My pejskaři to známe velmi dobře. Němá štěněčí tvář na vás hledí tak oddaně, že ji přeci jen na noc pustíte do předsíně, vždyť mrzne/prší/sněží. Za dva měsíce řešíte, jestli smí čokl do obýváku i bez vašeho dovolení. A za půl roku se s tou sviní na gauči přetlačujete o místo.