Problémy myšího ráje

Featured Image

Nedávno tu probíhala hezká diskuse o kryptoměnách a výrobě bohatství z procesorového času. Možná jsme se měli pozastavit nad tím, proč to celé vzniklo.

Před nějakou dobou se vytweetnul Elon Musk, že nebude umožňovat zákazníkům platit za auta Tesla bitcoiny. To vyvolalo výrazný pokles hodnoty této měny (opačný efekt vyvolalo, když Tesla platby kryproměnou akceptovat začala, bitcoinové transakce byly pro Teslu ziskovější než vyrábět auta). Musk to odůvodnil tím, že těžba kryptoměny je spojena s velkou spotřebou energie a tím pádem emisemi nenáviděného CO2. Musk se tím argumentačně střelil do nohy, protože automobily Tesla jezdí na tu samou energii z těch samých zdrojů jako používají počítače na generování bohatství z nul a jedniček. Musk profituje z emisních offsetů, zatímco skrytě podporuje demokratické a zelené politiky, aby čím dál více subvencovaly elektromobilitu a omezovaly tradiční druhy pohonu vozidel. Ale na nabíjení Tesly (12 kg uhlí na 100 km) se asi používá nějaká jiná elektrika.

Musk vydržel prodávat auta za nuly a jedničky poměrně krátce, tedy asi dva měsíce. Když pomineme kšefty s emisními povolenkami, což je v principu také svého druhu zelená kryptoměna, je principem fungování Tesly stejně jako jakékoli jiné automobilky realizace přidané hodnoty. Tu je třeba v nějakém momentu proměnit na reálné peníze a za ně nakoupit zdroje na vývoj a výrobu dalších automobilů. A tak pořád dokola. Těžba lithia se od těžby bitcoinů odlišuje v mnoha ohledech. V dolech na lithium nevrčí počítače, protože tam rukama hákují moderní otroci. Krypto neberou. Latté z mandlového mléka nepijí, nedělají si guacamole. Jídlo, pití a cigára jim za nuly a jedničky neprodají. V nějakém momentu je nutná konverze nul a jedniček na fiat pecunia. Pokud se k tomu používá volatilní měna a silně proměnlivý conversion rate, je to samozřejmě riziko, a zde pan Pižmo po počátečním nafouknutí hodnoty kryptoměn naznal, že rizika jsou větší než příležitosti, které přináší hipster potenciál plateb za auta kryptem. Ve skutečnosti Muskovo opatření neznamenalo dohromady nic. Prostě se po dvouměsíčním experimentu rozhodli nepoužívat jednu specifickou platební metodu, a co má být. Teslachtivým zákazníkům ani dál nic nebránilo směnit krypto za fiat a koupit si vysněný elektromobil. Kdyby například Dacia vyhlásila, že bude vozidla směňovat za sušený velbloudí trus, nikdo by na to nejspíš ani nezareagoval.

Řada lidí byla na Muska naštvaná a část příznivců virtuálních měn se rozhodla protestovat jak jinak než vytvořením další virtuální měny s názvem Fuckelon. Elonovi tak nic nebrání nakupovat Fuckelon, počkat až jeho cena vzroste a pak ho zase prodat, aby bylo možné vytvořit napříkad Damnelon a tak monetarizovat goodwill nebo spíše badwill lidí, kterým Elon leze krkem, a těch nebude zrovna málo.

Uvidíme konečně na druhém případě. Před nějakou dobou nějaký fotbalista odsunul při tiskové konferenci láhev s coca colou, kterou před něj postavili v rámci product placementu, a řekl si o nějaké jiné pití. Vyvolalo to hrozné pozdvižení a ná dodnes nepochopil proč. Jednu fotbalovou slečinku honila mlsná, a co má kurva být? Má mi teď ta žbrnda taky začít nechutnat? Na moje spotřebitelské rozhodování to mělo nulový vliv, stejně jako by mělo nulový vliv, kdyby se těch sraček napil. Ostatně ani nevím, kdo onen fotbalista byl a proč by mě jeho názory vůbec měly zajímat. Nicméně tržní hodnota Coca Coly klesla o čtyři biliony dolarů. Lidi jsou stádo. Zaplácání motýlích křídel v podobě bezvýznamného gesta bezvýznamného člověka, který tráví svůj zbytečný život kopáním do koule z gumy zlikvidovalo během chvíle hodnotu celkem astronomické výše. Kolik desítek kilometrů luxusních cyklostezek by se za to dalo postavit!

Já bych rád věřil tomu, že se lid v nějakém okamžiku rozhodl nepoužívat peníze spravované státem, které jsou vlastně předmětem trvající kriminality, kdy je vlády řízeně znehodnocují v důsledku společensky akceptovaného zneužívání moci. Musejí tisknout další a další prachy, aby mohli uplácet různé skupiny obyvatelstva a kupovat si jejich loajalitu, nebo vydržovat úředníky a fízly, aby jim pomohli udržovat moc nad obyvatelstvem. To by byla ta lepší část story.

Bohužel je tady ta horší. Hodnota měny z nul a jedniček je dána goodwillem, vůlí jejich uživatelů v bezcennou měnu věřit a proměňovat v ní peníze vzniklé z moci úřední. Trochu to připomíná takovou tu hru z konce osmdesátek, kdy si jeden občan koupil „akcii“, tedy na stroji opsaný papír, a ten přeprodal například pěti dalším lidem, kteří jej opět mohli přepsat na stroji a tak dále. Reprodukční číslo bylo dané tím, jak dobré byly kopíráky používané k přepisu „akcie“, tedy reálně asi 3 až 5. Dnes kopíráky nahradily flashnuté grafické karty a SSD disky a mechanismus replikace se stal trochu sofistikovanějším. Celé letadlo fungovalo do té doby, dokud se našli lidé ochotni papíry směňovat za reálné peníze. Myslím, že i tehdy celá řada lidí věděla nebo tušila, že to je celé nějaké divné, ale v prostředí socialismu to působilo nově a trochu undergroundově, tak se tomu věnovali i přes tyto pochybnosti. Ostatně jinou formu ekonomické činnosti vyvíjet stejně nemohli, protože jim to stát zakázal. Co mi to všechno jen připomíná.

Mimochodem ještě že jsou mladí levičáci tak pitomí, jinak by si museli všimnout, že vývoj kurzu bitcoinu prokazuje, že například nikdy nedojde ropa. Jak se postupně komplikuje postup těžby (ropy/měny), tak „těžaři“ přicházejí s inovativnějšími metodami na těžbu ropy/měny. Čím větší „nedostatek“ ropy/měny na trhu je, tím větší prostor pro inovace v její těžbě je, protože vytěžená jednotka ropy/měny se dá prodat za více peněz. Čím je těžba ropy/měny obtížnější, tím větší je motivace hledat náhražky (Ethereum, Polkadot, …, Fuckelon). Doba kamenná také neskončila proto, že došly šutráky.

Technicky podobně je na tom ta oslazená voda, která nešmakovala fotbalové primadoně. I ona vykazuje obrovský rozdíl mezi reálnou hodnotou té směsi cukru, barviv a chemikálií a cenou, za kterou ji lze mít.

Vypadá to, že současná společenská doktrína založená na soustavném vyvádění mas z rovnováhy a goodwill projekty se nemají rády. Stačí potom nějaké zaplácání motýlích křídel a všechno se sesype.

Jsou to všechno problémy myšího ráje. Problémy, které by nikdo neřešil, kdyby se lidé tak ukrutně nenudili a nebyli tak závislí na médiích, a místo toho šli třeba okopávat rajčata nebo dělat něco jiného konstruktivního.

 


27.06.2021 D-FENS


Související články:


12345 (307x známkováno, průměr: 1,53 z 5)
15 027x přečteno
Updatováno: 27.6.2021 — 21:49

Reklama

D-FENS © 2017