rozum, nejsme magoři.

To, že nám stát dosud ještě úplně nepřerostl přes hlavu a neřídí veškeré aspekty našich životů včetně kdy budeme chodit kadit, je zásluha dvou věcí. Jednak se občas najde někdo, kdo tyhle etatistické orgie přibrzdí a pak je to díky tomu, že lidi pracující pro stát jsou velmi často demotivovaní, líní nebo blbí, nejčastěji však demotivovaní, líní a blbí. Tyhle dvě věci drží stát zpátky. Kdyby nedej bože začali pracovat pro stát motivovaní, pracovití a inteligentní lidé, vypuklo by peklo. Znám pár lidí, kteří dělají pro stát jsou a jsou motivovaní, pracovití a inteligentní, přesto (nebo možná proto) stojí na správné straně a sypou státozmrdům písek do ložisek. Oni jsou tenká nitka, na které se houpají zbytky našich svobod.

Blbka, která napsala asi padesátistránkovou bakalářskou práci o tom, jak čurají králíci a pak „vystudovala“ nějakou právnickou Sorbonnu v Bratislavě je pro mě naprosto ideální kandidát na ministryni spravedlnosti. Nic lepšího snad ani neexistuje, protože to přivede dostatečně rychle cugrunt. Ta určitě udělá mnoho pro budování moderní pokrokové justice, kde obhajoba je součástí obžaloby a neexistují nevinní, jen špatně vyšetřovaní, a lidem se třeba konečně rozsvítí.

Předchozí ministr Robert Pelikán mě nepříjemně zaskočil. Původně jsem myslel že je to protekční dítě po jiné pohromě české justice (hledejte heslo Dragutin Pelikán) a bude taky neschopný, ale pak se ukázalo, že ví, co dělá.Takoví lidé by pro stát určitě neměli dělat. Takže jsem byl rád, že toho nechal.

Připomeňme si třeba jeho spor s nejvyšším státním zástupcem o vytvoření čtvrté moci ve státě. To by se paní Malé určitě nemohlo stát. Byl jsem naprosto vodvařenej, když paní Malá říkala po setkáni s prezidentem, že chce „zrychlit vymahatelnost práva“. Také se mi líbila ta její věta o posunutí Babišova trestního stíhání někdy napotom, jako výraz huboké úcty k zásadě oficiality. Ale když máte hnojárnu se specializací na ušáky, nějaké právní zásady jsou vám u králičí prdele.

Byl jsem toho názoru, že tahle tam prostě musí být, tečka.

Když jsem pak poslouchal proslov paní skoroministryně, kde obhajovala tu svoji megapráci, trpěl jsem určitou schízou. Na jedné straně jsem se bavil a napjatě jsem čekal, že dojde na bojlery a broljery, protože to celé nápadně připomínalo proslov Miloše Jakeše z Červeného Hrádku. To nebylo realistické očekávání, protože soudružka je spíše specialistka na ušáky. Na druhé straně jsem vnímal, že právě sleduji politickou sebevraždu v přímém přenosu a tato talentovaná dáma nedostane příležitost zkurvit resortní agendu, což mi bylo líto, protože tahle ženská měla potenciál udělat skutečně pořádný bordel.

Co by se asi stalo, kdyby tváří v tvář fakticky slušně podloženému nařčení řekla: „Ano, možná je to tak. Je možné, že jsem převzala nějakou pasáž z cizí diplomky do svojí diplomky, já vám asi dám za pravdu. Přišli jste na to a prokázali to, takže to berme za prokázané, i když se na to ještě do detailu podívám. Chci říct něco jiného, totiž že celá věc má kromě objektivní i subjektivní stránku. Určitě jsem to neudělala úmyslně. Už je to pár let a už nevím, jak se to stalo, ale mohlo se velmi dobře stát, že se mi prostě při přípravě podkladů ten odstavec vryl do paměti tak silně, že jsem ho tam přepsala jsem tak, jak byl. Kdo z vás psal diplomovou práci, tak jistě ví, že si musíte nastudovat celou řadu podkladů a snadno uděláte takovou chybu. Moji diplomku už jste zkontrolovali, tak se teď podívejte na ty vaše vlastní a možná dojdete k nějakému podobnému zjištění. Kromě toho, myslím, že nikdo nedošel újmy. Jednalo se jen o pár vět a na celkový rozsah i závěr práce to mělo zanedbatelný vliv.“

Nikdo by neřekl ani slovo.

Jenže to by nesměla bejt blbá.

Doufám, že nám i přesto kauza králičí skoroministryně něco dala. Jeden z problémů kolem hnutí ANO je, že jeho voliči jsou neviditelní. Neznám skorem nikoho, kdo by otevřeně a jasně řekl, že volí hnutí ANO. Přitom je takových lidí asi třetina z těch, kteří byli volit. Předpokládám, že jsou to nějaký vesnický dědci a báby, co mají strčenou hlavu do prdele a nechali se přesvědčit, že se všude krade a že je třeba najít nějakého zloděje, který má už dost nakradeno, aby to dal do pořádku. Tak takhle se to „dává do pořádku“. Snad každému normálnímu člověku teď musí docvaknout, že celé „politické hnutí ANO“ je banda hovnařů a loserů někde na hraně kriminálního podsvětí. Tohle jsou ty jejich experti, kteří mají řídit zemi – ženská, co napsala diplomku o králičích chcankách a vystudovala práva na škole, která je všechno možné jen ne prestižní. Tohle je kandidátka na ministryni spravedlnosti, která se jen shodou náhod nedostala do funkce – to je přece naprosto absurdní, to nevymyslíte, to se musí stát. A když se tahle dubiózní osoba dostane do mediální krize, nedokáží jí „mediální experti“ z „politického hnutí“ pomoct a nechají ji velkolepě zesměšnit se v přímém přenosu. Zoufalci.

Nezbývá než doufat, že soudružka přes ušáky odvede dobou práci při devastaci státních agend alespoň jako místopředsedkyně mandátového a imunitního výboru. Prto začátek bych navrhoval naočkovat všechny poslance proti myxomatóze a kokcidióze, když má teda na starosti tu imunitu.

15.07.2018 D-FENS

Související články: