Hylotrupes bajulus (Linnaeus, 1758) stage 1

Featured Image

Rozmohl se nám tu takový nešvar. Dění na Ukrajině komentuje každý, kdo má dvě nosní dírky, nebo jiný otvor. Půjdu jinou cestou a budu Vás poučovat o životě hmyzu. Ostatně tomu jakžtakž rozumím a jako bývalý amatérský entomolog Vás zasvětím do říše hmyzu. Podobnost s válkou a taktikou nechám na Vás, ale je to podobné. Stačí jen přežít a rozmnožit se.

V prvním článku na téma hmyzu se zaměříme na tuto v uvozovkách svini. Jasně, každý má právo na život, ale toto doma nechcete. Paneláčkaři nemusí číst, jich se to netýká, ale dřevobydlející musí zpozornět.

Náš první kandidát je tento: Tesařík českým jménem Tesařík krovový, pro hnidopichy asi takto: říše Animalia – živočichové » kmen Arthropoda – členovci » třída Insecta – hmyz » řád Coleoptera – brouci » čeleď Cerambycidae – tesaříkovití » rod Hylotrupes.

Imago tedy dospělý jedinec měří od 7 do 25mm, velikost záleží na mnoha faktorech, ale čím vlhčí dřevo tím větší imago (ideálně vlhkost vyšší než 30 procent, teplota 28 až 30 stupňů Celsia, což je pod střechou typické). Samička naklade vajíčka do škvír dřeva zejména smrk, borovice, nebo modřín. Larvy, které mají do vylíhnutí cca tři roky, se zakusují velmi ostrými kusadly ke středu dřevní hmoty, kterou postupně vykusují. V čem je největší problém? Tkví v tom, že vy nic nepoznáte, dokavaď se nevylíhnou. Larva postupem tohoto tříletého období jde blíže ke kraji, aby se dospělé imago mohlo prokousat dřevem a vylétnout. Výletové otvory mají tvar elipsy a při prokousání samozřejmě trousí trouch, který tlačí směrem ven. Výleťáky (výletové otvory) poznáte tak že máte na půdě bordel z rozemleté dřevní hmoty. A také tak, že máte trámy plné elipsovitých výletových otvorů. Jedna samička naklade až 300 vajec. Problém je, že to nepoznáte respektive poznáte, ale to už je pozdě (z trámu zůstane jen krusta). Trám o délce 8 metrů dokáže 1300 larev prožrat tak, že je komplet znehodnocený a zralý na výměnu. Larvy jsou dokonce tak chytré, že jsou schopné utichnout, i když posloucháte fonendoskopem. Patrně pociťují vibrace a brání se před odhalením. Údajně je kousání larev slyšet, zřejmě při vysokém počtu larev v trámu, děje se tak brzy ráno a v noci. Bývá označován za nejvíce nebezpečného škůdce pro dřevo v Evropě, ale bojují s ním i obyvatelé jižní Afriky, Asie, USA nebo Kanady. Doputoval dokonce i do australského Perthu.

Jak na něj? Základ je kupovat jen ošetřené trámy. I to však nemusí stačit. Jsou to velmi houževnatá stvoření. Myslíte si, že když máte trámy namrvené tou zelenou blbinou, že to stačí? Ne, nestačí. Po pár letech je zelený šlem k ničemu a prostor pro Krováka je otevřený. Můj Děd  (dřevorubec a horal z Kysůc), dej mu pánbůh věčnou slávu to vyřešil celoživotně. Teď se Vám to nebude líbit, ale tento recept je osvědčený. Volská, nebo býčí krev. No ano, nechutné, tedy jak pro koho, ale namatlané trámy tímto – touto ingrediencí mají asi vliv, neptejte se mě nevím, ale stodola stojí už přes 70 let a nikdy jsem tam krováka nenašel. Tip číslo 2: Vyjetý olej, obdobná funkčnost. Proč to funguje je můj odhad, krev je řídká a olej smrdí, navíc se vpijou hluboko do dřevní hmoty. A to je sere. Kamarád střechař přišel také se zajímavou metodou. Nějak si upravil starou mikrovlnku, odmontoval dvířka a praží to do trámů mikrovlnama- uvaří larvy, ale nevím neodzkoušeno. Každopádně tedy stopro ochrana je  nekupovat prasklé trámy – vždy nebezpečí napadení. Kontrolujte své trámy. A když už narazíte, doporučuji injektáž insekticidu do výletových otvorů, nebo hloubkové ošetření dřeva. Pokud se z trámů po zabouchání šíří trouch- není pomoci. Nový trám.


27.03.2022 Jizik


Související články:


12345 (250x známkováno, průměr: 1,31 z 5)
16 073x přečteno
Updatováno: 27.3.2022 — 21:06

Reklama

D-FENS © 2017