Náhorní Karabach: Minulost, současnost a budoucnost

2. dubna 2016 opět vypukly boje o Náhorní Karabach. Jerevan obviňuje z agrese Ázerbájdžán, Baku naopak Arménii.

Náhorní Karabach je území, které bylo v průběhu historie obýváno jak Armény, tak Azery. Navzdory tomu, že ve 20. letech většinu obyvatel tvořili Arméni, ústřední výbor KSR rozhodl, že Karabach bude patřit k Ázerbájdžánské SSR. Když sovětská moc slábla, začaly se vztahy mezi Armény a Azery vyhrocovat a docházelo k otevřeným střetům. V roce 1988 začaly deportace Azerů z Arménské SSR, o rok později se Nejvyšší Rada Arménské SSR rozhodla o sloučení Arménie a Náhorního Karabachu. V roce 1991 se rozpadl Sovětský svaz a napjaté vztahy mezi Arménií Ázerbájdžánem vyústily v otevřenou válku, která trvala až do příměří v roce 1994. Vítězná Arménie získala Náhorní Karabach a několik přilehlých ázerbájdžánských okresů, které v rozporu s mezinárodním právem vojensky okupuje dodnes. Navzdory příměří dochází v oblasti k občasným konfliktům.

Arméni jsou indoevropský národ a původními obyvateli Arménské vysočiny a východní části Malé Asie. Ve středověku bylo území kolonizováno Turky a původní Arménské království se stalo součástí Osmanské říše. Koncem 19. století začalo docházet k nepokojům, které byly následovány masakry Arménů. Situace eskalovala během první světové války, během které bylo vyvražděno více než milion Arménů. Většina Arménů des žije v diaspoře, Arménská republika má přibližně tři miliony obyvatel.

Pro Rusko je Arménie jediným zcela spolehlivým partnerem na Kavkaze a nachází se zde ruská vojenská základna.

Azeři jsou považováni za turkický národ, ale ve skutečnosti jsou potomky kavkazských Albánců, Peršanů a Turků. Většina z nich žije na území Íránu, asi deset milionů v Ázerbájdžánu, zbytek v diaspoře. Azeři tvoří v Íránu nejvýznamnější národnostní menšinu, která zahrnuje čtvrtinu íránských občanů. Podobně jako Arméni mají i Azeři zájem na existenci Velkého Ázerbájdžánu, který by zahrnoval i Azery obývané území Íránu. Vzhledem k tomu má Írán blíže k Arménii než k etnicky a nábožensky příbuznějšímu Ázerbájdžánu. V Ázerbajdžánu se rovněž nachází izraelská vojenská základna, která v zemi sídlí právě pro přápad války s Íránem. Ázerbájdžán má tradičně velmi dobré vztahy s Tureckem, které je členem NATO.

Z těchto důvodů je zcela jasné rozdělení Kavkazu do bloků Arménie+Rusko+Írán+spojenci a Ázerbájdžán+Turecko+Izrael+NATO.

Vzhledem k rostoucímu napětí mezi Ruskem a Tureckem se dalo očekávat, že mezi oběma zeměmi dojde k vojenskému střetu. Jelikož mocnosti dnes obvykle nebojují přímo (viz Sýrie, kde už dávno nejde jen o občanskou válku, ale o válku mocností, které podporují ty svoje), se jako pravděpodobné bojiště nabízel právě Náhorní Karabach. Zatímco v době minulé války měla navrch Arménie, dnes jsou možnosti obou zemí přibližně vyrovnané.

Turecko je připraveno podporovat Ázerbájdžán až do konce, Rusko vyzývá k zastavení palby.

Je zřejmé, že v zájmu Arménie je zachovat status quo, což uznává i ázerbájdžánský prezident Aliyev.

Za zmínění stojí, že v týdnu před vypuknutím konfliktu byl Aliyev v USA, kde se setkal s vysokými představiteli státu a zástupci židovských organizací. Předmětem jednání měly být vztahy mezi Ázerbájdžánem, USA a Izraelem.

Je proto vysoce pravděpodobné, že původcem nejnovější agrese na Kavkaze je Ázerbájdžán, jenž chce s podporou Turecka (a s tichým souhlasem USA a Izraele) získat zpět území Náhorního Karabachu, které mu de iure náleží.

Pokud to myslí vážně, čemuž indicie napovídají, potom bude pro Arménii nezbytná podpora Ruska a ideálně i Íránu. Rusko s vysokou pravděpodobností zasáhne ve prospěch Arménie.

Vzhledem k pravděpodobné odhodlanosti a připravenosti Ázerbájdžánu a napjatým vztahům mezi jednotlivými zeměmi z nepřátelských bloků se domnívám, že víkendovým incidentem boje o Náhorní Karabach neskončily.

Doufám, že se mýlím.

09.04.2016 Annele

Související články: