Došla šťáva

D-Fensův článek o řetězení oprav na Cordobě mi připomněl můj podzimní boj s elektrickým šotkem, který mi dal na Dodgi zabrat na několik dnů a vyústil v zajímavé situace.

Loni v říjnu jsme jeli Dodgkou domů a jelikož v době stoletého sucha už několik dní příšerně chcalo, tak to na silnici vypadalo jako při brodění delty Okavango v Camel Trophy. Zmiňuju to proto, že to s velkou pravděpodobností nějak ovlivnilo nebo přímo způsobilo to, že jsme kousek od domu ucítili smrad pálicí se elektroniky. Už se těším, až v podobných podmínkách budeme jezdit 15 let starými elektromobily po několika bouračkách, to budou scény jak ze Zelené míle, verze bez namočené houbičky.

Každopádně auto jelo dál normálně, takže jsem dojel až před barák, kde se rozsvítila kontrolka polohy škrtící klapky a dobíjení a auto chcíplo. Při pokusech o start se startér ani neotočil, zato na palubce svítilo snad úplně všechno. Marně jsem provedl čichací pokus o lokalizaci problému, zkontroloval všechny pojistky, ale nic zjevného jsem nenašel. Když jsem prolézal kabelové svazky v motorovém prostoru, všiml jsem si akorát docela tlustého kabelu kostry, který nebyl k ničemu připevněný. Nejbližší rozměrově vhodné místo k ukostření se zdálo na převodovce, tak jsem to tam přišrouboval, ale nic se nezměnilo.

Pojal jsem podezření na baterku a tak jsem ji hodil přes noc na nabíječku a ráno bez problému nastartoval. Za chodu nesvítila ani chyba dobíjení, ale pro jistotu jsem změřil napětí multimetrem a altík dával normálních 14,4 V. Chcípnul jsem to a měřil parazitické proudy, ale po pár minutách a uspání řídících jednotek padl proud na pár setin ampéru, takže ani ve vybíjení nebyl problém. Vypadalo to, že něco nejspíš zkratovalo baterku, vybilo ji to, spálilo se to při tom, ale nemohl jsem přijít na to, co to bylo. Dodge a Chryslery celkem chronicky trpí na závady pojistkové skříně v motorovém prostoru, takzvané TIPM, může se tam dostat voda a ta pak odpálí něco na desce. Rozebral jsem ji, ale žádné poškození ani známky vlhkosti jsem nenašel. Vypadlo to, že baterka asi nebude úplně v kondici, ale jelikož zuřila druhá vlna koronáče a nejezdili jsme nikam daleko, tak jsem to nechal být s tím, že to budu ještě sledovat a kdyžtak koupím novou.

Takhle to pár dnů fungovalo bez problémů, až mi jednoho večera zavolala žena s tím, že se zastavila u příbuzných a už nenastartovala. Byl to naštěstí kousek, takže jsem hodil startovací kabely do auta a jel to vyřešit. Dodge jsem přes kabely nakopnul a jeli jsme za sebou domů. Už byla tma a tak jsem mohl v zrcátku sledovat, jak se světla na Dodgce mění v bludičky a bylo jasné, že nedojedem, takže jsme zahnuli na odbočku do nějaký prdele. Na palubce zase blikalo skoro všechno a já měl za to, že baterka už je natolik v hajzlu, že nějak pohltí i to, co altík vyrobí. Jelikož je to automat a nesmí se tahat, dal jsem kousek za auto trojúhelník, přeskládal celou rodinu do Myšáka a jeli jsem domů. Tam jsem naložil baterku z Oldse, hever, nářadí a vyrazili jsme zpět. Byl sice už zákaz vycházení, ale nechtělo se mi nechávat auto uprostřed ničeho přes noc a ráno nemít minimálně kola.

Když jsme se vraceli k místu činu, už z dálky jsem zahlédl modrou diskotéku. Výborně, ještě tohle jsem kurva potřeboval. Doufal jsem, že do auta někdo nenaboural, ale prý jim jen nějaký uvědomělý svazák nahlásil, že na silnici, kde projedou dva traktory denně, stojí neosvětlené auto. Měšťáci si mezitím zjistili moji adresu a jelikož jeden z nich má u nás ve vsi nějaké příbuzné, tak zavolali starostce i ředitelce školy a v době, kdy jsme u nich zastavovali, už měli i můj telefon a chystali se mi volat, tolik k džýdýpýár. Vysvětlil jsem jim situaci a doufal, že odjedou a nechají nás na pokoji, ale trvali na tom, že mi pomůžou, bezva. Na druhou stranu to bylo asi poprvé v životě, kdy jsem narazil na normální členy městapácké sekty, co si nepotřebovali ukojit touhu po buzeraci a moci. Sice si neodpustili vcelku nepochopitelné lustrování techničáku od auta, které lustrovali doteď a od kterého jsem měl klíče, ale pak už se začli shánět po nářadí s tím, že mi pomůžou, když mám v autě tři spící haranty a zoufalou manželku.

S tím ale hned přestali, když nechápavě koukali, jak z kufru vyndávám velkou gola sadu, momenťák a hydraulický hever a spokojili se s rolí osvětlovače. Baterka byla natolik KO, že nefungoval už ani centrál. Naštěstí je v dálkáči klasický klíč, takže jsem otevřel dveře, odjistil kapotu a ukázal policajtům, proč jsem přijel vybaven jako vesnický pneuservis. Journey má totiž baterku v levém předním podběhu a nejde se k ní dostat jinak, než sundáním kola a odmontováním plastů podběhu. Policajti si to fotili, že tohle ještě neviděli a musí to ukázat na služebně. Sundal jsem teda kolo, podběh, odmontoval kabely a v tom se baterka vysypala na zem. Čumím dovnitř, kde místo držáku ční jen jeden totálně orezlý pahýl a zbytek se momentálně nachází ve formě atomů na silnici.

Nárazník je plastový a nic neunese, takže sice mám nabitou náhradní baterku, ale nemám ji jak přidělat k autu, situace vypadala dost bezradně. Nakonec se mi podařilo kabely protáhnout mezi pojistkovou skříňkou a airboxem tak, že baterka šla posadit na něj a zapojit. Kapota sice nešla úplně zavřít, ale policajti mi nabídli, že můžeme popojet asi dva kilometry k nim na služebnu a tam to můžu nechat jak dlouho budu chtít než seženu náhradní držák. Přivřel jsem kapotu s tím, že pojedu pomaličku a vyrazili jsme, vepředu modrý cirkus, za mnou žena, takže jsem ani nesvítil, abych šetřil baterku. Chytrý člověk se poučí z cizích chyb, takže až vás něco podobného postihne, zavažte kapotu třeba alespoň tkaničkou od bot. Sice jsme jeli krokem, ale Journey má hliníkovou lehkou kapotu, takže stačil malý závan a už byla nahoře. Naštěstí v minimální rychlosti, takže se jen ohnuly držáky kapoty, což později spravilo pár ran kladivem.

Přemýšlel jsem, jestli si někde držák nechat vyrobit, ale našel jsem díky shodě s Freemontem u Fiata nový OEM Mopar díl za necelou dvojku, což bylo překvapivě levnější než druhovýroba z US. Koupil jsem novou baterku a jel ji k policajtům namontovat, přičemž jsem zase vypadal jak zloděj kol. Při výměně jsem si všimnul, že jsou utržené dráty od senzoru nabíjecího proudu, tak jsem to provizorně spojil a doma pak konektor opravil. Dovezl jsem auto domů a pár dnů to fungovalo, pak si žena stěžovala, že auto vydává nějaké divné zvuky. Schopnost mojí ženy popsat závadu je absolutně nulová, to je vždy jen „Nějak divně to jede“, „Něco se z toho ozývá“, „Nějak to smrdí“ a podobně. Ale alespoň pozná, že je něco špatně, takže to pak můžu projet a zjistit, o co jde. Jelikož jsem potřeboval jet k mámě a přezout její auto na zimní, vzal jsem Dodgku na testovací jízdu. Něco v motoru celkem brutálně kvílelo se zvyšujícíma se otáčkama, takže jsem to v druhé vesnici otočil, ale pozdě, opět se rozsvítila celá palubka, tak jsem rychle zajel před místní sámošku pod lampy. Zavolal jsem ženě, ať pro mě přijede a jelikož jsem měl s sebou kvůli přezouvání hever i nářadí, tak jsem mezitím baterku vymontoval a doma ji přes noc nabil.

Druhý den jsem vyrazil s tchánem a nabitou baterkou opět krást kola a tentokrát už jsem si byl jistý, že ačkoliv dává správné napětí, bude něco v prdeli s altíkem, což se potvrdilo hned v zápětí. Baterku jsem zapojil a když jsem montoval zpět kolo, tak se ptám tchána, jestli taky cítí pálící se elektroniku, což mi bylo divné, protože zapalování bylo vypnuté. Jeho diagnostické schopnosti jsou ještě menší než manželky, takže mu nepřišlo divné ani to, že se z motoru slušně kouřilo, což jsem z hrůzou uviděl hned, jak jsem auto spustil z heveru. Rychlé mrknutí pod kapotu odhalilo, že čadí alternátor. Ale co teď, sundat kolo a odpojit baterku bude trvat tak dlouho, že mezitím může blafnout celé auto. A pod kapotou sice jsou extra kontakty od baterky pro nabíjení a startování přes kabely, ale drží je patnáctky matky a já měl už montáž baterky natolik nacvičenou, že jsem místo goly vzal jen dva malé klíče na svorky baterie. Naštěstí se mi to podařilo uvolnit kombinačkama a odvrátit tak potupný konec Dodge v plamenech.

OK, takže bylo jasné, že to, co smrdí, zkratuje baterky a zoufale kňučí, je altík. Při jeho demontáži jsem si všimnul upáleného kostřícího pásku mezi motorem a kastlí. Je otázka, jestli ho upálil zkratovaný altík nebo naopak tomu altíku ke zkratu pomohl. Sice netuším, přes co se kostřil startér, ale asi si to nějakou cestičku našlo. Každopádně to vypadalo, že tam kdysi nejspíš byla nějaká baterka v hajzlu, která vytekla na držák a kyselina ho sežrala. A altík se jí tak dlouho snažil marně dobít, až se odpálil. Mohly tomu pomoct ty ne úplně košer kostry, možná i ulomené dráty senzoru dobíjecího proudu. Vzal jsem ho do opravny a zmínil i ten kostřící pásek, načež jsem dostal pás, který vypadal, že je spíš na uzemnění hromosvodu. Prý to rozebere a zavolá.

Když volal už po půl hodině, tak mi bylo jasné, že to dobré zprávy nebudou. Všechny diody vypálené a diodový můstek teplem prasklý vejpůl, celkově stav FUBAR, kupte nový. Jak jsem zmiňoval, náhradní díly jsou díky rozšířenosti Freemonta všude k dostání. To se ale netýká čehokoliv na motor, sice se tu Pentastar taky nabízel, ale téměř všechny Freemonty jsou nafťáky. Za originál chtěli 17 tisíc a druhovýroba z jůesej kolem pěti plus doprava a DPH. Pohledal jsem různé náhrady a nakonec našel skladem v ČR polský AS-PL za super cenu 3200.

Druhý den jsem ho namontoval a od té doby chodí všechno v pohodě. Celá tahle sranda mě na držáku, baterce a altíku stála sedmičku, ale to je holt úděl ojetin a taky mohlo být auto na popel spolu s půlkou baráku. Měl jsem se na altík zaměřit dřív, ale zmátlo mě, že nabíjecí napětí bylo v pohodě. Vesele se jezdilo dva měsíce, než se mi začala ztrácet chladící kapalina, ale to až příště.

11.04.2021 Redguy

Související články: