Jak vylepšit Octavii IV na Octavii III

Featured Image

Přináším krátký a jednoduchý návod, jak udělat z Octavie IV snesitelného společníka. Je to maličkost, vlastně k tomu stačí poměrně jednoduché organizační opatření.

Největší rozdíl mezi Octavií III a Octavií IV je, že ta starší je mnohem lepší. Jednak lépe jezdí, ale hlavně dává řidiči svobodu. Nenutí vás dělat věci, které dělat nechcete a neomezuje vás ve věcech, které dělat chcete. Všichni ti z nás, kdo přestoupili z Octavie III do Octavie IV tak řeší, jak udělat z Octavie IV zase Octavii III.

Hlavní výhodou Octavie IV oproti tomu je, že nemá jízdní vlastnosti. Tím pádem odpadnou ty hospodské diskuse, jaké auto má lepší podvozek nebo bzrdy, protože O4 prostě má nějaký podvozek a nějaké brzdy, které fungují pro průměrného řidiče a zbytek ať si trhne ploutví. Samozřejmě nelze jen tak napravit mizerná sedadla s vestavěnou fíčurou neseřiditelnosti nebo příšerný měkký podvozek, ale napravit lze otravné dotykové ovládání. Jde to poměrně snadno, stačí doinstalovat jednoho asistenta.

Prostě najmete nějakého člověka, posadíte ho na sedadlo spolujezdce a domluvíte se s ním, aby obsluhoval středový displej. Budeme mu říkat Multifunkční Asistent Managementu Lokálních Asistenčních Systémů (MAMLAS). Je to v podstatě něco jako závozník. Stěžejním mamlasovým úkolem je vypínání zbytečných, špatně naprogramovaných, otravných a v některých situacích dokonce nebezpečných asistentů tak, abyste vy mohli klidně a bezpečně řídit.

Typický průběh mamlasovy mise vypadá zhruba takto.

Bezprostředně po startu musí mamlas vypnout vyhřívání sedadel. V Boleslavi totiž došli k závěru, že ty jejich krámy si kupují výhradně dementní jedinci, kteří sami nepoznají, že jim mrzne prdel. Vůz proto simply clever za nízkých teplot zapne vyhřívání sedaček. Jenže co s tím, když si nechcete nahřívat anál? Snadná pomoc, ikonka opékání prdele je hned na hlavní obrazovce dole, tam, kde ji nikdo nehledá. Pozor, tato funkce se někdy lagne, ostatně jako většina funkcí v infotainmentu nebo celý systém středového displeje. Kolegyně takhle jednou převážela ten zázrak do servisu k přehrání software, což se děje asi tak jednou za tři měsíce, a funkce se zasekla v poloze „tři čárky“, takže málem dopadla jako Johanka z Arku.

Pokračovat se musí k asistentovi jízdy v pruzích, který je vysloveně nebezpečný a je proto třeba provést mu eutanazii. Této zhovadilé hipsterské hračce z Boleslavi se nelíbí, když projíždíte zatáčky jako normální člověk nejlepší stopou a nutí vás jezdit geometrickou stopou, tedy uprostřed mezi namalovanými čárami jako jezdí řidiči z Prahe s jejich služebními combi. Jindy zase, v situacích, kdy byste ho ocenili, například při jízdě po dálnici, začne zběsile pípat a buzerovat, že máte převzít řízení. Snadná pomoc. Mamlas ho po startu prostě vypne.

Když už je mamlas v tomto menu, může vypnout i všechny zbývající asistenty, protože jsou k hovnu, a to jeden jako druhý. Zejména perverzní je automatické rozpoznání únavy. Zapnuté může nechat pouze nouzové brzdění, které někdy napomůže zabránit tomu, abyste si omlátil a zasvinil auto o nějakého cyklistického zmrda, kterým činí čím dál větší problém vyvozovat důsledky ze značky „dej přednost v jízdě“.

Dále se mamlas musí prošmrdlat do menu nastavení vozidla, kde vypne start stop. V tomhle momentu už mamlas asi třetí minutu soustavně šmrdlá.

Dá se říci, že nyní je Octavia IV nakonfigurovaná tak, aby se s ní dalo jezdit jako s Octavií III. Nicméně mamlasova mise ještě nekončí, protože teď je nutné se nějak popasovat s jízdním komfortem. Mamlas převezme roli topiče. V menu „klasická A/C“ je třeba vypnout všechny automatické funkce, zejména automatický ventilátor, který provádí posádce tepelné šoky. Pokud bude topič zdatný, nebudete v zimě potřebovat asistenta termální rovnováhy neboli Vaťáq, který jsme zmínili v souvislosti se Škodou Enyaq.

Teď bude mít mamlas chvíli volno, takže by mohl například naladit rádio. To je zhruba tak snadné jako chytit za protektorátu Londýn, protože se seznam stanic nějak divně scrolluje a když s ním vyjedete nahoru a dolů, nemá už původní obsah, něco v něm přibude a něco jiného zase ubyde, takže v žádném momentu vlastně nevíte, co lze poslouchat a co ne.

Mamlas bohužel nemůže provozovat činnost, která je každému řidiči O4 familiární, a to sice tzv. kroutit bradavkami. Jde o obsluhu dvou lacině vypadajících naprosto antiergonomických joysticků, které jsou umístěny na příšerném samoúčelně vystajlovaném volantu s 2,47 rameny. Těžko říct, jaký tvar lidské ruky měl autor tohoto ovládacího prvku na mysli, když tento nesmysl navrhoval. Pokud ho nemáte dlouhý minimálně dvacet centimetrů, tak si nezakroutíte (mluvím o délce palce u ruky, aby nedošlo k omylu). Ovládací prvek je prozíravě navržen na hnát prasečího humanoida, kterého můžete opakovaně spatřit v kazašsko-bulharském koprodukčním akčním filmu Bullets of justice.

Vzhledem k totálně nepřehledným a špatně uspořádaným ovládacím prvkům na volantu je lepší se jim úplně vyhnout a činnosti jako volbu audiostopy nebo nastavování hlasitosti outsourcovat na mamlase.

Pokud vypnete motor, musí mamlas provést všechno znovu, protože se promyšlený systém ovládání vozidla vrátí nikoli do stavu, v jakém jste ho opustili, ale v jakém on opustil boleslavskou továrnu. Netýká se to všech funkcí, ale jen těch, kde to nejvíce vadí. Myslím, že tohle musel vymyslet nějaký slovenský programátor.

Pokud hodláte angažovat mamlase, zde je několik tipů pro výběr vhodného jedince. Ideální mamlas je levák, protože šmrdlání po displeji provádí ze sedadla spolujezdce. Pokud by byl pravák, pak by bylo lepší, aby seděl vzadu uprostřed a měl nachystaný nějaký nástroj, třeba prasečí nohu přidělanou na klacík, a obsluhu vozidla prováděl odtud. Dále by bylo fajn, kdyby mamlas měl dvě zápěstí a mezi loktem a prvním zápěstím ještě jeden loket, což mu umožní bez problému používat lištu v dolní části displeje. Dál je třeba, aby mamlas byl klidný, trpělivý, skoro až flegmatický a nevadilo mu, že infotainment laguje ještě víc než motor. Cholerický mamlas by totiž mohl z toho krámu, co stojí skoro milion, zešílet.

Například zapnutí rádia v levé části lišty probíhá tak, že nejprve zmáčknete tlačítko. Nic se neděje a vy zakrátko zjistíte, že nevíte, na čem jste, protože tlačítko nemá haptickou odezvu a tak nevíte, zda jste je zmáčkli nebo ne. Tak tedy na něj máčknete znovu. Jenže přesně v okamžiku, kdy váš prst na něm přistane, infotainment naskočí. Jenže prst už nejde zastavit a tak ho zase vypnete. Obrazovka zhasne ještě dřív, než dořeknete kurva. Chvíli nadáváte na to indické hovado, co tohle napsalo a pak máčknete znovu. Je to vlastně obdoba takové té hry, ve které vlk chytá vejce do košíku. Tohle je přesně moment, kdy se nějaký netečný mamlas začne finančně vyplácet, protože po třetím pokusu máte nutkání do toho třísknout pěstí. Podobně probíhá ovládání již zmíněného vyhřívání sedadel, které má také prodlevu a současně vás uvádí v nejistotu, přičemž vás za nesprávné klikání trestá jakousi soft verzí upálení.

Ohledně vzdělání, bylo by dobře, kdyby mamlas měl nějakou technickou vysokou školu, aby obsáhl všechny funkce, které výrobce do vozidla vtělil, a k tomu několik semestrů práv, protože infotainment má někdy tendenci pouštět se do nějakých právních rozborů ohledně ochrany osobních dat a kostrbatou češtinou vám v tomto smyslu něco sděluje. Dobrá je určitě znalost zeměpisu, kdyby se sekla navigace. Mamlas by měl mít s sebou nějaké zařízení s přístupem na internet, aby mohl během jízdy projíždět fóra fanoušků vozidel z Boleslavi a hledat cheaty například na lagnutou navigaci. Také by mohl umět zpívat pro případ, že by se nepodařilo naladit rádio.

Popsaný koncept ovládání strojů není ničím novým. V parních lokomotivách také byl strojvedoucí, který se staral o jízdu a topič, který se staral o kotel. U bojových letadel také bývá oddělena funkce pilota a navigátora, případně obsluhy palubního radaru, který byl jen o málo jednodušší než škodovácký infotainment. Mamlas je v podstatě alternativní hlasové ovládání již nainstalovaného hlasového ovládání.

V rámci boje s nezaměstnaností se tedy rýsuje nový potenciál v oblasti asistence moderní mobility. Schopnější mamlasové by se po čase mohli propracovat na pozici Poskoqů neboli asistentů kontinuální elektromobility pro Škodu Enyaq. Palubní mamlas a topič není špatná práce, není to manuální dřina a probíhá to v teple, tedy pokud se podaří nastavit topení. Kromě platu lze pobírat při delších cestách rovněž cestovné a podívat se na různá zajímavá místa, třeba do servisu (často). Jen je to psychicky namáhávé a musíte přitom sedět v hnusném autě.

 


13.02.2022 D-FENS

12345 (730x známkováno, průměr: 1,20 z 5)
33 849x přečteno
Updatováno: 13.2.2022 — 20:40
D-FENS © 2017