Oryctes nasicornis, Nosorožík kapucínek (Linnaeus, 1758): Stage 3

Featured Image

Další díl našeho hmyzího seriálu zasvětíme tomuto broučkovi, který se jako jeden z mála dokázal adaptovat i na jiné podmínky života, něž jsou pro něj typické. říše Animalia – živočichové » kmen Arthropoda – členovci » třída Insecta – hmyz » řád Coleoptera – brouci » čeleď Scarabaeidae – vrubounovití » rod Oryctes – nosorožík » podrod Oryctes.

Pokud vezmeme v potaz, že se v přírodě tento brouk a jeho larvy vyskytuje v trouchu starých stromů (zejména duby, lípy, vrby ale i jilmy aj.), našel si i cestu do vašich kompostů, nebo skládek pilin na pilách. Tím mě ohromuje. Jednak svou adaptací na jiné teritoria a za druhé svou evoluční silou, když ne tady tak tu to asi taky půjde. Pro hnidopichy, českožrouty a jiné existence připomínám, že můj sloh není bez chyby a proto jsou případné změny vyhrazeny.

Biologie: Imago tedy plně vyvinutý jedinec má na délku 2,5 až 4 cm, vyjímkou mohou být jedinci i o velikosti 5 cm. Jsou stejně jako v předchozím díle, poznamenáni pohlavním dimorfismem, tedy samec se liší od samic. Liší se, jak už název napovídá rohem, který má samec.

Jedná se zřejmě pouze o optický jev, který má za úkol přivábit samici, tady platí, že čím větší roh- kašpárek tím lepší výhoda u páření, k boji neslouží oproti roháčům. V roce 1963 kdy pan Mařan psal knihu Naši Brouci, z níž čerpám popisoval, že v Čechách je vzácný. Nuže roky se posunuly a tím, že je tento tvor tak adaptabilní se ho můžeme dočkat i v severních částech Čech, kde by jsme ho nečekali. Nosorožík může být zbarvený červenohnědě, černohnědě až téměř do černa.

Krovky jsou hladké, lesklé, s jemným tečkováním. Nyní probíhá výzkum PANA entomolga v národním muzeu o to, že Kapucínek se vyskytuje napříč celou Evropou a zasahuje dále do oblastí severní Afriky a západní i střední Asie. V průběhu 19. a 20. století bylo popsáno 19 dodnes platných poddruhů. Jeden z nich (O. n. ondrejanus) je považován za endemit České republiky. Pokud se chcete připojit k projeku „ Kapucínek“ můžete zde.

Název projektu: Skutečně existuje na území ČR endemický poddruh nosorožíka kapucínka Oryctes nasicornis?

Období: 2021–2022

Poskytovatel: Národní muzeum

Typ projektu: Interní grant

Řešitel za NM: Mgr. Dominik Vondráček

Další účastníci projektu: Mgr. Jiří Hájek, Ph.D. (odborný garant projektu)

Abych vysvětli něco málo o projektu týpek sbírá info respektive jedince – lokality, kde žijí a snaží se pomocí DNA dokázat, že v Čechách se jedná o endemický druh, tedy že se jinde nevyskytuje.

Larvy se vyvíjí různých tlejících látkách (pařezech listnatých stromů, zejména dubů a buků, dále ve starých kompostech, v hnijících hromadách pilin, skládkách dřevního odpadu nebo i v kompostové zemině ve sklenících). Vývoj trvá 2-3 roky. Ponravy se podobají larvám chroustů nebo zlatohlávků, jsou bíle až nažloutle zbarvené s hnědavou hlavou, mohou dosáhnout velikosti okolo 120 mm a třikrát se svlékají.

Pak se v kokonu kuklí, z oranžově zbarvené kukly se za několik týdnů líhne imago, které zůstává v kokonu přes zimu a vylétá až další rok na jaře.

Dospělí brouci se živí mízou, vylétají koncem jara a můžeme je zastihnout až do konce léta. Aktivní jsou zejména v podvečer a v noci, přes den se ukrývají ve štěrbinách, listí nebo trouchu. Nosorožíka má také v merku Žahalka obrovská (Megascolia flaviforns haemorrhoidalis Fabricius 1787). Tento největší druh blanokřídlých u nás vyhledává larvy nosorožíků, ale i roháčů de facto jsou na nich závislé. Silným zahnutým žihadlem paralyzují larvy v posledním stádiu vývoje, které pak odtáhnou na příhodné místo, kde pro ní stvoří podzemní komůrku. Nakladou na ní jediné vajíčko a po vylíhnutí jí larva žahalky sežírá zevnitř, takový vetřelec. Živí se jejich hemolymfou – hmyzí krví a přitom si dává majzla na životně důležité orgány, ty sežere těsně před zakuklením, kdy larva umírá. Toť přirozený nepřítel, mimo člověka a ptáků.

Nosorožík je zařazen mezi chráněné živočichy a jeho početnost v přírodě klesá, přesto jej lze občas nalézt ve větším počtu, zejména tam, kde jsou vhodné podmínky pro vývoj larev. Největším nebezpečím je pak právě zničení prostředí v němž se larvy vyvíjí.

Hodnota a ochrana: Sbíral jsem je v hromadách kompostu na kila, tedy, že lokálně mohou být hojní, ale jinak si zaslouží ochranu už jen proto, že jejich přirozené biotopy mizejí. I když je to brouk, který si umí najít i jiné prostředí kde přežije. Pokud na podzim v kompostu najdete larvy, přikryjte je hromadou kompostu, ať je jim teplo. Příští rok Vám udělají radost svým majestátem, ať už sám Kapucínek či Kapucínka. Osobně nejoblíbenější brouk.

Zdroje: Naši Brouci- J. Mařan, F. Procházka., Skutečně existuje na území ČR endemický poddruh nosorožíka kapucínka Oryctes nasicornis? – Národní muzeum (nm.cz) , Oryctes nasicornis (nosorožík kapucínek) | BioLib.cz

Ps: přístě se podíváme na Tesaříka alpského:-)

 


18.04.2022 Jizik


Související články:


12345 (153x známkováno, průměr: 1,07 z 5)
6 604x přečteno
Updatováno: 18.4.2022 — 22:54

Reklama

D-FENS © 2017