ČR se oficiálně prohlásila za diktaturu

Featured Image

Školy nemám, rozumu jsem mdlého a jako všichni prostí občané podléhám snadno dezinformacím, proto vláda ve shodě se soudy ve své nekonečné moudrosti se rozhodla to říct na plnou hubu, aby tomu rozuměl i poslední vohnout žvýkající koblihu z Penamu – hra na svobodu skončila.

Donedávna dezinformátoři tvrdili, že koronavirus je jen záminka k nastolení diktatury. Soudruh Janda, když zrovna netočil nějaké ty pokrokové filmy bourající tabu, se mohl ztrhat při vyvracení takových pomluv. Ale soudruzi z vlády či soudci zřejmě jeho výstupy nečtou. Z radosti, jak to všechno hezky klape, se trochu rozpovídali. Možná víc než chtěli, ale jakmile je slovo jednou venku, tak ani párem volů ho nelze dostat zpět.

Ministr vnitra je v dobrém rozmaru

Soudruh Hamáček to nejdřív zkusil takovým lehounkým náznakem, když ho ve stranickém tisku zpovídali novináři. V interview šlo o takovou malou banalitku, jakou byl návrat k normálu. Soudruh Hamáček trochu popustil fantazii na špacír a připustil, že by lidé snad mohli do hospody. Tahle myšlenka se mu zdála ale příliš odvážná, proto dodal, že jen při negativním PCR testu. Jeho cena byla na zásah vlády drasticky snížena a stoji teď jen asi dva litry, přičemž jeho platnost je týdenní. Takže, aby se řadový vohnout mohl jít v pátek po šichtě zhulákat, tak si vystojí frontu u testovacího centra, aby si to jedno až dvě mohl dát. Taková dobrota mne opravdu vzala za srdce! Děkuji, že smíme! Děkuji! Dokonce, jaká šlechetnost, máme na výběr – očkováni nebo testováni. Jak krásné je objetí laskavé náruče milované vlády!

Soudruh Hamáček však byl zřejmě ten den dobře naladěn nebo přiotráven zplodinami z plastového respirátoru a v tomto dobromyslném rozpoložení své duše jal se mluvit dále. Asertivní novinář mu nějakým nedopatřením položil otázku o nesmyslnosti nošení respirátoru venku. Ale kampak na neotřesitelnou logiku mistra vnitra! Na respirátor by nezodpovědní občané sahali rukama, což je nepohodlné, a vůbec zemřeli by v tu ránu. Jako příklad zodpovědnosti uvedl sám sebe. Musím tiše obdivovat jeho skromnost! Dát se za příklad nezodpovědným masám, to už chce sílu ducha.

Ten protřelý novinář však zákeřně připomněl usnesení Poslanecké sněmovny ČR ukládající vládě opatření zrušit. Ale absolutní ideová neochvějnost jako kámen rozdrtila tyhle plané řeči. Bolševická hnida Hamáček vysvětlil redaktorskému nedochůdčeti, že vláda je zodpovědná parlamentu, ale parlament nevládne. Od toho jsme tu my, vláda. V čem přesně spočívá ona odpovědnost vlády parlamentu, to už nějak nestihl vysvětlit a redaktor se raději neptal. Ve zdravějších dobách se tomu říkalo vyprazdňování pojmů. Jak tedy může být vláda odpovědná parlamentu, když jeho usnesení vzbudí jen shovívavý úsměv na tváři ministrově? Proč se vůbec poslanci namáhají přijímat nějaká usnesení? Podle článku 39 v Ústavě se může usnesením vyhlásit válečný stav, dokonce se může zrušit pouhým nesouhlasným usnesením vyslání vojska nebo plnění mezinárodních smluv a to podle článku 43, ale zrušit nošení respirátoru venku nikoliv? Rozumím, že proti koronaviru je válka naprostá prkotina, ale trochu mne zaráží, že v demokratickém státě může ministr v klidu prohlásit, že se nějakým výplodem poslanecké žvanírny ani nehodlá zabývat.

Soud bojuje za naše práva

Vždycky jsem obdivoval očekávání demokraticky naladěné veřejnosti na rozhodnutí soudu. Jakoby se měla otevřít nebesa a zaznít trouby andělské. Proto jsem si zalistoval historickými knížkami, které popisují dějiny naší nebohé země. Zaujalo mě vylíčení hrůz znárodňování, kterému se dřív říkalo loupež. Bylo to jednoznačně v rozporu s jakýmkoliv základními právy. Tak jsem hledal judikáty tehdejších soudů poukazující na zjevné bezpráví, a co myslíte? Našel jsem? Asi vás zklamu, ale nenašel. Samozřejmě to byl komunistický režim, který měl neúctu k právu. Pak jsme měli sametovou revoluci a byla nastolena demokracie. Byl volen prezident republiky v roce 1998 a poslanec Sládek byl odvezen do vazby za své výroky, které soudruzi posoudili jako ohavně xenofobní. Ve vazbě pobyl 17 dní. Státní moc mu znemožnila hlasovat při volbě prezidenta. Republikánská strana se obrátila na Ústavní soud a ten jim hezky vysvětlil, že to je chyba poslance, a proto je díky postupu vlády vše krásné, zalité sluncem a volba prezidenta platí. Jen dodám, že soud v trestní věci nakonec poslance obžaloby zprostil. Dalším příkladem může být objektivní zodpovědnost provozovatele vozidla a jistě si vzpomenete na další. Abych to shrnul, když vládě o něco opravdu jde, soudy si ani netroufnou odporovat. Jak se říká, zatímco advokáti byli v odboji, soudce Hácha byl státním prezidentem.

Nuže tedy předejme slovo soudcům hlavám pomazaným pohybujícím se v kruzích vysoké právní vědy, která nám vše objasní. Dostali na stůl žalobu jakéhosi dělníka z výroby, což už samo o sobě je příšerná troufalost. Žalobu podal JUDr. Naxera, u kterého soudruzi poukazují, že má takový špatný kádrový profil, takže vše, co vyplodí, je dílo ďáblovo. Proto není ani nutné poslouchat co říká, neboť každé jeho slovo je čistočisté rouhání se pravdě a lásce. Zákeřně se ve své žalobě dovolává mezinárodní Úmluvy o lidských právech a biomedicíně, která podle naší Ústavy je součástí právního řádu tak, že když stanoví mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, má vyšší platnost mezinárodní smlouva. Dokonce v žalobě pošetile šermuje s takovou věcí jako Listina práv a svobod. Taková lapálie ovšem nemohla zastavit boj s virem, že? Proto Nejvyšší správní soud musel rázně zakročit a vše uvést na pravou míru.

Na scénu nastoupil soudruh soudce Dienstbier a po stranické linii to všem jasně vysvětlil. Sice mu jakési zbytky právního vědomí zůstaly, když se vyjádřil, že to neznamená, že souhlasí se vším, co vláda dělá. Ale to bylo nutno říct, aby nevznikl dojem, že snad moc soudní je nějak závislá na vládě. Sice se to prakticky vždycky tak nějak pozoruhodně zamotá, že platná nařízení soud podrží a neplatná občas shodí, aby se neřeklo. Soudní moc je nezávislá stejně jako rozjetý vlak, ale i ten jede podle toho, kam vedou koleje. Soudruh soudce hledal nějaké východisko z téhle ošemetné situace, až našel, a tak ukázal, že je na svém místě. Protože nemocnice jsou přetížené, nebohá vláda by byla nucena uzavřít provozy a tak je testování takový rozumný kompromis. Povinnost vyplývá z pandemického zákona, a proto se, manuále blbej, budeš testovat, ať se ti to líbí nebo ne. Nezkoušej na nás triky s advokátem, protože tvoje ústavní a lidská práva, možnost odmítnou lékařský zákrok, důstojnost, ochrana osobních údajů a jiná veteš minulosti už prostě neplatí, protože je tu hrozný virus a hrozí stovky tisíc mrtvých. Sice se taková věc nikde a nikdy nepotvrdila, mnohokrát bylo dokázáno, že naopak uzavírání situaci zhoršuje. Ale ne, jednou je to v zákoně, že je pandemie, tak to prostě je pravda, i kdyby to byla lež. Proto taky bylo nutné přijmout tuto nacistickou právní normu.

Logika výroku soudu je taková trochu zvláštní. Dále totiž vtipně argumentuje, že jiné osoby musí snášet zákaz podnikání, omezení pohybu, takže co je proti tomu nějaká špachtle v chobotu? Líbí se mi tenhle český způsob, když jsou omezeni jiní, tak ty musíš taky, aby se narovnalo prostředí. Chcípla ti koza? No tak sousedovi ji zabijeme, ať je na světě spravedlivěji. Trochu tento způsob připomíná výběr mezi zastřelením a zabitím střelnou zbraní. Takový jednoduchý nápad, jako třeba zkusit to tentokrát na opačnou stranu směrem k úlevě, není hoden vznešených úvah mocných. Jako klíčový důvod je uváděno to, že vláda zvažovala zavřít provozy. Ano, takto rozumí pojmu odůvodnění soudce Nejvyššího správního soudu. Ta síla právní analýzy!

Už přece Marx nazýval advokáty pijavicemi kapitalismu, proto rozumné třídní hledisko bylo také vzato do úvahy. A tak soudruh soudce projevil takovou pěknou sociální citlivost, když se rozpomněl na matky samoživitelky, které potřebují vydělávat, a jejich dítka by ráda šla do školy. Proto jako rozumný kompromis donutíme všechny se nechat testovat. Pamatujete si, že jste chodili do práce, aniž po vás někdo test chtěl? Jak trapné byly staré despocie, co nutily svoje otroky pracovat pod pohrůžkou násilí, jak komický byl komunistický režim se svými nucenými pracemi! My? Chceš pracovat, otroku? Popros o povolení! Přiznám se, že nevycházím z údivu, jak tohle může v pohodě projít? Musím smeknout před sílou propagandy, která dokáže tohle zakrýt. Otrok žebronící u pána, aby mu dovolil na něj pracovat?!

Takže soudce na plno přiznal, že pandemický zákon ruší kde co. V rádiu se dokonce nechal slyšet, že onen zákon dává zmocnění vládě omezovat ústavní práva. Takový zajímavý náhled na věc. Jako důvod stačí vládní výmysly, divná metoda sčítání čísel a pohrůžky zavřením provozů. Už se těším na zdůvodnění soudců o tom, že omezení přístupu neočkovaných osob do veřejných prostor je vlastně naplněním jejich práv a výrazem pravé nefalšované svobody. Na téma zdravotnictví po demokraticku nebo očkování a ona Úmluva jsem si s potěšením přečetl takový zajímavý rozhovor. Dokonce tam náměstek ministra zdravotnictví směle hovoří o tom, že Úmluva je víc než zákon. Je z roku 2017 a ilustruje, s jakou nezodpovědností tehdy vláda hazardovala s veřejným zdravím. Zajímavý posun ve výkladu práva za pouhé tři roky a půl, že? Věda prostě letí kupředu i na právním poli.

Soudruh Kůže to provalil naplno

Soudruh Arenberger alias Kůže je ve funkci první den a tak rovnou šup s ním na tiskovku. Je to dobrák od kosti, co rád pomáhá, prostě rozšafný muž. Očividně potěšen zájmem médií o jeho osobu opájeje se svou mocí a důležitostí se mu trochu zamotal na tiskovce jazyk a provalil to naplno. Vzhledem k tomu, že stranický deník rád mění články v čase, pro jistotu to zde odcituji tak, jak to bylo zaznamenáno. Řeč byla o soudech a právnících. Nuže čtěte:

Arenberger uvedl, že by byl rád, kdyby mu vyšli vstříc. Buď prý uznají, že medicínská stránka je důležitější než právní čistota a nebudou to kazit, nebo se podle něj dohodnou, že má být všechno čisté. V pondělí již totiž nebude platit nouzový stav a Česko se bude řídit pandemickým zákonem.“

Krásný termín medicínská stránka versus právní čistota. Jen zřejmě převedl do praxe výrok samotného vůdce o zbytečnosti Ústavy, když se bojuje o životy. Protože však cítil vnitřní potřebu být rozhodným mužem na svém místě, tak mu jeho právní vědomí formované bolševickou mentalitou napovědělo, jak vyřešit tento rozpor. Pojal to ryze stranicky. Opět mi promiňte, že cituji, ale tahle perla nesmí zapadnout. Téma je omezování počtu lidí.

Nejde to. Lidé ale musí naše mimořádné opatření respektovat, dokud ho nezruší soud. On ho zrušit může.“

Přeloženo do češtiny – v klidu sereme na nějaké zákony, vaše práva máme u prdele. Vydáme si za opatření kdejakou chujovinu, co nás napadne. Vy to musíte poslouchat, a když to nějakým nedopatřením soud zruší, uděláme CTRL+C a CTRL+V, změníme datum, číslo usnesení a kokotina platí dál. Vyzkoušeli jsme si to v praxi a funguje to, necukáte se. Prostě jste občanský ksindl, co je nás povinen poslouchat a živit. Vaše životy svěříme do rukou sociopatů jako je Kubek, Smejkal, Flégr a další.

Ministr naprosto s klidem řekne, no jó, já vím, je to nezákonné. A co jako? V Ústavě je taková větička, co říká, že právním výkladem nelze oprávnit odstranění nebo ohrožení základů demokratického státu. Jistě, tohle není právní výklad, to je výklad medicínský, takže je to vlastně v pořádku. Základy demokratického státu rozhodně odstraněny nejsou, protože nikdo neví, co to vlastně je. Takže co? Pohoda, ne? Jak vidíte, zmrdi už se nám ani trochu nehanbí přiznat pravdu. Prostě to řeknou naplacato, jak to je. Zákony jsou pro vás, lůzo, my si budeme dělat, co chceme, protože chráníme životy. Vzpomínáte, jak se novinářští šmoci mohli upsat, když prezident udělal něco, co jim nebylo po chuti? Padala slova jako velezrada, odvolání, svoboda a právo na odpor. Pročpak je teď takové ohlušující ticho?

Zcela mne uklidňuje, že v rukách tohoto člověka s takovou úctou k zákonům je soustředěna moc omezit ústavní práva plošně a všem, které mu dal do rukou pandemický zákon. Nezapomínejme, kdo tohle svinstvo schválil – zde jsou poslanci fašistické koalice vyjmenováni. Stranický deník nás ujišťuje, že to musí schválit vláda, tím pádem je vlastně všechno chráněno a zabezpečeno. V situaci, kdy setrvání každého ministra ve funkci je závislé na dobré náladě premiéra, tak zcela jistě budou každé přání premiérovo zvažovat zcela a naprosto nezávisle. Jistě stejně jako já předpokládáte, že soudruh Kůže to vymyslel svým mozkovým myšlením vsedě na své nové židli a určitě se nezašel poradit se soudruhem Burešem.

Dokonce i řízená diskuse pod článkem je ideově trochu nevyvážená, občané tam vyjadřují svůj mírně řečeno nesouhlas. Nicméně, až v pondělí nastoupí do práce cenzoři, ehm moderátoři slušné diskuse, tak to určitě dají do pořádku. Kam bychom došli, kdybychom se takto rozkolísali ve svém přesvědčení o správnosti nastoupené cesty? Nesouhlasící občané jistě již brzy budou potrestáni za podporu terorismu, kterou takto projevili, neboť vládě brání v ochraně životů.

Jestliže jeden člověk podle své libovůle může beztrestně činit rozhodnutí v rozporu se zákonem a to ne nějakým nedopatřením, ale zcela vědomě a veřejně, když může pošlapat práva občanů a přikazovat jim, co se mu zlíbí, aniž se musí komukoliv zodpovídat, jak se taková forma vlády nazývá? Ano, správně. Nazývá se liberální demokracie. Aby tomu pojmu rozuměly i starší ročníky, jedná se o starou dobrou despocii.

Začíná éra epochálních lidových vítězství

Ministr vnitra rovnou řekne, že usnesením nějakých poslanců si nebude kazit dobré zažívání. Soud, který má v pravomoci posuzování souladu výkonu veřejné správy s platnou legislativou, prohlásí, že omezování práv a překračování zákonů je rozumný kompromis. Ministr zdravotnictví v klidu vyhrožuje soudní moci, ať mu to nekazí. Sice ví, že návrh je nezákonný, ale co jako? Schválením pandemického zákona 26. února 2021 skončila demokratická forma vlády a teď to máte oficiálně. Opravdu nám nezbývá, než protrpět další Vítězný únor? Ani teď si alespoň nepřečteme článek 23 Listiny základních práv a svobod?

 


11.04.2021 Josef Vohnout


Související články:


12345 (404x hodnoceno, průměr: 1,10 z 5)
23 968x přečteno

Reklama

D-FENS © 2017