Nová normalita

Zatím jsou stále ještě slyšet hlasy a v nich naděje, že se po nějaké době vše vrátí do normálu, do stavu, v jakém byla naše společnost před 12. březnem 2020, kdy v naší zemi naplno propukl chaos způsobený panikou z onemocnění covid-19.

Zatím si jen málokdo z lidí v mém okolí uvědomuje, že co se toho návratu k normálu týče, jedná se jen o chiméru, o zbožné přání, že se nic takového již nestane.

To, co žijeme dnes, je totiž nová normalita.

Tento změněný stav trvá již rok, tedy dost dlouho na to, aby si lidé přivykli; odžili jsme si v tom celý roční cyklus a pak také v tomto stavu žije veliká spousta lidí, v podstatě celý stát, celý svět.

Během tak dlouhé doby již došlo k nezvratným změnám ve společnosti a v její ekonomice. Země se obrovským tempem zadlužuje (to nelze napravit ničím a když tak možná za desítky let), mnozí okoušejí dobře placené nicnedělání (to je návykové), avšak mnozí také bídu a ztrátu životní perspektivy (to je deprimující). Mnozí se již však přeorientovali na jinou profesi, na jiný zdroj obživy. V ekonomice dochází k „přepólování“ – mezi subjekty vznikají nové vazby. Společně s tím vzniká nová struktura poptávky.

Kolektivní know-how firem každým dnem mizí s odchodem zaměstnanců (např. cestovní ruch) a s rozpadem firem samotných a nové příležitosti se v nestabilní společnosti objevují jen pomalu. Pokud náhodou bude něco zpětně povoleno (restaurace, živnosti), kolik lidí se bude chtít vracet tam, kde to může z minuty na minutu zase skončit (tak jak už se to během posledního roku stalo několikrát)?

Dochází ke změně společenských poměrů, stávající forma demokracie je již vyprázdněná skořápka, ze které bují nová totalita (a opět – toto se děje po celém světě, není to jen lokální anomálie).

Mění se struktura ekonomiky s tím, jak přichází nové ideologie. Např. zaniká automobilismus, cestovní ruch, mění se doprava, mění se energetika. Mění se každodenní zvyky a návyky lidí. Kolika lidem už přijde „normální“ nosit roušku a nechat si dělat testy na přítomnost viru v těle?

Přirozené mechanismy trhu jsou nahrazovány centrálním řízením, mizí střední vrstva, sektor služeb, mizí živnostenské podnikání. Vše se konvertuje do větších celků, které snadno drancují veřejné rozpočty, a které jsou mimo jakoukoli kontrolu, či vliv trhu.

Mizí konkurence, protože mizejí ti, kteří si konkurovali.

Společnost zůstává bez idejí napospas mediálnímu běsnění a chaosu, není zde žádný leader a zřejmě dlouho nebude. Zde se totiž nerozhoduje, rozhoduje se za hranicemi. A stejně tak zpoza hranic k nám zase nějaká ideologie přijde (vidíme dnes zatím Piráty) a s ní završení a zafixování tohoto převratu, tohoto konce „staré dobré“ demokracie.

Zatím však ničím neukotvenou společnost vláčejí média sem a tam a pomocí chaotických, protichůdných zpráv zpracovávají lidi v masu snadno ovladatelných jednotlivců bez názoru a bez vnitřního kompasu. Vláda nevládne, pouze zmatečně reaguje na uměle vytvářené situace, ale jednou uchopené moci se sama již nevzdá. Nikdo se dobrovolně nevzdá moci, kterou získal. Proč by to dnes měla být výjimka?

Jsem svědkem rezignace, kolaborace, podřízení se, nevidím odhodlání.

Současnost je zatím držená v řetězech ukovaných ze zákona o nouzovém stavu (proto jej neustále prodlužují). Postupně se však hlavní atributy nouzového stavu vpletou do dalších zákonů a stanou se tak implicitními, neviditelnými, přesto však přítomnými. A tím pádem těžce odstranitelnými. Stanou se tedy všudypřítomnými a stanou se dalším faktorem, další západkou, která znemožní jakýkoli návrat „před“. Takto modifikované zákony prorostou jako rakovina do celého legislativního těla společnosti. Moc se nebude cítit zákony regulována, svazována, ale právě naopak – bude těmi zákony podpírána, chráněna a konzervována.

Kořeny této veliké krize nesahají do loňského roku, ale u nás přinejmenším o dvě dekády do minulosti. Dnes sklízíme následky. Jelikož tohle nevzniklo ze dne na den, těžko to ze dne na den také skončí. Proto v dohledné době nevidím žádnou možnost, že by se tato špatná tendence měla změnit.

Neexistuje cesta zpět, toto je nová normalita a budoucnost bude totalitní.

04.04.2021 Inženýr

Související články: