Na jednotkách intenzivní péče se dějí podivné věci – jenom v Německu?

Featured Image

Od začátku pandemie varovali politici a nemocnice před přetížením jednotek intenzivní péče. Renomovaný lékař a ekonom vysvětluje, proč pochybuje, že „se hrálo čestně“. Profesor medicíny a specialista na ekonomii zdravotnictví Prof. Dr. Matthias Schrappe (65 let) byl v letech 2007 až 2011 místopředsedou státního poradního sboru pro zdraví.

Ke koronové politice německé federální vlády se staví kriticky od dubna 2020. Spolu s dalšími devíti vědci vydal tuto neděli explosivní dokument: Vše naznačuje manipulaci s oficiálními statistikami, subvenční podvody a zneužívání finančních prostředků.

Německý oficiální deník WELT: Pane Schrappe, po roce a půl korony je zřejmé, že pandemie měla hlavní odůvodnění: Šlo o strach, že nemocnice by to nezvládly. Podle vašeho výzkumu to mělo až groteskní důsledky. Které?

Matthias Schrappe: Tento strach existoval a byl udržován politicky. Podle našich hodnocení se strach z toho, že se v případě nouze nedostaneme na lůžko intenzivní péče, projevil zvlášť drasticky. Iracionální a nákladné důsledky tohoto strachu se odráží v intenzivním registru Divi (Divi = Německá interdisciplinární asociace pro intenzivní a urgentní medicínu) nebo v debatách poslanců na téma korona. Nyní je jasné: Strach z omezených kapacit nebo dokonce triage (nouzový výběr pacientů dle závažnosti onemocnění) na jednotce intenzivní péče byl neopodstatněný. A je také jasné, že si toho mnozí činitelé s rozhodovací pravomocí museli být vědomi během celého průběhu pandemie. Federální vláda uvolnila půl miliardy EUR na financování dalších kapacit lůžek intenzivní péče. Podle našeho výzkumu se však zdá, že tato lůžka neexistují. Je zřejmé, že tato lůžka nikdy nebyla instalována, ale byla požadována přes to, že pro ně nebyl dostatek zdravotního personálu.

WELT: Jak to souvisí s často citovaným zoufalým výrokem z nemocnic „Pracujeme na doraz“?

Schrappe: I v nejvyšších bodech všech tří infekčních vln nebylo nikdy více než 25 procent lůžek intenzivní péče obsazeno pacienty s Covidem. Německo má nejvyšší počet lůžek s intenzivní péčí v Evropě a stojí na špičce i v celosvětovém měřítku. O německém zdravotním systému můžete říct téměř cokoli – kromě toho, že nemáme dostatek kapacit lůžek a jednotek intenzivní péče. Máme nejdelší pobyt v nemocnici, nejvyšší hustotu nemocnic, nejvyšší počet lůžek intenzivní péče na 100 000 obyvatel, máme více než třikrát více lůžek intenzivní péče než Francie se 7 000 lůžky. Máme dalších 11 000 lůžek jako nouzovou rezervu, kterou jsme samozřejmě nikdy nezprovoznili. Bojíme se na opravdu na vysoké úrovni.

WELT: Nouzová rezerva nebyla nikdy využita?

Schrappe: To je pravda. Finanční prostředky na to byly však přesto čerpány. Podle zákona pro nemocnice bylo na každé nově instalované lůžko intenzivní péče uvolněno 50 000 EUR, které nemocnice do 31.12.20 také vyčerpaly. Je patrné, že v říjnu byla tato lůžka na JIP najednou k dispozici ze dne na den; na číslech je to jasně vidět. Zjevně ale zůstala tato JIP-lůžka zabalená do igelitu – nebyla připravena k použití a nebyla ani nikdy později využita.

WELT: Není to jen o JIP-postelích. Byl zapotřebí také ošetřovatelský personál. Politici a média hlásili denně, že chybí zdravotní personál a že jeho počet dokonce poklesl.

Schrappe: Tomuto argumentu lze porozumět. Ale sledovali jsme to; a podle údajů Federální agentury pro zaměstnanost nikdy nedošlo k poklesu počtu zdravotního personálu, nýbrž k podstatnému nárůstu o 43 000 ošetřovatelů jen v roce 2020 – a ti někde pracovat musí. Listopad a prosinec nejsou do tohoto výpočtu zahrnuty.

WELT: Byli to specialisté na intenzivní péči? Mohly to být např. také geriatrické sestry.

Schrappe: Správně, ale dodnes se mluví o nedostatku personálu i v této oblasti. Často byla uvedena námitka, že pro zdravotní sestry nebyly k dispozici žádné peníze. Pak se však musíme zeptat, co se stalo s prostředky, které zdravotnictví včetně nemocnic obdrželo jenom v roce 2020. Celkově je to více než deset miliard EUR. Pro srovnání: celá nemocniční péče v Německu stojí ročně zhruba 70 miliard eur. Ten příspěvek navíc – deset miliard EUR – byl určen mimo jiné k vyrovnání zisku za zmeškané operace (které se kvůli koroně nesměly provádět). Byly tedy placeny zdravotní sestry, které neměly co dělat. Proč nebyla využita šance nasadit je jinde? Proč nebyla využita tato příležitost pro jejich odbornou kvalifikaci nebo rekvalifikaci? Proč nemohli specialisté z jiných oddělení pracovat v takové národní krizové situaci alespoň pod vedením na jednotce intenzivní péče?

WELT: Podle médií byl zdravotní personál infikován koronou, mnozí opustili práci, protože to už déle nemohli vydržet

Schrappe: To je pravda a je samozřejmé, že v této situaci by neměly být snižovány zásluhy ošetřujícího personálu a lékařů. V žádném případě. Na některých klinikách vznikly občas situace s vyšší koncentrací pacientů, protože pacienti nebyli na nemocnice rovnoměrně přidělováni. Já sám jsem pracoval na klinice, vím, co znamená stres.

Ale byla hrozba, že by se někdo mohl ‚udusit doma‘ nebo ‚zůstat bez ošetření‘, kdybychom nepřijali ‚vládní ochranná protiopatření‘ skutečně oprávněná? Podívali jsme se na všechny ta čísla a dospěli jsme k závěru: Nebyla oprávněná. Naopak. V nemocnicích docházelo zjevně k přesouvání pacientů na jednotky intenzivní péče bez jakéhokoliv nouzového stavu – během pandemie.

WELT: Jak to myslíte?

Schrappe: Naše čísla, získaná vždy na období sedmi dnů, ukazují: nikde jinde na světě nebylo tolik pacientů s Covidem léčeno na jednotkách intenzivní péče jako u nás. Navíc: na konci dubna 2021 bylo 61 procent pacientů s Covidem v nemocnicích léčeno na jednotkách intenzivní péče. Ve Švýcarsku to bylo jen 25 procent, v Itálii jedenáct procent. I tady jsme celosvětově jedničkou. Vzniká tu otázka: Je onemocnění německých občanů vážnější než onemocnění ostatních Evropanů? Nebo jde spíš o to, že se některé nemocnice snaží maximalizovat své příjmy? A pro některé nemocnice je asi jednodušší převést pacienty s koronou okamžitě na jednotku intenzivní péče, přestože žádnou intenzivní péči nepotřebují? Tato čísla jsou opravdu zarážející.

WELT: Německý systém zdravotní péče je jedním z nejdražších na světě. Staraly se některé nemocnice spíše o zdravé finance?

Schrappe: Jedna věc je jistá: lůžko intenzivní péče se vyplatí podstatně víc. Pacient na jednotce intenzivní péče nemusí nutně používat dýchací ventilátor. O cíleném a přiměřeném využití našich finančních zdrojů pro ochranu zdraví je nutno pochybovat. Existují dokonce i dny, kdy bylo oficiálně více pacientů na jednotce intenzivní péče, než bylo vůbec hospitalizováno. To nelze sladit s větou „Pracujeme na doraz“. Ve zdravotnictví se dějí opravdu podivné, nepochopitelné věci.

WELT: V poslední době se ale proslýchá, že jednotky intenzivní péče se zaplňují mladšími pacienty s koronou. Mluví se o 30 až 40letých.

Schrappe: tyto údaje poskytli vedoucí činitelé RKI (Robert Koch Institute, ofic. poradenský institut vlády) a Divi (Asociace pro intenzivní a urgentní medicínu) začátkem května. Nyní je jasné: tato věková skupina netvoří ani tři procenta všech pacientů s Covidem na jednotkách intenzivní péče. Problematické však nejsou jen mezery v datech. S čísly také není zacházeno seriozně. Od léta zmizelo nejen 10 000 lůžek intenzivní péče, ale čísla z loňského léta byla očividně zpětně upravena.

WELT: To je tedy síla..

Schrappe: Počty pravidelně dokumentujeme od léta. Pokud porovnáme tyto údaje s dnešními čísly v archivu Divi, najednou již není oficiálně zaregistrováno ca 34 000 lůžek, ale jen kolem 30 000. Byla přijata systematická zpětná opatření, aby bylo všude zaznamenáno o 3000 lůžek méně. To je pochybné, protože tato čísla měla závažné politické důsledky.

Zdroj: www.welt.de/231167815


30.5.2021 Překlad HS


Související články:

12345 (163x známkováno, průměr: 1,20 z 5)
12 854x přečteno

Reklama

D-FENS © 2017