Jste připraveni na novou dopravní vyhlášku?

Jak již bylo slíbeno, v tomto článku se podíváme na další výplod právníků z ministerstva dopravy. Tím je vyhláška č. 294/2015 Sb., kterou se provádí zákon č. 361/2000 Sb. ve znění pozdějšího novel a která stanoví mimojiné význam a provedení dopravních značek. Tato vyhláška nahradila vyhlášku č. 30/2001 Sb.

Tento legislativní krok se odehrál celkem nenápadně a to je velká škoda, protože není bezvýznamný a má určitou relevanci pro naše každodenní životy, každopádně více nežli to, zda Agáta umístila její poprsí do šajsky či ne. Ještě se k tomu vrátím, ne k Agátě, ale k tomu dopadu regulací do života.

Některé změny jsou zjevné. Přibyly některé značky, aby učinily náš svět regulovanějším. Jiné značky se mění, naprosto zbytečně a samoúčelně (například značka „Dálnice“ z obdélníkové na čtvercovou), aby si spřátelené subjekty mohly vydělat. Dál přibyly různé značky vyobrazující roztomilé žabičky, aby bylo vidět, že se stát dovede postarat nejen o nás, ale i o zvířátka. Nechť jsou všechny bytosti štastny. Tohe bylo v médiích mockrát probíráno a nebudeme se v tom vrtat. Soustředíme se na změny, které budou podstatně větší dopad do naší právní sféry.

1. Značka B4

Tuto značku dobře známe. Je to zákaz vjezdu nákladních vozidel. Dříve platila pro vozidla s celkovou hmotností převyšující 3,5 tuny. Ministerští úředníci se však rozhodli zkomplikovat život části obyvatel a proto nyní značka platí pro všechna vozidla, která byla homologována jako nákladní, tedy vozidla kategorie N bez ohledu na hmotnost, tedy včetně kategorie N1, do které spadají pick-upy, dodávky a také osobní auta s mřížkou za sedadly, která tak byla homologována převážně z daňových důvodů. Pokud by správce komunikace hodlal do takto označeného úseku „pustit“ některá tato vozidla, musel by na značku nebo dodatkovou tabulku maximální hmotnost vyznačit. No ale nebude místo toho lepší poslat tam měšťáky kasírovat?

Tato drobná změna vynikne v kombinaci s připravovanou změnou Zákona o místních poplatcích, který se nachází ve vládě a kterým mimo jiné zvýší poplatek za povolení k vjezdu do zákazu ze současných 20 Kč za den na 200 Kč za den, tedy na desetinásobek. Kdo má tedy nesprávné auto a současně tu smůlu, že bydlí někde, kde se nachází taková značka, zaplatí obci za legalizaci příjezdu ke svému domovu, provozovně či odběratelům solidních 73.000 Kč za rok, takže se dá předpokládat, že se obce s umisťováním dodatkových tabulek nijak nepřetrhnou. Změna zákona leží tč. ve vládě, najdete ji zde, strana 42). Pro obce je tedy tato změna významu dopravní značky jednoznačně win-win záležitost. Buď zaplatíte poplatek za povolení, nebo pokutu obecním drábům.

Podle mého názoru se nelze dovolávat přechodného ustanovení v § 27 vyhlášky („Dopravní značky a dopravní zařízení umístěné přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, které svým provedením této vyhlášce neodpovídají, pozbývají platnosti uplynutím dne 31. prosince 2025“), protože svým provedením současné značky vyhlášce odpovídají. Nicméně, pokutu bych neplatil a trval na projednání ve správním řízení, protože existuje něco jako ochrana práva nabytých v dobré víře. Těžko asi bude v právním státě možné obhájit výrobu silničních pirátů škrtem pera, kdy se ještě 31.12.2015 do nějaké ulice s dodávkou mohlo a 1.1.2016 se do té samé ulice za té samé dopravní situace už nesmí.

2. Kruhové objezdy

Tohle je něco, co uniklo naprosto všem. Až dosud podle § 10 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 30/2001 Sb. platilo, že kruhový objezd byl vždy obligatorně označen dvojicí dopravních značek umístěných na jednom sloupku, a to příkazovou dopravní značkou „Kruhový objezd“ (č. C 1) a současně značkou upravující přednost „Dej přednost v jízdě!“ (č. P 4) nebo „Stůj, dej přednost v jízdě!“ (č. P 6). Nová vyhláška však umožňuje, aby byl kruhový objezd označen pouze značkou „Kruhový objezd“ (č. C 1), která nebude doplněna žádnou značkou upravující přednost. Vyhláška v příloze uvádí k značce C 1 následující komentář: „Je-li značka doplněna značkou „Dej přednost v jízdě!“ nebo „Stůj, dej přednost v jízdě!“, musí řidič vjíždějící na kruhový objezd dát přednost v jízdě vozidlům jedoucím po kruhovém objezdu“. Z dikce tohoto ustanovení plyne jednoznačně, že pokud značka č. C1 „Kruhový objezd“ není kombinována s nějakou značkou upravující přednost, platí o pro jízdu křižovatkou pravidlo obsažené v § 22 odst. 2 ZPPK, totiž pravidlo pravé ruky.

Nová vyhláška tedy zavedla dvojí režim kruhových objezdů. Celou záležitost nepochybně komplikuje, že oba dva módy lze zkombinovat i uvnitř jednoho kruhového objezdu. Příjemnou zábavu.

3. „Průjezd zakázán“

Tohle hádám taky všichni známe. Stará vyhláška k tomu říkala: „(U)žije-li se nápisu „Průjezd zakázán“, nesmí řidič projet takto označeným úsekem, aniž by jízdu přerušil, například za účelem naložení nebo složení nákladu“. Autoři nové vyhlášky se rozhodli vsadit na psychoanalýzu a formulovali platnost značky takto: „(D)o úseku označeného dopravní značkou „Jiný zákaz“ obsahující nápis „PRŮJEZD ZAKÁZÁN“, nesmí řidič bez důvodu vjet. Za takový důvod se nepovažuje objíždění dopravně složité situace nebo zkracování trasy.“ Pokud jde o výčet důvodů, proč smí do takového úseku pozemní komunikace vjíždět, nejedná se již o výčet demonstrativní, ale taxativní, a ten vymezuje pouze dva důvody, proč do takového úseku nevjíždět. Má-li řidič k vjezdu alespoň nějaký důvod vyjma těch dvou uvedených, může daným úsekem projet, aniž by musel přerušovat jízdu. Pokutování informovaných jedinců za porušení tohoto zákazu tak v podstatě skončilo, protože policie nebo správní orgán bude muset zjistit důvod, pro který dotyčný nešťastník do takového úseku vjel, a ten, pokud není úplně blbý nebo alespoň čte D-FENSe, samozřejmě žádný z těchto dvou důvodů neuvede. Například by ho mohlo napadnout „Hledal jsem popisné číslo 88“, případně „Chtěl jsem se podívat na ten šedý dům“, „Zdálo se mi, že tam jde můj manžel/manželka/registrant“ popřípadě prosté „Zabloudil jsem“.

Někdy se z diletantství ministerských úředníků dá dokonce profitovat.

4. Zimní výbava

Pokud se vám někdy zdálo, že úředníkům z ministerstva hrabe, tak vězte, že to není jen iluze. Známá značka „zimní výbava“, která je s ohledem na zavedení „povinných“ zimních pneumatik beztak redundantní, se dočkala rozšíření své platnosti.

Kdybyste proto někde potkali tuto značku, tak vězte, že jste povinni tam mít zimní gumy po celý rok, a ne od 1. 11. do 31. 3., jak tomu bylo doposud. A to klidně v červenci a tak dlouho, dokud pod ní správce komunikace po patřičném řízení neumístí dodatkovou tabulku omezující její platnost. Aby o tom nebylo sporu, vyhláška explicitně stanoví, že v takto označeném úseku platí bez ohledu na datum a povětrnostní podmínky. Tohle už vážně hraničí s idiocií.

Myslím, že se jedná opět o ideální příležitost na policejní kasírování hejlů a výběr čárek – „že jste to vy a že je vlastně léto, uděláme to za dvě stovky a body vám nedám“.

5. Místo pro přecházení

Nějaké silné puzení donutilo ministerské úředníky zanést trochu chaosu do hlav chodců, a tak vymysleli něco jako přechod light. Vypadá úplně stejně jako přejezd pro cyklisty. Řidič nesmí chodce přecházejícího po tomto bastlu ohrozit (omezit ano, což je právě ten rozdíl proti přechodu pro chodce). Před vstupem na vozovku se chodec musí přesvědčit, zdali může vozovku přejít, aniž by ohrozil sebe nebo ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích.

Pro informaci, na přechodu pro chodce nesmí řidič ohrozit nebo omezit chodce, který přechází pozemní komunikaci po přechodu pro chodce nebo který zjevně hodlá přecházet pozemní komunikaci po přechodu pro chodce, v případě potřeby je řidič povinen i zastavit vozidlo před přechodem pro chodce, v § 125c odst. 1 písm. f) bod 6 je formulována skutková podstata přestupku tak, že řidič má povinnost na přechodu pro chodce umožnit chodci nerušené a bezpečné přejití vozovky. O místu na přecházení tam nestojí nic.

Chodec v tomto případě zjevně nemá stejná práva jako na přechodu pro chodce, ale je otázkou, nakolik to budou chodci brát v potaz. Jelikož ministerské mozky tuto vymoženost nijak veřejnosti nekomunikovaly a prostě se to tam objevilo, bude tato čmáranice jistě předmětem různých interpretací ve smyslu známé „absolutní přednosti chodců“ zhruba tak, že „teď po novu se přechody značej takhle“. Ruská ruleta tedy může začít.

Aby to nebylo tak snadné, toto místo pro přecházení vypadá opticky prakticky stejně jako přejezd pro cyklisty. Kromě snahy klást před účastníky silničního provozu výzvy ukazuje tento bod ještě jednu vlastnost vyhlášky č. 294/2015, totiž snahu suplovat zákon a ukládat řidičům nejrůznější povinnosti, nebo opakovaně citovat některá ustanovení zákona č. 361/2000 Sb, což bude zábavné za pár let, kdy se jedna či dvě politické garnitury zase vyřádí na ZPPK a mezi zákonem a jeho prováděcí vyhláškou budou vznikat zábavné rozpory.

6. Změna platnosti dopravních značek

§ 3 odst. 3 nové vyhlášky stanoví, že „(z)ákaz, omezení nebo příkaz je ukončen nejbližší křižovatkou nebo příslušnou dopravní značkou“. Konstrukce využívající vzdálenější hranici hranici nejbližší křižovatky se už neuplatňuje. I zde bude zřejmě zábavné sledovat počínání správních orgánů v případě, že policie bude měřit rychlost u té vzdálenější hranice, jak s oblibou činila v místech, kde rychlostní omezení končilo tam. Obecně by mělo platit, že v případě sporu se použije výklad pro obviněného nejpříznivější, což by ukazovalo naopak na bližší hranici křižovatky.

7. Silnice pro motorová vozidla

Tato změna nesouvisí přímo s novou vyhláškou, ale i tak stojí za upozornění.

Možná jste zaznamenali už asi tři roky velkohubě komunikované „zvýšení rychlosti na českých silnicích“, kdy panstvo milostivě dovolilo jezdit rychleji na silnicích, které na to byly od počátku postaveny. Dopravní experti byli samozřejmě proti, protože se tam určitě zabijem. (Velmi malá) část silniční sítě, asi 300 km celkem, byla proto přeznačena na silnice pro motorová vozidla. V důsledku novely zákona č. 361/2000 Sb. se na takové silnici smí jezdit 110 km/h, pokud není dopravní značkou stanoveno jinak. Někomu by třeba mohl v hlavě zůstat pojem „rychlostní silnice“ z minulé doby, která byla označena skoro stejně, ale smělo se po ní jezdit 130 km/h.

Závěr

Vyhláška má pouhých 100 stran. Předpokládám, že ji všichni řidiči už mají načtenou.

Tyhle dopravní věci se furt podceňují. Je to věc, která se týká každého. Stejně jako daně nebo zdravotnictví. Nechápu ten veřejný nezájem. Jak správně poznamenal Lyndon B. Johnson, válka je pořád stejná. Válka mezi státem a občanem – řidičem je taky furt stejná, opírá se o stejné lži, vyvolávání nenávisti k lidem, které ani pořádně neznáme a používá pořád stejné prostředky. Tím základním prostředkem v této válce je dopravním značka. Je to úředníkova polní lopatka v zákopovém boji státu s občanem. Komunikační kanál, kterým lze širokým vrstvám dávat příkazy, preferovat jednotlivé skupiny účastníků silničního provozu a naopak zase jiné deptat, kecat lidem do života a ovlivňovat jejich chování a vynucovat si jejich poslušnost. Sice se přišlo na to, že značky jsou už instalované v takovém množství a koncentraci, že už nemají na nic vliv. Neexistuje nikdo v této zemi, kdo by mohl upřímně říci, že během jízdy zaznamenává všechny dopravní značky a chová se podle nich, protože to není v ničích silách. Je jich už tolik, že přes jednu není vidět na druhou a kdo by je chtěl všechny sledovat, musel by přestat řídit. Výrobci aut vymýšlejí, jak čtení značek automatizovat a informace z nich plynoucí nějakým způsobem agregovat do podoby, kterou by řidič zvládl usledovat. Ten systém plechových cedulí na trubkách už dávno překonal svůj break even a spíš škodí než pomáhá, což se občas projevuje nějakou undergroundovou zprávou o tom, že někde povolily lidem nervy, odmontovali všechny dopravní značky a následně tam klesla nehodovost a zlepšily se vztahy mezi jednotlivými účastníky silničního provozu. Jenže realita je taková, že potřebujeme víc, víc, víc značek, kurva Halík, myslete politicky, značkama se stanovují povinnosti a povinnosti lze vymáhat a jejich nesplnění trestat pokutama, který vyberem, abychom měli mimojiný na nový značky. Jasný?

Tak o tom je ta vyhláška.

A hlavně pamatujte. Účel zákonů a vyhlášek není stanovit pravidla jasná natolik, aby se dalo k každém okamžiku jednoznačně říct, kdo a jak je porušuje a kdo ne. Účelem zákonů a vyhlášek je celou problematiku zamlžit tak, aby si nikdo v žádném okamžiku nemohl být jistý, zda náhodou něco neporušuje. Takovým lidem se mnohem lépe vládne.

27.02.2016 D-FENS

Související články: