Rameno z Alfy II

V tomto článku budu pokračovat v ramenologii, tedy analýze horního ramene přední nápravy z Alfy Romeo 147/156. Tento díl většině alfistů leze krkem, protože mají dojem, že se furt sere stejně jako zbytek auta.

Posledně jsme rozebrali originální rameno a rameno z druhovýroby. Konstatovali jsme, že jeho krátká životnost byla způsobená tím, že vyrezl čep, protože nějaký idiot potřeboval ušetřit pár haléřů. Ramena jsem tehdy na své staré 147 vyměnil za nová a auto prodal, aby mi za zhruba čtyři měsíce zavolal nový majitel, že ho vyhodili z STK, protože má … tramtadadá… vůli v zavěšení kol, jmenovitě v horních ramenech.

No, nevěřil jsem jsem tomu, takže jsem si auto půjčil a objednal se na STK na vlastní přání v té samé provozovně. A světe div se, jedno z ramen mělo skutečně vůli, ale ne v čepu, ale v silentbloku, skrz který je rameno uchycené do karosérie. To začalo být zajímavé.

Vůle v horním rameni je samozřejmě špatná. Nevadí to jen na STK, vadí to při jízdě, protože páka je svině. Malá odchylka v uložení horního ramene má za následek úměrně větší odchylku v geometrii podvozku a tím vede ke zhoršení jízdních vlastností a většímu opotřebení pneumatik případně jiných komponent uložení, které jsou v důsledku vůlí v uložení namáhány o to více. Bylo třeba to opravit.

Já si už zvyknul, že i značkové díly z druhovýroby jsou někdy šmejd, protože na to velcí výrobci pouze lepí svoje logo, ale ve skutečnosti to vyrábějí noname výrobci v nějakém kolchozu v Polsku. Auto jsem si tedy se svolením majitele ponechal a rameno z něj vydoloval. Ukázalo se, že rameno zničila dvojice faktorů. Prvním bylo vjetí do nějaké díry, při kterém se rameno ohnulo, ale druhým a zajímavějším byla koroze uvnitř silentbloku.

Po vymontování ramene z auta se totiž ukázalo, že povrch vložek, které tvoří vnitřní díl silentbloku, byl zkorodovaný natolik, že fungoval jako pilník a vybrousil gumu silentbloku, ve kterém tak vznikla vůle několik mm. To bylo nepochybně způsobeno tím, že se dovnitř do silentbloku dostala voda z prostoru předního kola, a ta se tam dostala proto, že celý silentblok byl nekvalitně vyrobený.

K pochopení problému nejprve pár slov na téma přední nápravy u řady 147/156. Tato Alfa má poněkud netypicky vpředu rovnoběžníkovou nápravu, která je poměrně složitá a její komplexní mechanismus se musel vejít do malého prostoru. To se neobešlo bez kompromisů.

Horní rameno je uloženo do hliníkového dílu, který je současně horním uložením tlumiče. Celé uložení je zjednodušené na maximální možnou míru. Rameno vykonává v uložení rotační pohyb po krátké dráze odpovídající zvedání a klesání kola a není tam žádné ložisko, celé uložení spočívá na tření kovu o kov. Asi to funguje, ale není to žádná sláva.

Abych se vyhnul zdlouhavému popisu, namaloval jsem vám skicu. Je sice vůči reálnému ramenu trochu zjednodušená, ale princip toho italského výmyslu demonstruje dostatečně.

Celé uložení je poskládané z technologicky jednoduchých rotačních dílů. V rameni jsou zastrčené dva silentbloky, jejich vnitřní průměr vyplňují ocelové vložky, kterými prochází dlouhý šroub M10. Ten jde durch celým držákem ramene, drží rameno na místě a tvoří osu otáčení. Silentbloky nejsou v rameni nalisované velkou silou, dostanete je tam v pohodě ve svěráku a s trochou mejdlíčka, a bude vám asi vrtat hlavou, jak má výrobce zajištěno, aby se neotáčela guma v rameni, ale objímka na šroubu. Ukázalo se, že to vyřešili velmi elegantně, ale jen z pohledu prvovýroby.

Celý tento italský design je totiž citlivý na rozměrovou přesnost jednotlivých dílů, zejména délku vložek. Proč? Po utažení šroubu čela vložek stlačí silentblok, trochu ho rozplácnou a vyvodí v něm předpětí. Tím se zajistí, že se guma silentbloku nebude protáčet v rameni. Pokud by předpětí v silentbloku nebylo, ložisko vznikne jinde, než by mělo být. Začne se protáčet buď vložka v silentbloku, nebo silentblok i s vložkou v rameni, a to gumu velmi rychle ohobluje a v uložení vznikne vůle. Guma obecně není dobrý materiál pro ložiska.

Když jsem se nad tím takhle zamyslel, napadlo mě poskládat si celý mechanismus na stole a došel jsem k překvapivému zjištění. Vložky jsou moc dlouhé a ani po dotažení šroubu nedosedou na čelo silentbloku. Takže to má vůli od počátku. Silentblok pak není předepnutý, otáčení nastvává mezi mezi vnitřním průměrem silentbloku a vnějším průměrem vložky a navíc je tam díra, kterou do silentbloku může voda. Vypadá to pak nějak takhle:

Omlouvám se, že jsem nedělal fotky. Ale můžete si to během opravy snadno vyzkoušet sami.

V další fázi jsem vzal nová ramena a udělal to samé. I tam byly vložky moc dlouhé. Když jsem je přeměřil, ukázalo se navíc ještě, že je každá jinak dlouhá. Nejkratší a nejdelší se lišila asi o 0,3 mm. Polák u soustruhu se asi toho dne moc nesoustředil.

Dál jsem prohrabal zásoby různého šrotu a našel dva silentbloky z ramen z minulé akce. Vydoloval jsem z nich vložky a s těmi to bylo OK. Po dotažení šroubu M10 to zafungovalo přesně podle předpokladu, tedy čela vložek se opřela o čela silentbloků a mírně je předepnula. Tyto vložky byly o 0,7 – 1,1 mm kratší než ty aftermarketové.

Jasná páka.

Všimnout si toho při montáži je skutečně zatěžko. Můžete pak měnit ramena kolem dokola jak magor.

K urychlení zkázy silentbloků přispívá ještě to, že originální ramena měla vložky silentbloku pochromované. Pak došlo k zákazu šestimocného chromu, protože jím trpěla bohyně Gaya, a místo toho jsou vložky pozinkované. Jenže tohle zinkování je dobré tak na nějaké interiérové díly. Je to úplně k prdu. To už by lépe fungovaly nějaké ty zinkohliníkové laky.

Při montáži nových ramen jsem z nich původní delší vložky vyhodil a nalisoval tam ty staré kratší. Měl jsem ale jen dvě, takže jsem musel další dvě vyrobit zkrácením těch nových. Tím vezme za své ta jejich cool povrchová úprava, ale protože je stejně na hovno, není to žádná škoda.

Takže tuto kapitolu lze uzavřít zhruba stejnou větou jako posledně. Ta ramena nejsou jako celek špatná, problém představuje úplně triviální výrobní chyba. Managerial root cause je, že druhovýrobce moc nepřemýšlí o tom, jak to funguje v autě. Zatímco v prvovýrobě si Alfa Romeo nejspíš pečlivě ohlídala, aby uložení ramene bylo sestavené správně, druhovýrobce to neřeší, protože ho to vůbec nezajímá. On prodává ramena, ne auta.

Finální hint zní, že před finálním dotažením šroubu M10 je třeba uvést rameno do stejné pozice, v jaké bude, až bude stát auto na kolech. Toho se dá dosáhnout tak, že si ještě před zvednutím auta poznačíte, kde se nachází střed kola vůči nějakému bodu karosérie, a pak přizvednete heverem náboj kola do odpovídající pozice. Pokud by šroub byl dotažený s „vyvěšeným“ kolem, po spuštění auta ze zvedáku by byl silenblok silně předepnutý a jeho živnotnost by se výrazně zkrátila. Tenhle jinak docela otřepaný trik je dokonce popsaný v e-learningu k servisu A-R 147.

Důsledná kontrola a případné zkracování vložek je jen jedno z možných řešení. Jiným by bylo si vložky proměřit a nechat je vyrobit znova, o správné délce a z nerezu. Nestálo by to ranec a problém s „vyreznutím“ by tím byl navěky odstraněn. Výrobu by pravděpodobně usnadnilo rozdělení vložek na dvě části, jako je vidět u silentbloků SuperPro.

Jinou cestou je koupit silentbloky z polyuretanu. Jejich výrobci, například Powerflex, volí také jako materiál vložek nerez, protože už pochopili, že nemá koule znehodnotit drahý silentblok ocelovou vložkou pozinkovanou stejně jako panty ke kurníku.

PowerFlex

SuperPro SPF2746K

Oproti tomu polské StrongFlex jsou řešené úplně nějak jinak a nerezový vnitřek nemají, ale zase jsou hodně levné a také tam mají PUR gumy stabilizátoru, které jsou jinak nedostatkové.

Kdo by chtěl povýšit svoje ramena na další level, může zalovit na stránkách firmy HighPower Racing a dopřát si PUR silentbloky s excentrem. K čemu je to dobré? Pootočením silentbloku můžete regulovat odklon a záklon kola. Není to levné, ale co je dneska levné…

Mají také quickshifter, tím by se řešilo odfláknuté uložení řadící páky, které jsme rozebrali předposledně. Ten stojí 800 USD, což taky není levné, ale je to megacool a už se nikdy nebudete muset s tou plastovou hrůzou srát.

Jak vidno, nespolehlivá ramena také není třeba akceptovat. Chce to „jen“ být ve střehu a při montáži používat hlavu. Takové to prostě s alfami je.

Akce s rameny tedy byla dokončena, aby se Červená vydala zpět ke svému majiteli. Už to má holka asi za sebou. 147 mi chybí. Giulietta je ve srovnání se 147 něco jako lachtan s artritidou plovoucí v sirupu. Ta bezprostřednost při vrhání se do zatáček a vynikající hydraulické řízení tam prostě chybí. A taky tam není nic, co by se dalo pořádně rozebrat. Budu muset zase nějakou koupit.

07.01.2017 D-FENS

Související články: