Žlutá hvězda s nápisem neočkovaný

Featured Image

Tento článek vychází z předchozího článku „Historie se nemůže opakovat?“ od anonymního autora (kterému tímto děkuji za inspiraci), avšak který podstatným způsobem doplňuje a zasazuje do dnešních covidových souvislostí.

Žluté hvězdy na demonstraci

Když si 10. ledna 2021 část demonstrujících proti covidismu připnula na oblečení žlutou židovskou hvězdu s nápisem „neočkovaný“, vyvolala tím bouřlivou odezvu řady společenských mravokárců, „odborníků na holocaust“ a politiků, kteří použití Davidovy hvězdy označili v mírnějším případě za nevkusné, v horším případě za ostudu a urážku obětí holocaustu a podle korespondenta britské BBC v Praze se tak projevili „covidioti a antivaxxeři, kteří se dostali na dno omezenosti“. Tím byl zaveden narativ, že srovnávání diskriminace židů tehdejší nacistickou vládou a diskriminace neočkovaných současnou vládou je nejen srovnávání nesrovnatelného, ale že je to též morálně zavrženíhodné asi jako hajlování nebo popírání holocaustu a proto je jen správné, že se u nás za něco takového vyhazuje z práce.

Podotýkám, že k demonstraci se žlutými hvězdami v Praze došlo v době, kdy u nás teprve začínalo očkování seniorů ve věku 80+ let, stát vylučoval omezení neočkovaných, očkování proti covidu bylo prezentováno jako dobrovolné s tím, že je třeba proočkovat „věkově ohroženou skupinu“ a pak určité procento populace, podle expertů 60-70%, abychom dosáhli stádní imunity a vrátili se k normálnímu životu. Možnou diskriminaci neočkovaných si tehdy připouštěli jen jedovatí cynici s šesticípými hvězdami a pak ti, kteří se sice poučili z historie, ale kterým je toto poučení houby platné, protože si – spolu se zbytkem obyvatel – tu historii zase zopakují, a to bez ohledu na to, zda proti covidu očkovaní jsou nebo nejsou. To přece nemůže dopadnout špatně.

Když dva dělají totéž, není to úplně totéž

Základní argument odpůrců srovnávání dnešní diskriminace neočkovaných s nacistickou diskriminací židů spočívá v tom, že židům v Třetí říši (a Protektorátu) napřed nacisté zakázali úplně všechno a pak je poslali do koncentračních a posléze vyhlazovacích táborů, zatímco „ve srovnání s tím se teď všichni očkovaní i neočkovaní mají naprosto skvěle.“ Jenže ke srovnávání metod a myšlení netřeba naprosté shody – stačí shoda v základních rysech. Například komunismus a nacismus jsou do značné míry srovnatelné totalitní režimy (i s těmi koncentráky), přestože vychází z rozdílných krajně levicových ideologií. A co se týká možné námitky, že neočkované tu nikdo nezavírá do koncentráků ani fyzicky nelikviduje – zatím ano (a až na to dojde, fact-checkeři vám vysvětlí, že žádné koncentráky nejsou, stejně jako jejich existenci popírali nacisté). On totiž žádný totalitní režim nevznikl ze dne na den „s celým programem“. Nacisté perzekuovali židy postupně, stejně tak postupně rozšiřovali okruh perzekuovaných osob a v koncentrácích tak končili spolu s židy také duševně a tělesně postižení, homosexuálové, svědci Jehovovi, „političtí“ a práce se štítící osoby (čemuž odpovídala i nacisty použitá symbolika). Současná diskriminace neočkovaných rovněž nevznikla přes noc a naráz, ale postupným upíráním základních práv a svobod posledních 22 měsíců. Kluzký svah, argumentační faul současných cenzorů, podle kterých to propagací nacismu a hlásáním nenávisti začíná a vybudováním kremačních pecí v Dachau nutně končí (přestože diskriminace židů existovala souběžně se vznikem prvních koncentráků, zlom nastal až Křišťálovou nocí, považovanou za počátek holocaustu), byl modem operandi nacistů a komunistů a je modem operandi současné vlády. Není náhodou, že se naše vláda inspiruje v dnešním Rakousku a Německu. Proto není třeba nalézt úplnou shodu mezi nacistickou perzekucí (nejen) židů a dnešních „neočkovaných“, stačí některé shodné rysy, jako jsou použité metody, použité narativy a sledované cíle.

Omezení židů rozhodně nelze srovnávat s omezeními neočkovaných

Slovy Jiřího Ortena: „… napíšu si sem ty zákazy, na které si vzpomenu, a až je napíšu, nechám pod nimi ještě hodně veliké místo pro ty, které se dostaví po dnešním dni.“ Takže jen pro srovnání: během prvních šesti let zavedli nacisté v Třetí říši asi 400 omezení dopadajících na židy. Protože na výčet veškerých omezení není prostor, omezím se na deset z tohoto předvýběru (který je ryze arbitrátní, stejně, jako byla arbitrární omezení zaváděná nacisty a jako jsou arbitrární omezení neočkovaných):

– 31. 3. 1933 – vyhláška berlínského městského komisaře pro zdravotnictví pozastavila židům činnost v městské sociální péči. To samozřejmě nejde srovnávat s naším povinným očkováním zaměstnanců v sociálních službách, lid si jej žádá, protože neočkovaní zaměstnanci domovů důchodců jsou největším rizikem a změnit to nepomohl ani mediální hon na neočkované zaměstnance.

– 7. 4. 1933 – zákon o obnovení profesionální státní služby znemožnil židům pracovat ve státní službě.

– 21. 5. 1935 – zákon o armádě vyloučil nežidovské důstojníky z německé armády. Co je ve srovnání s tím požadavek na povinné očkování všech vojáků AČR proti covidu, když vybraným skupinám vojáků bylo nařízeno už letos v červnu a i s případným odmítáním očkování už máme předchozí zkušenosti, že?

– 15. 10. 1936 – říšské ministerstvo školství zakázalo židovským učitelům působit na veřejných školách. Srovnání s požadavkem na povinné očkování učitelů je samozřejmě naprosto nepřípadné už proto, že jej zatím nikdo nezavedl, ačkoli podle ministra zdravotnictví kolem neočkovaných učitelů vznikají klastry nákazy a podle jeho náměstkyně by se zavést mělo. Stačí neočkovaným učitelům řádně znepříjemnit výkon jejich profese a oni se ještě rádi naočkují sami.

– 9. 4. 1937 – starosta Berlína nařídil veřejným školám až do odvolání nepřijímat židovské žáky. Spekulace o povinném očkování dětí by byly předčasné, ale pamatujte, že právě děti jsou podle předsedy České vakcinologické společnosti Chlíbka dnes hlavním zdrojem nákazy, vakcína pro jejich očkování už byla schválena a očkování dětí ve věku 5+ let tak může začít ještě letos.

– 11. 7. 1938 – říšské ministerstvo vnitra zakázalo židům vstup do lázní. Což rozhodně nelze srovnávat se současným zákazem vstupu neočkovaných do saun, wellness center, lázní a plaveckých bazénů.

– 15. 11. 1938 – říšské ministerstvo školství vyloučilo všechny židovské žáky z veřejných škol.

– 28. 11. 1938 – říšské ministerstvo vnitra omezilo svobodu pohybu (a pobytu) židů, kteří mohou přecházet mezi okresy jen na základě předchozího povolení. Ani nacisty tehdy nenapadlo zakázat židům vycházet z domu třeba za účelem koupě oblečení, v tomhle je Rakousko opět o krok dál a nechybělo málo, abychom „lockdown neočkovaných“ podle rakouského vzoru zavedli taky, a to na výročí 17. listopadu. Babiš si to po dvou dnech a jednání vlády rozmyslel.

– 21. 12. 1938 – zákon o porodních asistentkách zakázal výkon povolání asistentkám židovského původu.

– 1. 10. 1939 – prezident německé loterie zakázal prodej sázkových tiketů židům. U nás jsme pro změnu rovnou zakázali neočkovaným vstup do sázkových kanceláří.

Výše uvedená omezení pro židy se ve Třetí říši zaváděla postupně (stejně jako se postupně utahuje smyčka kolem neočkovaných) v průběhu 6 let. Totožná omezení pak byla pochopitelně postupně přijata i na území Protektorátu, ale podstatně rychleji – jen od 16. 3. 1939 do září 1940 bylo i u nás zavedeno nejen vše výše uvedené, ale i mnohé další: například na základě nařízení o omezení styku nežidovského obyvatelstva s židy bylo možné židům zakázat vstup do veřejných provozoven, jako jsou restaurace a kavárny, koupaliště, parky, knihovny nebo lesy, židům bylo rovněž zakázáno vycházet po 20. hodině. Pokud vám to připomíná současná opatření vylučující neočkované, kteří (i díky svému imunitnímu systému) neprodělali během posledních 6 měsíců covid a nemají na to potvrzení, z návštěvy koncertů, divadel, filmových představení, sportovních utkání a závodů, tanečních, herních a společenských klubů a kasín, tělocvičen, hřiští, kluzišť, posiloven a fitness center, z ubytování v hotelech a jiných provozovnách ubytovacích služeb, z možnosti navštěvovat hvězdárny a planetária, hrady a zámky, muzea, galerie a výstavní prostory, zoologické a botanické zahrady, veletrhy a konečně z možnosti konzumovat nápoje a jídlo na farmářských trzích, pak podobnost je samozřejmě čistě náhodná a vlastně to vůbec nejde srovnávat (například proto, že do určité doby mohli židé navštěvovat alespoň kavárny, hospody a další podniky určené židům, zatímco stávající omezení žádné podniky pro neočkované nepřipouští). Nepovedlo se mi najít příklad vyloučení židů z přístupu k lékařské péči, v tomhle ohledu je Mladoboleslavská nemocnice, vylučující neočkované pacienty z plánovaných operací, ještě důslednější než nacisté. Pokus redakce Aktualne.cz o vyvracení hoaxů, počínaje bludem o tom, že očkovaní mají přednost na plicních ventilátorech, v tomto ohledu zestárnul jak mlíko.

Shrnuto, neočkovaní se ve srovnání s židy mají zajisté skvěle a může je hřát, že zatím nebyli vyloučeni z používání MHD a mohou navštěvovat úřady a soudy (ale to židům nezakazovali ani nacisté). Podezírat současnou vládu z toho, že se inspiruje 80 let starými omezeními, proto rozhodně není na místě. Ona se jimi nejen inspiruje, ale ještě je kreativně rozvíjí.

Omezení byla nacisty i protektorátními úřady zaváděna postupně, protože pokud by byla zavedena naráz, hrozily by masové demonstrace a aktivní odpor diskriminovaných, zatímco postupné omezování jednotlivých základních práv vytváří iluzi snesitelnosti, kdy nemá cenu riskovat postih a běžet s fanglí na barikádu „jen“ proto, že mi zrovna zakázali chodit do hospody, když přece můžu popíjet doma na gauči. Slovy klasika: je možno být hrdinou proti velkým ránám osudu, ale není možno být hrdinou proti píchnutí špendlíkem. Salámovou metodou postupuje i současná vláda. Tím neříkám, že současná vláda je nacistická, pouze, že používá některé totožné, časem prověřené metody.

Zavádění výše uvedených protižidovských zákonů a nařízení (tedy nacistického bezpráví) se dělo na základě nacistických lží jednak o tom, že židé smrdí a šíří nakažlivé nemoci včetně břišního tyfu (propagandu tohoto typu zaštiťovali němečtí lékaři, důsledkem bylo zavření židů do ghett) jednak o tom, že právě židé stojí za ekonomickým úpadkem obyčejných Němců, totiž za velkou hospodářskou krizí. Židé byli nacistickou propagandou zobrazováni jako odpudiví parazité na těle německého národa, tedy jako zdravotní riziko, nacisté pak představovali léčitele. Zbavme se židů, hlásala nacistická propaganda, zbavíme se parazitů a nakažlivých chorob a budeme se mít ekonomicky lépe. Stejně přistupovala nacistická propaganda k duševně a tělesně postiženým, když na plakátech propagujících jejich „eutanázii“ v rámci akce T-4 (což byl předvoj holocaustu) uváděla výši nákladů na péči o tyto spoluobčany, a srovnávala náklady na péči o jednoho postiženého s denním nákladem čtyřčlenné rodiny, někdy i s heslem „Jsou to i tvoje peníze“.

Dnešní vyčíslování nákladů na péči o neočkovaného pacienta na JIP či nákladů na monocyklické látky, stejně jako tvrzení o neočkovaných coby černých pasažérech českého zdravotnictví, s nacistickým štvaním v žádném případě nelze srovnávat. Stejně tak jsou s nacistickou propagandou absolutně nesrovnatelná současná vládní tvrzení o očkování proti covidu jako o jediné cestě „zpět“ k normálnímu životu, kterému bohužel stojí v cestě zlí neočkovaní sobci, kteří tak škodí zbytku společnosti a jen kvůli neočkovaným se zavádí nákladné lockdowny, zavírají školy, kolabují nemocnice a je ohrožena hospodářská prosperita národa (vyloučení neočkovaných třeba z návštěvy hospod má negativní ekonomické dopady pro hospodské? Vidíte, jak škodíte, neočkovaní!).

Dílčími cíli výše uvedených omezení židů byla jejich naprostá společenská izolace (aby se jich nezastal pokud možno žádný nežid, což výrazně usnadňovalo následnou perzekuci židů), co největší ztížení normálního života a postupné zabavení židovského majetku. Dílčími cíli dnešních omezení neočkovaných je jejich naprostá společenská izolace, co největší ztížení normálního života a – pokud zohledníme povinnost neočkovaných platit si PCR testy (1000 Kč za test), naprosto nepřiměřenou výši pokut za porušení omezení, ukládaných mimo nouzový stav (až 3 miliony Kč fyzickým osobám, za nouzového stavu paradoxně „jen“ 20000 Kč) a nápady upřít neočkovaným zdravotní péči hrazenou z daně nazvané veřejné zdravotní pojištění – pak je srovnatelný i tento dílčí cíl.

V obou případech je konečným smyslem tohoto diskriminačního postupu zbavit se diskriminované menšiny, které se život v zemi učiní nesnesitelným – v případě židů jejich odchodem ze země, internací anebo fyzickou likvidací, v případě neočkovaných jejich odchodem ze země nebo jejich „dobrovolným“ proočkováním. Podotýkám, že naše vláda se tímto účelem omezení neočkovaných nijak netají a při zavádění každého dalšího diskriminačního opatření opakuje, že jeho cílem je přimět zbylé neočkované k naočkování, což označuje za „pozitivní motivaci k očkování“. Tím neříkám, že současná vláda je nacistická, pouze, že používá podobné metody.

Nejde srovnávat srovnatelné

Protože výše uvedený argument o tom, že nacismus není nacismem, pokud v něm neexistují koncentráky s plynovými komorami, resp. že diskriminace židů před válkou nelze srovnávat s diskriminací židů za války, je neudržitelný, je nahrazován tvrzením, že postavení židů a neočkovaných nelze srovnávat proto, že židé si svůj genetický původ nevybrali, zatímco každý neočkovaný se přece může nechat naočkovat. Což není pravda, protože část neočkovaných se nemůže nechat naočkovat s ohledem na svůj zdravotní stav, zatímco židé se mohli vyhnout perzekuci dobrovolným vycestováním mimo Třetí říši a Protektorát, třeba do Palestiny. Ale kdo by se zabýval podobnými detaily, stačí neustále popírat možnost srovnání podle hesla o stokrát opakované lži. Hlavně nemyslet!

Vyprázdněné rituály a symboly

Od pádu Třetí říše v květnu 1945 ani nelze spočítat, kolik se proneslo projevů, položilo věnců a popsalo papíru na téma „musíme připomínat hrůzy nacismu a nedopustit jejich zopakování“. Každoroční tryzna v Terezíně k uctění památky obětí nacismu, mezinárodní den obětí holocaustu i projevy u Hlávkovy koleje 17. listopadu připomínající nacistickou perzekuci vysokoškolských studentů a jejich profesorů jsou jen tři z mnoha příkladů u nás každoročně pořádaných akcí, kterým je věnováno obrovské množství veřejných i soukromých peněz i energie a mediální pozornosti. Je proto s podivem, jak mizivý dopad na dnešní společnost má toto rituální odsuzování nacismu na straně jedné a připomínání obětí nacistické perzekuce na straně druhé, když na protiústavní diskriminaci celých sociálních skupin stačí několik tiskových konferencí předsedy vlády a vydání několika nařízení ministra zdravotnictví. Ostatně v zemi původu Adolfa Hitlera stačila na zavedení perzekuce neočkovaných jediná tiskovka předsedy vlády a slova „nečiníme tak s lehkým srdcem, ale musíme zvýšit proočkovanost“.

Jaký smysl má připomínat uzavření českých vysokých škol nacisty 17. listopadu 1939 pouhou vyhláškou tehdejšího říšského protektora původně na dobu tří let v zemi, jejíž vláda kvůli covidu zavřela všechny školy – základní, střední i vysoké – nejdéle z celé Evropy (a nejdéle z celé EU)? Jaký smysl má psát vědecké práce detailně popisující nacistickou perzekuci, zahrnující mimo jiné zákaz nočního vycházení a zákaz cestování mezi okresy v posledních měsících II. světové války v zemi, která kvůli covidu zakázala noční vycházení a také zakázala cestování mezi okresy na dobu 6 týdnů a tento zákaz vynucovala nasazením 26000 policistů s „checkpointy“ na pozemních komunikacích, ačkoli přes naše území neprochází válečná fronta? Jaký má smysl varovat před segregací, diskriminací a podněcováním nenávisti vůči skupině osob v zemi, jejíž vláda už 6 měsíců bezdůvodně diskriminuje „neočkované“ a hlásá nenávistný narativ o „epidemii neočkovaných“, ačkoli ta samá vláda po tutéž dobu ví o skutečných účincích očkování? Stejný, jako se modlit u Zdi nářků za světový mír? Nejhorší na tom všem je, že omezení neočkovaných se zavádí kvůli viru, jehož smrtnost není srovnatelná s ebolou (50-60%), ale se sezónní chřipkou (0,1%). Vnějším pozorovatelům, jako je Douglas Murray, to připadá šílené.

Závěrem

I pokud účel světí prostředky, o tom, jaké prostředky to jsou, si nemá cenu nic nalhávat. Každého na tom však uráží něco jiného. Mne uráží snaha dosáhnout plné proočkovanosti obyvatelstva proti covidu prostředky a nařízeními jako za Protektorátu. Někoho jiného zase uráží použití symbolu diskriminace židů nacisty odpůrci covidových omezení, protože to bojovníky s covidem všemi prostředky nestaví zrovna do „dobré společnosti“. To je ale jejich problém a jejich ostuda, ne těch demonstrantů. Jordan B. Peterson to v rámci svých přednášek a interview vyjádřil pregnantně: ve Třetí říši byste byli s největší pravděpodobností nacisty a vaše vzdělání a inteligence s tím nemají co dělat, protože i Němci byli velmi vzdělaným a civilizovaným národem. A mimochodem, kde jsou všichni ti verbální bojovníci s neonacismem dnes? Už mají třetí dávku?


19.12.2021 Frederick Bonsetti


Související články:


12345 (251x známkováno, průměr: 1,27 z 5)
10 127x přečteno

Reklama

D-FENS © 2017