Po ruském útoku na Ukrajinu byly hojně slyšet názory vyjadřující překvapení ve stylu: „Putin se změnil, jak se to mohlo stát?“, jako by ruský útok byl něco nového a nečekaného. Případně to bylo rozvinuto ve stylu: „To je jen ten iracionální Putin, ale prostí Rusové jsou mírumilovní Slované s něžnou duší a určitě s válkou nesouhlasí.“ Z toho pak vyrůstaly neoprávněné naděje, že když si Rusové nebudou moci koupit nejnovější iPhone, tak začnou protestovat a přinutí Putina se zklidnit.
Mnoho článků bylo napsáno, jak se jednání o příměří na Ukrajině nedaří a jak je to špatné. Ale mohlo by to být horší. Mohlo by být příměří opravdu uzavřeno. A možná i mír. Je snad mír něco špatného? Inu, není mír jako mír…
Jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, která začala v Bělorusku a skončila v Istanbulu na jaře 2022 mají v komunitě „mírotvůrců“ stále až mytický rozměr. Zejména mezi fanoušky Ruska je běžná interpretace ve smyslu, že „mír byl na dosah, ale zlý Západ to Ukrajincům zakázal a přinutil je pokračovat ve válce“.
Donald Trump si chtěl ve svém seznamu úkolů rychle odškrtnou položku „příměří na Ukrajině“, aby se mohl prohlásit za stabilně geniálního vyjednávače a v poklidu čekat na Nobelovu cenu. Za tímto účelem chtěl uzavřít dohodu o příměří fakticky za jakýchkoli podmínek a bez ohledu na obsah. Tedy se to zdálo tak snadné.
Trumpovo „krásné“ příměří z poloviny března vyšumělo do ztracena. Trump od Putina dostal za svou snahu „pár facek“ a nastala otázka, zda se Trump na Putina naštve, anebo zda si přijde pro další.
Zdá se, že i Němci jsou čím dal nasranější. A nejenom to, je jich čím dál víc. Jde to tak daleko, že si můžete dovolit v obchodě, na ulici, nebo v restauraci, otevřeně a nahlas kritizovat tu svatou křesťanskodemokratickou CDU, kterou dříve volily celé generace, jenom proto, že ‚my jsme přece vždycky‘…
Po zahajovací sekvenci, která spočívala z Trumpovy strany ve vytrvalém přísunu lákavých příslibů do Moskvy a hrozeb do Kyjeva přišel čas sklidit první „ovoce“ tohoto diplomatického úsilí. Kdo si však na něm pochutnal?
Uplynulé měsíce probíhaly ve znamení mohutné Trumpovy diplomatické ofenzívy na všech frontách. Navzdory mediální atraktivitě globální „tarifové spršky“ (podrobný rozbor viz třeba zde) spojené vyhlášením celní války Číně, která byla vzápětí doplněná „taktickým ústupem“, je pro nás zvláště relevantní otázka Trumpem slibovaného ukončení války na Ukrajině, jež může mít velmi rozdílné podoby s velmi rozdílnými důsledky.
Dosavadní sledování války na Ukrajině jasně potvrzuje onu nepřekvapivou informaci, že Putin měl po celou dobu možnost uzavřít mír, ale nechtěl a díky snahám západních „deeskalátorů“ a „usmiřovačů“ ani nemusel.
Doporučuji malou informační junk food svačinku. Tou je článek s titulkem „Děsivé varování německé rozvědky: Rusko už se chystá na NATO, chce vše změnit“ na webu TV Nova.
Prijde mi to, jako se rozcilovat, ze flasky v regalu v krame nejsou natoceny etiketama dopredu. Proste po kliknuti do mapy si to otocim, kam chci, ne?
Protoze je to sladky, jak hovno z nutrie.
Ani on na ne neni dost velkej, bohuzel.
Smutne, ale jeste porad pusti vic, nez Gugl.
Já nejsem z Betelgeuze. Coxe jsme si vezli v intergalaktické lodi jako živou konzervu. Po přistání na zemi nám zdrhl a asimiloval se.