Máme tady konec roku a tak si dopřejeme něco, co by se dalo označit za zábavné. Přední orgán české coronapropagandy, server SeznamZprávy, totiž v rámci svého působení na veřejnost produkuje něco, co má poměrně osobitou poetiku.
Metody SeznamZpráv při působení na veřejnost jsme v tomto roce rozebírali opakovaně. Například jsme se zabývali tím, jak covid drtí různé věci. Poté, co jsme se tomuto projevu stylistické impotence pisálků ze SeznamZpráv vysmáli, covid drtit okamžitě přestal, jak když mávne kouzelným proutkem.
Na začátku skoro každého článku na SeznamZpráv najdete tzv. ilustrační obrázek. Musím se přiznat k určité obsesi, která spočívá v tom, že si vybírám články na SeznamZprávách a hromadím tyto obrázky, protože v tom vidím silnou analogii s budovatelskými artefakty z dob reálného socialismu. O nejlepší kousky se s čtenáři nyní podělím.
Ještě předtím popíšeme základní druhy manipulací. Hádám že všichni známe manipulaci faktů (kdy se z nějakého souboru skutečností vyzobou ty, které se autorovi hodí a ty se různě prezentují, třeba v úplně jiném kontextu, než ve skutečnosti nastaly). Nebo obdobně fungující manipulaci dat. Pak existuje sémantická manipulace. Ta je založena na tom, že slova evokují určité pocity bez ohledu na jejich význam. „Covid drtí“ byla dobrá sémantická manipulace, protože si pod tím slovním spojením každý dokáže něco představit, například totální dezintegraci společnosti. Také existuje manipulace vizuální, tedy například použití různých grafických výjevů evokujících požadované pocity. Tento článek bude z velké části o vizuální manipulaci.
Na prvním vidíme restaurační služby nového věku. (Pravděpodobně) pohledná servírka radostně nese dlabanec imaginárnímu hostovi. Oba mají samozřejmě vzorně nasazené roušky, protože jsou ohleduplní a solidární. Host ani nevypadá, že by přišel do podniku jíst, možná je to nějaký kontrolor nebo fízl. Úplně se mi sbíhají sliny, když si představím, že mi kreatura s hadrem na ústech a latexových rukavicích přinese jídlo, abych si mohl pod rouškou nastrkat do úst.
Většina ilustračních obrázků však zahrnuje zdravotníky v nějakých vypjatých a emocionálních momentech. Na tomto obrázku vidíme Dr. Theodora Morella zvaného Spritzmeister, jak vyrazil do prostoru se stříkačkou, aby s ní něco do někoho píchnul.
Příznivé je, že píchat do lidí zamýšlí na chodbě nějaké nemocnice a nepíchá lidi třeba na nádraží nebo v dodávce, jako to dělají jiní. Dr. Morell má skutečně enormně velkou roušku, do které je zastrčena velká část jeho plešaté hlavy, i dr. Morell je tedy mimořádně ohleduplný.
Související článek se týkal proměnlivé petice prof. Petera Šebo a titulek sděluje, že odbornici z Akademie věd požadují povinné očkování. Kromě manipulace vizuální zde zakoušíme i manipulaci sémantickou spočívající v nakupení pojmů jako odborníci, akademie, věd. Nicméně ne všichni signatáři petice jsou z akademie věd a zdaleka ne všichni jsou odbornici, a naopak ne všichni odborníci z Akademie věd jsou pro povinné očkování. Mimochodem, i přes enormní mediální pozornost byla petice prof. Šebo neúspěšná, k dnešnímu dni ji podepsalo asi 6.500 signatářů, což nepostačuje k jejímu přenesení na parlamentní půdu, a to přesto, že prof. Šebo její obsah průběžně měnil, aby oslovila více signatářů. Na druhé straně zase díky iniciativě prof. Šebo vznikl hezký jmenný seznam, díky němuž můžete identifikovat očkofanatiky třeba ve vaší obci a dopřát jim pozornost. aby okusili, jaké to je, když je někdo nutí k nečemu, co nechtějí. Takže pane profesore, děkujeme.
Poněkud děsívý obrázek Morellovy ruky v rukavici se stříkačkou obsahující koňskou dávku nějaké podivné žluté substance. Domnívám se, že takové obrázky nejsou k propagaci plošného očkování tak docela vhodné.
Další kousek zachycuje hrdinnou zdravotnici v roušce. Pacient, také v roušce, se sice nachází v popředí snímku, ale ten je zaostřen na hrdinnou zdravotnici, která se v první linii boje s covidem věnuje administrativě.
