Šmejdské praktiky veřejnoprávní zdechliny

Tak se nám Český rozhlas vydal cestou do slepé uličky stejně jako ČT před téměř dvaceti lety. Rozesílá výhružné dopisy, ve kterých se snaží vymoci dávno promlčené poplatky. ČT s tím tenkrát dost narazila a byl z toho docela hezký průser a ostuda.

O úrovni hospodaření ČRo a ČT, o kvalitě a vyváženosti vysílání i o potřebnosti těchto „veřejnoprávních“ médií už zde bylo napsáno mnohé. To už nemám v úmyslu komentovat a bylo by to nošením dříví do lesa. Všichni víme a máme svůj názor. Nicméně ČRo začal vyvíjet novou aktivitu, která mi tak zvedla mandle, že jsem se donutil sepsat tento článek, abych na ní upozornil a varoval čtenáře před šmejdskými praktikami této „veřejnoprávní“ zdechliny.

Kolem koncesionářských poplatků je poslední dobou celkem zajímavý kolotoč. Někdy začátkem léta, jestli si správně pamatuji, začala mediální „dělostřelecká příprava“ na zvýšení poplatků za televizi a rozhlas. Něco ve smyslu „už se dlouhá léta nezvedaly“, „nebohá skromná a nutně potřebná veřejnoprávní média nemají kvůli inflaci na provoz“, „naši skvělí a nestranní redaktoři nebudou mít ani na suchý chleba a umřou nám hlady“ a podobné bláboly. Opět nechme stranou diskuse o tom, jestli jsou poplatky odůvodněné a jestli vůbec potřebujeme něco jako veřejnoprávní média.

Dalším krokem byl návrh ministerstva kultury na zvýšení poplatků s cílem vydojit z občanů dalších 865 mil. Kč ročně pro ČT a 331 mil. Kč ročně pro ČRo. To samozřejmě neprošlo bez povšimnutí a po velikém řevu občanů i opozice se vláda před volbami při pohledu na průzkumy volebních preferencí zřejmě zalekla a zvýšení poplatků „se zaseklo“.

Následovaly hysterické a komické výstupy ředitele ČT Součka, ve kterých nám sdělil, že pokud se poplatky nezvýší, bude muset ČT redukovat počet programů ze šesti na tři a bude muset omezit vlastní autorskou tvorbu. Doteď s ohledem na kvalitu vysílání i tvorby ČT vlastně nevím, jestli vyhrožoval nebo sliboval. Samozřejmě ani slovo o tom, že by se ČT i ČRo také měly zamyslet nad vnitřními úsporami, zeštíhlením a odstraněním zbytných činností. V tomto ohledu vůbec fungují jako státní aparát.

A nyní přišel další pokus o vydojení dodatečných peněz z toho občanského ksindlu, který má přece radostnou povinnost je živit – ČRo začal obesílat plátce poplatků vymáhacími dopisy s tím, že mají u ČRo dluh a ať to koukají fofrem doplatit. Jeden z těchto dopisů mám k dispozici, protože dorazil jedné mé příbuzné. Znění je toto:

Vážená paní, vážený pane,
Český rozhlas Vás eviduje jako poplatníka SIPO, avšak dle naší evidence zůstává níže uvedená částka rozhlasového poplatku stále neuhrazená. Zasíláme Vám upomínku k úhradě dlužné částky rozhlasového poplatku a přehled evidenčních údajů platných ke dni XXX. Aktuální stav účtu a evidenční údaje poplatníka naleznete rovněž v aplikaci Účet poplatníka dostupné na adrese https://poplatek.rozhlas.cz.

Následují osobní údaje, celková částka, číslo účtu, variabilní symbol a obvyklé výhružky o dalším postupu vymáhání. Žádný přehled o tom, ve kterém období byly poplatky neuhrazené. To má zřejmě svůj důvod, o něm později.

„Upomínka“ byla pouze vhozena do schránky. Pro mě by v tomto bodě případ skončil, hodil bych ten canc do popelnice a zapomněl. Příbuzná je však, narozdíl ode mě, spořádaná a svědomitá občanka. Sice platí poplatky vždy řádně a včas a je si jistá, že zaplatila, ale dopis jí znepokojil a obává se, aby z toho nebyl nějaký průšvih. Proto se jala situaci řešit a zavolala do ČRo na oddělení poplatků. Tam jí bylo per huba sděleno, že se jedná o poplatky někdy z let 2014-18. Promlčecí doba takovýchto dluhů, pokud připustíme, že by příbuzná teoreticky skutečně nezaplatila, jsou tři roky. To přece musí v ČRo jasně vědět.

Tím bychom mohli celou věc ukončit se závěrem, že ČRo je banda hňupů s nulovým právním povědomím, ale pojďme ještě kousek dál. S promlčecí lhůtou 3 roky zřejmě souvisí i archivační politika České pošty, která provozuje systém SIPO. Pokud by příbuznou zajímalo, zda poplatky uhradila nebo ne a chtěla by případně získat důkazy, pak by neuspěla. Výpisy ze SIPO můžete získat na poště pouze tři roky zpětně (prosím opravte mě, pokud se mýlím, nebo se něco změnilo) a pokud platíte složenkou, máte jednoduše smůlu. Proto bych doporučil nechat si výpisy SIPO posílat e-mailem a platit z účtu. Pak to samozřejmě pohodlně dohledáte zpětně neomezeně včetně obsahu i data platby.

Ale to už úplně nesouvisí s naším hlavním tématem. Sečteno a podtrženo – veřejnoprávní zdechlině vysychá korýtko, proto se rozhodla využít neinformovanosti a opatrnosti některých našich spoluobčanů k vydojení dodatečných příspěvků do svých fondů. Prostě se spoléhá na to, že obeslaný hejl raději zaplatí „určenou částku“ ve výši několika stokorun nebo tisícovek z obavy, aby neměl nějaké problémy. Copak nám to asi připomíná? Tak přesně takový postup by člověk opravdu očekával od našich veřejnoprávních majáků všech ctností. Předpokládám, že tohoto případu se hbitě ujme druhý maják, například ve svém pořadu Černé ovce, kde tak rád propírá praktiky nejrůznějších šmejdů.

01.12.2024 Shaman

Související články: