Vláda se rozhodla předložit návrh zákona, který umožňuje cestovkám držet prostředky bez souhlasu klienta bezúročně až na 16+ měsíců jako rukojmí.
(Sepsáno dne 6. 4. po tiskovce vlády. Znění usnesení ani návrhu zákona v danou dobu nebylo dohledatelné).
Tento návrh vzešel z potřeby cestovek využít státní moci k vlastnímu prospěchu, pardon, záchraně turistického odvětví ekonomiky před krachem. Když lobujete vládu, musíte chtít maximum pro sebe, zatímco minimálně poškodíte politický kapitál těch u moci, ideálně jej zvýšíte. Tak se sešla politická chuť nezvyšovat schodek rozpočtu pro pár voličů a nečelit jejich žalobám, ale přitom vykazovat činnost, a potřeba cestovek zajistit si jisté klienty, kterým bude možné v inflací a šetřením (krachy) postiženém odvětví vnutit prakticky cokoli, pokud to bude popisem „stejná nebo vyšší kvalita“.
Lobování trvá, protože zástupci státu a státní zaměstnanci obecně neradi pracují, pokud z toho něco pro ně nekouká (tak jako všichni zaměstnanci). Inu stalo se, že bylo stornováno příliš zájezdů příliš rychle. Pro úředního šimla toto ale není problém, protože si stačí vytřít prdel se základními principy práva a zavést pravidla zpětně i na zájezdy, jejichž smlouvy byly uzavřeny za úplně jiných podmínek zákonných i smluvních. Základy právního státu jdou stranou, protože si to cestovní loby žádá.
Existuje samozřejmě jiné „řešení“ a tím jsou bezúročné půjčky. Mocným se ale nechce vysvětlovat, proč někteří podnikatelé nebo firmy potřebují půjčit více a na delší dobu. Mocní nechtějí vysvětlovat, proč stát bezúročně půjčil cestovkám, které stejně za rok nebo dva zkrachovaly. Klienti půjčí ze zákona a krach se oddálí tím, že využijí omezenějších služeb za stejnou cenu. Obě řešení jsou špatná, ale to druhé má potenciál projevit se až v dalším volebním období.
Že, když lidé cestovat nechtějí, není řešením zabavit jim peníze a cestovat je donutit, nikomu z těch mocných nevysvětlíte, protože většina to nechápe a menšina na tom profituje. Nevysvětlíte to ani většině voličů, protože prošli státem řízeným vzděláváním a o „moudrech“ představených nepřemýšlí natož, aby o nich pochybovali. Stejně tak většině lidí nedojde, že, když právní prostředí postavíte tak, že uzavírání smluv s většími subjekty, které mají lobistické možnosti, je krajně rizikové, tedy vede k ekonomické katastrofě, protože klesá důvěra lidí v plnění.
Ostatně soudím, že stát je potřeba zrušit.
06.04.2020 Tohares
Související články:
- Pozor, přichází covid, ne vlastně CHŘIPKA! (30.10.2022), Josef Vohnout
- Pandemie koronaviru – důkaz nezbytnosti státu; nebo ne? (18.5.2020), Urza
- Co víme, že nevíme (14.4.2020), Marian Kechlibar
- Německá chřipka (13.4.2020), Áčko
- Kovidiocie (6.4.2020), D-FENS
- Kam zmizel hokynář? (2.4.2020), D-FENS
- Jak se potkala pandemie s byrokracií (29.3.2020), Geocacher
- Agent s náhubkem (25.3.2020), maya
24 734x přečteno