Zdá se, že každý z nás, pokud je jako ve snu, ví všechno, ale když takřka procitne, neví nic. Platón – Politikos Zřetelně vida bezradnost elektorátu, kterej jednak neví, co s prachama a jednak se začátkem tohoto roku ocitl bezradný, tváří v škleb situaci, které nerozuměl, nezbývá mi než tímto způsobem utrousit několik rad pro jeho přežití. Nejprve si ovšem maličko zaspekulujme o tra(u)mpingu. Však víte, jak rád spekuluju. A radim. A na králíky taky dojde.

Dovolil bych si krátce se vyjádřit ke kusu kamene a k následkům, na které, doufám, snad nedojde. 8. března dopoledne ukončila bouřka existenci jedné z dominant ostrova Gozo (Maltská republika), Azurového okna. Zpráva o tom se roznesla v průběhu hodin. Hlavní nevýhodou internetu je fakt, že se ke všemu může kdokoli vyjádřit a vy pak přijdete o poslední zbytky iluzí. A ano, jsem si plně vědom té ironie.

Hned na úvod musím upozornit, že jsem konzerva a “pravičák” a nenabízím patent na rozum, jen svůj pohled na svět. A abych nezapomněl, narodil jsem se mimo ČR a půlku života tam i prožil.

Už nějakou dobu pozoruju úpadek dříve celkem liberálních a objektivních Lidových novin, které jsem ještě nedávno považoval za asi nejlepší z mainstreamových deníků. Kvalitní redaktoři přinášeli často neotřelá témata, někdy i docela liberální názory (občas jsem se i divil, že tohle jim někdo dovolil otisknout) a člověk se i po krátké četbě prostě cítil tak nějak obohacen.

Skrytá nalezená věc připadne přednostně státu, kraji či obci, jestliže to vyplývá z přímo z právních předpisů (tj. věci, které podléhají zvláštnímu režimu podle zvláštních veřejnoprávních norem, např. věci s kulturní hodnotou, zbraně, apod).