Jsem maloměstským advokátem, advokátem tak lučním, že na místě kde delší dobu pobývám, začne rašit tráva. Seriál Maloměstský advokát, obsahující informace z práva i upravené a anonymizované skutečné příběhy občasně distribuuji svým přátelům a řekl jsem si, že by třeba zaujal i širší publikum. Pokud se tak stane, budu se sem snažit dodávat informace, ale i příběhy, které se nachází často někde „mezi Haškem a Jahelkou.“
Úvodem
Protože teď je mezi lidmi nějaká nemoc, konečně i na těchto stránkách se o ní často píše, je těžké registrovat jiné události, měnící náš svět.
Bez větší odezvy v tisku a v povědomí lidí vstoupila počátkem října v platnost v létě avizovaná změna trestního zákoníku, která změnila hranice pro posuzování trestnosti trestných činů tam, kde je pro její posouzení rozhodná výše způsobení škody, majetkového prospěchu nebo škody na životním prostředí. Tato novela částky v definici škod na dvojnásobek původních hodnot.
Od prvního října tohoto roku tedy platí, že:
|
označení škody |
částka nejméně |
|
nikoli nepatrná |
10.000,- Kč |
|
nikoliv malá |
50.000,- Kč |
|
větší |
100.000,- Kč |
|
značná |
1.000.000,- Kč |
|
velkého rozsahu |
10.0000.00 Kč |
Protože jsem se ve více případech dozvěděl od svých přátel a známých, že nejde o dobrou zprávu, neboť se tím nahrává lumpům, myslím si opak. Byl jsem upozorňován, že mobil vytržený z ruky v tramvaji by měl být trestán odsouzením vždy, že je jedno, kolik stojí drát ukradený z drážního zabezpečovacího zařízení atd. a já vysvětloval, že s těmito námitkami souhlasím a zákonodárce také. Protože jsem při tom pochopil, že povědomí o tom, co znamená lidově nazývaná „hranice trestného činu“ či formulace „od x tisíc je to trestné“, je poněkud nepřesná.
Proč ta změna není tak horká, jak to vypadá?
Protože jak se můžete a nemusíte dočíst níže, výše způsobené hmotné škody není jedinou okolností určující trestnost činu. Máme spousta trestných činů, které trestají vznik ohrožení (např. §150 neposkytnutí pomoci, §272 obecné ohrožení), škodu na zdraví a životě (např. §122 ublížení na zdraví a těžká újma na zdraví), nedovolené nakládání s informacemi (např. §316 vyzvědačství), získávání, poskytnutí a držbu nedovolených věcí (např. §279 nedovolené ozbrojování, § 283 nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy), genetický hazard (§188 soulož mezi příbuznými), poškozování lidské důstojnosti v různých sférách (např. §184 pomluva §185 znásilnění,), poškozování stávajícího řádu politického (např. §310 vlastizrada, § 312 teror) a další jiné následky, často se jich v jedné skutkové podstatě prolíná povícero.
Proto tedy výše uvedené poškození drážního zabezpečovacího zařízení, bude trestné i kdyby ten kus drátu s opravou stál tisícovku, protože trestaným škodlivým následkem bude něco jiného (bezpečí, funkčnost zařízení) a podle okolností zřejmě půjde o: §276 Poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení a eventuelně o §272 Obecné ohrožení.
Povšimněte si prosím, že pokud někomu pachatel vytrhne z ruky mobilní telefon, tak i kdyby to byl mobil v ceně pět stovek, tak je to pořád trestný čin, neboť primárně jde o krádež věci, kterou měl někdo u sebe a tam není výše způsobené škody podmínkou trestnosti.
Série drobných „nepatrných“ krádeží, poškození věcí nepatrné hodnoty, může být pachateli „sečtena“ jako pokračování v trestném činu podle §116 a dostane se přes hranici nepatrné škody, než bys řekl „stíhám vás jako podezřelého“.
Na druhou stranu se tím odfiltruje řada banalit a trestnímu právu (této jeho části, která není přestupkovým řízením) se tím částečně navrátí jeho postavení „ultima ratio“. Tento princip znamená, vyjadřuje, že trestní právo je krajní prostředek k ochraně zákonem stanovených zájmů a musí (měl by) být užíván jen tehdy, pokud jiné prostředky nejsou k dispozici, nebyly účinné nebo zjevně nebudou fungovat – pokud jste to nevěděli, tak asi nejste právník a je dobře, že to čtete . Při sledování reálného života by Vás to totiž nemuselo napadnout.
Pokud budete pokračovat ve čtení, dozvíte se o fungování trestního práva trochu více, dále se na dopad této novely a fungování tohoto institutu podívám podrobněji. Bude trochu delší a teoretičtější, ale zase tu nebudu psát diplomku – je tedy možné, že pro část z Vás nepůjde o nic nového a pokusím se redukovat zauzlené definice a odborné termíny přisypávat jen po troškách.
Vám, kterým tato úvodní informace stačila, děkuji za pozornost a těším se na virtuální shledání u dalších článků.
Co ty hranice určují?
Jak výše uvedeno, tyto hranice se použijí pro určení výše prospěchu, nákladů k odstranění následků poškození životního prostředí a hodnoty věci, což jsou všechno pojmy, používané v definicích skutkových podstat.
Trestné činy jsou definovány v trestním zákoníku, na rozdíl od přestupkové úpravy jde tedy o koncentraci skutkových podstat do jednoho předpisu*.
Konstrukce skutkových podstat samotných je postavena tak, že zákaz chování (nebo zdržení se) je vyjádřen tak, že je popsána situace, která nastane** (příklad vychází z §185, odst. 1) znásilnění):
Kdo jiného násilím nebo pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy donutí k pohlavnímu styku, nebo kdo k takovému činu zneužije jeho bezbrannosti,
a následuje sankce
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let.
Někdy též kromě jednání samotného uveden jako součást definice následek, (příkladem budiž zpronevěra, § 206, odst. 1):
Kdo si přisvojí cizí věc, která mu byla svěřena, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
Většina trestných činů má definovanou základní skutkovou podstatu a kvalifikované skutkové podstaty. Kvalifikovaná skutková podstata nám říká, že za určitých okolností (např.: osoby pachatele, osoba poškozeného, povahy vzniklého ohrožení, opakovaní jednání, vzniku škoda nebo prospěchu a případně také jejich výše) je čin přísněji trestný.
Pro příklad uvádím:
§ 221 Porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti
(1) Kdo z hrubé nedbalosti poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou důležitou povinnost při opatrování nebo správě cizího majetku, a tím jinému způsobí značnou škodu, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců nebo zákazem činnosti.
(2) Odnětím svobody až na tři léta bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného, nebo
b) způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu.
V odstavci prvním máme základní skutkovou podstatu, v odstavci druhém kvalifikovanou skutkovou podstatu, přičemž základní skutková podstata je podmíněna výší škody absolutně, kvalifikovaná potom alternativně (k jejímu naplnění je možno dojít i splněním podmínky uvedené pod bodem a) bez vzniku škody).
Kvalifikované skutkové podstaty nemusí být uvedeny v jednom paragrafu, mohou být uvedeny i v jiných (v praxi následujících) paragrafech: podvod (§210 tr.zák.) má kvalifikované skutkové podstaty uvedené jak v následujících odstavích tohoto paragrafu, tak v následujících paragrafech – podvod pojišťovací (§211), úvěrový (§212) a dotační (§213)
Pro zajímavost uvádím, že existují i skutkové podstaty, které kvalifikovanou skutkovou podstatu neobsahují. Například:
§ 227 Porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku
Kdo v řízení před soudem nebo jiným orgánem veřejné moci odmítne splnit zákonnou povinnost učinit prohlášení o majetku nebo se takové povinnosti vyhýbá nebo v takovém prohlášení uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti.
Shrnuji, že kvalifikovaná skutková podstata je definována jako zvláštní případ (tedy je definičně užší) a platí pro ni, že je přísněji trestná***.
Výše škody, majetkového prospěchu atd. tedy začasté v některých případech určuje, zda čin bude trestným činem, nebo jak moc trestným, jestli to bude paleta, nebo to půjde odsedět na jedné půlce prdele (to je šrapnel, Hlaváčku!).
Proč vůbec ta změna?
Od předcházející úpravy v roce 2002 (kdy se hranice nepatrné škody zvyšovala ze 2.000,- na 5.000,- Kč) proběhlo osmnáct let růstu průměrné mzdy, minimální mzdy, mediánu mezd a dalších ukazatelů, které dokazují, že budujeme jak vzteklý a máme se stále lépe a pochopitelně také osmnáct let inflace, která ukazuje, že kdo šetří, nemá za tři, ale tak za půl, možná za tři čtvrtě, když dobře.
Jak rostly ceny, fakticky rostla kriminalizace trestné činnosti, nebo přesněji, stále více konkrétních činů se stávalo trestnými činy, ačkoliv by bez vlivu inflace byly přestupky a dále se potom posouvaly trestné činy do kvalifikovaných skutkových podstat, tedy do vyšších odstavců, a tedy i k vyšším trestním sazbám.
To přinášelo také zvýšené náklady na chod celé trestní mašinérie, srovnejte náklady na zpracování návrhu na potrestání na státním zastupitelství a jeho projednání soudem s procesem vedeným přestupkovou komisí příslušného MěÚ či magistrátu a pochopitelně rostly náklady i na výkon trestů. U kvalifikovaných skutkových podstat potom rostly náklady na nutnou obhajobu, které často nese stát, ať proto, že dotyčný je obhájen, nebo je mu přiznáno právo na bezplatnou obhajobu, a i když tomu tak není, tak vymáhání těchto nákladů po odsouzeném se mnohdy nedaří.
Kde se změna projeví nejvíce
Nejzajímavější pro běžný život je skutečnost, že tam, kde je pro trestnost rozhodná jen hranice nepatrné škody (u některých krádeží, poškození cizí věci, podvodů atd.), se částka 5.000,- Kč zvýšila na 10.000,- Kč – např. prostá krádež nebo proříznutí pneumatiky za 6.000,- Kč už jsou pouze přestupky. Pokud by někdo spáchal zvláště odporný trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby, jehož definice začíná slovy: Kdo ve větším rozsahu zkrátí…, tak pro něj se hranice většího rozsahu posunula z 50.000,- Kč na 100.000,- Kč.
Kde se změna projeví méně
Je ale třeba upozornit, že máme v trestním zákoníku trestné činy, jejichž trestnost se od spáchané škody odvíjí jen částečně nebo za některých okolností.
Podíváme-li se na krádež čili čórku, což je velmi frekventovaný trestný čin, potom v odstavci prvním zjistíme, že:
(1) Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a
a) způsobí tak na cizím majetku škodu nikoliv nepatrnou,
b) čin spáchá vloupáním,
c) bezprostředně po činu se pokusí uchovat si věc násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí,
d) čin spáchá na věci, kterou má jiný na sobě nebo při sobě, nebo
e) čin spáchá na území, na němž je prováděna nebo byla provedena evakuace osob,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
Výše škody tedy nerozhoduje u písmen b) až e), ty totiž reflektují i jinou škodlivost činu, odvíjející se od způsobu provedení, následného chování pachatele nebo okolností, za nichž byl čin spáchán.
V odstavci druhém potom škoda nefiguruje vůbec:
(2) Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
Prostě už ti to jednou přišili, tak nebudeme počítat drobné.
Škoda už však hraje roli v odstavci třetím:
(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 větší škodu.
protože pokud je způsobena větší škoda, je za to větší trest.
V odstavci čtvrtém, natož pátém už hrozí vysoký trest čili raketa, a výše škody to ovšem ovlivní pouze v případech uvedených v 4) c) a 5 a)
(4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny,
b) spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, nebo****
c) způsobí-li takovým činem značnou škodu.
(5) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu, nebo
b) spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání teroristického trestného činu, trestného činu financování terorismu (§ 312d) nebo vyhrožování teroristickým trestným činem (§ 312f).
Pro úplnost, paragraf končí ustanovením, kterého se výše škod dotýká jen prostřednictvím předchozích odstavců:
(6) Příprava je trestná.
Pokud si vezmeme za příklad loupež neboli elpaso:
Tak vidíme, že v prvním odstavci je jedno, jestli pachatel vůbec něco uloupil, nebo uloupil třeba jen krabičku cigaret (mám ve svých sbírkách takový rozsudek), důležité je použití násilí nebo pohrůžky násilím za účelem zmocnění se cizí věci, výše škody se jistě odrazí v celkovém hodnocení společenské škodlivosti, ale není určující:
(1) Kdo proti jinému užije násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí v úmyslu zmocnit se cizí věci, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až deset let.
Škoda hraje roli až v případě kvalifikovaných skutkových podstat:
(2) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny,
b) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví,
c) způsobí-li takovým činem značnou škodu, nebo
d) spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání teroristického trestného činu, trestného činu financování terorismu (§ 312d) nebo vyhrožování teroristickým trestným činem (§ 312f).
(3) Odnětím svobody na osm až patnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu.
(4) Odnětím svobody na deset až osmnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.
(5) Příprava je trestná
Mohli bychom uvádět řadu příkladů, jenom si dovolím upozornit na jednu oblast, kde občas dochází k omylům, a to jsou podvody. Zatím do u prostého podvodu (§210 tr.zák.) je způsobení škody nikoliv nepatrné podmínkou trestnosti již v prvním odstavci, tak u kvalifikovaných skutkových podstat – podvodu pojišťovacího (§211), úvěrového (§212) a dotačního (§213) žádná škoda vzniknout nemusí, nemusí nikomu vzniknou prospěch, takže o jakou částku je posouzení, že tento čin byl spáchán, nerozhodné, pro vyšší odstavce už v některých případech ano.
Prospěchářům je potom nutno připomenout, že nejen škodou se plní kriminály, u některých činů není skutková podstata naplněna tím, že někdo získá prospěch a jak velký:
§ 160 Nedovolené přerušení těhotenství se souhlasem těhotné ženy
(1) Kdo se souhlasem těhotné ženy uměle přeruší její těhotenství jinak než způsobem přípustným podle zákona o umělém přerušení těhotenství, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo zákazem činnosti.
(2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na ženě mladší osmnácti let,
b) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch,
c) páchá-li takový čin soustavně, nebo
d) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví.
A taková perlička, pokud někoho vodkráglujete s úmyslem získat majetkový prospěch (např. odměnu) a prokáží Vám to, tak bacha, to už je ve třetím odstavci, písmeni j): v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného majetkový prospěch a hodnota tohoto prospěchu nerozhoduje. Takže ať flaška nebo diamantů taška, ať byl prospěch získán či nebyl, dolní hranice je patnáct, horní až výjimečný trest.
Konstrukcí to není tak výjimečné, např. u korupčních trestných činů, různých pletich, atd. je často podmínkou trestnosti přislíbení či snaha o získání majetkového prospěchu bez dolní hranice a teprve v kvalifikovaných skutkových podstatách se říká, jak velký prospěch.
Kde se nic nemění?
Pochopitelně je tu řada trestných činů, které nemají se škodou a prospěchem nic společného, chráněným zájmem není majetek a není použit ani pro konstrukci kvalifikované skutkové podstaty. Pro případ si uvedeme jednu skutkovou podstatu, bez níž si svůj běžný život nedovedeme představit:
§ 416 Zneužití vlajky a příměří
(1) Kdo za války nebo jiného ozbrojeného konfliktu zneužije vlajky nebo státního nebo vojenského znaku, insignie nebo stejnokroje jiného státu, který je stranou v konfliktu, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
(2) Kdo za války nebo jiného ozbrojeného konfliktu zneužije vyhlášeného příměří nebo vlajky příměří, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až osm let.
Co s dříve spáchanými činy?
Změna dopadá i na dosud neodsouzené dřívější trestní činy a tam, kde bylo zahájeno trestní stíhání bude buď zastavováno, nebo měněna kvalifikace na lehčí skutkovou podstatu (a tedy kratší promlčecí lhůty a nižší tresty).
Obecně tedy bylo lépe protáhnout věc pro kterou změna měla význam, pokud to šlo, do nové právní úpravy.
Přechodné ustanovení o použití dosavadní úpravy je tu pouze pro procesní účely, pro věcnou příslušnost soudu (o jakém činu který stupeň soudu rozhoduje) se v již zahájených řízeních použije ustanovení o výši škod podle předchozí úpravy – tedy trestněprávní kvalifikace se změní, ale pokud již byla podána obžaloba ke krajského soudu a změkčením právní kvalifikace by věc nově připadla na okres, stejně ji dokončí kraj, věc nebude jen z tohoto důvodu postupována, důvod je asi nabíledni, bylo by s tím moc papírování.
A jsme u konce. Teoretiky a ortodoxní trestaře prosím, nechť omluví stručnost, neúplnost a četná zjednodušení, běžní čtenáři nechť pak prosím prominou délku a teoretizování. Doufám, že se najde nějaký ten střed, který bude víceméně spokojen.
08.11.2020 MMAD
* Za předcházejícího trestního zákona existoval jeden trestný čin, definovaný jinde a to v zákoně na ochranu míru. Tento zákon byl spolu s trestním zákonem zrušen k 01.01.2010, kdy vstoupil v platnost nový trestním zákoník, platným (ve znění novel) dodnes.
** Pro zajímavost, opakem kvalifikovaných skutkových podstat jsou privilegované skutkové podstaty vůči trestnému činu vraždy, trestané lehčeji.
Dlouhodobě tu máme vraždu dítěte matkou v rozrušení po porodu podle § 142 tr. zákoníku a dříve § 220 tr. zákona (aktuálně trest od tří až osmi let odnětí svobody) na místo 15 až 20 nebo výjimečný trest podle vraždy spáchané na dítěti podle § 140, odst. 3), písm. c).
Nově též je tu též vůči vraždě privilegovaná skutková podstata §141 zabití (v základu tři až deset let, na těhotné, dítěti, více osobách od pěti do patnácti let).
*** Klasická stavba právní normy je hypotéza – dispozice – sankce. Ve škole nám tuto část skutkových podstat označovali jako „hypotetickou dispozici“, ale termín jsem už dále nepotkal. Kromě teoretiků to asi nikoho moc zajímat nebude.
****Poznámka na okraj, neboť právě probíhá apokalypsa, závod o přežití lidstva atd., což vzbuzuje vášně a úvahy ohledně aplikace písm. b) za této situace a máme již i rozsudek ve smyslu všeho s mírou a né Mírovem, který říká, že krádež za epidemie není nebezpečnější než krádež v jiném čase, pokud vím, je zatím pouze prvoinstanční, nevím, zda zpravomocněl a většina rozsudků jde tou přísnější cestou.
(127x známkováno, průměr: 1,61 z 5)