Jak vznikají peníze - zpět na článek

Počet komentářů: 160

  1. Proč se nemůžu zbavit dojmu, že moderní bankovnictví je jedno velké šmé?

    1. Barn Swallow: tak jistě, od dob opuštění zlatého standardu je to jen nástroj ovládání obyvatel a prohlubování rozdílů mezi těmi nahoře a těmi dole (pesimista by mohl namítnout, že to tak bylo vždy, ale přecejen banky měly dříve mnohem větší riziko a nemohli jen tak vytvářet peníze z ničeho). Pokud bych Vám mohl na hypotéku půjčit, i když bych nic neměl a Vy byste mi to musel splácet, kdo z nás je v jaké pozici? Já nevytvořil vůbec žádnou hodnotu, jen jsem vykouzlil peníze. Vy ale nějakou hodnotu vytvořit musíte. Moje obohacení je tedy de facto bezpracné, umožněné pouze zákony. Reálně sice musím něco vynaložit a udělat pro to, abyste se rozhodl podpořit moje bohatství a ne konkurence, ale pro samotné peníze, které jsem Vám půjčil mi stačí kliknout párkrát myší a to je celé. Vy naproti tomu musíte makat pěkných pár let, abyste hypo splatil. Aktuálně bankovnictví funguje tak, že občanům půjčuje peníze virtualní a za to na oplátku dostane peníze reálné.

      1. Na druhou stranu si k tomu muze pricichnout i bezna ovce. Pred padem dvojcat jsem se celkem venoval futures a obchodovani s kratkymi pozicemi je podobne. Prodas neco, co vubec nemas, ale musis to pak koupit zpet. Pokud prodas draze a koupis levne, jsi v pohode.

        1. Sysop: to ale mluvíš o něčem úplně jiném. K bankovnímu trhu běžná ovce přičuchnout nemůže, vytváření peněz z ničeho je doménou pár kluků, co spolu mluví.

          Na akciovém trhu je situace úplně jiná – tam je přítomnost komparsu životně důležitou součástí systému. Taky znám lidi, kteří na něm vyhrávají, ale to je naprostá menšina a míra jejich výhry je dá se říct směšná v porovnání s tím, jak se daří těm, kteří systém (spolu)vytvářejí. Drtivá většina lidí je tam jen proto, aby systém „fungoval“, tj. aby dodali peníze a ty tekly do správných kapes.

          1. Ja samozrejme vim, jak to funguje. Ve finale do akcii nebo komodit lejou prachy ti, co na nich prodelavaji z vlastni blbosti (ostatni obchodnici) a nebo z donuceni (spotrebitele). Vydelavaji hlavne ti, kteri ten obchod zprostredkovavaji :-).

            Nicmene jsem naznacil, ze komodity jsou prikladem obchodu, kdy mohu prodat neco, co nemam a pritom na tom vydelat. Coz pro beznou ovci je vic, nez dost.

            1. Sysop: OK, rozumím, jak to myslíš, ale to přece není nic nového, takže mě ani nenapadlo, žes mluvil zrovna o tomto. Nový byl akorát ten konkrétní instrument.

              1. Vsak novinka to jiste neni, nicmene je to neco podobneho, pro bezneho smrtelnika pochopitelnejsi. Clovek, ktery nema vzdelani, nebo zkusenost ze sveta penez proste nechape, ze lze obchodovat s necim, co nemas. ‚To by chtel prece kazdej‘ jsem casto slychaval. Ja nemam sajn o bankovnim svete a jsem za to i rad, abych si chranil svoje zdravi ;-)

  2. Dobrý článek.
    Když začala korokrize, některé banky se utrhly z řetězu úplně:
    https://www.federalreserve.gov/monetarypolicy/reservereq.htm
    A tohle je už klasika:
    https://www.youtube.com/watch?v=iJcEMxdJDFo

  3. Neřekl bych, že toho moc osvětlujete.

    Banka je ve své produkci peněz omezena nikoliv účetně, ale z fundamentálních důvodů, že něco z ničeho tvořit nelze. Bohužel je to dost okrajové téma a z četby Jílka nebo Revendy si toho v tomto směru moc neodnesete. Odhadoval bych, že devět z deseti ekonomů by existenci zákonitostí peněžní produkce a jejích přirozených limitů rovnou popřela. Asi z těch samých důvodů, proč devět z deseti právníků popírá, že by existovalo cosi jako přirozené právo. „Might is right“, to je jejich pohled na věc.

    Přitom existence tuhé regulace a centrální banky do problému reálně vnáší akorát nestabilitu a možnost, aby se socializovaly ztráty.

  4. Článek má zřejmě vytvořit dojem, že za negativní důsledky tisku peněz můžou soukromé subjekty a nikoliv centrální banka. Což je ovšem v podstatě lež. Centrální banka je tím, kdo vytváření peněz bankám umožňuje skrze systém částečných rezerv.

    Pokud panu autorovi sněmovna schválí speciální zákon, že může okrást libovolného člověka a tento se nesmí bránit a autor půjde a začne své nově nabyté právo uplatňovat, jak bude působit článek, pranýřující autora a bránící poslance? Oni chudáčci za nic nemůžou, ale tady zlý pan Podobský okrádá své spoluobčany? De facto je to sice tak, že okrádačky dělá sám pan Podobský, ale nebýt poslanců, nikdy by to nedělal (no, možná ano, ale v jiném právním režimu, výrazně méně příznivém pro autora). Analogicky obchodní banky dělají jen to, co jim centrální umožňuje a systém částečných rezerv není něco, co si určují banky. Je to hřiště, vytyčené CB. Nadávky na OB (v této konkrétní věci, tedy „vytváření peněz ze vzduchu“) jsou zcela mimo, kořeny zla jsou v ČNB.

    1. Zobecnil bych to. Kořeny zla jsou v představě, že banky by měly být regulovány jinými zákony než ostatní obchodní firmy. A na ještě základnější úrovni v nebezpečné představě, že stát smí a má intervenovat v oblasti definice a hodnoty peněz. Tady se dopouštíme chyby, svalovat to pak na obchodníky v bankovnictví je pak asi stejně podložené jako svalovat chronické znehodnocování peněz na obchodníky obecně, že si zvyšují ceny, kurvy jedny. Jádro pudla je v tom, že jsme dali parlamentu své tiché svolení se do toho vyměšovat.

      1. Kilmore: takto zobecněné je to ale na hodně lahvinek:-) Parlamentu jsme nic nedali, moc nad (s)měnou je odvěkou součástí moci vládní. Když nebyly počítače, řešil to panovník znehodnocováním mincí, vydávaním jiných a (sebe)vražednými pokusy o asignáty a podobné formy papírových peněz (Francie po VŘSR, teda pardon, tehdá se tomu neříkalo „socialistická“ a nebylo to v listopadu, aby se to mohlo jmenovat „říjnová“).

        1. Samozřejmě dali. Obecně vzato moc je vždy a nutně dobrovolné podrobení se většiny, načež lze zatočit s odbojnými menšinami a jednotlivci. A podrobením se nemyslím nějakou prehistorickou úmluvu, ale každodenní předklon a stažení kalhot. Hezky to ukázala nedávná okresní uzávěra. Slušná část nevolníků preventivně nejela přes hranici okresu, prostě to bylo „zakázané“. Brblali, nadávali na fórech, a seděli doma. Kdyby se bývali sebrali a jeli kamkoliv podle své potřeby, tak to nařízení skončilo do dvou do tří dnů. Podobně brblají na setrvale rostoucí ceny většiny výrobků a služeb, ale nehodlají ani vytáhnout hlavu z prdele, aby si zjistili, že to je historicky spíše anomální situace. Ať už blbí nebo navedení, prostě souhlasejí.

    2. Jo, když se státu něco nepovede, tak se to vždycky svede na soukromníka. Něco na způsob – nemáme v té zemi nasazená vojska, to je jen státem placená agentura. Ve zdravotnictví není socializmus, vždyť máme soukromé pojišťovny a soukromé nemocnice. Obchodní banky vytvářejí peníze, stát za to nemůže. :-) Jasně.

      Zvláštní je, že bez existence centrální banky jsou ty obchodní banky dost krotké a do velkolepého vytváření peněz se nehrnou. Náhoda? :-)

      1. anderson :
        “ Jo, když se státu něco nepovede, tak se ….“

        – ale – štátu sa to POVEDLO . Všetko je to PRESNE tak, ako to politici chceli. Štátny dlh sa dá „splatiť“ jedine znehodnocovaním peňazí. A tí gauneri toto dobre vedia.

    3. On důvod proč autor neukazuje na centrální banku jako zdroj problému je fakt, že si myslí že skrz centrální banku se dají problémy bankovního systému vyřešit. Už v minulém článku navrhoval aby centrální banka byla jediná kdo bude moci půjčovat „bez krytí“.

      https://dfens-cz.com/je-cas-na-zmenu/

      http://www.banking2020.org/bankovnictvi2020.html

    4. fatdwi :
      „Je to hřiště, vytyčené CB. Nadávky na OB (v této konkrétní věci, tedy „vytváření peněz ze vzduchu“) jsou zcela mimo, kořeny zla jsou v ČNB.“

      – alebo PRESNEJŠIE povedané :
      VŠETKY banky, centrálna aj komerčné, fungujú presne podľa ZÁKONA urobeného demokraticky zvolenými poslancami. Takže – inými slovami : Za všetko môžu voliči, ktorí si demokraticky zvolili tých pankhartov.
      Ovšem, takto povedané, sa to voličom páčiť nemôže.

  5. Prostě jeden velký podvod.

    1. Se divis? Kradlo a podvadelo se, co je lidstvo na svete. Jen se meni forma. Ted uz nedostanes klackem po palici, ale zvedne se ti treba cena zradla :-)

      1. A ani proti jednomu nic neuděláš. Vždycky tě to semele. Proto nesnáším taková ta nesmyslná klišé jako „každý svého štěstí strůjcem“ apod. Totální nesmysl.

        1. Proc ne… stesti si musis poridit sam, prusery ti obstara stat, ne? :-)

        2. To není nesmysl… ;-)

  6. he he he , sradovní příklad: na našich, tedy českých papírcích, snad státovkách, je napsáno, že padělání bankovek je trestné, ofšem tam není napsáno : toto jest bankovka, krytá xx yy zz aktivy,

    1. Co je dovoleno Jovovi, není dovoleno volovi.
      Ten systém zatím nějak funguje, pořád je za peníze možno prodávat a kupovat. Je třeba znát jeho nevýhody a limity a přizpůsobit se tomu. Kdo má zlato, má vždycky peníze.

      1. To není tak jisté.
        Je poměrně jednoduché, pro jakýkoliv stát, vyhlásit nulovou směnnou hodnotu zlata, případně jakékoliv transakce se zlatem zdanit daní ve výši třeba 104%. Ostatně, to se již děje. „Vlastnictví“ většího obnosu „volných“ peněz je již dnes zdaněno – záporné úroky z vkladů (či úspor či pojištění atd.). Zkus si spořit na důchod nebo na zlé časy. Za deset let tam budeš mít méně než jsi vložil. Mimoto ti reálná směnná hodnota úspor klesne na polovinu. Zkus si za své postavit barák. Zjistíš, že ti nepatří, protože budeš platit za jeho vlastnictví takové peníze, že ho NIKDY nesplatíš. Tedy ti NIKDY nebude patřit.
        A to samé bude platit pro zlato nebo cokoliv jiného.

        1. Vyhlásit je to jednoduché, ohlídat to je podstatně těžší. Stačí se podívat na minulý režim, jak se čile vexlovalo.

          1. V minulým režimu stanovili hodnotu TK, nebo kterékoli západní měny veksláci, naprosto nezávisle na vládě :D
            Oficiálně měla 1,-TK hodnotu 1,-Kčs a tiráci, kteří dostávali část výplaty, celé diety, případně nějaké další platby v TK, na tom byli velmi dobře.
            V podstatě okamžikem takové výplaty zbohatli zhruba pětinásobně a to bez dalšího zdanění, protože koupit „bon“ pod pět korun bylo možné jen při sakra dobrých známostech, nebo za 3,-Kčs v rodině.
            Tiráci, jezdící na Západ, byli šlechta, srovnatelná jen s vedoucími Mototechny, vedoucími autoservisů a vedoucími některých klíčových řemesel.

        2. Rozhodně je to mnohem složitější, než vyhlásit nulovou cenu Bitcoinu. Ten už ji má od začátku. :-D

          1. Aktuálne má 1 Bitcoin cenu €46228.19. Druhou stranou mince je hodnota 1 Bitcoinu. Tá však tiež nie je nulová.

      2. Akorát až pak dojde k nějakému průseru, budeš z toho zlata mít jen luxusní těžítko.

        1. Zlato bude az opravdu to posledni, co definitivne selze. Lidi uz si zvykli na neprimou smenu, takze i v pruseru ji zase budou hledat.

          1. Zlato je vůbec pekelně zvláštní kov. Například naše rodina, náš rod, asi tři stovky let, co jsme schopni nějak datovat, neměl a nemá v podstatě žádné zlaté předměty, ani ty nejnicotnější šperky, snad pár asi sto let starých minináušnic, puzetek s granátky a pár snubních prstýnků (spousta z nás je ztratila nebo zahodila). Nějak zlato ku svému životu nepotřebujeme (až na mikroskopické vrstvičky na nějakých kontaktech konektorů, u pár věcí).
            Co s ním, u všech všudy, všichni mají?

            1. Bez zlata nevyrobíte integrovaný obvod, který má mít životnost delší, než asi 2 roky. Pro krátkodobé, rozuměj spotřební účely jej lze nahradit hliníkem, ten ovšem má i při své nejvyšší čistotě stále tendenci oxidovat a stačí k tomu pár zatracených molekul kyslíku, zapomenutých v pouzdřicí hmotě. Kdežto zlatu je nějaký kyslík u prdele, je to, jak známo, s kterýmikoliv plyny totálně nereaktivní kov.
              Na tomto místě by spíš bylo dobré se ptát, proč číňan v Africe otvírá nové a efektivní, případně recykluje staré zlaté doly, shání po celém světě rhodium, platinu a podobný lahůdky.
              Integrovaný obvody třeba do satelitů prostě nelze vyrobit náhražkovým způsobem, jako šváby do spotřebky, kde je to vítanou vlastností, že to po 2-3 letech chcípne.

              1. přesně tak. zlato, stříbro, drahé kamení, všechno je to úplně nahovno pozlátko které samo o sobě nemá žádnou cenu, ale jen to toho okamžiku, kdy chcete někam jet autem, pustit si rádio nebo televizi, zatelefonovat babičce a popřát jí k svátku, a pokud se spokojíte s tím, že Vás doktor bude diagnostikovat pouze prohmatáním bolavého břicha a pohledem na vyplazený jazyk.

                (dobrá, diskutujme třeba o klenotnických diamantech nebo perlách, ty skutečně mají samy o sobě cenu docela nepatrnou. podobně jako Van Goghovy Slunečnice nebo fotografie z Vaší svatby)

              2. Ve skutečnosti má h72 doma zlata tolik, že to množství nedokáže ani domyslet. Ale protože ho, mimo ty konektory, přímo nevidí jako nějaké prstýnky a náušnice, no tak prostě napíše, že žádné zlato k životu nepotřebujeme a hotovo.

                1. Esli kupuje samý rejže, tak ho nemá co by se za nehet vešlo, maximálně tak zlatě vypadající lak a jištou leštěnou mosaz.

                  Ostatně hitem posledních dvou dekád je všechno ojebat na max, takže veškerý kontakty jsou dycky cílovým kovem jen tak lehce přelíznutý, včetně výkonovejch kontaktů jističů, stykačů a podobně, tam je taky jen taková pidipecička a to stříbro na ní nestojí za řeč. Proto má stříbro dávno směšnou cenu, v elektrotechnice jeho použití ojebává každej jak to jde a ve šperkách je to taky šunt o něco lepší než chirurgická ocel.

                  Ostatně to je všude, si rozdělej modulární jistič, to budeš čubrnět jak to soudruzi zoptimalizovali. Kouska mědi abys pohledal, samej měděnej dural a jiný poměděný nerezi.

                  1. Řek bych že ani bez rejže. Možná nějaká military grade technika, ale kdo z vás to má.

                  2. Tak to nevím, já modulární jističe za 80/ks nekupuju, takže nevím. Ale možný to jistě je.
                    Pak totiž nemusím řešit věci typu „páčka nahoře, šťáva nikde“.
                    Čas, který strávíš odhalováním nejrůznějších čínských ojebů, je ten úplně nejdražší. Proto je lepší prevence, aby se mi hnůj do baráku nedostával.

                    1. V nakupu bez dane, bavime-li se o beznejch 1modulovejch, stoji 80 ty jo znacky. Mensi „znacky“ (SEZ, Eaton apod.), stoji 60.

                      Sem prave vonehda kuchal tak dekadu starej Moeller tusim, trifazovej, ten tehda urcite stal kolem 8 kil bez dane. Je v tom hovno. Si nemysli, at kupujes cokoli, ze v tom jsou nejaky hodnotny kovy, za tudle almuznu.

                      No-name rejzi sem se ni slovem nedotkl, to si vsimni!

          2. Jenže všechno má cenu, jen dokud to někdo chce nebo potřebuje.

            1. Zlato zatim potrebujeme, presne, jak pise treba Servisdok. V podstate kazdej nekovovej material propousti vzduch a ten reaguje s elektronikou. Zlato ne. Az prejdeme na ryze optickou techniku, tak se to mozna zmeni. Ale toho se v tomto stoleti asi nedockame.

              1. Optická technika je co?

                1. Opticke procesory, opticke pocitace… proste misto elektrickeho proudu ti tam lita laserovy, nebo jiny paprsek. Ma to svoje vyhody stran rychlosti, interferenci, eventualne paralelniho zpracovani, ale zase nektere nevyhody, predevsim technologie vyroby. Ale co neni dnes, muze za par let byt.

                  1. Ehhhhmmmm, ale to světlo v přenosových uzlech generuje a zesiluje klasika.

                    1. Zatim.

              2. Ale to furt odbíháme pryč. K čemu ti bude zlato nebo elektronika, až třeba nebude co jíst?

                1. zlato je prý docela šikouné na střelivo do ládovačky. tedy měkké ryzí zlato, ne jeho tvrdé klenotnické slitiny. stříbro je pak jako střelivo horší, ale je docela fajn k likvidaci osob nemocných vampirismem.

                  1. Tak jasne, konecne solidni eko reseni pro vlastniky full-auto :-)

                2. Historia ľudstva už 5000 rokov ukazuje, že napriek obdobiam, kedy nebolo čo jesť, zlato malo hodnotu vždy.

                  1. Vono se snad nikdy nestalo, že by nebylo tak nějak absolutně co jíst. Možná Leningrad tomu byl nejblíž.

                    Vono vždycky nebylo co jíst…jen pro někoho :o)

                    1. ale jo, našly se situace. tedy v Londonovejch historkách ze zlatého severu především. ano, poptávka a nabídka tvoří cenu, poměr ceny konzervy a zlatého prstenu se mění, jiný je dneska odpoledne v Havlíčkově Brodě na náměstí, jiný byl v blokovaném Leningradu nebo v devadesátkách v Sarajevu.

                    2. I tak bylo vždycky lepší zlato mít než nemít.

                  2. Pathy :
                    „Historia ľudstva už 5000 rokov ukazuje, že napriek obdobiam, kedy nebolo čo jesť, zlato malo hodnotu vždy.“

                    – heheéééééé…… Keď nebolo čo jesť, vtedy malo zlato najväčšiu hodnotu, a vtedy jedli hlavne tí, ktorí to zlato mali.

                    1. Při hladomoru obchodovat poměrem jeden chleba za jeden zlatý řetízek, to není moc výhodné, v krizi mají hodnotu úplně jiné věci, než zlato. I když je pravda, že jsme tímhle stylem obchodovali po celou dobu RVHP. Rusáci nám poslali tunu železné rudy a my jim tunu Tatrovky nebo Jaw.

                    2. „Rusáci“ dotovali celou RVHP zvýhodněnými cenami ropy a plynu.

                    3. A budou to dotavt i napřesrok. Rusko je v podstatě s Němci domluveno na tom, že Němci nás odstřihnou od našich zrdojů energie a budou nám pak přeprodávat ruský plyn a elektřinu z toho plynu vyrobenou, za dvoj až desetinásobek.

                    4. V krizovem obdobi jsou kurzy krizove. Obchodujes zlato ne jako menu, ale jako predmet. Nicmene, i v nejvetsi krizi zlato nejakou hodnotu melo. Proste se najde clovek, ktery o nej bude mit zajem. Urcite s vyssi pravdepodobnosti, nez treba o uplne jine zbozi. Vzdy se vychazi z toho, ze kazda krize pomine a prave ti, co zlato mit budou, se z tech sracek vyhrabou nejdrive. To spis penize byvaji na picu, pokud se po krizi, nebo i behem ni udela reforma.

                    5. Peniaze nikdy neboli na piču. Na piču je mena. Zlato je peniazmi. Eurá, doláre, atď sú mena.

                3. Co znamena ‚nebude co jist‘? Jako, ze regal v supermarketu je prazdnej, nebo ze na poli nemas co sklidit? Dokud nebude zeme znicena a neschopna zprostredkovat rust rostlin, tak mas vzdy i pri sebevetsi katastrofe moznost neco vypestovat, pokud holt neni zrovna prosinec. A i v tom prosinci mas hydroponni technologie (ostatne co dneska frci ve mestech? Vertikalni pestovani hydroponii), ktere muzes byt schopen do nejake miry udrzet pri zivote a vlastni produkci v domacich podminkach bez elektriny, atd.

                  Pak se muze stat, ze ten, co to zlato ma, holt pujde za nekym, kdo ma to zradlo a probehne jednani na nejvyssi urovni.

                4. Protože pořád bude mít svou HODNOTU.

        2. To bych zase tak moc netvrdil. Zrovna tak se může stát pravý opak. Kdežto s Bitcoinem je to JISTOTA. :-D

  7. Dočetl jsem k „vznikají v zásadě třemi způsoby:“ a zjistiv, že bod druhý je lež a bod třetí je lež, tak dál budu pokračovat až odpoledne, kdy je možné trošku utlumit emoce troškou toho utišovadla.
    Začíná se asi nová bankovní teorie, že hodnoty vznikají vzájemným si praním trenýrek.

    1. Opruzi, článek nehovoří o vytváření „hodnot“ (kterými asi myslíš třeba stavění baráků, silnic, obdělávání polí a výrobu jídla, přeměnu surovin na výrobky s nějakou užitnou hodnotou …. ), alébrž o výrobě peněz, tedy nástroje civilizace pro rozvinutí dělby práce a pro vzájemné poměřování „hodnoty“ statků, které chceme směnit. Historie peněz je ale opravdu taková, jak se v článku píše. Již ve středověku, ba co dím, ve starověku, peníze NEBYLY podloženy reálnými statky. To, že se v minulém století plošně ustoupilo od přímého vztahu peněz k nějaké komoditě, byla jen proklamace, veřejně vyhlášení stavu, který trval ve velkém rozsahu v podstatě stovky, v menší míře tisíce, let. Moderní finanční systém opravdu je tvořen převážně vzájemným zápočtem praní si trenýrek, leckdy se perou ty samé, jen jedny, trenýrky. Dokonce jedno jediné praní trenýrek je započteno několikrát, s přidanou hodnotou, trenýrky se pomyslně dokonce vrátí svému tvůrci, pardon, do stejné prádelny. Jelikož jde o prádelnu pomyslnou, trenýrky nejenže neexistují, ale nikdy prádelnu neopustí, jen se jejich vznik a následné praní několikráte protočí koldokola. Tak vznikají peníze.
      Pokud se ti to nelíbí nebo se toho dokonce zalekneš, neposer se z toho.
      Musel by sis zcela reálně vyprat své vlastní trenýrky, za hodnoty tebou vytvořené, nebo si je dokonce nové koupit.
      TY si ani virtuální ani reálné vykouzlit na papíře nebo na kontě nemůžeš.
      NESMÍŠ.
      To je princip moderní civilizace.

      1. Peníze vždycky byly kryty především důvěrou. Hlavně v to, že je nelze jen tak neomezeně množit.

        1. A jak už z té profláklé pohádky o trenýrkách víme, mělo to jen velmi krátkou životnost.
          Na tom „vyhlášení“ či proklamaci o hodnotě toho a toho platidla, které fungovalo tisíce let, něco bude. Pokud si moderní bankéři myslí, že to půjde totálně změnit, tak možná ano, ale jen na chvíli. Přičemž ta chvíle může v životě lidském znamenat třeba 20 let, ale do kopru tím půjdou 3/4 hodnot, člověkem vytvořených.
          Výstavba menší sámošky kdysi stála třeba 5 miliónů Kčs – a v tom přijde někdo, kdo řekne „ne, je to blbost, výstavba té sámošky nemohla stát 5M, ale mnohem míň, protože ty tehdejší peníze tu hodnotu neměly“. Ale měly, panáčku, měly. I lidská práce měla doložitelnou hodnotu a vždy ji bude mít.

        2. A to je presne ten dôvod prečo je zlato najlepšie platidlo už nejakých 5000 rokov, ktorému ľudia veria. Z toho sa dá s veľkou mierou istoty dôvodiť, že aj v budúcnosti bude.

        3. A co teprve Bitcoin! Ten je krytý jedině svatou vírou… :-D

          1. „… Bitcoin! Ten je krytý jedině svatou vírou…“
            – – –
            Kdepak. Bitcoin je krytý propálenou elektřinou…

            :OD

        4. Peniaze boli „kryté“ hlavne svojou užitočnosťou pre život. Dôverou sú „kryté“ iba meny. Respektíve ona to nie je až tak dôvera ako ignorantstvo.

          1. Teda, dôvera a násilie ;-)

      2. Určitě ne, to o těch trenclích bylo jen tak na okraj, že blbost nezná mezí. Určitě se neposeru.
        .
        Ale jinak, v článku autor píše, že:
        .
        „Obchodní banky vytváří peníze :
        úročením vkladů klientů“
        .
        To, že ten trouba bude lhát i v matematice, mne vskutku dostalo. Tak z tohoto jsem se vskutku málem posral.

      3. Stačí se podívat například do Zimbabwe – tamější peníze byly kvůli hyperinflaci nepoužitelné (v tom nejhorším období byla inflace cca 100% denně, tedy peníze do druhého dne ztratily polovinu hodnoty) a na černém trhu používali USD (a kdo byl nucen přijímat tamější peníze, tak je směňoval na USD třeba i 3x za den). Pokud by něco takového nastalo tady, lidi se také přesunou k nejbližší alternativě (tady by to bylo asi EUR, ale pokud by i EURa byly nepoužitelné, tak jiná měna (USD, RUB, YEN, ???) a pokud by ani to nešlo, tak nejspíše komodity (zlato, stříbro), možná by se chytly i kryptoměny, v nejhorším by se lidé vrátili ke směnnému obchodu :))

        1. Myslím, že euro půjde do prdele jako první a s ním v Evropě i ty slavné kryptoměny.
          Abyste mohli kryptoměnu používat, tak na to, stručně řečeno „musíte mít“. Tedy potřebnou techniku, všechno musí perfektně fungovat jako „za míru“ a hlavně mít protistranu, co bude ochotna ji přijmout.
          Takže hned po pádu eura pár let stará dobrá koruna, potom možná dolar a hned potom směnný obchod. To všechno za předpokladu, že nebude stanné právo, půjde elektrika a internet.

          1. Stare dobre skousnuti mince pro overeni pravosti v pripade kryptomen je dost nedostupne, samozrejme. Cokoli vazane na elektrinu muze byt v krizi kurva problem. Valku pak vyhrajes uz jen tim, ze protivnikovi vypnes salinu.

            1. Co jako skousknutím poznáš, hovno a dvě? To sis všiml, že desetikoruny jsou pokud ne od začátku, tak už hodně dlouho jenom mědí natřený železo? Taky to rádo slízá. Tudle se mi dostala voda do pokladničky (ehm) a jako první právě začalo slízat a obtiskávat se na bankocedulích totok. Eště že počta je taky banka a už se naučili to měnit :D

              Stejně hubou hovno poznáš esli je to měď, mosaz, želeno nebo hlína.

              1. kousat má smysl do mince, za kterou se koupí poněkud více, než pět rohlíků. aktuální cena zlata je někde okolo dvanácti-třinácti stovek kč za gram, tudíž v potu tváře by byla průměrná mzda něco okolo dvaceti gramů, zhruba dvě zlaté mince. to už se vyplatí někde v jeskyni penězokazit z olova (což byl takový obvyklý tradiční penězokazecký materiál). když berete do ruky pětitisícovou bankovku (což tak zhruba odpovídá menší zlaté minci), tak už ji nějakou pozornost věnujete, to není, jako když Vám pokladní v lidlu vrací kovové drobné při nákupu balíčku šunky a tří rohlíků zaplacených papírovou stokorunou.

                1. Huba novejch zubů stojí těch zlatejch mincí sakra hodně, ale klidně si zkoušej kousat diamanty, kdo sem já, abych ti do toho kecal :)

                  1. Začneme sbírat víčka.

        2. Sám jsem překvapen tím množstvím hejlů, co se na tzv. kryptoměny chytili.
          Jeďte do kterýchkoliv stavebnin a chtějte pět pytlů cementu, nebo nový okapy zaplatit kryptoměnou. A pak napište, kde jste nakonec ten cement a okapy sehnali.

          1. Nikde, copak tě snad někam pustí aniž bys měl skafandr nebo se ti někdo šťoural v prdeli? Sis nevšiml, že tady ti už jako normálnímu důstojnýmu člověku neprodají ani rohlík a v zásadě tě nechají chcípnout?

            Co s tou centrálou?

          2. Kryptoměny začínaly jako hračička pro nerdy. Že se na chytla spousta „normálních“ lidí je dáno absurditou dnešního finančního systému.
            Žila byla jedna opravdu zajímavá „digiměna, a jak dopadla:
            https://cs.wikipedia.org/wiki/E-gold

            1. Jojo, shorelo to centralnosti. Pokud nejaka kryptomena, pak jedine decentralizovana.

              1. Kryptoměna nemá ŽÁDNOU HODNOTU, ať je centralizovaná, nebo decentralizovaná. Ten E-golg nebyla žádná kryptoměna, ale její pravý opak. ;-)

                1. Do dôsledku dovedené nemá samo o sebe hodnotu vôbec nič. Hodnotu prisudzuje až človek. A dnes nejakí ľudia nejakú hodnotu nejakým kryptomenám prisudzujú. Že nemá hodnotu pre teba je irelevantné.

        3. Kryptoměny? A jakou hodnotu ta kryptoměna jako má? Kolik bitcoinů stojí rohlík? :-D

          1. Nebuď labuť. Za crypto sa dávno dajú rožky kupovať. Ak tomu a) neveríš z dlhodobého hľadiska, neznamená, že to nefunguje dnes. A pokiaľ b) o tom nevieš ani prvú vec, tak si najprv naštuduj, kým začneš vykrikovať nejaké heslá.

          2. Dobře, tak adresně: Kde v okolí KM koupím za kryptoměnu v sedm ráno tři rohlíky a kafe?

            1. A kde je tam koupíš za rupie, juany, australský dolary, šekely nebo aspoň švýcarský franky? A můžeš klidně i ve tři odpoledne. Čímž netvrdím že bitcoin není jako měna na hovno.

              1. no, jak kde. tuhle (loni v létě) jsme se stavovali s rodinkou na výletě v polském fástfůdu (smažálni ryb) a ptali jsme se paní za pultem, jestli nevadí, že nemáme zlotky a jestli radši eura nebo koruny, paní se usmála a povídala: „mě je to úplně jedno, klidně rupie nebo australské dolary, když najdu na internetu aktuální kurz, tak si to spočítám na kalkulačce a není žádný problém“

                1. Problém bude akorát když se jich bude chtít zbavit. V bance ji pěkně odrbou. Jako gesto dobrý vůle dobrý, ale mít v tom významnou část tržeb bych teda nechtěl.

                  1. Navopak dyz toho donese pytlik, tak smenarna da lepsi kurz, nez za par drobaku. Mimo to u vyznamnejsiho objemu trzeb si to samozrejme spocita, jak ma kurz nastavit.

                  2. no, možná paní vtipkovala. ale platit v polských hospodách se dá korunou i eurem bez problémů. dokonce i ten kurz na kalkulačce je na úrovni nikoli nákup, ale střed. a kdybych rupiema platil za celý autobusový zájezd, tak bch určitě nechal přiměřené dýško, a všem kamarádům indům (nepálcům, indonézanům a bůhvíkomu ještě kdo platí rupiemi) bych hospodu vřele doporučoval. poláci totiž vůbec nejsou blbí a drobné podnikání má tradici a jede v režimu rodiny a kouká dál než do vejplaty. rozdíl mezi polskou a českou občerstvovnou (železářstvím, zelinářstvím, malým vesnickým koloniálem, drogerií) je veliký.

              1. Dej sem ještě aspoň deset dalších odkazů, co po mně budou jako první chtít moji přesnou lokalizaci, demente…

                1. Čo tak si to v prehliadači zakázať na trvalo, keď sa toho bojíš? Ale aspoň že to nadávanie ti ide, keď už teda nič iné.

              2. Nejsem labuť ty ty jsi kokot.
                Jenom dement sem vloží odkaz tohoto charakteru.
                Vím i bez té tvé phoneareny, že nejbližší místo, kde můžu pouhý dva dny v týdnu zaplatit kafe, ale už ne rohlíky bitcoinem, je jakési pofidérní hackerské hnízdo, vzdálené ode mne 29km.
                Stojím si stále za tím, že jsi podobně vyjebaná palice, jako například Lojza. Na národnosti v tomto případě vůbec nezáleží.

                1. Nerozumieš anglicky a to ťa tak frustruje, že sa uchyľuješ k vulgarizmom?
                  Tak ti to teda zrekapitulujem: nainštaluješ si v mobile virtuálnu platobnú kartu, ktorá všetky bezhotovostné platby automaticky zúčtuje z tvojho bitcoinového účtu. Takže platíš priamo bitcoinom v hociktorom obchode, kde sa dá platiť bezkontaktnou platobnou kartou. Čiže v podstate všade. Keby ťa to zaujímalo viac, existuje spústu ďalších možností, ako bitcoin používať. Kto chce, môže fungovať už dnes kompletne na bitcoine a s fiat peniazmi nemusí prísť vôbec do styku.
                  Ja osobne uprednostňujem fyzické zlato, ale nemienim robiť zo seba hlupáka vyhlasovaním, že bitcoin je nezmysel, chorý, zvrátený, bezcenný…. keď inde sú ľudia ochotní platiť 50.000$ za 1BTC. Minimálne to s otvorenou mysľou sledujem.

                  1. Já jsem ztělesněný frustrát, to sis ještě nevšiml?
                    Přijeď sem do KM a pokus se někde v okruhu 20km daleko najíst, ubytovat, nebo aspoň vysrat za BTC, ty otevřená mysli.

                  2. Můžu platit. Ale proč bych to proboha dělal, při tý strašlivý volatilitě? To je jak v tom vtipu
                    „Tati, půjč mi deset bitcoinů.“
                    „Cože? Patnáct bitcoinů? Na co potřebuješ osm bitcoinů?“
                    Krypto je komodita na spekulaci a ještě dlouho bude.

                  3. Já v poslední době zase sleduji s otevřenou myslí ceny nájemných vražd. Bys nevěřil, co jsou lidi schopni za to zaplatit.
                    Spíš bych ale doporučoval tu mysl otevřít ještě více a problém lépe pochopit. Já taky umím se svojí českou kartou k účtu v české měně zaplatit v Německu na benzince. Nechceš tvrdit, že platím přímo korunami, že ne?

                    1. @starter25: A čím iným asi tak platíš?

  8. A počkejte, jak se bude s penězi kouzlit v bezhotovostní společnosti. To bude teprve svoboda!

    1. „… jak se bude s penězi kouzlit v bezhotovostní společnosti…“
      – – –
      A k tomu ještě nespočet tzv. virtuálních měn…

    2. tak bitcoin zfalšovat nejde, nebo zatím na to nikdo nepřišel, nebo jinak, je to celkem nereálné. Tákže ? Bitcoin drží hodnotu a ostatní měny padají. Bitcoin z ničeho nevytvoříte, to není zlato, které někde za války ukradnete? Bitcoin není zlato které někde vytěžíte. Ouuuu chápeš? Ne? Tak co tady děláš v diskuzi?

      1. Bitcoin nemá žádnou směnnou hodnotu ve smyslu obyčejné protiváhy, zrcadla, společenské dělbě práce. Bitcoin má hodnotu pouze spekulativní. Pokud si za jeden bitcoin dnes koupíte v Čechách dům, jaký to má smysl? Dům nějaký smysl má, bitcoin ne. Otázka zní: prodáte dnes byt nebo dům, ve kterém mohou v, vyše děti, vaše vnoučata, nebo kdokoliv jiný, příštích tři sta let bydlet, abyste si koupil jeden bitcoin? Anebo jinak – můžeš jít a nabídnou za kýbl čerstvě nadojenýho mlíka (tady na vsi se to tak furt děje) jednu miliontinu bitcoinu? Bude přijata?
        No, vidíš ….
        Bitcoin je hovno, je to jen hra.
        Já su bejvalej ajťák a podobný věci sme taky blbli a už nezajímá …..
        Jde o intelektuální hříčku ….

        1. Bejvávalo. Dneska se té hry chytly i korporáty a burza celkově, čímž jsou do jisté míry etablovány ve „světě dospělých“. Poslední, co chybí, je jejich zdanění:-))

          1. Ani korporáty, ani burza, ti mlíko nenadojej a cihlu nevypálej.

            1. Svět ale takhle prostě funguje.

              1. A podle toho taky vypadá. A hejlové se potom diví… ;-)

          2. Jako komodita určitě, jako peníze nikoliv.

        2. h72, zkus tohle vysvětlit otevřený hlavě, Pathymu ze Slovenska, nejspíš z východního – tam je největší koncentrace takových mudrců.
          On o něco výše tvrdí, že na Slovensku nikde nepotřebuje hotový peníze, nebo eurový účet.

  9. Židovina

    1. Přesně! Jak říkal vojín přezdívaný Sálus (Černí baroni) za KAŽDÝM svinstvem na světě stojí v pozadí Velký Žid a tahá za provázky. V současnosti je to více než zjevné-polovina ukrajinského parlamentu-židi, Sörös-žid, největší banky patří židům … jak říkal starý Kohn, raději malá hospoda než veliká lopata …

      1. Hm, no, tak ostatne to byl Leitmotiv posledni valky, ze. A jak vidno, k zadne zasadni zmene to nevedlo. Snad jen ten vznik Izraele.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017