Varování, tento článek nepojednává o žádné feministce, eko-aktivistce ani jiných Šílenách.
Takže. Rozmohl se nám tady (v Republice) takový nešvar. Vlastně celá parta nepěkných věcí. Takový festiválek tupostí, tvářících se jako ctnosti. Nová dogmata, ještě o něco idiotštější, než ta stará. Myšlenkové úzy. Celovohnoutská shoda napříč odděleními blázince. Posvátné krávy. No a krávy jsou na světě z jednoho jediného důvodu. Tím důvodem je steak. A steak z posvátné krávy může být ještě mnohem chutnější a štavnatější. Posvěť nám ho Dalajláma.
Svatá Kráva první: Kdo chce být politikem, nesmí se jím státi.
Kariérní politici jsou zmrdi a blbci. Paraziti a šmejdi. Proto volíme zásadně nepolitiky. Ti to totiž nechtějí. Nechtějí do politiky a proto kandidují.
Co je tohle za volovinu. Opravdu je základní kvalifikací zástupce občana to, že ten sráč se tváří, že se na kandidátské listině ocitnul náhodou, vlastně vůbec nechce žádnou funkci a moc získat, ale když teda jináč nedáte… Hovno, tak buď je to imbecil, nebo (a to výrazně pravděpodobněji) lže. Ocitnout se na volitelném místě kandidátky nějaké, byť sebeméně relevantní politické strany* stojí úsilí a neděje se to náhodou. Nedostanete se tam omylem a čím víc relevantní ta strana je, tím víc zdrojů do toho musíte investovat (ať už úsilí na budování vlastního veřejného Xichtu, nebo natvrdku peněz). Samozřejmě, sem tam se objeví na takovém místě někdo, kdo o to vážně nestojí, jen propůjčil své dobré jméno jako vějičku na voliče. To je samozřejmě o něco lepší případ. To je totiž jen užitečný idiot.
Shrnu to jednoduše: Pokud nechceš být politikem nekandiduj. Pokud si volič, respektuj přání těch, kteří říkají, že to nechtějí – nevol je. Buď ti už na začátku lžou, nebo jsou idioti. V každém případě: Nechtít to, oč usiluji, není ctností, ale hovadina.
Svatá Kráva druhá: Bez politické minulosti.
Nejlepší je, pokud něco chcete začít dělat na nejvyšší úrovni, nemít s tím žádné zkušenosti. Fakt. Protože dneska je správnej kandidátskej freecoolin bez minulosti. A to my chceme. Né ty hajzly, co už někde nějak politiku dělali, ale nové neokoukané čisté freecooliny. Protože tak je to správné.
Hovno.
To, že někdo nemá „politickou minulost“ má dvě příčiny a dva možné důsledky (A jednu výjimku z obého, kterou uvedu na konec). Freecoolin bez politické minulosti je buď mladý nezkušený tele, nebo někdo, kdo na věci veřejné do teď sral z vysoka (přece se nebude špinit) a nyní nás přichází spasit. Fantastické je, že pravděpodobně nemá šajna, co dělá a co dělat bude. Na takové koloušky se různí Kalouskové jenom těší. To se dostáváme k těm důsledkům. Možné jsou dva. Buď se stanou nějakou pasenou děvkou pro zkušeného zákulisního hráče, nebo zůstanou osamoceni, nic dobrého nedokáží, leč za pár let odejdou s velkohubým prohlášením, jak se v politice nic nedá změnit. Nejsou to hráči, jsou to figurky.
A teď výjimky: Ano skutečně se občas objeví zkušená zralá osobnost, která doposud nebyla v politice činnou (protože ji to zpravidla nezajímalo), ale je natolik komplexní a zároveň charakterní, že uspěje a stane se z ní hráč. Všimněte si ovšem, že tito lidé nekladou na svojí posvátnou politickou čistotu pražádný důraz. Prostě proto, že nic takového neexistuje a oni to vědí.
Být mladý a nezkušený není ctnost. To je prostě fakt. Být starý ignorant rovněž není ctnost.
Svatá Kráva třetí: Všichni politici musí vědět všechno.
„Pane Ferdo Kandidáte, vy jste henten strojní inženýr, pověste našim divákům jaký je Váš názor na problematiku financování zubních blomb v Chlumci nad Cidlinou ze zisků ČEZu…“ „Paní Filoméno Rádabybrala, vy jste zkušená lékařka, co si myslíte o problematice měření rychlosti v Kyselé Prdeli?“ A tak bych mohl pokračovat do nekonečna. Do úplného definitivního zblbnutí. Základem politického úspěchu v Kocourkově je memorování. Presstituti pošlou otázky, kandidáti jsou „nabrífováni“ tu lepšími, tu horšími odpověďmi, podle možností se jim nasypou do hlavy i nějaké drobné konotace a jsou upozorněni na pár věcí, které z hlediska PR v dané problematice nikdy nesmí říkat, byť by to byla pravda. A jde se zvesela diskutovat s Emanuelem Hlodavcem o přesunu Jaslovských Bohunic k Dukovanům. A zvěrolékařka přesvědčuje voliče, že právě ona rozumí Jaderné Energetické Koncepci profesora Honímíra Izotopoviče Únika.
A novináři mají zásadní nutkavou potřebu. Nikdy se neptat těch lidí na věci, které jsou jejich vlastním tématem. Protože by jim přece nahrávali a oni by si dělali promo a předváděli se, jak tomu rozumí. Ale vždyť kurva jo! Za prvé by všechny ty politické debaty před volbami dostaly alespoň nějaký smysl (a nebyli by přehlídkou cvičených opic) a navíc by se včas ukázalo, že některá ta hovada neví vůbec nic o ničem a nejmíň o tom, čeho mají plná ústa. Věřte mi, kdyby se někdo z presstitutek zeptal Kateřiny Jacques na biomasu v předvolební debatě, nemuseli jsme tu blbou krávu čtyři roky živit v PSPČR. Ale to ne. Toho Moravecdá nebude!
A pak existuje ještě jedno téma, které vůbec nikdy nikdo z nepochopitelných důvodů neřeší. Základní právní povědomí, znalost ústavy a legislativního procesu. Protože proč by přece kurva měli poslanci znát svoji práci? To se radši tady s panem kandidátem, jaderným fyzikem, budeme bavit o problematice pošt a spojů. To je přece logické. A tak se pak náhodou dozvíme v době Covidové, že poslanec Benda (ano ten co dělal poslance už v době, kdy uhlí byla ještě přeslička, Šemík hříbě a Honimír si mrskal bičík) nedokáže podat pozměňovací návrh, protože sebou nemá asistenta a sám to neumí! Ano, náš zákonodárný sbor se skládá ze dvouset odborníků na všechno, kromě (slavnostní fanfára) legislativního procesu. Fantastické!
Jediný kdo ví všechno je henten Cibulka s kyvadélkem! Fakt
Svatá Kráva čtvrtá: Vláda Odborníků muss sein!
Některé posvátné krávy jsou z jednoho vrhu. Dalším posvátným zvířetem, toliko zbožštěním prdem je dogma, jehož základy nalezneme již v pradávné klasické literatuře. Totiž, že „na každou robotu je nám třeba špecialistou“. (Podobnost debaty o sviních a soudobé politice je čistě náhodná). A proto musí být ministrem obrany voják (ideálně po obrně), ministrem zdravotnictví lékař, ministrem zemědělství traktorista (zavolejte někdo Šlachtu!), ministrem dopravy silničář (možná by se snesl i mašinfíra) a ministrem školství úča. Otázka je, zda ministrem vnitra má být fízl, nebo pošťák (ideálně tedy asi pošťák konfident). Taky si nejsem jist, zda ministrem sociálních věcí má být socka.
Tak a teď vážně. Skutečně je lepší, když každou práci dělá ten, kdo jí rozumí. A prací ministra je řídit a dělat politická rozhodnutí. Potřebujeme tedy logicky managery a politiky.
Svatá Kráva pátá: Musíme mít silnou vládou podpořenou co nejvíce poslanci.
Tahle kráva je ze všech posvátných krav nejsvětější a taky zdaleka nejblbější. Musím říct, že se neřadím k příznivcům prezidenta Zemana, leč plně chápu, odkud pramení jeho výroky o novinářích. Političtí žurnalisté vůbec nechápou význam parlamentu a dělby moci. Moravec, Fridrichová a další kašpárci, co sami sebe prezentují jako uvědomělé inteligentní svazáky a hluboce pohrdají lidmi (skoro stejně jako ten Zeman, nebo já) nedisponují ve svých imbecilních mozečcích ani tak základní informací, že poslanecká sněmovna je tam kurva od toho, aby nás občany bránila před zvůlí vlády. Od ničeho jiného tam není. A v zájmu občana je vláda slabá, která se musí třást o každý hlas, kterým může být odvolána. Úplně nežádoucí je pak stav, kdy mají ministerští darmožrouti pro všechny své vládní zprasky zajistěnou automaticky 101+ hlasovací podporu. Oni mají vládnou v souladu se zákonem, ne si ten zákon neustále upravovat. Zákonodárná iniciativa má být na vládě nezávislá, mnohdy protivládní a jen ve velice výjimečných případech by se mohli poslanci ustrnout a exekutivě udělat něco kvůli. Místo toho tady stádo negramotů vzývá 101+ silnou vládu. Ano, ano, to subící moc chtějí, aby s nima panička mohla vymrdat jak se jí zlíbí. Hollan by mohl vyprávět.
Takže jako shrnutí ještě jednou: poslanecká sněmovna je tam kurva od toho, aby nás občany bránila před zvůlí vlády!
Jistě bychom mohli ve výčtu současných svatých krav pokračovat, leč autor již cítí, jak se místností zvolna a lehounce rozvonělo Šalamounovo Hovno. Což je jistě neklamnou známkou toho, že je nejlepší míra završena, všichni pozuráženi měrou vrchovatou, sdělení jest sděleno a autorovo ego ukojeno. Smysl je smyšlen. Kdyby to snad obrátilo jednoho blouznivého uctívače těchto model na cestu rozumu…
Žádati nyní, vzhledem k ostrosti textu, případného čtenáře o laskavou shovívavost je blbost. Přesto, protože tuším, že si text přečtou i mnozí moudřejší, než jsem sám, rád se něco přiučím z věcných reakcí. Prosím tedy o ně.
Pro ty ostatní, ano jsem xenofob, homofob, rasista, fašista, sionista, hulvát, neznaboh i černoprdelník, sexista, analfabetista, dezinformátor, troll proruský, prokremelský, pročínský, proamerický a protonový. Jsem extremista i usedlý zaprděný čecháček, nevzdělaný vesničan i vesmírné hovado. A nesmírné hovado. Vím. No nedá se nic dělat. (zjednodušeně: strčte si nálepkování do prdele – mohli by to být užitečné, protože odtud budete muset vyndat hlavu)
29.11.2020 Dedek
pozn.* či hnutí. Ostatně hnutí jsou to samé, autorovi není znám žádný zákonem daný rozdíl mezi stranou a hnutím. Používání termínu hnutí mu připadá idiotským maskováním „nenene my nejsme politici“. Z hlediska činnosti politické, jsou slova Hnutí a strana synonyma, jen se z Vás sem tam někdo snaží dělat blbečky. Možná však existují sakrálně spektakulární jazykozpytné nuance, podle nichž lze doložit, že ta slova ve skutečnosti to samé neznamenají. No podle toho nejlepšího co jsem schopen zjistit, tak de jure znamenají.
—————–
pozn. Editačně vydavatelská: ilustrační obrázky byli ukradeny z netu, což zvyšuje šanci, že to bude sdílet Ivan Bartoš, přečte si to Ferjenčík, řekne to Richterové a ta se někde střelí do hlavy. A to bychom moc rádi.
(302x známkováno, průměr: 1,28 z 5)