Autor snímku zjevně zápasil s kompozicí a potřeboval, aby modelka měla tužku v levé ruce, pročež ji ta drží jak jeptiška pyj. V deskách nejsou žádné dokumenty, elektronizace zdravotnictví zjevně pokročila. S ohledem na titulek, zdravotnice zřejmě počítá, za jak dlouho se šedovlasý pacient znovu nakazí. Nebojte, bude to brzy, tedy pokud se ihned nenaočkuje a nevyhraje tenisky nebo iPhone. Článek vznikl v reakci na zprávy o vysoké účinnosti přirozené imunity a vysvětluje nám, proč nefunguje promoření. Škoda že si článek nemohou přečíst koronabiijci z Izraele, kteří se nyní chystají promořování povýšit na oficiální strategii, takže neprozřou.
Zde zachmuřelý zdravotnický hrdina připravuje sérum k aplikaci držíc stříkačku obourruč, jako by se modlil k covidovému mRNA Ježíškovi. Tento snímek jsem zařadil do výběru proto, že přesahuje rámec covidového budovatelství a vybočil až religiózním směrem. Na obrázku je všechno, co musejí obsahovat covid budovatelské snímky (rouška, zdravotník, injekce), chybí tam jen detail, a to je pacient. Zde se zdravotnický hrdina chystá napíchat nějaký stroj, podle určitých standardizovaných prvků zřejmě nějaké výrobní zařízení. Tak je to správné. Po naočkování zvířátek navrhuji naočkovat stroje, abychom virus konečně porazili.
Znáte ty náboženské obrazy zobrazující rozkošné andělíčky s buclatými prdelkami a vlnitými blond vlásky? Vždy jsem si myslel, že to vymyslel nějaký pedál a je to relikt minulosti, nicméně…
Opatrnosti není nikdy dost. Všichni jsme potenciálně infekční, zejména děti je třeba prověřovat a dopřát jim teploměrný headshot. Samozřejmě nechybějí roušky. Snímku je třeba vytknout, že zdravotník provádějící měření nemá ochranný oblek. Zde vidíme propojení sémantické a vizuální manipulace. SeznamZprávy vždy cílí na plošná opatření, tento článek cílí na uzavření škol. Titulek konstatuje fyzikálně poněkud nesrozumitelně. že „tempo nákazy se zrychluje“ a obrázek současně ukazuje viníka.
Trochu si nevím rady s tímhle.
Vypadá to, jako by se dva zdravotníci věnovali vzájemnému uspokojování se, samozřejmě s rouškami, v oblecích a v rukavicích. Jen místo přirození jim posloužila zkumavka, ve které je uvězněn ten hrozný virus.
Už s tím raději přestanu, aby si někdo na silvestra nenablil do klávesnice, ale nakonec krátké zamyšlení na téma ilustračních obrázků.
Ve všech případech se jedná o obrázky z fotobank jako jsou Shutterstock nebo Pixabay, tedy obrázky, které se vyrábějí jakoby průmyslově dopředu a žurnalista si z nich pak může vybrat, aby jimi vhodně podpořil příběh, který čtenářům předkládá. Část takových obrázků je vyrobena zcela uměle, hrají v nich modelové a kompars, kteří zítra budou hrát třeba v pohádce nebo v pornu. Jiné jsou vedlejší produkt, kdy reálný fotograf v reálném prostředí pořídí nějaký snímek a ten pak po příslušných úpravách fotobance prodá. Ve fotobance Shutterstock je nyní 3168 snímků s tagem „covid“, které zachycují radostné občany v rouškách, jak se věnují budování nového zdravotně policejního systému, užívají si doma lockdown a další podobné výjevy. Nakolik souvisí s realitou, posuďte sami. Pravděpodobně tam budete marně hledat záběry na desetitisíce protestujících a podobné věci, obchody zkrachovalých živostníků, zhruba 10% našich úspor, které padly na oltář covid driven inflace a další věci, které se nehodí do mediálního krámu.
Proč se ilustrační obrázky používají? Všichni dobře víme, že posláním moderní žurnalistiky není informovat, ale přesvědčovat. Mnoho čtenářů nevnímá informaci, že obrázek je pouze ilustrační a že je to naaranžovaná fotka z fotobanky, ale i kdyby to vnímali, je zde jeden mechanismus, který způsobuje, že článek byť se sebepitomějším infantilním obrázkem má na čtenáře větší efekt než článek bez něj. Naše vědomí pracuje s různými kanály, ty fungují jako trubky. Čtení textu je jedna trubka. Obrázky jsou další trubka. Sluch by byl další trubka. Čím víc trubek, tím víc toho do mé nebo vaší hlavy teče. Jsou lidé, do kterých psaný text moc neteče, ale jsou vnímavější na obrázky a fotka nějakého neštastníka, do kterého vede víc hadic než do spalovacího motoru s nimi pravděpodobně zamává natolik, že vypnou své kritické pojistky a budou povolnější propagandě mozkomrda ze SeznamZpráv. U každého je tak každá trubka jinak tlustá, takže jako moderní novinář v podstatě jen hrajete na trubky.
31.12.2021 D-FENS
(541x známkováno, průměr: 1,20 z 5)