Skrytá hrozba: ČSSD

Skrytá za čím? Za Babišem!

Ne že by všichni čtenáři tohoto webu už dávno nevěděli, co je ČSSD za žumpu, jenže poslední dobou se na tomto serveru řeší ty největší průsery vlády, které typicky páchá ANO, ať už jde o fízlování, EET, kontrolní hlášení, dotace Agrofertu a mnohá další svinstva, případně buzerace řidičů, kterou má v současnosti pod palcem Ťok, jehož na post ministra dopravy též dosadilo hnutí ANO; v žádném případě si nestěžuji na to, že se tu o nich píše, neboť si to zajisté zaslouží, ale byla by škoda, kdyby kvůli tomu uniklo pozornosti řádění ministrů z ČSSD, kteří v posledních měsících chrlí celkem neuvěřitelné věci, jejichž (zdaleka neúplný) výčet bych si zde dovolil prezentovat (protože o nich píši na svém webu, přikládám vždy link k prokliknutí; komu mé psaní nevyhovuje, může si je raději vygooglit).

Pro začátek se podívejme na chovance ministerstva vnitra, Milana Chovance. Ten se rozhodl zahájit dělostřeleckou přípravu k budoucímu omezování anonymity Internetu; využil k tomu kauzu ukradených mailů premiéra Sobotky (jenž si do své osobní mailové schránky přeposílal utajované vládní materiály) a nahodil udičku, pokusil se odstartovat veřejnou diskusi na téma, že Internet je „semeništěm zla“ (jeho slova) a extrémismu, ergo bychom jej měli regulovat. Široká veřejnost jej s takovým nápadem povětšinou poslala někam – zatím; bude tedy muset nastoupit těžší kalibr? Například: „Internet je semeništěm pedofilů.“

Dále můžeme navštívit ministerstvo zdravotnictví, jemuž momentálně šéfuje sociální demokrat Svatopluk Němeček; jeho omezování vlastnických práv majitelů hospod v rámci protikuřáckých orgií asi nikomu neuniklo. Zaznamenali jste ale jeho změnu zákona o veřejném zdraví, kterým zakázal, aby studenti ve školách přicházeli do styku s pohonnými hmotami, slabými kyselinami či lihem? Najednou se zjistilo, že s výukou automechaniků či chemiků bude problém. Když se po odpovídajících školách rozšířila panika, dotyčný sice zákon přepracoval, nicméně předtím sehráli s Valachovou (ministryní školství za ČSSD) etudu na téma, kdo za to může. Protože tato buzerace nevyšla dle očekávání, potřeboval si nějak spravit chuť; jak? Třeba zákazem prodeje alkoholu na akcích pro děti (nikoliv jen zákaz prodeje dětem, ten už platí; teď se to vztahuje i na rodiče).

Když už byla řeč o té Valachové, ta si zas vystřihla novelu školského zákona s cílem učinit alespoň na jeden rok povinnou docházku dětí do školky; devítiletá povinná školní docházka je málo, stát musí mít kontrolu nad dětmi ještě dříve a více, výchova rodiči je zastaralý model. To ale její choutky plně neuspokojilo, takže přišla s vyhláškou, jež specifikuje, jaké potraviny se smějí prodávat ve školních bufetech či automatech; a vzala to pěkně od podlahy, krom zákazu potravin vyloženě nezdravých (jako třeba chipsy) to odnesly i například ovocné jogurty, jelikož ovoce obsahuje prostě moc cukru a mléčné výrobky zase příliš mnoho tuku.

Kdo ale poslední dobou vyloženě jede peklo, je ministryně práce a sociálních věcí – Michaela Marksová; ta totiž dělá čest svému jménu (tedy jeho fonetické podobě). Začala celkem fádně, tedy typickým socialistickým zvýšením minimální mzdy; kdo by to byl čekal? Pak přišla regulace home office, protože na to ještě pořádný šťavnatý zákon nemáme, takže nyní budou zaměstnavatelé zodpovídat za bezpečné pracovní prostředí u svých zaměstnanců doma. Důležitý je též boj proti obchodníkům s chudobou, zejména je-li možné u toho omezit něčí vlastnická práva: Chcete pronajímat byt? Tak koukejte dobře vycházet se sousedy, neboť k tomu budete potřebovat jejich povolení. Absolutní bomba je pak kampaň „22 procent k rovnosti“, kterou ministerstvo práce a sociálních věcí rozjede na jaře; 400 mega pro neziskovky a další parazity, inspekce práce, školení pro udavače, no prostě socialistův ráj. Třešničkou na dortu je protistresový zákon, jímž si klidně můžete vytřít prdel, neboť jedinou reálnou sankcí za jeho porušení bude „dialog mezi inspektorátem práce a firmou“ (to přímo cituji Marksovou); touto novelou si dotyčná nejspíše jen potřebuje uvolnit nějaký vnitřní přetlak či uspokojit touhu chrlit zákony a řídit jimi lidi.

Otázka, kterou si kladu, když vidím celou tu hrůzu takhle pohromadě, zní: „Skutečně není ČSSD ve vládě horší než třeba ODS?“ A nad odpovědí si stále lámu hlavu. Do roku 2010 jsem žil v přesvědčení (nebo spíše naději), že ODS je přeci jen o něco lepší (ne že bych je volil); když pak zavládla takzvaně „pravicová“ Koalice rozpočtové zodpovědnosti (ODS + TOP09 + VV) a nasekala další obrovské dluhy (o zvyšování daní nemluvě), říkal jsem si, že vlastně vůbec nezáleží na tom, kdo vládne. Jenže teď když zas sleduji ANO a ČSSD a občas někde zaslechnu pár celkem rozumných slov od Kubery, přemýšlím, zda by přeci jen ta ODS nebyla o něco snesitelnější. Já vím, ta idealizace časů minulých z toho přímo čiší, ale nemohu si pomoci.

Nedělám si iluze, že kdyby zase někdy (jednou v budoucnu) sestavili vládu, byli by stejní zmrdi jako za dob Nečase; v praxi by nás tedy zasypávali podobnými sračkami, jen je otázkou, jestli by to i tak nebylo lepší než teď. Mám totiž pocit, že smrtelná kombinace ANO a ČSSD je to nejhorší, co nám tu od roku 1989 vládlo – na jedné straně Babišův boj o uchvácení co nejvíce moci, peněz a informací, na straně druhé od reality odtržení sociální inženýři ČSSD, kteří jsou nejspíše motivováni prostým uspokojením z toho, že mohou zákony řídit každý prd, a uprostřed toho všeho sociální inženýři z ANO (například duo Ťok-Pelikán), jejichž cílem je na jedné straně dělat pomyšlení pánovi a vládci Babišovi, který jim pak za odměnu dá volnost v buzeraci poddaných v oblastech, kde nemá Agrofert žádné zájmy.

Co s tím? Vážně nevím; nadějí pro mě byli Svobodní, jenže čím více sleduji dění uvnitř strany a bavím se s jejich členy, tím větší pochyby se mě zmocňují. Pořád ještě doufám, že se vzpamatují, stále ještě je považuji za jakž takž volitelné (vezmeme-li v potaz alternativy), leč neumím si přesně představit, kdy, zda a jak se dostanou do parlamentu; krom toho už si nejsem jist ani tím, jestli by to k něčemu bylo, nebo zda by se z nich v takovém případě vyklubala ODS v2. V každém případě v současném systému nevidím žádné reálné (ani potenciální) světlo na konci tunelu; a co vy? Dokázali byste si u parlamentních voleb vybrat? Pokud ano, koho a proč?

Související články: