Svatá Kráva 2 – Transparentní džihád!

Featured Image

Následující text volně navazuje na tento článek a nezabývá se pandemií, viry, ani společenskými následky lockdownu. Pro někoho to může být hašení svíčky, vedle hořící chemičky. Budiž. Sorry jako.


Tentokrát se chci podívat pouze na jednu situaci, kde se lid jménem pravdy a lásky dožaduje spravedlivě lží a nenávisti. Nebo přesněji, na celospolečensky přijímaný fakt, který je ve skutečnosti omyl. Protože: „To ne my, soudruzi, to ten lid si to žádá“ a „Mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako vždycky.“ Takže Svatá Kráva šestá: Transparentní soutěžení veřejných zakázek úplně na všechno.

Aby bylo jasno, v tom že nadkritické množství úředníků a politiků je pakáž nectná, která ukradne všechno, co není přivázané a větší patologičtí zločinci jsou už snad jenom policajti, to je samozřejmě problém, který nezpochybňuji. A tak se skutečně zdá, alespoň na ten první pohled, že požadovat, aby se veškeré zakázky soutěžily podle přísných pravidel, jako legitimní požadavek. Ve skutečnosti jsme se ale pouze dostali do stavu, který bych popsal volnou parafrází Terryho Pratchetta: „Když už musí existovat zločin, ať je alespoň organizovaný.“
Pravdou je, že předchozí stav, kdy různí vexláci, stbáci a jiné kurvy prostě uplatili příslušného úředníka, který pak od nich za naše peníze koupil služby nebo zboží za mnohonásobek tržní hodnoty, byl stav neuspokojivý. A to natolik neuspokojivý, že se mu dostalo mnoho eufemistických pojmenování od odborné PRESStituce. Bujel nám tu kmotrovský klientelismus, lobbismus a korupce. Organizovaný zločin prorůstal státní správou. Fuj hnus. PRESStitutky, nectíce presumpci neviny, psaly kraviny. Novináři, až příliš často a snadno, sem tam rozkryli situaci, kdy úředník, či politik nejen žral, ale ještě u toho slastně mlaskal. A tak začal Jihad proti korupci. Protože bojovat proti korupci je co? Protože bojovat proti korupci je naše svatá povinnosť! Potud dobrý. A tak šel čas a bojovalo se. Nakonec to prorůstání organizovaného zločinu do státní správy opravdu skončilo. Organizovaný zločin si státní správu zprivatizoval a sám se jí stal. A zavedl nám transparentní soutěžení veřejných zakázek. Lid nadšeně tleskal, aniž by tušil, že jde pouze o nástroj, jak ze zločineckých transakcí eliminovat co nejvíc konkurence. Zavedla se řada podmínek, postupů, lejster a registrů. Lid a PRESStituté svorně tleskali, neboť každé omezení jest omezencům ku radosti. A gauneři si jen a jen mnuli ruce. Protože dříve se často stávalo, že jejich přemrštěnou cenu někdo podstřelil a někdo jiný se začal vrtat v tom, proč se za sto kupuje něco, co bylo k mání za pět. Nicméně teď, když máme systém veřejného soutěžení, se tam žádné rozvratné živle (rozuměj tržní obchodníci) prostě nedostanou. Předně jsou vyloučeny všechny subjekty, které nejsou „čisté“. Tedy všechny subjekty, které kontrolu z berňáku, pracáku, inspektorátu práce, hygieny, ochrany osobních údajů, ČOI, magistrátu, ochrany životního prostředí a já nevím jakýho odkundyse zkurvysyna neuplatí. Ti všichni, kteří neplatí všimné mají různé škraloupy (pokutička „jen aby se neřeklo“) a mají ve veřejných soutěženích po prdeli. Naopak korunová spol s.r.o. z Malty, jejichž jednatelé jsou bílí koníci, jsou prakticky mimo možnosti kontroly úřednické pakáže a tak jsou z tohoto hlediska čisťounké jak dětské prdelky a naprosto vyhovují. Elegantní řešení, jak (alespoň částečně) eliminovat nezkorumpované obchodníky. Dále je vyhledání příslušné zakázky a příslušné mystické obřady spojené s podáním nabídky natolik komplikované, že když se na to příslušný obchodník nespecializuje, prakticky se mu nevyplatí obětovat čas a peníze za právní a byrokratické poradenství. V praxi to znamená, že se firmy běžně obchodující v příslušném segmentu trhu na nějaké veřejné zakázky mohou vykašlat. A se státem pak obchodují ti, kteří u těch firem nakoupí a pak s příslušnou marží prodají státu. Jejich jedinou činností a know how je, že to dokážou „podat“ státu v soutěži.

Původní stav: Zmrd Vexlákovič uplatil úředníka stran dodání kancelářského papíru do ouřadu. A tento úředník tak papír, na který pak mohl ouřad zvěčňovat svoji neskonalou moudrosť, pak koupil třeba za 25 korun list. Zmrd Vexlákovič pak došel do makra, koupil tam kancelářský papír za dvě koruny list a dodal jej úředníkovi. Problém byl, že se zpravidla objevil Kupec Obchodníkovič, který začal vyprávět lidem o tom, že on nabízel ouřadu papír za tři koruny list a že je to celé lumpárna. Lidi řvali a semtam se o to začali i zajímat nějaké fízle.

Ačkoliv se zprvu dařilo problematiku řešit poměrně jednoduchými postupy, časem začalo přibývat doživotně odsouzených a ubývat ochotných pistoleros. Navíc i dno Orlíku začalo být kverulanty povážlivě přeplněno. Zkrátka celý proces si žádal inovaci. No a PRESStituté a veřejnost si také žádala inovaci. A ten lid to chtěl. Zkrátka situace, která se přímo dožaduje vylití vaničky i s fakanem. Navíc se, jak si záhy ukážeme, vyřeší i problém o kterém ještě nebyla řeč: Neúplatný, čestný a pracovitý úředník, který dělá svoji práci dobře.

Současný stav: Kupec Obchodníkovič zjistí, že úředník potřebuje papír, aby mohl zvěčnit nějaká moudra. Řekne si, že má zrovna papír skladem a protože s korupcí a klientelismem bylo zatočeno, že by se tedy jako přihlásil a papír ouřadu dodal. Zavolá úředníka, že tedy pro něj má papír. Dvě koruny za list. Úředník se zaraduje a začne Kupci vysvětlovat, jak se má přihlásit v příslušném výběrovém řízení. Po deseti minutách je Kupec Obchodníkovič na hraně nervového zhroucení a pošle celej úřad do prdele. A tu nastupuje Zmrd Vexlákovič, který si objedná dodávku papíru z e-shopu a pěstuje si nějakého bývalého ouřadu, případně fízla, či gumu, kteří se dobře vyznají. A protože náklady spojené s administrativou a tak dále, prodá ouřadu papír nikolivěk za 25. Kdeže, dneska už za čtyřicet. Pravda, je třeba aby ouřada, trochu začaroval s kouzelnou formulí (cena obvyklá), ale zase jináč si nekoupí nic. A skvělé na tom je, že netřeba ouřadu uplácet. A žádný Kupec si nemá na co stěžovat. Sám se rozhodl nabídku nepodat. No a pokud se v jednom segmentu objeví dva specializovaní zmrdi? Mají různé možnosti. Obvykle si rozdělí teritoria. Franta dodává leštidlo na pendrek gumám, kdežto Pepik fízlům. Nebo to samozřejmě mohou řešit po staru, tedy kdo maže, ten jede, jen v rámci zachování statutu dodržují držhubný kartel. No, nebo se prostě nepohodnou. Ale na případnou námitku se jednak vykašlou jak žurnalisti, tak policajti, protože celé řízení obsahuje tolik složitých kliček, že dá jednak ukrutnou práci se tím vůbec prohrabat, navíc se vždycky jde někudy vysmeknout. Prostě se jednoduše ukázalo, že Obchodník A sice skutečně vykuchal za úplňku netopýra v březovém hájku, jak stanovily podmínky zakázky na dodej kancelářského papíru v souhrnu 382/B, ale použil žabikuch, nikoliv perořízek, předepsaný v dodatkovém předpise X35, který stanovuje specifická pravidla pro papír, jež je určen pro potisk moudry, na rozdíl od běžného papíru. Navíc vyhláška 396/27/HZ jednoznačně vylučuje z řízení vořežpruty. A protože existuje důvodné podezření z vořežprutismu obchodníka A, kterému sice nebylo sděleno, ale tento dostatečně nevyvrátil potenciální vořežprutismus je přeci logické a spravedlivé, že byl z řízení vyloučen. Úředník musí dbát. Čeho neví. Ale dbát musí. To by ještě tak hrálo, aby zanedbal.

A neúplatný, čestný a pracovitý úředník, který dělá svoji práci dobře? I kdyby byl, nemá na nic moc vliv. Maximálně může sem tam pomoci nějakému dodavateli překonat některou ze zbytečných překážek. Ale většinou jen čte mejly od veksláků, kteří mu nedají ani vorla, protože už prostě nemají proč.

Budoucí stav: Celý systém vykazuje řadu potenciálů pro zlepšení. Například by se jistě dala korupce a klientelismus eliminovat tím, že by kupříkladu vznikl certifikační úřad, jehož bumážka by byla podmínkou pro účast ve výběrových řízeních. To je skvělé, protože takový úřad by mohl například vyhlásit výběrové řízení, ve kterém by poptal „nezávislou auditorskou autoritu“, jež by uchazeče prověřovala. Samozřejmě za příslušný obulus. Tím by se dali z trhu vyšachovat malý hráči. A navíc by příslušná auditní firma mohla být náhodou z koncernu, který z ničím nesouvisí, čistě proto, že světe div se, zákon umožňuje provádět takovou činnost pouze firmám začínajícím na A majícím v názvu písmena G, R, F a T. Náhoda. Dále by mohl stát také vybrat soukromou finanční společnost, u které by měli účastníci řízení povinně bankovní účet na obchodování se státem. Možnostě a potenciále tu rozhodně jsou. A kdyby to mělo udělat celou věc jen o trochu víc transparentní, tak to stojí za to!

A ano, skutečně je v tom nyní mnohem méně korupce. Celý systém totiž vyloučil většinu hráčů z trhu, takže pro okrádání státu v mnoha oblastech vůbec není třeba korumpovat. Jediný způsob, jak eliminovat vydrbávání s veřejnými statky je, minimalizovat jejich objem. Pokud chceme, aby úředník nekupoval zbytečně předražený papír, musíme zrušit co nejvíce úřednických míst. To je jediná cesta. Fakt tady nefňukám po starých dobrých časech, kdy se kradlo tak nějak víc dementně. Jen říkám, že s námi vydrbali. „Svatou Krávou“ uctívanou před každými volbami hromadou manter z úst redaktorů i politiků je boj s korupcí a klientelismem. Hlavně transparentní veřejné zakázky, soudruzi. A tak stát, úřady a samosprávy nakupují zcela transparentně desetkrát dráž. A všichni jsou bezvadně krytí a bojují svorně proti korupci. Takže až Vám nějaký pičus bude slibovat transparentnější zakázky a méně krupce, zkuste si prolustrovat, kdo ho poslal a koho má odstavit z trhu.


04.04.2021 Dedek

12345 (163x hodnoceno, průměr: 1,22 z 5)
7 727x přečteno
Updatováno: 4.4.2021 — 22:23

Reklama

D-FENS © 2017