Jedno bylo opomenuto. Když se řešej haranti, bylo by dobré také nahlédnout na spektrum kantorů, popř. mistrů odb. výcviku. Hovoříte o písemkách. Ing. Musil (předmět elektronika) zkoušel každou hodinu. Rozvinutá tabule má šest ploch, tj. šest zkoušených u tabule, plus dva až tři ústně u katedry. Otočil to dvakrát, poté teprv výuka. Trojka u něj byl úspěch, ale ten chlap to uměl vysvětlit. Oproti němu teoretička Ing. Vlková, která se neobešla bez meotaru a štosu počmáraných blán. Pro výklad by stačilo značení součástek R1, C1, T1, ne, ona to měla i s hodnotami, takže se z úst zkušenějších ozývalo: „Tohle nebude fungovat… Ten oscilátor do pár sekund shoří… Ten zesilovač shoří okamžitě… Chci jen říct, že u odborných předmětů jsou pedagogické schopnosti stejně důležité, jako ty odborné. A takových kantorů je jako šafránu. To samé mistři. Od zarputilých komoušů, kteří se ulili do učňovských dílen, až po takové, jako byl „můj“ Venca Pekárek. U koho zmerčil opravdový zájem, posadil si ho do první brázdy. A když se bastlilo, neměl problém se podělit o součástkovou základnu. Někteří dokázali obor zošklivit, někteří vzbudili nadšení i v těch, kteří byli elektrikou nepolíbeni. Nakonec perlička: můj učitel na „Základy elektroniky“ byl Marek Dobrodinský. Jestli pamatujete starší vystoupení Zdeňka Izera…
servisdok
Taky každou chvíli děkuju za to, že jsem většinově měl štěstí na Musily a Pekárky. Tohle štěstí bohudíky nemohlo přebít ani těch pár zavilých bolšánů, se kterými jsem se bohužel taky musel střetnout. Nakonec jsem z toho vždycky vyšel (téměř) bez vážnějšího úrazu právě díky těm Musilům a Pekárkům..
pcsped
Moc pěkně napsáno, díky, že se někdo ozval!
Docela se mi líbí, že se i diskuze strhla k jakémusi srovnání s prací řidiče autobusu, couvání s vlekem atd. Mám jedinečnou příležitost toto porovnat, neboť dokážu učit matematiku, fyziku, chemii a dokážu zacouvat s vlekem (s otočnou ojí).
Nicméně vím, že nejsem mistrem ani v jednom.
Matiku na základce, lze vyučovat na solidní úrovni i bez padagogického vzdělání. Tady je důležité se snížit na úroveň žactva a vžít se do jejich myšlení. Znám xy profesorů s několika doktoráty, jsou to opravdoví mistři v oboru.Smekám klobouk, ale většinou jako pedagogové stáli za prd. Dokázali naučit matiku jen dva až tři špičkové žáky ve třídě. Na základce je žádoucí, aby matiku pochopili i průměrní a lehce podprůměrní.
To mi připomíná jednu hloupou událost, která se stala na gymplu v roce 1990. My,studenti jsme si mohli demokraticky zvolit nového ředitele. Měl to být uznávaný a respektovaný člen sboru, dobrý pedagog. A to byla ta největší chyba.Z výborného matikáře a fyzikáře jsme udělali z počátku velmi špatného úředníka. A on tu funkci bohužel přijal a vydržel v ní do důchodu.V podstatě jsme si tím nadělali do bot. Po x letech na srazu, když byla uvolněnější alkoholická nálada, přiznal, že jsme mu tehdy dali danajský dar.
K tomu couvání z vlečkou. Když jsem si rozšiřoval řidičák na CE, měl jsem už na sólu nalítáno přes půl milionu. S kárkou za osobák jsem uměl nacouvat kamkoliv. V autoškole jsem udělal dvě jízdy s s tříosákem za IFOU celkem tak 15 km. Byla ráda, že ho utáhla prázdný. Učitel mi řekl, že dopředu s tím umí každý za deset minut, ať nečekám, že se tady za dvě hodiny naučím s tím couvat. S tím se musí poprat každý sám. Popřál mi ať nemusím porvé couvat někam za roh,ať mám k dispozici dost místa a nic neztrestám. To prostě přijde časem úplně samo. Pouze cvičení dělá mistry.
Sali
Kamarátov otec mal chatu v záhradkarskej oblasti, ktorá bola dosť v kopci, dalo sa tam výjsť po takej strmej rozbitej asfaltke. Pamätám jednu zimu, snehu napadnutého po kokot, hovorím si že to starý pán odparkuje asi dole na parkovisku a pôjdeme pešo. Ste mali vidieť. Sadol do tej svojej feldy a na spiatočke to vytiahol až hore. Za mlada bol vraj pretákarom rallye, tak som sa už potom ničomu nečudoval. Navyše bol šofér z povolania a podľa rozprávania dokázal s tatrovkou zacúvať medzi zápalkové krabičky. Neviem už či s vlekom alebo bez, ale tak či tak bol to pán šofér. Škoda ho. To je tak, keď človek celý život drie a zrazu ide do dôchodku, kopec starostí o kadečo a peňazí pomenej. Psychicky to nezvládol a svoj život ukončil práve na tej záhrade…
Preto ani s tou robotou by to človek nemal preháňať a ako povedal S.Kubrick: All work and no play makes Jack a dull boy :)
ladin
Jen tři poznámky…
Je nějaká korelace mezi IQ, státnicemi na pajdě a uměním učit? Podle mě tři nezávislé veličiny.
Dále bych rád poznal řadového učitele, který na rovinu přizná, kolik dovolené měl za poslední rok. Tedy opravdu volných dní, samozřejmě bez víkendů a svátků.
A nakonec údiv nad opravou písemek po dobu stejnou, jakou stojí před tabulí. Je možné uvést jediný přínos, který ty (jakékoli a jakkoli často) písemky pro vzdělávání mají?
Sysop
Pokud jsou ty pisemky necekane, pak donuti i lempla, aby se na to aspon trochu doma a o prestavce podival, pokud nechce nosit fakt blby znamky. Na prepadovky obvykle nebyly tahaky, takze se rychle proverilo, kdo opravdu co umi.
Hele, drtiva vetsina deti se ucit nechce. I ti sebechytrejsi neumi vsechno a neco se ucit musi. Jenze jak to resit? Rodice doma budou kopat do smrada, at se uci, pokud ten tvrdi, ze je vsechno fpoho a znamky jsou cajk? Nebo ucitel ma snad kazdeho individualne podusit v hodine, aby riskovyl vyskakovani rodice v kabinetu na tema ‚sis na nej zasedl!‘? Pisemka potrefi vsechny plosne, kdo je blbej, necha se nachytat.
Pokud nekoho skola obtezuje a potrebuje ji jen prolezt, pak je mu jiste i fuk, jake znamky ma a tim padem ho pisemky nemohou nasrat. A opacne, pokud ten smrad se v te skole neco naucit chce, tak pokud umi, tak pisemka pro nej neni problem.
alfonz19
písemky jsou k hovnu. Naprosto.
Studoval jsem VŠ s borcem, co měl červenej, a např. jeden fakt libovej předmět dal napoprvé za jedna. Já to se studiem flákal, ale musel jsem ho dát a na po-mocté jsem ho dal, těsně a s krutými bolestmi. Borec pak po nějaké době nastoupil k nám do firmy. A jaké bylo mé překvapení, že nezná význam nějakého termínu, bez jehož znalosti nemělo smysl vůbec číst ani stranu jedna skript. Jak je možné, že to zapomněl, když chápal o tolik (TOLIK) složitějí věci? … Prostě dobrá krátkodobá paměť, a nemalé iq taky, ovšem, aby s těmi hnusy uměl pracovat. Ale k čemu to, když za ~3 roky je vše pryč?
Osobně bych rád svému potomku řekl, ať na známky sere a dělá to, co ho baví, pokud je to fyzika/chemie/matika/biologie/IT/… . (Za zemák/společenské vědy apod. dostane nalískáno.) A pokud mu kvůli tomu nezbude čas na píčoviny a bude mít z pololetí z češtiny či dějáku za pět, a na konci roku čtverec jen aby postoupil, tak jenom dobře, protože nepromarnil čas.
Zejména přepadová písemka vůbec nesimuluje realitu, protože musíte umět vždy vše, což je nereálnost. A nejlepší studenti jsou ti s rychlou krátkodobou pamětí, kteří jsou pak po škole typicky k ničemu. A ti co uměli vždy vše rychle odmemorovat — jako moje spolužačka(nikdy nezapomenu), která se zasekla při přednesu naučené chemické básně na spojce. Tato byvše pedagogem napovězena studentku odblokovala, a ta byla s to báseň dokončit — tito pak mají nejvyšší percentil a jsou kvalifikování na nejprestižnější obory, kde mohou svou schopnost krátkodobě uchovat cokoli ještě posílit, aby pak v praxi mohli být třeba velmi špatnými doktory.
Petr M
Známá pravda, že „šprti“ nejsou obvykle pro praxi použitelní. I když to není 100% pravidlo (znám 2 s červeným diplomem ze strojárny a oba jsou špičkoví konstruktéři).
Ale celý problém je ve stovky let používaném systému školství, který je nastaven od počátku na to, naučit co největší množství naprosto rozdílných jedinců nějaký standard. Dokud šlo o ono trivium, tak systém plně vyhovoval. Možná ještě za 1. republiky to jakž takž šlo. Ale pro dnešní svět je již naprosto mimo. Dost k tomu přispívá i naprostá feminizace školství (nic ve zlém, ale myslím, že ženy jsou výborné pro rutinně se opakující činnosti, vymýšlení zcela nových věcí však obvykle (omlouvám se výjimkám) není jejich prioritou.
Nicméně je jasné, že v současném modelu vzdělávání dětí není reálné, že by kantor přistupoval ke každému individuálně a vedl jednotlivé „projekty“.
Ale líbilo se mi vyprávění kamaráda žijícího v USA. Jeho syn někdy v 6.-7. třídě dostal zadání (žádná písemka). Vyrobte krmítko pro určitý druh ptáka. Nic víc. Děti si musely najít informace o tom, jak pro konkrétního ptáka má krmítko vypadat, navrhnout ho, spočítat si množství materiálu, ten koupit a nakonec to nějak stlouct. Takhle nějak by měly vypadat „písemky“.
Se zaujetím sleduji debaty kolegyň v práci, ty zajímají jen známky jejich dětí. Vždycky jsem je mírně šokoval prohlášením, že známky mne naprosto nezajímají, a že naše děti získávají zásadní a kvalitnější vzdělání zcela jinde, než ve škole. Bohužel systém preferuje jedince s lepšími známkami. Ovšem jen ve školní docházce. Pak už je to jedno.
grg
Drobný problém s projektami ako to krmítko v dnešnej dobe (aspoň na Slovensku teda) je, že mnohým deťom to z nejakého nepochopiteľného dôvodu celé urobia rodičia (bol trebárs nejaký projekt na tému „slnečná sústava“, dcére štvrtáčke som s tým ako tak pomáhal, vyrobiť veľkú plachtu na formát A2 s nalepenými obrázkami jednotlivých planét – pomáhal som najmä nájsť a vytlačiť vhodné obrázky, texty k tomu a nejaké drobné kresby si už musela spraviť viacmenej sama. Ale potom mi referovala, že niektorí odovzdali kadejaké pohyblivé modely, ktoré 9-ročné dieťa nie je nijako schopné spraviť, nota bene tí konkrétni žiaci).
Až mi to silne pripomína verš „Nehaj ho prosímťa, mladý nič neví“ z legendárnej pesničky/videoklipu kapely Horkýže slíže (https://www.youtube.com/watch?v=yYvI4wT5Z5I), tatko elektrotechnik tam rádiá opravuje a syn totálne mimo…
servisdok
Protože rodiče nemají čas. Je pro ně rychlejší, všechno to nakoupit a udělat sami, než asistovat při výběru, při nákupu a při výrobě děcku. Mnohdy se to ani nepovede napoprvé a tolik volného času dnešní přezaměstnaní rodiče nemají. Tady můžeme nadávat na ten rovnostářský socialismus jak chceme, ale rodiče byli ve tři z práce doma a zpravidla se dětem mohli věnovat – a taky věnovali.
Táta mě kromě toho bral úplně ke všemu, co se na baráku i jinde dělalo, včetně např. řezání na zcela otevřené cirkulárce v 10 letech, nebo svařování o něco později.
Úplně nejpozději mi dovolil samostatně používat velkou sloupovou vrtačku, asi čekal, až trochu zesílím, anebo nebudu tak zbrklý. Věděl, že kdyby se mi sekla třeba desítka vrták, tak ten prvorepublikový krám s 1kW motorem, by se mnou hodil až do kouta :D To samý číza dvaapůla – samostatně až potom, co jsem dosáhl na zem, do té doby (už tak od těch 9-10) jen s ním za zády. Kdybych nedosáhl na zem, tak ta víc, než metráková motorka by mě dolámala, jak pastička myš.
Do té doby jsme si museli vystačit s kozími dechy, které jsme ale uměli ve 13-14 rozebrat, rozpůlit, vyměnit ložiska, gufera, zatěsnit a zase složit tak, že i jezdily. Stačily jen drobné rady od táty, jak stáhnout ložiska a tak. Dnes už takový dovednosti nejsou zapotřebí.
MaX
„Ahoj Jirko, jak jde ředitelování?
Ale učitelům se nechce učit, tak pět let zpátky mě prosili o nějakou práci navíc. Dnes jak mají dost peněz by nejraději učili na zkrácené uvazky“
dante003
Na střední škole působil kantor, rodilý Němec, vyučující německou konverzaci.
Vždy na začátku hodiny zadal „stille beschäftigung“, načež na půl hodiny až 40 minut zmizel.
Byl mezi studenty velmi oblíbený.
A znáš tenhle vtip? V Cambridge, Massachusetts si šel jeden student nakoupit do supermarketu. Dal si do košíku asi 20 věcí a šel k expresní pokladně pro maximálně 10 věcí. Prodavačka to namarkovala a kroutila hlavou. Když odešel, naklonila se ke kolegyni a řekla jí: „Tak nevím jestli je z MIT a neumí číst nebo z Harvardu a neumí počítat.“
groula
Díky.
On to stejně zmrd který má učitele za rohozku nepochopí.
Ale je vidět že to co se ve školství děje vidí i lidé zvenčí….
Lehce off topic, ale přemýšlím, jaká je vůbec budoucnost českého školství s výmysly typu inkluze (nedávno jsem tohle téma viděla filmově zpracované). Nakonec se nejspíš celá výuka smrskne na to, aby ty děcka tu školu vůbec přežily. Fakt přemýšlím, komu taková sračka přišla jako dobrý nápad … special školy jsou přece nehumánní a fuj, takže prostě vezmem všechny bez ohledu na to, jestli je to vypatlaný a agresivní degen s IQ pohybujícím se v záporných hodnotách nebo nadané děcko s tunou zájmů, narveme je do jedné místnosti, hodíme do toho nějakého asistenta a nějakým kouzlem to bude fungovat. Jasně. Průměrní útrpně prolezou, přičemž ta doba co tam stráví, bude naprostá ztráta životního času, nevzdělatelní se stejně nevzdělají a ti nadaní budou ze školy naprosto otrávení a frustrovaní, přičemž o nějakém rozvoji talentu nemůže být ani řeč. Ale hlavně že je to všechno papírově sluníčkové a nikdo není „segregovaný“. Bullshit.
corona
Mngwa:
Nu a konkrétní osoby, které to způsobily?
JASAN
Buducnost není žádná, ale to nemá celá západní civilizace. A co se týče těch trendů, žádný plán bych za tím neviděl, prostě se pořád snižujou nároky protože je to pro všechny zůčastněné aktuálně nejjednodušší a čeká se kde někdo začne řvát, že už je to moc, ale i přes to, že už se někde řve, tak to není pořád tak hlasitý, aby se toho někdo chytil.
Atavistický autista
Jak už jsem psal ve svém článku, mám dva postižené sourozence a ti naštěstí inkluzi nezažili. Bratr se narodil předčasně a má psychické problémy a podprůměrnou inteligenci. Máma ho zkoušela dát do normální školy, ale na to neměl. Tak šel do školy hrou, kde bylo učivo snažší a prošel každej. Pak šel na nějakej zvláštní učňák na pomocného kuchaře či co. Nebyli tam jen postižení, ale i blbci a romové. Sestra má DS, takže chodí na stejnou školu, co bratr s tím rozdílem, že si tam spíš hrajou, malujou a chodí na různé terapie. Hlazení koček, psů apod. Je jí už přes 18, ale pořád má možnost tam docházet. Dostává samé 1, maximálně 2 a je spokojená. Sestra neumí pořádně mluvit a člověk, co jí nezná jí rozumí velmi málo. Nechápu, co by měla dělat v „normální“ škole i kdyby měla asistentů pět.
grg
Tento príbeh mi pripomenul rozprávanie psychológa J. Klimeša:
“
Když jsem pracoval v Německu s postiženými dětmi, měl jsem za sebou dva roky školní spisovné němčiny a mí svěřenci kromě toho, že měli IQ okolo 50, tak mluvili bavorským nářečím – bayrisch, neměli tak ani ty dva roky školní němčiny. Měli jsme tam holku, která byla předčasně vyvinutá, a tak se věšela na nás mužské pečovatele. Šli jsme takhle na procházku do kopce, ona pořád něco brebentila a já jí nerozuměl. Tak jsem s ní vedl komunikaci podle těchto pravidel. Předeslat musíme, že německé otázky běžně končí na ‚oder?’/’nebo?‘ – „Dáš si chleba, nebo?“) Proto když její povídání končilo na „oder?“, zeptal jsem se: „Oder was?“ čili „nebo co?“. Když její povidání končilo oznamovací větou, tak jsem se zeptal: „Und dann?“ čili „a pak?“ Ona pak zase spustila a povídala dále. Když mě pak hryzlo svědomí, že ji tímto automatickým rodičem naprosto odbývám, zavolal jsem německého kolegu a poprosil ho, aby mi tu její hatlamatilku přeložil do němčiny. On ji chvíli poslouchal a povídá: „Já jí taky nerozumím.“ Od té doby jsem neměl s automatickým rodičem žádný morální problém.
„
Sysop
To neni nic divneho. Bayrisch neni nareci. Je to proste uplne jinej jazyk, s jinou gramatikou i slovosledem. A hlavne, kazda verze plati jen po nejblizsi kopec. Za nim je to uz zase jinak. Bayrisch je pohodlnejsi pro mluvu, protoze slova jsou kratsi, mnohdy jen hlasky ‚e‘ = ‚auch‘, ‚i‘ = ‚ich‘, ‚a‘ = ‚alle’…
To ‚, oder?‘ na konci nemecke vety je to same, co v cestine na konci vety ‚, ne?‘. Rozsirena slovni vata. V anglictine na konci vety ‚, you know‘ mas v nemcine ‚, glaube‘. Proste puvodni smysl je potlacen, musi se to vnimat a ne prekladat.
Asi nejvetsi prdel jsem zazil, kdyz se Bavori rozhodli udelat si predvanocni besidku a ze si u toho neco zazpivaji. On kazdej na neco hraje, takze dotahli harmoniky, kytary, trubky, bubny, kdeco. Pruser ovsem nastal, kdyz zacali zpivat a tezce se rozchazet v textech, protoze kazdej zpival jiny slova, byt na stejnou melodii. Ve finale se museli usnest na oficialni verzi a tu pak zpivali z papiru.
SatanOkkY
No ja som to „oder“ na konci opytovacej vety v BRD+DDR ani v socialistickom Rakúsku nezažil. Ale zato vo Švajčiarsku to používa každý originál švajčiar. Zo začiatku som vždy čakal, ako bude otázka pokračovať, kým mi docvaklo, že je koniec vety a mám reagovať. Postupne som si na to zvykol, ale furt je to také neobvyklé.
Ale ono tie nárečia máš aj u nás či u Vás, alebo aj v tom socialistickom Rakúsku.
Jihočech Honza
Pokud jste četli Clavellova Šóguna, tak tam Mariko lodivodovi krásně vysvětluje, že na japonštinu nestačí mluvit jako Japonec, ale je třeba také myslet jako Japonec.
Atavistický autista
No ony ty německé dialekty jsou někdy docela peklo. Pamatuji se jak jsme jeli skrz Švýcarsko a moderátor v rádiu mluvil Schweizer Hochdeutsch, ale volající mluvil nějakým lokálním dialektem a navzájem si rozuměli, ale já tomu volajícímu nerozuměl ani slovo.
SatanOkkY
No podobne to máš keď v telke (napr. ORF) spovedajú po pretekoch rakúšana a potom nemca. Nemec ide pekne Hochdeutsch a rakúšak tak jak mu huba narástla…..
Jihočech Honza
Cynik říká, že povinná školní docházka slouží k tomu, aby si důchodci mohli dopoledne bezpečně nakoupit.
Dopadne to jako na anglosaském Západě: drahé soukromé školy pro bohaté a motivovanou střední vrstvu a mizerné státní školství pro ostatní. Ale bude krásně integrované, s negry, cigoši i mentály.
Britrik
Mě nepřestane fascinovat, s jakou vervou tu je hájen systém školního vzdělávání, který se od dob slavné císařovny prakticky nezměnilo. Vytváří daleko více zakomplexovaných a defektních osobnosti, než cokoli jiného.
Navíc, odkud se asi berou voliči neomarxistu a levice, která spolehlivě válcuje celý kdysi tak výstavní západ?
Ano, z děti vzdělávaných ve veřejném školství.
Včera bylo pozdě, tento odpudivý relikt opustit a vydat se jinou cestou.
Petr M
Vystihl jste to naprosto přesně. Kromě toho je zajímavé, kolik lidí má pocit, že by měli mít vysoký plat jen proto, že cosi vystudovali. Na oblíbený případ „já mám vejšku a beru míň než pokladní v Lidlu“ mne napadá „a co pokladní v Lidlu, která má tu vejšku taky“? Pamatuji si na konec devadesátých let, kdy mne v práci uklízečka diagnostikovala zlomeninu v ruce, na můj údiv reagovala slovy „u nás na Ukrajině jsem dělal doktorku…“.
Systém vzdělávání je momentálně velmi špatný – začíná to na VŠ, přítomností všelijakých důležitých doktorandů a docentů, kteří mají jakési důležitější a vyšší poslání, nežli je vzdělávání studentů.
Mimochodem mám několik kamarádek učitelek, při debatách na téma moderní školství se otřásají hrůzou a odporem při pomyšlení, že by děti měly mít na stolech počítače, nebo mobily, že by při matematice měly používat excel, a při češtině word.
Je tu někdo, kdo ve svém životě píše rukou do sešitů a nepoužívá denně mobil, či počítač?
treb
„se otřásají hrůzou a odporem při pomyšlení, že by děti měly mít na stolech počítače, nebo mobily, že by při matematice měly používat excel, a při češtině word.“ … takhle většinou mluví ti, kteří excel ani word neumí. Přitom se ve škole dá skvěle využít. Jiná otázka je, kolik učeben k tomu máš vybavených
stran papíru a tužky… jsou situace, kdy je to rychlejší a efektivnější než PC
Petr M
Jasně, papír a tužka někdy je rychlejší, nemyslím to tak, že by se děti neměly učit psát rukou. Ale v jistou dobu musí nastat další krok. A umět tyhle 2 programy orpavdu pořádně by mělo asi patřit k základnímu vzdělání 21. století.
Není to problém učitelů, ale systému. Otázka vybavení učeben je v této debatě zcela podružná, protože ani to není problém učitelů a jde o organizačně – technický problém (snadno řešitelný). Hůře řešitelné je vzdělání příslušných učitelů, ale i to je jen organizační problém.
Mám za to, že děti by měly mít vybavené vlastní a povinně.
Jinak mi nejde jen o využití excelu a wordu ve škole, ale o jejich pokročilé zvládnutí. V praxi potkávám naprosté minimum lidí, které ovládají něco více, než jen elementární základy obsluhy těchto programů.
Tohle je jen příklad, dalo by se toho navrhnout mnohem víc. Jen se bojím, že problém školství je v současnosti neřešitelný a již sklízíme plody jeho mizerné úrovně.
Jinak mui přijde úsměvná debata o významu přepadových písemek pro kvalitu vzdělávání.
Z dávnověku své školní docházky si vzpomínám na kantory, kteří tuto taktiku používali a nedá se říct, že by jejich studenti byli nějak vzdělanější, než studenti kantorů, kteří šli jinou cestou.
Naopak rád vzpomínám na hodiny elektrotechniky, kdy inženýr nejprve povykládal o příkladech z praxe, které následně doplnil nutnou teorií. Naprostá většina studentů poslouchala se zaujetím. Člověk měl pak výrazně vyšší motivaci k chápání, jinak nesmyslných, vzorečků.
vendor-lock do mrkvosofťácké zkurvenosti, která konečně začla na volným trhu chcípat, když se začly šířit alternativy, je něco žádoucího?
máš asi dobrej matroš, dá se toho sehnat kontejner?
treb
Word, excel… nemusíš to brát tak doslova. Word a Excel je tak nějak ve společnosti zaběhlej, ale můžeš si pod tím představit free alternativy. Často slýchávám „Word od Libre“. Ve finále je to fuk.
Mimochodem… na MS je stejně zajímavý, že s takovým shitem jako byl MS-DOS a ukradýma voknama ovládli celej PC svět
jasně, že mohl. jen jsem odpovídal na předchozí komentář. V reálu to tak i říkám, často však s nepochopením posluchače. Když mu řeknu něco jako Word, tak se chytne. Pokud mi posluchač za to stojí, vysvětlím mu to, pokud ne, nechám to tak. Tak velkou nenávist k MS nechovám, abych s tím měl problém.
Kdysi jsem do jedné nejmenované mise jedné nejmenované PC hry schoval narážkou na widle. Nejvíc to rozesmálo hráče z postsocialistických zemí. tehdy mě to dost překvapilo
treb
oprava: vtipnou narážku
servisdok
Už během existence T602 a Windows 3.1, se mezi IBM-káři mluvilo o velkých penězích a hlavně zákulisních dohodách. Co si matně vzpomínám, tak IBM nebyla tak úplně jediná firma, která chtěla zavést nějaký standard.
Ale holt IBM měl jakousi odbornou pověst (s lidskou už to bylo horší), kontakty, zkušenosti i nějaké ty peníze :D
Apple by bez toho všeho, plus ty legendy o alternativě, jen těžko opustil tu původní garáž – a koukni, jaká je dneska z Applu sekta :D
treb
IBM standard nezavedla. Stala se jím, protože dostala zakázku „snoo“ dodávat compy pro US administrativu. Dali do toho MS-DOS. Proč takovej shit, to je mi záhadou.
Ko-za
Cílem je zřejmě stav obvyklý ve vyspělých USA, kde lidé platí z daní státní školy a navíc svým dětem platí školy soukromé, aby je nemuseli dávat do těch státních plných degenerátů, drogových dealerů a jiného barevného vykvětu.
Jedno bylo opomenuto. Když se řešej haranti, bylo by dobré také nahlédnout na spektrum kantorů, popř. mistrů odb. výcviku. Hovoříte o písemkách. Ing. Musil (předmět elektronika) zkoušel každou hodinu. Rozvinutá tabule má šest ploch, tj. šest zkoušených u tabule, plus dva až tři ústně u katedry. Otočil to dvakrát, poté teprv výuka. Trojka u něj byl úspěch, ale ten chlap to uměl vysvětlit. Oproti němu teoretička Ing. Vlková, která se neobešla bez meotaru a štosu počmáraných blán. Pro výklad by stačilo značení součástek R1, C1, T1, ne, ona to měla i s hodnotami, takže se z úst zkušenějších ozývalo: „Tohle nebude fungovat… Ten oscilátor do pár sekund shoří… Ten zesilovač shoří okamžitě… Chci jen říct, že u odborných předmětů jsou pedagogické schopnosti stejně důležité, jako ty odborné. A takových kantorů je jako šafránu. To samé mistři. Od zarputilých komoušů, kteří se ulili do učňovských dílen, až po takové, jako byl „můj“ Venca Pekárek. U koho zmerčil opravdový zájem, posadil si ho do první brázdy. A když se bastlilo, neměl problém se podělit o součástkovou základnu. Někteří dokázali obor zošklivit, někteří vzbudili nadšení i v těch, kteří byli elektrikou nepolíbeni. Nakonec perlička: můj učitel na „Základy elektroniky“ byl Marek Dobrodinský. Jestli pamatujete starší vystoupení Zdeňka Izera…
Taky každou chvíli děkuju za to, že jsem většinově měl štěstí na Musily a Pekárky. Tohle štěstí bohudíky nemohlo přebít ani těch pár zavilých bolšánů, se kterými jsem se bohužel taky musel střetnout. Nakonec jsem z toho vždycky vyšel (téměř) bez vážnějšího úrazu právě díky těm Musilům a Pekárkům..
Moc pěkně napsáno, díky, že se někdo ozval!
Docela se mi líbí, že se i diskuze strhla k jakémusi srovnání s prací řidiče autobusu, couvání s vlekem atd. Mám jedinečnou příležitost toto porovnat, neboť dokážu učit matematiku, fyziku, chemii a dokážu zacouvat s vlekem (s otočnou ojí).
Nicméně vím, že nejsem mistrem ani v jednom.
Matiku na základce, lze vyučovat na solidní úrovni i bez padagogického vzdělání. Tady je důležité se snížit na úroveň žactva a vžít se do jejich myšlení. Znám xy profesorů s několika doktoráty, jsou to opravdoví mistři v oboru.Smekám klobouk, ale většinou jako pedagogové stáli za prd. Dokázali naučit matiku jen dva až tři špičkové žáky ve třídě. Na základce je žádoucí, aby matiku pochopili i průměrní a lehce podprůměrní.
To mi připomíná jednu hloupou událost, která se stala na gymplu v roce 1990. My,studenti jsme si mohli demokraticky zvolit nového ředitele. Měl to být uznávaný a respektovaný člen sboru, dobrý pedagog. A to byla ta největší chyba.Z výborného matikáře a fyzikáře jsme udělali z počátku velmi špatného úředníka. A on tu funkci bohužel přijal a vydržel v ní do důchodu.V podstatě jsme si tím nadělali do bot. Po x letech na srazu, když byla uvolněnější alkoholická nálada, přiznal, že jsme mu tehdy dali danajský dar.
K tomu couvání z vlečkou. Když jsem si rozšiřoval řidičák na CE, měl jsem už na sólu nalítáno přes půl milionu. S kárkou za osobák jsem uměl nacouvat kamkoliv. V autoškole jsem udělal dvě jízdy s s tříosákem za IFOU celkem tak 15 km. Byla ráda, že ho utáhla prázdný. Učitel mi řekl, že dopředu s tím umí každý za deset minut, ať nečekám, že se tady za dvě hodiny naučím s tím couvat. S tím se musí poprat každý sám. Popřál mi ať nemusím porvé couvat někam za roh,ať mám k dispozici dost místa a nic neztrestám. To prostě přijde časem úplně samo. Pouze cvičení dělá mistry.
Kamarátov otec mal chatu v záhradkarskej oblasti, ktorá bola dosť v kopci, dalo sa tam výjsť po takej strmej rozbitej asfaltke. Pamätám jednu zimu, snehu napadnutého po kokot, hovorím si že to starý pán odparkuje asi dole na parkovisku a pôjdeme pešo. Ste mali vidieť. Sadol do tej svojej feldy a na spiatočke to vytiahol až hore. Za mlada bol vraj pretákarom rallye, tak som sa už potom ničomu nečudoval. Navyše bol šofér z povolania a podľa rozprávania dokázal s tatrovkou zacúvať medzi zápalkové krabičky. Neviem už či s vlekom alebo bez, ale tak či tak bol to pán šofér. Škoda ho. To je tak, keď človek celý život drie a zrazu ide do dôchodku, kopec starostí o kadečo a peňazí pomenej. Psychicky to nezvládol a svoj život ukončil práve na tej záhrade…
Preto ani s tou robotou by to človek nemal preháňať a ako povedal S.Kubrick: All work and no play makes Jack a dull boy :)
Jen tři poznámky…
Je nějaká korelace mezi IQ, státnicemi na pajdě a uměním učit? Podle mě tři nezávislé veličiny.
Dále bych rád poznal řadového učitele, který na rovinu přizná, kolik dovolené měl za poslední rok. Tedy opravdu volných dní, samozřejmě bez víkendů a svátků.
A nakonec údiv nad opravou písemek po dobu stejnou, jakou stojí před tabulí. Je možné uvést jediný přínos, který ty (jakékoli a jakkoli často) písemky pro vzdělávání mají?
Pokud jsou ty pisemky necekane, pak donuti i lempla, aby se na to aspon trochu doma a o prestavce podival, pokud nechce nosit fakt blby znamky. Na prepadovky obvykle nebyly tahaky, takze se rychle proverilo, kdo opravdu co umi.
Hele, drtiva vetsina deti se ucit nechce. I ti sebechytrejsi neumi vsechno a neco se ucit musi. Jenze jak to resit? Rodice doma budou kopat do smrada, at se uci, pokud ten tvrdi, ze je vsechno fpoho a znamky jsou cajk? Nebo ucitel ma snad kazdeho individualne podusit v hodine, aby riskovyl vyskakovani rodice v kabinetu na tema ‚sis na nej zasedl!‘? Pisemka potrefi vsechny plosne, kdo je blbej, necha se nachytat.
Pokud nekoho skola obtezuje a potrebuje ji jen prolezt, pak je mu jiste i fuk, jake znamky ma a tim padem ho pisemky nemohou nasrat. A opacne, pokud ten smrad se v te skole neco naucit chce, tak pokud umi, tak pisemka pro nej neni problem.
písemky jsou k hovnu. Naprosto.
Studoval jsem VŠ s borcem, co měl červenej, a např. jeden fakt libovej předmět dal napoprvé za jedna. Já to se studiem flákal, ale musel jsem ho dát a na po-mocté jsem ho dal, těsně a s krutými bolestmi. Borec pak po nějaké době nastoupil k nám do firmy. A jaké bylo mé překvapení, že nezná význam nějakého termínu, bez jehož znalosti nemělo smysl vůbec číst ani stranu jedna skript. Jak je možné, že to zapomněl, když chápal o tolik (TOLIK) složitějí věci? … Prostě dobrá krátkodobá paměť, a nemalé iq taky, ovšem, aby s těmi hnusy uměl pracovat. Ale k čemu to, když za ~3 roky je vše pryč?
Osobně bych rád svému potomku řekl, ať na známky sere a dělá to, co ho baví, pokud je to fyzika/chemie/matika/biologie/IT/… . (Za zemák/společenské vědy apod. dostane nalískáno.) A pokud mu kvůli tomu nezbude čas na píčoviny a bude mít z pololetí z češtiny či dějáku za pět, a na konci roku čtverec jen aby postoupil, tak jenom dobře, protože nepromarnil čas.
Zejména přepadová písemka vůbec nesimuluje realitu, protože musíte umět vždy vše, což je nereálnost. A nejlepší studenti jsou ti s rychlou krátkodobou pamětí, kteří jsou pak po škole typicky k ničemu. A ti co uměli vždy vše rychle odmemorovat — jako moje spolužačka(nikdy nezapomenu), která se zasekla při přednesu naučené chemické básně na spojce. Tato byvše pedagogem napovězena studentku odblokovala, a ta byla s to báseň dokončit — tito pak mají nejvyšší percentil a jsou kvalifikování na nejprestižnější obory, kde mohou svou schopnost krátkodobě uchovat cokoli ještě posílit, aby pak v praxi mohli být třeba velmi špatnými doktory.
Známá pravda, že „šprti“ nejsou obvykle pro praxi použitelní. I když to není 100% pravidlo (znám 2 s červeným diplomem ze strojárny a oba jsou špičkoví konstruktéři).
Ale celý problém je ve stovky let používaném systému školství, který je nastaven od počátku na to, naučit co největší množství naprosto rozdílných jedinců nějaký standard. Dokud šlo o ono trivium, tak systém plně vyhovoval. Možná ještě za 1. republiky to jakž takž šlo. Ale pro dnešní svět je již naprosto mimo. Dost k tomu přispívá i naprostá feminizace školství (nic ve zlém, ale myslím, že ženy jsou výborné pro rutinně se opakující činnosti, vymýšlení zcela nových věcí však obvykle (omlouvám se výjimkám) není jejich prioritou.
Nicméně je jasné, že v současném modelu vzdělávání dětí není reálné, že by kantor přistupoval ke každému individuálně a vedl jednotlivé „projekty“.
Ale líbilo se mi vyprávění kamaráda žijícího v USA. Jeho syn někdy v 6.-7. třídě dostal zadání (žádná písemka). Vyrobte krmítko pro určitý druh ptáka. Nic víc. Děti si musely najít informace o tom, jak pro konkrétního ptáka má krmítko vypadat, navrhnout ho, spočítat si množství materiálu, ten koupit a nakonec to nějak stlouct. Takhle nějak by měly vypadat „písemky“.
Se zaujetím sleduji debaty kolegyň v práci, ty zajímají jen známky jejich dětí. Vždycky jsem je mírně šokoval prohlášením, že známky mne naprosto nezajímají, a že naše děti získávají zásadní a kvalitnější vzdělání zcela jinde, než ve škole. Bohužel systém preferuje jedince s lepšími známkami. Ovšem jen ve školní docházce. Pak už je to jedno.
Drobný problém s projektami ako to krmítko v dnešnej dobe (aspoň na Slovensku teda) je, že mnohým deťom to z nejakého nepochopiteľného dôvodu celé urobia rodičia (bol trebárs nejaký projekt na tému „slnečná sústava“, dcére štvrtáčke som s tým ako tak pomáhal, vyrobiť veľkú plachtu na formát A2 s nalepenými obrázkami jednotlivých planét – pomáhal som najmä nájsť a vytlačiť vhodné obrázky, texty k tomu a nejaké drobné kresby si už musela spraviť viacmenej sama. Ale potom mi referovala, že niektorí odovzdali kadejaké pohyblivé modely, ktoré 9-ročné dieťa nie je nijako schopné spraviť, nota bene tí konkrétni žiaci).
Až mi to silne pripomína verš „Nehaj ho prosímťa, mladý nič neví“ z legendárnej pesničky/videoklipu kapely Horkýže slíže (https://www.youtube.com/watch?v=yYvI4wT5Z5I), tatko elektrotechnik tam rádiá opravuje a syn totálne mimo…
Protože rodiče nemají čas. Je pro ně rychlejší, všechno to nakoupit a udělat sami, než asistovat při výběru, při nákupu a při výrobě děcku. Mnohdy se to ani nepovede napoprvé a tolik volného času dnešní přezaměstnaní rodiče nemají. Tady můžeme nadávat na ten rovnostářský socialismus jak chceme, ale rodiče byli ve tři z práce doma a zpravidla se dětem mohli věnovat – a taky věnovali.
Táta mě kromě toho bral úplně ke všemu, co se na baráku i jinde dělalo, včetně např. řezání na zcela otevřené cirkulárce v 10 letech, nebo svařování o něco později.
Úplně nejpozději mi dovolil samostatně používat velkou sloupovou vrtačku, asi čekal, až trochu zesílím, anebo nebudu tak zbrklý. Věděl, že kdyby se mi sekla třeba desítka vrták, tak ten prvorepublikový krám s 1kW motorem, by se mnou hodil až do kouta :D To samý číza dvaapůla – samostatně až potom, co jsem dosáhl na zem, do té doby (už tak od těch 9-10) jen s ním za zády. Kdybych nedosáhl na zem, tak ta víc, než metráková motorka by mě dolámala, jak pastička myš.
Do té doby jsme si museli vystačit s kozími dechy, které jsme ale uměli ve 13-14 rozebrat, rozpůlit, vyměnit ložiska, gufera, zatěsnit a zase složit tak, že i jezdily. Stačily jen drobné rady od táty, jak stáhnout ložiska a tak. Dnes už takový dovednosti nejsou zapotřebí.
„Ahoj Jirko, jak jde ředitelování?
Ale učitelům se nechce učit, tak pět let zpátky mě prosili o nějakou práci navíc. Dnes jak mají dost peněz by nejraději učili na zkrácené uvazky“
Na střední škole působil kantor, rodilý Němec, vyučující německou konverzaci.
Vždy na začátku hodiny zadal „stille beschäftigung“, načež na půl hodiny až 40 minut zmizel.
Byl mezi studenty velmi oblíbený.
HLP z amerického školství:
https://www.novinky.cz/koktejl/clanek/studentku-z-georgie-prijalo-49-univerzit-40391917
A umí i psát, nebo jenom číst?
A znáš tenhle vtip? V Cambridge, Massachusetts si šel jeden student nakoupit do supermarketu. Dal si do košíku asi 20 věcí a šel k expresní pokladně pro maximálně 10 věcí. Prodavačka to namarkovala a kroutila hlavou. Když odešel, naklonila se ke kolegyni a řekla jí: „Tak nevím jestli je z MIT a neumí číst nebo z Harvardu a neumí počítat.“
Díky.
On to stejně zmrd který má učitele za rohozku nepochopí.
Ale je vidět že to co se ve školství děje vidí i lidé zvenčí….
Jo, couvání. Chcete vidět mistra couvání s obytným přívěsem? http://desitka.org/mistr-parkovani-privesem/
A pro změnu hezkou blondýnku s hezkými kozičkami s návěsem? http://desitka.org/blondynka-navesem-tentokrate-odvaznejsim-obleceni/
Lehce off topic, ale přemýšlím, jaká je vůbec budoucnost českého školství s výmysly typu inkluze (nedávno jsem tohle téma viděla filmově zpracované). Nakonec se nejspíš celá výuka smrskne na to, aby ty děcka tu školu vůbec přežily. Fakt přemýšlím, komu taková sračka přišla jako dobrý nápad … special školy jsou přece nehumánní a fuj, takže prostě vezmem všechny bez ohledu na to, jestli je to vypatlaný a agresivní degen s IQ pohybujícím se v záporných hodnotách nebo nadané děcko s tunou zájmů, narveme je do jedné místnosti, hodíme do toho nějakého asistenta a nějakým kouzlem to bude fungovat. Jasně. Průměrní útrpně prolezou, přičemž ta doba co tam stráví, bude naprostá ztráta životního času, nevzdělatelní se stejně nevzdělají a ti nadaní budou ze školy naprosto otrávení a frustrovaní, přičemž o nějakém rozvoji talentu nemůže být ani řeč. Ale hlavně že je to všechno papírově sluníčkové a nikdo není „segregovaný“. Bullshit.
Mngwa:
Nu a konkrétní osoby, které to způsobily?
Buducnost není žádná, ale to nemá celá západní civilizace. A co se týče těch trendů, žádný plán bych za tím neviděl, prostě se pořád snižujou nároky protože je to pro všechny zůčastněné aktuálně nejjednodušší a čeká se kde někdo začne řvát, že už je to moc, ale i přes to, že už se někde řve, tak to není pořád tak hlasitý, aby se toho někdo chytil.
Jak už jsem psal ve svém článku, mám dva postižené sourozence a ti naštěstí inkluzi nezažili. Bratr se narodil předčasně a má psychické problémy a podprůměrnou inteligenci. Máma ho zkoušela dát do normální školy, ale na to neměl. Tak šel do školy hrou, kde bylo učivo snažší a prošel každej. Pak šel na nějakej zvláštní učňák na pomocného kuchaře či co. Nebyli tam jen postižení, ale i blbci a romové. Sestra má DS, takže chodí na stejnou školu, co bratr s tím rozdílem, že si tam spíš hrajou, malujou a chodí na různé terapie. Hlazení koček, psů apod. Je jí už přes 18, ale pořád má možnost tam docházet. Dostává samé 1, maximálně 2 a je spokojená. Sestra neumí pořádně mluvit a člověk, co jí nezná jí rozumí velmi málo. Nechápu, co by měla dělat v „normální“ škole i kdyby měla asistentů pět.
Tento príbeh mi pripomenul rozprávanie psychológa J. Klimeša:
“
Když jsem pracoval v Německu s postiženými dětmi, měl jsem za sebou dva roky školní spisovné němčiny a mí svěřenci kromě toho, že měli IQ okolo 50, tak mluvili bavorským nářečím – bayrisch, neměli tak ani ty dva roky školní němčiny. Měli jsme tam holku, která byla předčasně vyvinutá, a tak se věšela na nás mužské pečovatele. Šli jsme takhle na procházku do kopce, ona pořád něco brebentila a já jí nerozuměl. Tak jsem s ní vedl komunikaci podle těchto pravidel. Předeslat musíme, že německé otázky běžně končí na ‚oder?’/’nebo?‘ – „Dáš si chleba, nebo?“) Proto když její povídání končilo na „oder?“, zeptal jsem se: „Oder was?“ čili „nebo co?“. Když její povidání končilo oznamovací větou, tak jsem se zeptal: „Und dann?“ čili „a pak?“ Ona pak zase spustila a povídala dále. Když mě pak hryzlo svědomí, že ji tímto automatickým rodičem naprosto odbývám, zavolal jsem německého kolegu a poprosil ho, aby mi tu její hatlamatilku přeložil do němčiny. On ji chvíli poslouchal a povídá: „Já jí taky nerozumím.“ Od té doby jsem neměl s automatickým rodičem žádný morální problém.
„
To neni nic divneho. Bayrisch neni nareci. Je to proste uplne jinej jazyk, s jinou gramatikou i slovosledem. A hlavne, kazda verze plati jen po nejblizsi kopec. Za nim je to uz zase jinak. Bayrisch je pohodlnejsi pro mluvu, protoze slova jsou kratsi, mnohdy jen hlasky ‚e‘ = ‚auch‘, ‚i‘ = ‚ich‘, ‚a‘ = ‚alle’…
To ‚, oder?‘ na konci nemecke vety je to same, co v cestine na konci vety ‚, ne?‘. Rozsirena slovni vata. V anglictine na konci vety ‚, you know‘ mas v nemcine ‚, glaube‘. Proste puvodni smysl je potlacen, musi se to vnimat a ne prekladat.
Asi nejvetsi prdel jsem zazil, kdyz se Bavori rozhodli udelat si predvanocni besidku a ze si u toho neco zazpivaji. On kazdej na neco hraje, takze dotahli harmoniky, kytary, trubky, bubny, kdeco. Pruser ovsem nastal, kdyz zacali zpivat a tezce se rozchazet v textech, protoze kazdej zpival jiny slova, byt na stejnou melodii. Ve finale se museli usnest na oficialni verzi a tu pak zpivali z papiru.
No ja som to „oder“ na konci opytovacej vety v BRD+DDR ani v socialistickom Rakúsku nezažil. Ale zato vo Švajčiarsku to používa každý originál švajčiar. Zo začiatku som vždy čakal, ako bude otázka pokračovať, kým mi docvaklo, že je koniec vety a mám reagovať. Postupne som si na to zvykol, ale furt je to také neobvyklé.
Ale ono tie nárečia máš aj u nás či u Vás, alebo aj v tom socialistickom Rakúsku.
Pokud jste četli Clavellova Šóguna, tak tam Mariko lodivodovi krásně vysvětluje, že na japonštinu nestačí mluvit jako Japonec, ale je třeba také myslet jako Japonec.
No ony ty německé dialekty jsou někdy docela peklo. Pamatuji se jak jsme jeli skrz Švýcarsko a moderátor v rádiu mluvil Schweizer Hochdeutsch, ale volající mluvil nějakým lokálním dialektem a navzájem si rozuměli, ale já tomu volajícímu nerozuměl ani slovo.
No podobne to máš keď v telke (napr. ORF) spovedajú po pretekoch rakúšana a potom nemca. Nemec ide pekne Hochdeutsch a rakúšak tak jak mu huba narástla…..
Cynik říká, že povinná školní docházka slouží k tomu, aby si důchodci mohli dopoledne bezpečně nakoupit.
Dopadne to jako na anglosaském Západě: drahé soukromé školy pro bohaté a motivovanou střední vrstvu a mizerné státní školství pro ostatní. Ale bude krásně integrované, s negry, cigoši i mentály.
Mě nepřestane fascinovat, s jakou vervou tu je hájen systém školního vzdělávání, který se od dob slavné císařovny prakticky nezměnilo. Vytváří daleko více zakomplexovaných a defektních osobnosti, než cokoli jiného.
Navíc, odkud se asi berou voliči neomarxistu a levice, která spolehlivě válcuje celý kdysi tak výstavní západ?
Ano, z děti vzdělávaných ve veřejném školství.
Včera bylo pozdě, tento odpudivý relikt opustit a vydat se jinou cestou.
Vystihl jste to naprosto přesně. Kromě toho je zajímavé, kolik lidí má pocit, že by měli mít vysoký plat jen proto, že cosi vystudovali. Na oblíbený případ „já mám vejšku a beru míň než pokladní v Lidlu“ mne napadá „a co pokladní v Lidlu, která má tu vejšku taky“? Pamatuji si na konec devadesátých let, kdy mne v práci uklízečka diagnostikovala zlomeninu v ruce, na můj údiv reagovala slovy „u nás na Ukrajině jsem dělal doktorku…“.
Systém vzdělávání je momentálně velmi špatný – začíná to na VŠ, přítomností všelijakých důležitých doktorandů a docentů, kteří mají jakési důležitější a vyšší poslání, nežli je vzdělávání studentů.
Mimochodem mám několik kamarádek učitelek, při debatách na téma moderní školství se otřásají hrůzou a odporem při pomyšlení, že by děti měly mít na stolech počítače, nebo mobily, že by při matematice měly používat excel, a při češtině word.
Je tu někdo, kdo ve svém životě píše rukou do sešitů a nepoužívá denně mobil, či počítač?
„se otřásají hrůzou a odporem při pomyšlení, že by děti měly mít na stolech počítače, nebo mobily, že by při matematice měly používat excel, a při češtině word.“ … takhle většinou mluví ti, kteří excel ani word neumí. Přitom se ve škole dá skvěle využít. Jiná otázka je, kolik učeben k tomu máš vybavených
stran papíru a tužky… jsou situace, kdy je to rychlejší a efektivnější než PC
Jasně, papír a tužka někdy je rychlejší, nemyslím to tak, že by se děti neměly učit psát rukou. Ale v jistou dobu musí nastat další krok. A umět tyhle 2 programy orpavdu pořádně by mělo asi patřit k základnímu vzdělání 21. století.
Není to problém učitelů, ale systému. Otázka vybavení učeben je v této debatě zcela podružná, protože ani to není problém učitelů a jde o organizačně – technický problém (snadno řešitelný). Hůře řešitelné je vzdělání příslušných učitelů, ale i to je jen organizační problém.
Mám za to, že děti by měly mít vybavené vlastní a povinně.
Jinak mi nejde jen o využití excelu a wordu ve škole, ale o jejich pokročilé zvládnutí. V praxi potkávám naprosté minimum lidí, které ovládají něco více, než jen elementární základy obsluhy těchto programů.
Tohle je jen příklad, dalo by se toho navrhnout mnohem víc. Jen se bojím, že problém školství je v současnosti neřešitelný a již sklízíme plody jeho mizerné úrovně.
Jinak mui přijde úsměvná debata o významu přepadových písemek pro kvalitu vzdělávání.
Z dávnověku své školní docházky si vzpomínám na kantory, kteří tuto taktiku používali a nedá se říct, že by jejich studenti byli nějak vzdělanější, než studenti kantorů, kteří šli jinou cestou.
Naopak rád vzpomínám na hodiny elektrotechniky, kdy inženýr nejprve povykládal o příkladech z praxe, které následně doplnil nutnou teorií. Naprostá většina studentů poslouchala se zaujetím. Člověk měl pak výrazně vyšší motivaci k chápání, jinak nesmyslných, vzorečků.
vendor-lock do mrkvosofťácké zkurvenosti, která konečně začla na volným trhu chcípat, když se začly šířit alternativy, je něco žádoucího?
máš asi dobrej matroš, dá se toho sehnat kontejner?
Word, excel… nemusíš to brát tak doslova. Word a Excel je tak nějak ve společnosti zaběhlej, ale můžeš si pod tím představit free alternativy. Často slýchávám „Word od Libre“. Ve finále je to fuk.
Mimochodem… na MS je stejně zajímavý, že s takovým shitem jako byl MS-DOS a ukradýma voknama ovládli celej PC svět
tak máš napsat textovej/tabulkovej procesour snad
jasně, že mohl. jen jsem odpovídal na předchozí komentář. V reálu to tak i říkám, často však s nepochopením posluchače. Když mu řeknu něco jako Word, tak se chytne. Pokud mi posluchač za to stojí, vysvětlím mu to, pokud ne, nechám to tak. Tak velkou nenávist k MS nechovám, abych s tím měl problém.
Kdysi jsem do jedné nejmenované mise jedné nejmenované PC hry schoval narážkou na widle. Nejvíc to rozesmálo hráče z postsocialistických zemí. tehdy mě to dost překvapilo
oprava: vtipnou narážku
Už během existence T602 a Windows 3.1, se mezi IBM-káři mluvilo o velkých penězích a hlavně zákulisních dohodách. Co si matně vzpomínám, tak IBM nebyla tak úplně jediná firma, která chtěla zavést nějaký standard.
Ale holt IBM měl jakousi odbornou pověst (s lidskou už to bylo horší), kontakty, zkušenosti i nějaké ty peníze :D
Apple by bez toho všeho, plus ty legendy o alternativě, jen těžko opustil tu původní garáž – a koukni, jaká je dneska z Applu sekta :D
IBM standard nezavedla. Stala se jím, protože dostala zakázku „snoo“ dodávat compy pro US administrativu. Dali do toho MS-DOS. Proč takovej shit, to je mi záhadou.
Cílem je zřejmě stav obvyklý ve vyspělých USA, kde lidé platí z daní státní školy a navíc svým dětem platí školy soukromé, aby je nemuseli dávat do těch státních plných degenerátů, drogových dealerů a jiného barevného vykvětu.