Jak vznikají peníze

Současné události přehlušily téměř veškerá ostatní témata. Avšak vládní zásahy do ekonomiky způsobí do budoucna takové problémy, že si troufám tvrdit, že téma bankovnictví a ekonomika bude v budoucnu opět populární.

Řada známých osob, případně youtuberů se veřejně vyjadřuje k bankovnímu systému. Se snaží o osvětu. Bohužel však často šíří spíše to, jak si oni myslí, že bankovnictví funguje, nikoliv to, jak funguje ve skutečnosti. Výsledkem je, že veřejnost má v tématu zmatek. Často spatřuje primární problémy jinde, než jsou ve skutečnosti. Mým dlouhodobým cílem je toto napravit. Článek je postavený na faktech. Vše co je napsáno kurzívou, je můj, troufám si říci logický názor.

Těm, co se bankovním systémem chtějí zabývat více dopodrobna, mohu doporučit knihy od profesora Josefa Jílka. Jílek se dá označit za spolutvůrce českého bankovnictví a jeho účetních standardů. Dá se tedy říci, že se jedná o informace přímo od zdroje. Pojmem „peníze“ myslím to, co většina lidí chápe jako peníze. Čísla, která vidí ve svém internetovém bankovnictví a hotovost.

Peníze v současném bankovním systému vznikají v zásadě třemi způsoby:

1. Poskytnutím úvěru obchodní bankou nebankovnímu subjektu
2. Kvantitativním uvolňováním (odkupem dluhopisů centrálními bankami)
3. Nákupem investic a služeb obchodní bankou od nebankovních jednotek (platbami za tyto investice a služby). Výplatou úroků, mezd a dividend.

Poskytování úvěrů

má největší vliv na objem peněz v ekonomice. Rozdíl mezi půjčkou a úvěrem je ten, že v případě úvěru jsou vytvořeny nové peníze, zatímco v případě půjčky jsou půjčovány již existující peníze. Při poskytnutí nového úvěru, vytvoří obchodní banka (nikoliv centrální) nové peníze. Při splácení úvěru tyto peníze opět zanikají. Vaše peníze na účtu, jsou pouze elektronické účetní zápisy. Banka je stahuje z oběhu tím, že je odepisuje ve svém účetnictví.
Není to tedy tak, jak si mnoho lidí myslí, že peníze na úvěr, si obchodní banka nejdříve půjčí u centrální banky. Tvůrcem nových peněz je obchodní banka. Různé ukazatele zdraví banky, či různé (neplatné) teorie o multiplikátorech jsou pro pochopení podstaty procesu zcela podružné a vyřčené nijak neovlivňují. Důležité je rozumět tomu, že:

Celkové množství peněz v ekonomice je tok, kdy na jedné straně peníze vznikají a na druhé zanikají.

V případě poskytnutí hypotéky vznikne naráz velké množství peněz (připsáním peněz na účet klienta banky), ale tyto peníze zanikají velmi pomalu. Protože hypotéka mé dlouhé období splatnosti, a velkou součástí její splátky jsou úroky. Peníze z úroků nezanikají, ale banka si je ponechá.

V období ekonomického boomu tedy vzniká úvěrovým mechanismem naráz velké množství peněz, které pomalu zanikají. Množství peněz v ekonomice tedy rychle roste. To významně přispívá ke vzniku bublin na trzích, růstu cen investic, jako jsou akcie, nemovitosti a kryptoměny. Volatilita celkového množství peněz přispívá k nestabilitě ekonomického prostředí. Dále to nebudu rozvádět, abych se mohl držet tématu článku.

Kvantitativní uvolňování

S kvantitativním uvolňováním, nebo lidově tiskem peněz, začala Japonská národní banka v roce 2001. Po hypotéční krizi se přidaly centrální banky evropské i americké. Kvantitativní uvolňování znamená, že centrální banka nakupuje státní dluhopisy a v poslední době i dluhopisy velkých firem a korporací. Aby centrální banky obešly princip zákazu monetizace dluhu (splácení dluhu vytvářením nových peněz), nakupují dluhopisy od obchodní bank. Výsledek procesu nákupu dluhopisů je ale úplně stejný, ať už je centrální banky nakupují jakkoliv. Je vtipné, že ani obhájci současného bankovnictví se nemohou shodnout na tom, jestli kvantitativní uvolňování je, nebo není tisk peněz. Důvodem, proč se nemohou shodnout, je podle mého dvojí forma peněz, se kterou se v současném bankovnictví operuje.

Centrální banky totiž nevytváří peníze, ale likviditu. Likvidita (bankovní rezervy), je speciální forma peněz, která funguje pouze ve vztahu obchodní banka – obchodní banka, nebo centrální banka – obchodní banka.
Když centrální banka nakupuje dluhopis korporace, vytvoří likviditu. Tu připíše na účet obchodní banky (OB má účet u CB). Na základě této likvidity obchodní banka připíše peníze na účet korporace (korporace má účet u OB). Vznikl tedy papír o dluhu, likvidita a peníze. Likvidita (bankovní rezervy) je pro pochopení poměrně složitá, protože ne vždy jsou peníze „kryty“ likviditou, jako v tomto případě. Více je její funkce rozebrána zde. Čistě technicky vzato, tedy ani v tomto případě peníze nevytváří centrální banka, ale obchodní banka.

Fakticky se stalo to, že (již zadlužená) korporace získala peníze, banka likviditu a Vy, jako daňoví poplatníci jste získali dluh. Protože centrální banka získala papír o dluhu, který s pravděpodobností blížící se jistotě, nebude nikdy plně splacen. Schodek centrální banky je součástí schodku konsolidovaných rozpočtů. Všechny dluhy státu platí ve výsledku ovčani. Oficiálně má kvantitativní uvolňování nalít peníze do ekonomiky. Fakticky je to nástroj, jak vytvářet peníze pro určité skupiny privilegovaných. Ve výsledku tento nástroj přispívá k růstu cen investic.

Nákup investic a služeb obchodní bankou

Tento bod, je asi nejhůře uvěřitelný a akceptovatelný veřejností. Když obchodní banka nakupuje investice, platí za sužby, nebo vyplácí mzdy, tak tyto peníze nejdou z jejího zisku, ale banka na ně peníze vytváří. Ano, čtete správně. Obchodní banky vytváří peníze i:

úročením vkladů klientů a jiných závazků bank (tzn. připisováním úroků na jejich účty)
nákupem hmotného majetku (např. nemovitostí či automobilů)
nákupem služeb (např. platby za elektřinu nebo nájmy)
nákupem cenných papírů a zlata
výplatou mezd a odměn svým zaměstnancům a členům statutárních orgánů bank
výplatou dividend a tantiém akcionářům bank

Důvodem, proč banka nemůže skoupit všechno zlato, nemovitosti, nebo platit vysoké mzdy pracovníkům na pobočkách, jsou účetní omezení. Přestože, si banka může na investice a služby peníze vytvořit, stále tyto položky představují v jejím účetnictví náklad. Vysoké náklady se nelíbí akcionářům banky. Vysoké náklady logicky snižují zisky.

Bankovnictví je speciální způsob podnikání, kdy banka vydělává na úrocích a na nákupech a prodejích cenných papírů. Nutno ale dodat, že na úrocích z peněz, které před tím nemusela vlastnit a na prodejích cenných papírů, na jejichž nákup si peníze před tím vytvořila. Pokud má banka ze svých obchodů ztrátu, tak na ní vytvoří v účetnictví opravnou položku. Ten, kdo se účetnictvím zabývá tak ví, že pomocí účetnictví se dá manipulovat s daty. Peníze bance chybět ani nemohou, když si je může vytvářet.

To co bankám ve skutečnosti chybí, je zajištění těchto peněz. To, čím za vytvořené peníze ručí. Vydané peníze představují pro banky závazek a cenné papíry, které banky drží, představují jejich aktivum. Tedy jeden z hlavních způsobů jejich zajištění. Cenné papíry v portfoliu banky však mají jinou hodnotu v účetních výkazech a jinou v realitě. Je veřejným tajemstvím, že většina obchodních bank na západě je ve skutečnosti nesolventních. Jejich dluhy jsou větší než jejich majetek. Hodnota peněz je dnes dána zejména důvěrou obyvatel, nikoliv tím, že by byly něčím podložené.

„Není tajemstvím, že faktický kapitál (tj. nikoliv oficiálně vykázaný kapitál v účetních závěrkách) obchodních bank ve vyspělých zemích je mnohdy záporný. Aby se nezhroutily, je třeba podporovat důvěryhodnost. Za takové situace mohou existovat banky i s hluboce záporným faktickým kapitálem, a přesto nepadnou. Situace se v jednotlivých vyspělých zemích příliš neliší. Vážný je stav japonských, amerických i řady bank starých zemí EU.“

*Citace z: Jílek, Finance v globální ekonomice II, str. 323

Neporozuměním, se kterým se často setkávám, je to, že lidé si myslí, že centrální banka vytváří peníze, protože vydává hotovost. Ona však vydává pouze hotovostní formu peněz, kterou vyměňuje za bezhotovostní. Množství peněz v ekonomice se tím nemění. Pokud si vyberete peníze z bankomatu, o stejnou částku se Vám sníží zůstatek na účtu. Centrální banka poskytuje obchodním bankám hotovost výměnou za likviditu.

Primárním cílem článku bylo vysvětlit, že peníze nevytváří centrální banka ale obchodní banky. Tedy soukromé subjekty. Odborná literatura často zahlcuje čtenáře různými odbornými termíny, ale to, jak celý systém vlastně funguje, moc nevysvětluje. Snad se mi to tímto článkem podařilo alespoň trochu napravit. Zde Vám mohu nabídnout video, kde je téma probráno trochu více „po lopatě“ s příklady a grafy.

26.04.2021 Petr Podobský

Související články: