Čtení na dlouhé zimní večery

Někteří z nás mají doma ženu zlou, tak chodí za jinou. Leč v současné situaci se milostné avantýry konat asi nebudou. Na pivo se nedostaneme a každý není tramp. Pokud máte čas, jste unavení čtením článků o viru a máte chuť na čtení knih, nabízím seznam těch, které osobně považuji za zajímavé.

Nebudu zde popisovat podrobně, o čem knihy jsou, to si můžete přečíst na internetu. Berte to prosím jako návnadu. Jako když sedíte v krčmě a nějaký děda vám poví krátkou historku, dopije, rozloučí se a vy dostanete chuť se o tom příběhu dozvědět víc. Přeji příjemné čtení.

I. Rozmluvy s Václavem Černým (A. Bělohoubek, 1998)

Velmi zajímavý pohled literárního kritika na osoby, literaturu, náboženství a dobu, ve které žil. Kniha není dlouhá a skládá se převážně jen z odpovědí na otázky, ale vyžaduje širší rozhled a znalosti, aby čtenář ocenil všechny odpovědi. Moc se mi také líbilo hodnocení osob z disentu, jako Vaculík, Havel, Horáková a další. Koho by Václav Černý zaujal více, nechť se pustí do jeho pamětí. Vyšly 3 díly, na čtení hutné, ale knihy se vám odmění.

Jak vidíte Václava Havla?

Je pracovitý. Kutí něco pořád, ale je to tajnůstkář, své záměry nekonzultuje. Vadí mi jeho neúplná upřímnost. Dělá mi starost jeho veliká ctižádostivost (1976).

II. Oběti a jejich vrazi (S. Motl, 2008)

Asi většina z vás zná jména jak Eichmann, Frank, Maloth, Himmler. Ale víte, kdo to byl Siegfried Zogelmann? Jozef Nemsila? Rudolf Malik? Olda Doleček? Proč jsme v r. 1990 zrušili komisi pro stíhání nacistických zločinců? Kdo jí zrušil?

Asi bych toho měl napsat více, ale prostě to nejde. Tu knížku si musíte přečíst. D-FENS kdysi v jednom článku zmiňoval knihu Nezapomeň na zlé časy. Znám jí a přečetl jsem jí na jeden zátah. Stejně jako tuhle.

III. Jednou budeš Arab 1-4 (R. Sattouf, 2017)

Pravda, tohle není kniha ale komiks. Nyní vyšel v češtině už čtvrtý díl. Francouzský kreslíř Riad Sattouf vzpomíná na své dětství a dospívání ve smíšené rodině, které trávil střídavě v Sýrii, Francii a Lybii. Také se dozvíme, jak to v Sýrii a Lybii chodilo (a možná asi chodí dodnes), jak smýšlejí tamní obyvatelé o Evropanech, Židech atd. V komiksu je velmi jednochodou a poutavou formou vidět rozdíl mezi tehdejší západní společností, která si užívá výhod moderní doby a muslimskou společností, která je konzervativní a nábožensky založená.

IV. Oko za oko. Neznámá historie židovské msty na Němcích v roce 1945 (J. Sack, 1997)

Kdyby jí napsal Němec, tak ho asi rovnou pošlou do blázince. Jenže on jí napsal Žid. Bohužel v českém vydání vyšla bez poznámkového aparátu. Pokud chcete, najděte si na internetu jméno Šlomo (Salomon) Morel. O tomhle pánovi se ve školách děti asi učit nebudou. To víte, něco se prostě do učebnic dějin nehodí.

V. Pochoduj, nebo zemři! (J. Šnejdárek, 1994) – vydáno i pod názvem Co jsem prožil

Paměti našeho generála, který si prošel vojenské řemeslo od píky. Nejvíce vzpomíná na svá léta v Cizinecké legii, ale zajímavou kapitolou jsou i boje o Těšínsko a Slovensko. Nečekejte literární skvost. Knihu psal voják, ne romanopisec. Pro milovníky konspirací mohu uvést, že je tam velmi zajímavá zmínka o jednom křesťanském králi, ale asi se nikdy nedozvíme, jestli starý Arab mluvil pravdu.

VI. Slovenský stát (I. Kamenec, 1992)

Viděl jsem jí v antikvariátu za 10Kč a hned jsem jí koupil, protože znova už asi nikdy nevyjde. Moc pěkná kniha o (ne)slavném období bratrů Slováků, kteří neváhali a vlastní spoluobčany posílali do plynu a ještě za to platili 5000 korun na hlavu. Kniha je to tenoučká, zvládnete jí přečíst za chvíli. Občas se k ní vracím a vždycky si vzpomenu na skinheady v Bzenci. A co Slováci? Fašouni, hlinkovci!

VII. Tak to bylo, tak to je (L. F. Hagen, 1995)

Punkové vzpomínání na dospívání chlapce, který chtěl dobývat dívčí klíny, ale spíše lámal rekordy v pití alkoholu. Příhody až neuvěřitelné u kterých se budete smát, až vás bude bolet břicho. Mohu asi vyzdvihnout působení zpěváka na pedagogické nástavbě, kde dostal za úkol ušít maňáska. Kdo by byl řekl, že z něj bude jeden z úspěšných textařů a člen kapely Tři sestry. Tuto knížku si prostě musíte přečíst. Teda jestli jste uprděnej matfyzák, tak radši koukejte z okna, protože jí nikdy nepochopíte (ověřeno na spolubydlících na koleji).

VIII. Špión, jemuž nevěřili (F. Moravec, 1990)

Tuhle knížku mám moc rád. Přečetl jsem jí jedním dechem a pak znova. Kdyby jí někdo zfilmoval, bylo by to napínavé špionážní drama (James Bond se může jít zahrabat) z období, kdy naše rozvědka bojovala proti Německu a navázala mj. spolupráci se Sovětským svazem. Pak stín Mnichova a atentát na Heydricha. Je samozřejmě zmíněna i pomoc SSSR v případě války. Tahle knížka je jako sex s šarmantní tajemnou dámou v zakouřeném a potemnělém baru. Jednou prostě nestačí.

IX. Operace Únor 1948. O trávě pod asfaltem, izraelském faktoru, ruských archivech a o vědě nevědě. (V.Čermák, 2010)

Autor se rozhodl pro trilogii – 1948, 1968 a 1989. Zatím jsem přečetl jen Únor 1948, proto ty další nemohu doporučit. Berte na vědomí, že tuto knížku nepřečtete lehce a pokud nemáte hlubší znalosti z tohoto období našich dějin, knihu ani neotevírejte. Pokud jí budete číst, neberte jí jako dogma (v akademických kruzích se nesetkala s přívětivým přijetím), ale jako zdroj podnětných informací, o kterých by stálo za to přemýšlet.

X. Zpovědník vrahů (S. Hubálek, 2012)

Odbočíme z války a podíváme se do hlav vrahů a vzpomeneme i na léta devadesátá a privatizaci. A možná poodhalíme, jak se jistý Macek, co rozdal pár facek, dostal ke svému jmění. Je mi moc líto, že autor zemřel, protože bych na něj měl po přečtení jeho knihy opravdu hodně otázek.

Bonus: Žraloci a malé ryby (W. Ott, 1993)

Ani nevím, co bych k tomu to románu napsal. Zkuste ho a uvidíte. Zatím mi ho nikdo o hlavu neomlátil.

Bonus pro pana domácího: Tajné projekty Luftwaffe. Stíhači 1939-1945 (W. Shick, 2003)

25.10.2020 Matio

Související články: