Zkušenosti: Opel Insignia Sports Tourer CDTI 96 kW Cosmo

Nedávno jsem se po roce rozloučil s Opelem Insignia ST odcházející generace. Přestože jsem s ním najel jen něco kolem 25 tisíc km a tím vyrobil zachovalou roční ojetinu přesně podle představ leasingové společnosti, neodolal jsem pokušení podělit se s vámi o zkušenosti s tímto zástupcem německé nekoncernové konstrukční školy.

Insignie na roční operativní leasing si pořídil zaměstnavatel jako náhradu za pestrou směs různě starých koncernových přibližovadel (většinou oktávek, passatů atd.) v roce 2015, tedy v době, kdy už Opel nenápadně anoncoval blížící se konec současného typu vyráběného už od roku 2008. Takže Insignia je jedním z konstrukčně nejstarších aut své třídy, a to se všemi negativy i pozitivy.

Stručně technika a výbava:

Motoricky lehce poddimenzovaný tichý naftový dvoulitr s výkonem 131 PS spojený se šestistupňovou rozumně odstupňovanou manuální převodovkou a nádrží na dnes už málo vídaných70 litrů.
Váhově (cca 1700 kg) i délkově (491 cm)značně naddimenzovaná karoserie kombi na relativně krátkém rozvoru 273 cm, se zavazadlovým prostorem (jen 500 l), kterým by se škodovka určitě nechlubila.
Výbava Cosmo a navíc xenony, parkovací senzory vpředu i vzadu, vyhřívaná sedadla a volant, zadní boční airbagy a pár dalších nepodstatných položek – ceníkově bratru za 900 tis. Kč

A teď jak se s tím jezdilo?

Jedním slovem – dobře. Od Opelu jsem moc nečekal, ale Insignia příjemně překvapila především komfortem jízdy. Je to auto vyladěné na dlouhé dálniční přesuny, na klikatých okreskách ve vysokém tempu se necítí ve své kůži. Vyšší hmotnost na přední nápravě a měkčí naladění podvozku není ideální, na závodění to vážně není, ale auto výborně pohlcuje nerovnosti českých komunikací všech kategorií a i v obvyklých dálničních 160 km/h je velmi tiché a stabilní. Motor není zrovna trhač asfaltu (dnes je tahle verze už nahrazena menší 1.6 CDTI), ale cca po 5 tis. km si sednul a dynamika se znatelně zlepšila. Vynikající přední sedadla se všesměrově seřiditelnou bederní opěrkou, posez za volantem je ergonomicky na úrovni koncernu a ovladače mají podobnou německou logiku, takže adaptace bez problémů. Jen s místem na zadních sedadlech to přes vnější rozměry auta není žádná výhra. I při mé výšce 180 cm děti pořád okopávaly přední sedadla (naštěstí s koženkovými zády) a když si spolujezdec vepředu udělal větší pohodlí nebo byl 190cm +, tak to vzadu už bylo jen pro malé děti nebo paraplegiky. Ale co, já jsem sedával vepředu. A kufr byl taky z těch skromnějších, tedy žádný sen českého chalupáře. Ale na rodinnou dovolenou v létě dostačující, v zimě to řešila rakev na střeše.

A co mě na autě štvalo?

Především chybějící škrabka ve víčku nádrže! Ale teď už vážně. Na začátku to byla horší dynamika motoru, ale po 5 tis. km se to zlepšilo (nebo jsem si zvykl). Pak ovládání klimatizace, kdy se stupně pro obě zóny nastavují na malých dotykových displejích v místech původních otočných ovladačů – to musel vymyslet někdo vážně hlavou… I graficky zastaralý infotainment (velká barevná obrazovka, ale nelogicky bez navigace!) asi vymýšlel ten samý člověk, třeba hledání v telefonním seznamu bylo tak nesmyslné, že jsem často raději hledal přímo v telefonu. Jinak ten zbytek byl celkem v pohodě, dokonce se do předních dveří vešla i 1,5 litrová lahev s vodou, i když na tuhle vlastnost nikdo neupozorňoval.

A co závady a servis?

Závady víceméně žádné, jen třikrát v létě palubní počítač vymyslel hlášku, že jednotka klimatizace přestala komunikovat s hlavní řídící jednotkou a tudíž klimatizace přestala chladit. V hlášce byla ještě zajímavá věta, že pokud se závada neopraví sama, mám kontaktovat servis. Poprvé jsem na to koukal dost vyjeveně, ale druhý den ráno před plánovaných výletem do servisu se už závada nevyskytovala a klima chladila normálně. Tj. Opel má asi v autě nějakého trpaslíka – opraváře, který to přes noc dal do pořádku. A v dalších 2 případech to mělo stejný průběh, takže v autorizovaném servisu jsem byl jen jednou asi v 18 tis. km, kdy si auto řeklo o výměnu oleje.

A závěr?

I Opel umí dělat dobrá auta, docela se těším na vyzkoušení nově přicházející generace Insignie, protože jestli si dobré věci zachová a nedostatky odstraní, může být v očích fleetových manažerů Passatu a Superbu zdatným soupeřem (samozřejmě pokud bude Opel ochotný dát větší slevu než koncern). A já teď už vyrábím zachovalou ojetinu jednoho japonského kombíku obdobné velikosti, takže zase za rok!

04.01.2017 M3

Související články: