Já jsem kantor, kdo je míň - zpět na článek

Počet komentářů: 433

  1. No, dneska slusny clanek, to jsem rad, ze taky neco normalniho :-)
    Btw, dneska je v mode nadavat na transgender a podobne veci, a reseni wc….ale prijde mi, ze tohle se uplne nedeje v CR, a jestli se to nekde deje, tak to bude spise velmi vyjimecne…

    1. Ok, u nas se sice mozna neresi multikulti hajzly, na kterych devianti znasilnuji neci dceru, ale misto toho se resi inkluze, coz znamena, ze (zejmena na prvnim stupni, kde casto neni moznost odlifrovat nadane dite na vyberovou skolu) jsou v jedne tride oba extremy gaussoy krivky. Na jedne strane to jsou nadani jedinci, pro ktere je ucivo zakladni skoly nuda, neustale jsou pred tridou a jak se blizi puberte je zvysujici se uroven jejich hormonu primo umerna tomu, jak moc davaji svoji nudu najevo (u me si myslim, ze byla cela skola rada, ze se me zbavili v pate tride, protoze sem malem skoncil s dvojkou z mravu) a na druhe ten opacny konec krivky, ktery k “dostatecnemu” zvladnuti uciva potrebuje individualniho asistenta. Co s moralkou a pozornosti ve tride puvescentu udela pritomnost nekolila dospelych, kteri se vyhradne venuji jednomu, potencialne problematickemu, jedinci se muzu jenom domyslet, ale nemyslim si, ze by to bylo pozitivni.

      1. Vzpomínám si na jeden kouzelný vtip od Jiránka, z doby projednávání inkluze. Učitelka vede třídy orangutana a říká: „To je, děti, váš nový spolužák. Jmenuje se Tarzan.“

      2. Já mám bohužel tohle z prví ruky. Ve třídě inkludovaný chlapec s asistentkou, ale i tak ho nezvládají. V podstatě si dělá co chce. Huláká si kdy chce co chce, prochází se po třídě kdy chce, případně dělá cokoliv ho baví (hází na ostatní věci atd). Ve třídě žádný učitel nedokázal udržet nějakou kulturu, takže už od první třídy mají i jiní chlapci, kteří jsou přirozeně divočejší, posunuté mantinely a nechávají se strhávat tím inkludovaným. Vůbec se jim nedivím, protože zůstat vzorně potichu a dávat pozor o hodině jde asi těžko, když na ně někdo pokřikuje, nadává, provokuje, nebo na ně něco hází atd.

        Díky jednomu spratkovi se z nich stala třída za trest a žádný kantor s nimi nevydržel dýl jak rok, takže celý první stupeň každý rok nový učitel. Úroveň výuky jde do hajzlu, protože je neustále rušená a zdravému vývoji kolektivu taky asi moc nesvědčí, že už od první třídy musí být ve třídě neustále přítomný někdo dospělý i o přestávkách.

        1. Tohle vím od ségry. Ona končila, když inkluze začínala a měla na to svůj názor.
          No a po „pár letech“ kvůli tragickému nedostatku nastoupila znovu a – potvrzeno.
          Jeden takový zmetek, který by (nejen) za mých časů školní docházky, nepatřil snad ani do běžné zvláštní školy, ale spíše do tvrdého pasťáku s vězeňským režimem, tak i hodně zkušené učitelce rozloží komplet celou třídu.
          A dokonce i dvě! asistentky, což je údajně unikum a prakticky na celém bývalém okrese, jsou na něj krátké.
          Tohle se hrozně těžko hodnotí, pokud ovšem tak, jako ho zná škola, neznáme tzv. rodinné zázemí takového žáka.
          Pak to ledacos vysvětluje.

          1. Přesně tohle, co píše x-f, říká i ségra, všecky její vrstevnice i mladší kolegyně.
            Totálně nabouraná výuka a hlavně pozornost dětí, protože buď ruší inkludovaný, jeho asistentka a často oboje, když se asistentka snaží svěřence zvládnout.
            Asi všichni ti inkludovaní nejsou stejní, ale těch zdivočelých a těžko zvladatelných (proto jsou inkludovaní) je bohužel naprostá většina.
            Ale co my víme. Třeba to je něčí záměr, aby šlo i základní školství do hajzlu.
            Protože dobře promyšlený, dobrý úmysl (kterými je prý vydlážděna cesta do pekel) to může být jen těžko.
            Pochybuju, že po nějakém pilotním roce-dvou téhle pošahané inkluze, ty její výsledky, či spíše následky, někdo konzultoval s učiteli, kteří to odsírají v první brázdě.

            1. Hele, Jane Ámosi, v reálném životě ty děcka taky nebudou mít v práci klídek, ticho a samé ajnštajny. Kolem budou i idioti, blbý šéf a roztěkaní kolegové. Ať se učí v prostředí, kde se musíš dokázat soustředit i navzdory rušivým vlivům. Já osobně si inkluzi pochvaluji. Já, ne „ségra“ a pod.

              1. Jasne.

                A kantor by mohl deti pri vyuce jeste osahavat a delat jim sexualni navrhy, protoze s tim se v budoucnu nekteri taky v praci setkaji. At maji tu pripravu komplet.

                Vlastne i ta sikana je fajn, protoze v realnem zivote taky semtam dostaneme na hubu.

                Byl bych i pro nejakou pripravu na budouci pracovni urazy.

                1. Plus okradani a zadavani nesmyslnych ukolu.

          2. Myslím, že to je jak genetickým předurčením, tak prostředím.
            To že je dítě divoký a má problém udržet pozornost je geneticky daný. Mám v příbuzenstvu takovýho kluka taky a jeho táta byl jako malej úplně stejnej. I dneska je to na něm jako na dospělým v něčem vidět. Ale rodiče ho v rámci možností zvládaj.
            Takovýhle děti vychovávat je prostě mnohem pracnější a udržet je v nějakých mantinelech je dřina. A když na to rodiče serou, tak jsou z nich pak takovýhle nezvladatelní parchanti.
            Vím ve škole ještě o jednom v jiným ročníku a když jsem ho několikrát viděl, jak ho vyzvedávaj rodiče, nebo babička, tak bylo všecho jasný. Dítě na ně křičí, háže po nich věci, poroučí jim a voni jen blbě čumí, nic mu na to neřeknou, nebo se ještě smějou.
            Každý dítě vědomě či podvědomě (spíš podvědomě) hledá kde jsou hranice toho co si může dovolit. Dělaj to i „normální“ děti. Když pak dítě s nějakou poruchou nemá nastavený mantinely žádný od mala, tak to takhle dopadá.

            Aby se náhodou nějakýmu parchantovi neporušilo jeho PRÁVO chodit do normální školy, tak ho systém nechá terorizovat celou třídu 9 let.
            Trpí tím celá třída, někteří i na prospěchu a vrcholem je, když pak to inkludovaný dítě má ještě lepší známky než ty kterým to kazí, protože má nastavenej jinej systém známkování.

            1. Ted je moderni nevychovanejm spratkum rikat ‚hyperaktivni‘. Jaxe to pojmenuje, tak je to vyreseny. Ano, jiste, hyperaktivitu zpusobuji i azobarviva a deti se jimi laduji v ruznych stavickach a hezky barevnych bonbonech odmala. Ale ve vetsine je to nezvladnuta vychova.

              Pes ma taky geneticky dany si hrat, zrat, srat a nebo se flakat. Presto je mozne -temer- kazdeho psa vycvicit alespon zakladni ukony.

              1. S tím, že je to teď moderní říkat nevychovaným spratkům, že jsou hyperaktivní bych souhlasil, ale nedovolím si odhadout, jaká část to je.

                Jinak zajímavé čtení zde:

                https://www.radiouniversum.cz/odehnal-martin-tichy-marek-3d-rodice-deti-ktere-byly-poskozeny-soucasnym-inkludovanym-skolstvim-by-meli-zazalovat-stat/

        2. ‚Jmenuji se Igor Hnizdo!‘

          1. Metody pana Hnízda, snad kromě toho plašení vrabců kvérem, zažila celá moje generace.
            Hyperaktivita neexistovala a nebylo to jenom tím, že celá třída věděla o občas použité lískovce v učitelčině šuplíku. Ale ano, i za takového údajného „teroru“ se na celé základní devítileté škole našlo několik málo výjimečných kusů, na které to na prvním stupni neplatilo, nebo jen částečně. Druhý stupeň pak zpravidla dodělávali jinde.
            Naprosto zpravidla se u všech takových vědělo, jak to mají v rodině, protože tady se všecko rozkecá a v činžáku, nebo i v ulici nebydlíte sami, že. Mnohaletý odstup to potom jen potvrdil.

  2. písemky z matiky minimálně každý dvě hodiny sem teda za 8 let na tzv. elitním gymnáziu v eště docela normálních dobách nezažil ani pod jednou ze třech vyučujících a co tomu bylo nejblíž, byly krátký srandy (1-4 příklady) na pár minut, opravený mnohdy eště během další zadané práce v hodině

    takže…na koho to tady jako kurva zkoušíš?!

    1. Já pamatuji písemky z matiky každých čtrnáct dní, k tomu desetiminutovky každý jeden týden, s železnou pravidelností. Když byla profesorka nemocná, další týden jsme měli dvě. Naprostý normál.

      1. Samozrejme. Za mne to same. Hlasily se jen 1/4letky, aby pak inspekce nebuzerovala ucitele. Jinak prepadovky. Ve finale jsem za to vdecnej, matika mne zivi dodnes. A dobre.

        Potomek prijde v pondeli ze skoly a hlasi, ze v patek bude pisemka na priklady ze stran X a Y. No kurva to by nedal uz jen slepej. Ovsem pozor… pred dvema tydny velke huceni v ule, protoze prisel Klokan a to bylo diveni… drtiva vetsina deti bodove 25-30.

      2. Nejen z matiky, ale třeba z němčiny: „Haushefte von der hinteren Seite und ich diktiere…“

        1. Sie meinen eine Hausaufgabe zu bekommen…

          1. Hausaufgaben se psaly do sešitu zepředu, písemky zezadu. Úsporný systém.

            1. Genau.

      3. Nicméně, u desetiminutovky studenti dostanou 10 minut na vypracování, během kterých vyučující obvykle dělá co?
        Opravuje písemky předchozí třídy.

        1. Opravit 20 desetiminutovek z matiky není práce na 10 minut. Připouštím, že někteří diletanti kantoři to možná zvládnou, jednoho takového jsem zažil. Kouknul na výsledek a pokud byl špatně, tak za pět. Neřešil,kde se stala chyba, co žáka dovedlo ke špatnému výsledku.I příklad se špatným výsledkem může být ve finále za dvě.

          1. To asi bude záležet na situaci; Správné výsledky a ti kdo ten příklad úplně vynechali (nestihli, nebo nevěděli co s ním) budou na kontrolu daleko rychlejší než nějaký postup s chybným výsledkem (hypoteticky kdyby to všichni spočítali buď správně, nebo vůbec, šlo by to asi opravit i za méně než 10 minut).

            Ale pak další trik je dát žákům/studentům samostatnou práci a zatím si opravovat písemky.

            1. to by šlo… ale když máš ve třídě 12 dis, pak tato strategie neplní zcela svůj účel. Spíše naopak.

              1. jak se na střední dostane 12 dis???

                1. na 2. stupni ZŠ… debata byla jen o SŠ? Jestli mi to uniklo, tak sorry

                  1. měl sem za to, že řeč je o středních, základky sou už odepsaný, to je jasný

                    1. na druhou stranu… spousta těch dis putuje i na tu střední. co tam se s nimi děje, bůh suď. Je však pravda, že spousta dis (pardón správně dys…) je zbytečných a kontraproduktivních. Líbí se mi věta Klause ml.: „Neví kde jsou Pardubice, tak je dysgeografik.“ To vystihuje vše.

          2. Tak nevím jak za socíku, ale my seděli ve třech řadách lavic po dvou. Dostaneš pár otázek nebo příkladů a žáci v lavici jsou maximálně rozděleni na A a B, aby od sebe nemohli opisovat. Pokud to zvládnou, mohou se ptát lidí před, či za sebou. Opravování je pak otázkou pár minut.

    2. Písemka nerovná se čtvrtletka. Malé písemky, takzvané letušky na pár minut prakticky každou druhou hodinu pamatuji taky.

      1. jo vole, vopravený za dalších 10 minut, tak hlavně ať si zas příde vobrečet, že dalších 100 % hodin musí dělat henty býzemgy, chudáci učitelský

        1. Takže otázkou zůstává, co jsi to studoval za elitní gymnázium, žes tam měl takovej fráj, na rozdíl od zdejších diskutérů.

          1. sorryjako, ale s nějakejma 2-3 hodinama týdne fakt není zrovna todle předmět, kde by byla nějaká hrozná nouza na známky

            1. Asi jsi měl fakt „elitní gymnázium“. Good for you.

              1. tenkrát prej eště jo, po pár letech sami vyučující přiznali, do jaké prdele to šlo, taky spousta přešla jinam (nebo rovnou do doochodu)

        2. Smyslem těch písemek není ani tak buzerace žactva, jako spíš přehled nad tím, jak učivo letmo zvládají a chápou. Takže „opravit za 10 minut“ to samozřejmě můžeš, ale pak stejně musíš věnovat čas analýze, kde to drhne a proč.

      2. … LetuČky…

    3. když vidím Tvůj projev a názory, tak mám opravdu pochybnosti o elitním gymnáziu…

    4. My měli pětiminutovky každou hodinu. Vzal sis sešit, učitelka diktovala nebo psala krátké příklady na tabuli, do sešitu se psaly jen výsledky. Byla tam látka z minula, případně jakékoli historie, po pěti minutách bylo po všem. Na jedné škole se to sbíralo a opravovalo centrálně u učitelky, jinde jsme si to vyměnili se sousedeme a opravovali navzájem. Byly z toho pak nějaké puntíky, ze kterých se daly vyrobit známky. Hned na začátku hodiny tak kantor zopakoval látku, a rovnou i zjistil, kdo na tom jak ve třídě je.

  3. pozorujem takto kantora zblizka, ta praca pripravuje o dusevnu pohodu, radost zo zivota a obera o zmysel snazenia. kratsia pracovna doba je vyvazena narocnostou, dovolenky je stale menej ako prazdnin, snazit sa nad ramec nevyhnutneho minima system okamzite zadupe. len tak dalej, vysledky vidno kazdy den

  4. Mam to doma ve vydani pro zakladni skoly, tak to asi neni stejne jako na střední. Asi zalezi na aprobaci, ale moc se nepredrou. Kazdopadne napor na psychiku to asi je. Hlavne prace s rodiči. A to jsou lidi v nasem veku, kteri vsude trousi moudra, ze kdyz byli oni decka, byl ucitel autorita a co ze si dneska ti smradi vsechno dovoli. Pak nabehnou do sborovny a ječí na ucitelku, kdyz na žáka zvýší hlas.

    1. Ridic autobusu ma stejny stres, vetsi zodpovednost za min penez. Jsou veci, ktere bych radeji nesrovnaval.

      1. Řidič autobusu potřebuje stran svého vzdělání pro svou profesi… ŘP-D. A co ještě? A nic víc. Teoreticky nemusí mít ani dochozenou základku. Srovnávat profesi řidiče s jakoukoliv profesí, na kterou je třeba alespoň výuční list (natož maturita, natož VŠ) je dost zcestné.

        Stres je obtížně měřitelná veličina, tak holt musíme zůstat u zastupitelnosti a vstupních požadavcích na profesi. A omlouvám se, řídit auto(bus) může leckdo.

        1. Potřebujete profesak. A hlavne se tridou nemuzete nabourat tak, aby vas zavreli za obecne ohrozeni.

          1. To zase není úplně pravda, za děti v průběhu výuky jsou učitelé taky zodpovědní.
            Hlavně při různých výletech, exkurzích, atd. to asi bude podobné jako u toho autobusáka.

            1. To ano, ale ne, když to řidič zahamptne na tvrdku a děti se potlučou, tam je kantor z obliga. Ta odpovědnost začíná, když z autobusu vylezou.
              Při exkurzích a návštěvách divadel, muzeí apod. je to na kantorovi. Ale to je stejně prdel proti tělocviku, ten bych dělat nemohl. Představte si blbej šplh po laně, dřív nás tam poslali ke stropu stylem musíš – dneska si umím spadnout Pepíčka na obratel a do smrti budu litovat. Já bych to nedal.

              1. …představit…

              2. no to tak uplně pravda taky nebude, pokud haranti nebudou dřepět na prdeli ale budou pobíhat po voze tak je to problém učitele, minimálně spoluvina. Ale o to přece vůbec nejde.

        2. A kdopak nám to sem zavítal? Felčar, co uznává pouze formální vzdělání. Chtěl bych tě vidět jak couváš a parkuješ s takovým návěsem. Na to by ti nestačilo ani sedm doktorátů.

          1. Každý, kdo uznává pouze formální vzdělání, stojí dle mne za hovno, např. od takového doktora bych nechtěl nic.
            Z druhé strany je pravda, že zákony země vyžadují od učitelů daleko více času ve škole než od řidiče.
            A pravda taky je, že couvání s čímkoliv se dá naučit cvikem daleko dříve, než se naučit jak naučit derivaci funkce – dle mne.
            Pak je tady samozřejmě talent, někdo to má „v kostech“ a dává levou zadní, takoví jako já tomu holt musí něco dát a pořád zůstanou věci, které se nenaučím nikdy.
            Poslední jsou fyzické předpoklady, např. šeroslepý člověk se holt jako profi řidič fakt neužíví.

            1. On má každý talent na něco jiného. Já s derivacemi problem neměl. Pochopit princip na gymplu v poho a matfyzu na analyze s houští vet, lemmatu a důkazů, včetně odvozování pravidel taky v koze.

              Vozejkem za autem nezacouvám. Chápu princip, zkoušel, učil, brečel… a nenaučil…

              1. Je na to grif… Točte volant na tu stranu, v kterém zrcátku se objeví vlek. Jak se naučíte couvat rovně, zvládnete to i do zatáčky. A když si k tomu pořídíte vlek se kterým po odpřaženi nehnete, tak je úspěch zaručen! :-)

                1. Cvik. Na brigádě jsem zaparkoval do skladu traktor s valníkem (ne károu) jablek za sebou. Tři měsíce cviku mne to stálo, ale naučil, tři soupravy vedle sebe, víc se jich tam nevlezlo, vlevo vpravo 50 čísel od zdi, mezi mašinama prostor na otevření dveří. Šéfík mi to měřil a když to sedělo, dostal jsem panáka na oslavu.
                  Já vím, frajeři to dají na cenťák, ale já byl teenager.

                2. Na couvání rovně jsem právě pohořel. Couvnu rovně jen když si dám vozík dokonale do osy.

                  1. Tak zkuste co jsem psal – jak se objeví v zrcátku, tak volant na tu stranu. Už i moje manželka couvá docela obstojně…

                  2. Btw, čím delší a větší vozejk,tim to jde snáz.
                    Nejhorší jsou malý krátký co nejsou z auta skoro vidět.
                    Já si dělal nedávno B+E a docela se opotil.
                    Byl jsem zvyklý couvat do zatáčky s velkým vozejkem a bez problémů projet branou, kde je na každé straně 10cm.
                    Jenze v autoškole mi dali nějakou malou bestii s pulmetrvou oji, šířkou asi 2/3 auta ale zato s plachtou do výšky 2m.
                    Takze jsem to neviděl ani v jednom zrcátku, tedy pokud nepočítám modrou barvu plochu v tom středovém.
                    No a byl jsem pěkně v prdeli.
                    Jo a autu nešly při zkoušce seřídit zrcátka. Rozbitá elektrika :-D
                    Byl to strašný zážitek.

                    1. B+E, velkým vozejkem…něco mi nesedí?

                    2. On je velký vozík a velký vozík. Při příznivé konstelaci se dá i třeba brzděný 1,5t tahat za osobákem jen s obyčejným B. Autoškoly, co vím, i při výuce na BE používají sice mrchy bržděné, ale poměrně malé. Tedy z pohledu autora věřím, že bez vlastnictví BE tahal i větší mrchy, než co mu dali v autoškole. Samozřejmě je taky varianta, že jezdil s větším vlekem na černo, ale pochopil, že to za ztrátu řidičáku nestojí, tak si papíry dodělal ;-)

                      Vůbec je to „švanda“ takhle chodit opakovaně do autoškoly – já už si dal repete dvakrát, poprvé BE, podruhé T. Kdybych býval měl dost rozumu, snažil jsem se maximum sfouknout v osmnácti a mít klid…

                    3. Ano, měl jsme na mysli fyzické rozměry. Nějak mi připadalo, že je z kontextu a obzvlášť první věty mého příspěvku zřejmé.
                      Velký pro mě byl velký rozměrově, ne s velkou nosností. Jestli je nějaké ustálené názvosloví, které jsem porušil, tak se za nedorozumění omlouvám. Ostatně, to co měli v autoškole mělo půdorysné rozměry cca poloviční, než to, s čím jsem do té doby jezdil a je jen do 750kg. Takže jestli se tomu prckovi říká „velký“ kvůli nosnosti, tak budiž. Já to asi nadále budu rozlišoval na bržděný/nebržděný.

                    4. ook, sem právě předpokládal nejakej náklaďákovej vlek :D

                  3. Když jsem se to učil já, přivázal jsem si do jednoho zadního rohu vozíku tyčku, kterou jsem viděl z auta, dělám to občas i dnes, pokud mám malý vozík, který z auta nevidím. Podle tyčky jsem věděl, kde se ten roh vozíku nachází a couvání šlo pak už snadno. Ale při svém vůbec prvním couvání s vozíkem v autoškole jsem taky zasmrděl spojkou :).

              2. Tenzor:
                „…Vozejkem za autem nezacouvám. Chápu princip, zkoušel, učil, brečel… a nenaučil……“
                – – –
                Většina ptáků dobře lítá, většina ryb umí dobře plavat. Jsou i ptáci, co lítají i plavou.

                Taky jsou lidé, co umí soustružit, pilovat, řezat. Jiní třeba umí dobře počítat.
                Jenže někteří umí jen něco z toho a dokonce jsou takoví, co mají obě ruce levé a ještě dutou hlavu.

                Neumíš ovládat vozidlo, máš slabší úsudek – nepomůže ti machrovat s derivacemi…

                _OD

                1. Zrovna ty tady extra úsudek skutečně nepředvádíš. Na jedné straně vnímáš mnohakost talentů na alegorii se zvířátky. Na druhé straně dáváš nedokonalé ovládání vozidla do souvislosti se slabším úsudkem.

                  Couvat s vozíkem potřebují velmi málo. Do oblíbeného sběrného dvora zajedu i tak – jednou za dva roky.

                  Bylo mi jasné, že moji parafrázi ze Švestky nějaké prorusské jelítko využije. Ale i tak mě bavilo a pobavilo to napsat.

                  1. Tenzor:
                    Ano, tvoje neschopnost ovládat vozidlo má příčinu ve slabém úsudku – špatně se orientuješ.
                    Kdybys měl víc sebereflexe a snahu se to naučit, možná bys toho docílil. Jsi však příliš namachrovaný – umět pořádně řídit považuješ za nepotřebné.

                    .

                    1. Osoba, která sbírá od diskutérů data příjezdu nějakých russáckých kriplu Vypíčina a Mišinahovnina, aby se se přitom doma sebeprznil, mi jakákoliv kritika úsudku přijde poněkud nemístná.

                    2. Tenzor:
                      Nejsi příliš inteligentní tvor a navíc máš obě ruce levé – neumět ovládat vozidlo a navíc nemít zájem se to naučit hodně vypovídá. Zpravidla jsou tihle týpci podrazáci a bonzáčci.

                      .

                    3. Hele, Vypíčin přijel 30.16.3187. Kalendář a systém dní si doplň dle svého „úsudku“. A teď Čop, Čop… Nezapomeň na papírové kapesníky!

                    4. Tenzor:
                      Od tebe mi stačilo napsat „nevím“, nic víc.
                      Už jsem tu vysvěloval, proč a po jakých skupinách ten údaj žádám…

                      :OD

                    5. „Vysvětloval“…? Aha!

                    6. Tenzor:
                      Ano, vysvěltoval.
                      Notoricky „přesvědčená“ osoba patří do cílové skupiny, u které si chci ověřit reakci.
                      Tys normální odpověď k věci nedal.

                      V každém případě patří mezi týpky, co budou třeba mávat tibetskou vlajkou a podobně…

                      :OD

            2. To už je jak na novinkách…
              „od takového doktora bych nechtěl nic.“

              To řeknete lékaři, až Vás přiveze rychlá a budete potřebovat operaci, třeba. Fakt radši natáhnete bačkory? Tak to klobouk dolů za zásadovost.

              Nejde tu o formální vzdělání, ale o zastupitelnost. Je snazší, aby elektrikář či tesař řídil kamion, nebo aby řidič dělal elektrikáře či tesaře? Kolik znalostí musí mít ten řemeslník a kolik ten šofér?

              1. Nějak asi nebudu mít čas zkoumat čeho je schopen, byvše ve stavu, kdy si volám rychlou, čili ne, neřeknu.
                Nejde tu o zastupitelnost, nevím, co ji sem taháte. Jde o schopnost vykonávat svou práci. Tak nějak věřím, že pokud bude u rychlé sloužit Cvach, co mu skape 70% pacošů u odvozu, tak tam dlouho nebude a já na něj nenarazím. A pokud ano, karma, s tím nic nenadělám, jenom to posmrtně potvrdí mou hypotézu :). Věnovat se jakémukoliv povolání s tím, že důležité je formální vzdělání je průser.

                1. A ták, to jsme se asi nepochopili. Samozřejmě to z mé strany nebylo míněno tak, že formální vzdělání je vše a na ničem jiném nezáleží. Je to ovšem podmínka nutná – bez odborné způsobilosti (MUDr.) a specializované způsobilosti (atestace) není dotyčný „lékař“ v základním slova smyslu. Teprve je-li jím, může (a nemusí) být lékařem dobrým. Stejně tak to platí v advokacii (advokátní zkoušky), elektrikařině (vyhláška 50) a spoustě dalších pozic.

                  P.S. To může být jeden z důvodů, proč ve zdravotnictví dbáme na oslovení pacientů titulem (asi kromě Bc., což je žinantní a RSDr., z důvodů zřejmých). Ten druhý důvod je, že pamatovat si, že dotyčný je Ing. je snazší, než si pamatovat, že dotyčný se jmenuje Vopička :-D

                  1. Cvach měl ale vynikající teoretické znalosti. Takže by tě sice nezachránil, ale za to by ti podrobně a zodpovědně vysvětlil, proč jsi umřel.

                    1. Cvach je archeotyp něčeho, co snad ani neexistuje. Pokud si vzpomínám na svůj dojem, tak Cvach spíše exhiboval nějakými pseudoznalostmi, než aby nějaké měl. Dovednosti neměl zjevně žádné a starej primář ho tam – bůh ví proč – měl asi na semeno. Ostatně i z dalších důvodů byl pro mne ten seriál příšernou ukázkou, jak se medicína, šéfování ani lidství nedělá (Štrosmajer odmítá informovat pacienty a chová se hrubě k personálu, Blažej si rozm*** oddělení až tam nemá kdo pracovat a k tomu obere Inu o peníze na auto…).

                      Pohledem fakultního špitálu vypadá medicína úplně jinak a – rozhodně – mnohem lépe.

                    2. jbb:
                      a to nemluvě o téměř „oslavě“ toho, jak se mají chovat sestry k pacientům, jako k otravnému hmyzu, seřvat, pokořit, popř. vlastně nepomoci.

                      Dodnes mi rezonuje v hlavě ta věta, kterou pronesla ta špekatá sestra na obvodě u mladýho Sovy:
                      Sestra:
                      „příští úterý v deset, můžete?“
                      Pacientka:
                      „nemůžu“
                      Sestra:
                      „Tak si to musíte udělat tak, abyste mohla. Nashledanou“.

                      Jak současné….

              2. No tak zrovna stran toho ucitelstvi… ted se nam tu rozmohl takovej nesvar, rikame jim ‚zadaci‘. Dospeli, co sedi s tupym ditetem, aby nebrzdilo kolektiv vic, nez je nutny. V nasi prdeli ve tride, kde mam potomka, jsou to dve baby. Jedna je vyucena cukrarka a druha je byvala pomocna sila v kuchyni. Jaxe to nabidlo, skocily po tom jak slepice po flusu.

                1. Asistenti myslím že se tomu říkám. Hele, asi bude častější ten tvůj negativní případ, ale já měl opačnou zkušenost.
                  Taky máme jednu ve třídě, když byla online výuka, tak jsem měl možnost ji trochu sledovat a můžu jednoznačně říci, že si strčila třídní do kapsy a hodiny v podstatě vedla, třídní měla Covid jako skvělou příležitost simulovat výpadky signálu aby si mohla dokoukat Ulici. A když se jí podařilo párkrát být na session celou dobu, měl jsem pocit, že jenom mluví, nevysvětluje, jako kdyby citovala učebnici.
                  Nebýt tam ta asistentka, která tam byla původně kvůli inkludovanému jedinci (který to BTW ani nepotřebuje, dodnes nechápu, kdo ho označil za blba, snaživej kluk s malou vadou řeči), tak nevím nevím.

                2. Sysope, furt máš možnost dát děti do školy hier bei uns in Bayern. Tady asistenti nefrčí. Učí se klasicky. Bude makačka stíhat i českou školu, ale v Sudetenlandu bude znalost němčiny vždy užitečná.

                  Na některých školách v ČR se učí matika podle Hejného. Ta má šmrnc. I když jeden drill postupně nahrazuje druhým. Jako doplněk mi přijde fajn a mám motivaci ji s dětmi po víkendech dělat.

                  1. Chvili jsem nad tim i premyslel, ale problem je, ze potomstvo se uci zatim jen anglicky, nemecky neumi zblebtnout a kdyz vidim ty produkty nemeckejch prumyslovek… no… nejak mi ten elan opadl. Hodne spolupracujeme s technickou Hochschule v Deggendorfu, jsou tam fakn ucitele, super vybaveni i atmosfera, ale… nejak mne to nepresvedcilo, jestli ta namaha za to stoji.

                    Nemcinu zacinam doma ucit sam a rikam si, ze jestli pretrpi ceske vzdelani az po uni, tak pak uz ven na skolu vlastne ani nemusi. Sice by slo si dodelat treba doktorat, nebo MBA v Nemecku, ale pro Cecha to podle mne nema smysl, pokud nechce delat nekde v nejakym koncernu. V beznym podniku, v jakem jsem treba ja, se na tituly nehraje a jestli jsi, nebo nejsi MBA, je ti fuk, pokud nezvladas nemcinu na kuloarni urovni.

                    Nevyhodou nasi prdele samozrejme je, ze holt uroven vzdelani odpovida potrebam mistniho pracovniho trhu tesaru a cukrarek. Ja nemit za sebou stredni a uni v Brne, tak jsem v hajzlu. Takze holt budu se snazit dohnat nedostatky sam a pak cpat smerem uni nekam do velkomesta. Sam jsem sice z Brna rad odesel, ale proste pro vzdelani to ma neoddiskutovatelne vyhody.

                    Nemyslim si, ze se to behem 15 let zmeni tak, ze najednou zacne v Nemecku hrat nejakou vyznamnou roli, jakou skolu jsi delal. Pokud fakt clovek nechce delat v Mnichove nejakeho VIP, co ho za pet let vyrazi jako vycucaneho, nebo nema ambice pimprlovat v Bruseli, tak je lepsi to tlacit zlatou stredni cestou.

                    1. Tesařů je málo. Já sháněl tesaře na podbití střechy asi třičvtrtě roku. Děsný martýrium.

          2. My si tykáme? V minulé diskusi nikoliv, takže ani tady ne. A že jste mi sliboval ignore…

            S tocnicovym přívěsem couvat neumím, s tandemem o prázdné hmotnosti 650kg couvám každý weekend „za dva rohy“ většinou minimálně dvakrát, když máme volno v týdnu, tak i vícekrát (s koňovlekem najedu kolem 7000 km/rok) S návěsem jsem nikdy necouval, ale že by to bylo tak odlišné od tandemu?) Řídím pravidelně traktor o maximální hmotnosti 5000kg, fakt je složitější jezdit s kamionem než s traktorem? Domnívám se že ne, byť moje názory jsou postavené na zkušenostech uvedených výše.

          3. na couvání s návěsem vám stačí nebýt úplný idiot, mít trénované oko a dostatečný skill řídit vozidlo, který návěs tahá. Couvání s přívěsem, to je jiná liga…. vlastně úplně jiný sport. Nespletl jste si tyto dva pojmy? ;-)

            1. No vidíte, to mne nenapadlo, že „chemik“ myslel právě ten točnicový. S tím jsem jezdil jen v autoškole a byl to porod, to fakt neumím (jak jsem psal). Ale návěs bude myslím stejný jak tandem, respektive snad i jednodušší kvůli dlouhé vzdálenosti k ose (nejhorší je rovnat tandem s krátkou ojí, takové ty malé mrchy – čím je to větší, tím je to při couvání stabilnější).

              1. Nejhorší je vláček, návěs a přívěs za sebou. Viděl jsem frajera, co dokázal parkovat i dva valníky za sebou, ale stejně jsme si říkali, že by dost času ušetřil, kdyby to vyvěsil a udělal po jednom….toho pojíždění tam a zpět bylo moc.

                1. s něčím takovým couvat, to už je z říše fantazie a snů

                  1. Větrušice, ovocnářství, rok 1993, viděno na vlastní oči.
                    Jmenoval se Jarda, t.č. dělník v ovocnářství, dva valníky za sebou do skladu, který tam dodnes stojí, na tom malém dvorku to dokázal.
                    Ten mne učil s traktorem.

                    1. Videl jsem jednou rano v brnenskych mrazirnach ‚nastup‘ kamionu. Sice, pravda, jen navesy, ale ti chlapi vleteli na nadvori vsichni zaraz a nacouvavali k rampe s rozestupem snad dvact cisel. Proti tomu nastup CSLA s BVP na Strahove byl jen odvar :-)

                    2. Jenže ty BVPčka řídili buď důstojníci, nebo supráci. Za dva roky či víc, máš prostě ten krám v oku. Je to jak s autem, jen to BVP se řídí o něco líp..:D

                    3. každý obor má svého mistra… to si pak člověk bude pamatovat do konce života ;-)

            2. Ano měl jsem na mysli přívěs a né návěs. Ale editovat koment se tu nedá a pro většinu študovaných hlav je to prašť jako uhoď.

              1. Minimálně študované hlavy mužského pohlaví dokážou přívěs (a dokonce v subversi točnicový a tandemový) a návěs docela slušně odlišit. A skoro si myslím, že to dokáže i študovaná hlava mé ženy – zkusím to otestovat.

                Tak či tak bych couvání fakt nepřeceňoval – když člověk musí, tak se to nakonec naučí (a samozřejmě to pro neznalé působí efektně, ale je to jen cvik a nutnost). A pro ty co to nezvládnou je tu ten systém od VW…
                https://www.youtube.com/watch?v=b-RBSRofAAA

        3. A to, ze potrebuju VS znamena stran namahavosti prace co presne? Ze pokud budu mit dva tituly pred jmenem a dva za nim, tak dru jak Bulhar?

          1. To, že máte jeden či více titulů (a v pracovním procesu takovýchto znalostí / dovedností / certifikací využíváte) znamená především to, že vy možná můžete dělat práci toho co dře jak Bulhar, ale on Vaši práci nemůže dělat určitě. Koncept „namáhavosti“ práce je jak z padesátých let, respektive z celého socíku. Tehdy měl lékař půlku toho, co jeřábník na Poldovce a to k tomu jeřábníkovi platili přesčasy a lékaři nikoliv. Jsem rád, že tuhle fázi vývoje civilizace máme už snad za sebou.

            P.S. Vím, co je to udělat si novou střechu (loni jsem z čirého zoufalství nedostatku alespoň průměrných řemeslníků dělal sám dvě), nechtěl bych se tím živit, bolely by mne ruce, v létě slunce, na podzim déšť, atd. Ale dokážu to. Jen si vždycky říkám, proč se ti řemeslníci taky neléčí sami, když já si mohu dělat ty střechy, například.

            1. Ale léčí, léčí. Jen když už to nezvládají, vyhledají odborníka. Ale tak to bude asi napříč obory.

              1. Tak tak, ja za dochtorama taky nelezu, pokud nepotrebuju nejaky debilni razitko. Bohuzel, ceska zdravotni pece je hrobarem nasi rodiny a tak, dokud k felcarovi nemusim, nelezu tam. Ted jsem doma s kovitem, doktorovi jsem to ani nehlasil, proc taky. Mam svuj postup a ten funguje.

                Jasne, treba operaci ledvinoveho kamene doma asi uplne nedam, ze :-), ale na knedliky s uzenym a zelim clovek taky nevola kuchare.

            2. Lekar je specifickej v tom, ze prece jen jeho chyby se na zivotech a zdravi lidi proje urcite drive a casteji, nez u toho ridice autobusu. A jak se rika ‚kdyz ja vidim, jakej jsem inzenyr, mam strach jit k doktorovi‘, takze praxe a aprobace jsou proste nutny. Pak v tom oboru zustane mene debilu, nez oborech jinych, kde takove sito neni. Cili konkretne ten felcar je hodne specifickej.

              1. proje = projevi. Koukam, ze Winblows se snazi o jakysi tesnopis. Napsal jsem to, ale neni to tam…

      2. Řidič autobusu má stejný stres jo? To teda nevim.
        Ale jak píšou ostatní, plat neni jen otázka stresu. Taky je to o nabídce a poptávce. Řidič busu může být skoro každý. Učitelem ne. Tak logicky pak má řidič busu menší plat, protože na jeho práci je větší konkurence srovnatelné kvality.

        1. No ja ti nevim, ale polsti spediteri jsou ted momentalne jineho nazoru :-). Kazdopadne ano, paklize je mzda tvorena prakticky jen mirou postradatelnosti daneho pracovnika, pak k takovym cislum dojdeme. Behem par mesicu se ted ale muze stat, ze ridic kamionu bude brat sedesat litru a tak co, pridame i ucitelum, protoze oni prece maji tu VS?

          1. Co? Kde? Že bych vytáhl ze šuplíku to Cčko a šel si na příští zimu do vyhřáté kabiny??

            1. No to si nedelam prdel. Hodne ukrajinskejch firu jezdilo i pro nemecky firmy a ted jsou pali. Ja myslim, ze kdybys nad tim vazne uvazoval, tak budes pro hodne spediteru zajimava nevesta.

  5. Co autor nezmínil je, že existuje možnost vyučovat více předmětů. Resp. pamatuji si jako naprosto normální, že francouzštinářka byla zároveň češtinářka, matikář byl fyzikář atd. Vlastně jediný, kdo byl čistočistý sólista byl informatik a profesor těsnopisu, který to dělal při penzi v cca. 75-ti letech..
    Pak si tu přípravu vynásobte ne zrovna dvakrát, ale je toho více a pestřejší, nelze to ojebat rutinou.

    1. Rozumis, takto muzeme vypichnout kohokoli, namatkou… kuchare. Hyena chodi buzerovat bud pravidelne, nebo podle teplych bonzu, boj s nespokojenyma zakaznikama, problemy s qalitou dodanych surovin a jejich terminy, brekot u vedeni, ze je potreba koupit takove a takove vybaveni… a muzes mit klidne treba porad ty samy recepty a pritom tam mas frcak. A jestli neco poseres a nedovaris treba blby vejce, tak te sezerou media za salmonelu.

      A takhle se daji najit dalsi a dalsi a dalsi… pokud ma chemikar pokusy pod kontrolou, tak ucitel pracuje v cistem, teplem a hlavne jistem, prostredi. To jsou drobnosti, ktere se holt nekde zaplatit musi.

      Kdyz jsem byl mladej cucak, kamarad mne lanaril, ze pujdeme na tri mesice na vrtnou plosinu. Ze drina, ale vejvar. Ale, ze na dyl to nejde, protoze jakejsi predpis. Ja jsem nesel, budoval jsem podnikani, on tam jel. Vratil se tri mesice uplne jinej clovek. Vydelal na tehdejsi dobu pekny prachy a rekl mi, ze uz nikdy vice. Tak nejak si predstavuju narocnou praci.

      1. Já na rozdíl od jiných nesrovnávám, každá práce má svoje, jenom dávám praktickou k dobru u projednávané profese, protože jsem to zažil na vlastní kůži. Stejně tak bych mohl komentovat tvoje přirovnání k řidičům autobusů, jednoho znám a není to černobílé a už vůbec ne tak, že berou paušálně méně.

        1. Samozrejme souhlasim, neni to cernobile. Proto nemam rad, kdyz z toho nekdo cernobile dela. Nejprve si nekdo udela pajdak (coz je, mezi nema, skola narocna asi tak na urovni hnojarny – prakticky vsechny moje spoluzacky z gymplu tam sly a chrochtaly si blahem, jak ony maj na pryglu cas se grilovat a my, technici, tam jak curaci cumime do skript), pak si vybere pracovni misto – po ucitelich poptavka je, takze strach z nezamestnanosti mit nemusi – a pak zacnou brecet, jak je to hrozny a malo placeny. No kurva to je, jako sehnat levnou parcelu u reky a po prvni povodni brecet, jak je to nespravedlivy a at mi nekdo pomuze ty skody zaplatit.

          To mne na tom sere. Kazdy prace ma svy. A kazdej si to ma rozmyslet, kdyz tam leze.

      2. Jestli je něco, co bych nedělal tak je to práce na vrtný plošině. Viděl jsem jaká je to kurevská dřina, šance na úraz nebo dokonce smrťák je tam daleko vyšší, než jinde v průmyslu. Do toho tam je kultura „macho“ a nikdo ti nic nedaruje, lidi tam berou amfetamíny a nemůžeš s tím jen tak seknout, protože jen pro tebe tam vrtulník extra nepoletí…

        1. A kolik to tak hodí?

          1. Asi jak kde a u koho. Tehdy to byl pocatek 90ek a ten kamos si za ty tri metry vydelal na pul bytu v Brne. On byl v Norsku.

          2. Dělal jsem přiznání kluka, co se vrátil z plošiny. Zůstalo mu skoro 1,5 milionu a byl tam 9 měsíců. Dělal tam technika leteckých motorů.

        2. Jo, kamos mi to pak popisoval v barvach. Byl jsem rad, ze jsem tam nebyl.

    2. učím tři předměty a dá se to. Je to o parník míň náročné na psychiku, než moje předchozí práce (dělal jsem ji přes 20 let). Ve školství jsem jen několik, ale přípravy furt vylepšuji a hledám nové cesty. Bohužel spousta starých zasloužilých učitelů jede ve svých kolejích a nechce uhnout, i když jim to nefunguje.
      Školství funguje jako všude… najdeš tam zmrdy i vohnouty. Pak se tady můžeme donekonečna dohadovat, jestli si ten plat zaslouží nebo ne. Někteří ano, jiné vykopat. Ale je za ně náhrada? Nevím o tom, že by stálo 20 adeptů před vraty a čekalo na volné místo. A to jsme malé město.

      1. Jeden ředitel to vyjádřil lakonicky: buď nadšenci, nebo druhá liga.

        1. jo… nadšence jsem zapomněl zmínit. U nás jich je naštěstí fakt hodně… i proto se mi tam líbí

  6. Dobrý příběh. V čem se tolik změnil?

  7. „Že se svět v prdel obrací se dá dokázat i na skutečnosti, že bylo z učiva fyziky na základních školách vyškrtnuto téma Newtonových zákonů“

    Newtonovy zákony se neučí na ZŠ???? Co se tedy ve fyzice učí? Čekal bych, že se mechanikou začíná a bez NZ…

    1. Spíš to bude blbost, v osnovách to je.

      1. Tak není, autorovi omluva. To mi hlava nebere….

        1. Ja se koukal na http://zs-ucebni-osnovy.blogspot.com/2011/03/614-fyzika-7-rocnik.html?m=1

          Ale není to oficiální stránka MŠ.

          A tam to je. Pohybové zákony. Možná, že se jim nesmí říkat Newtonovy. Protože Newton nebyl dost homosexuál, nebo neměl rád dostatečně negry. Měl pod tou jabloní klečet, ne ležet. Pak by to bylo cajk.

          1. To já se dočetl, že to ministerstvo vzalo na úkor informatiky:
            „Odborníci nejsou přímo proti škrtům. Podle nich by bylo lepší spíš vypustit opakování stejné látky v různých předmětech. Díky tomu by měli žáci více času zaměřit se na důležitá témata a probrat je do hloubky. Místo toho ale ministerstvo tyto hodiny vzalo a věnovalo je informatice. Nově by školy měly učit informatiku místo jedné celkem čtyři hodiny týdně. Žáci by se během nich měli naučit například programovat. Potřebné hodiny vzalo ministerstvo právě z tematického celku Člověk a příroda, kam spadají přírodopis, zeměpis, fyzika a chemie, a na základě toho snížilo i jejich hodinovou dotaci.“

            Zdroj: https://www.lidovky.cz/domov/tyto-osnovy-radeji-zruste-pisou-fyzici-plagovi-z-uciva-vypadly-napriklad-newtonovy-zakony.A210316_174626_ln_domov_lros

            Prostě úřad funguje jako vždy: doslechne se, že IT je budoucnost a nacpe na to kvantitu (hodiny) na úkor jiného neméně důležitého předmětu(ů) a zejména bez ohledu na kvalitu (více hodin informatiky fakt neznamená zástupy IT specialistů na výstupu). Svěř něco úředníkovi….

            1. Princip nové informatiky na základce není vychovat nové programátory a rozhodně se tam neučí céčko nebo python. Spoustu věcí dokonce děláme bez počítačů. Mě se nová informatika líbí, protože děcka u toho začínají přemýšlet. I ti intelektuálně nesmělí a líní. Taky to filtruje jedničkáře, kteří se jinak látku učí nazpaměť… tady pohoří, protože neumí přemýšlet a uvažovat.

              1. To ano, ale pokud tomu padne za oběť např. Newtonův zákon a jeho objasnění, je něco špatně.
                A navíc jsou jedničkáři a jedničkáři. Jedni se učí za účelem dosažení hodnocení, druzí to dostávají, protože to chápou. To B bych zaměstnal.

      2. By mě zajímalo, kolik dekád po svém zániku se v učitelském žargonu ještě budou držet osnovy :-/

        1. Osnova je lepší slovo než RVP a ŠVP. A dokud tu RVP a ŠVP bude spolu se školní inspekcí a vedoucím předmětu a předmětovou komisí, tak se bude říkat dle osnovy, protože to předešlé prakticky nic jiného netvoří, než právě tu osnovu, ačkoliv se to tak již formálně nenazývá.

      1. No jo, budou se muset najít vědecké kapacity z jiných národů. V padesátých letech se také učilo, že vše objevili ruští vědci. Žárovku Jabločkov, Mičurin pěstoval obilí s třemi klasy na stéblo.

        Holt se bude učit místo Heisenbergovy relace neurčitosti, Relace neurčitosti náčelníka Podebrané paty. Schrödingerova rovnice byla přirozeně formulována černošským šamanem Buganga Umanga a bude se po něm jmenovat.

        Dejte mi měsíc a já Vám tu fyziku přejmenuji tak, že se nestačíte valit bulvy. Za další měsíc doplním historické příběhy – typu kterak mladý Gauß k součtu aritmetické řady přišel. Halt to nebude Gauß, ale mladý Inčučuna.

        1. Tohle je dost zvrhlé. Pokud si dobře pamatuji, tak i za komunistů bylo dostatečně popsána historie matematiky, včetně vlivů např. Persie atd.
          To je přeci jasné, že největší posuny byly v zemích, kde na to bylo prostředí. Křováka taky mohla napadnout leckterá teorie, ale aby ji publikoval….Pratchett o tom taky psal – nejlepší teorii napadla husu letící v hejnu na jih nebo cihlu stojící na Stínově – holt napadla, ale neměla možnost ji publikovat.
          Dávat to do souvislosti je …. hloupé. Je úplně jedno, kdo na to přišel, důležité je, zda je to platné.

          1. Je to zvrhlé. Nikdy bych si nemyslel, že se dočkám toho, že někdo bude považovat matematiku za rasistickou vědu. Zrovna tu…. A že ty super hloupé názoru přijdou že západu.

          2. Ale Křováka nejen napadla, ale ji i publikoval… https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_K%C5%99ov%C3%A1k
            Až pudete na katastr a požádáte o hranice své parcely, tak vám teta dá takové číselka přímo od Křováka :)
            Jelikož mě Křovák chvíli živil, a mám profesionální deformaci, tak jsem chvíli nad tím uvažoval a nesvaklo mně to hned…

            1. Tak tenhle Křovák myšlenku i prosadil, i publikoval. To uznávám. :) Musím si dávat bacha na přirovnání.

          3. Pratchett byl vizionář a kdyby si z toho nedělal srandu, dnes by byl guru potlačování bílého supremacismu. Nejlepší matematikové na Zeměploše nebyli lidé, ale lidmi zneužívaní a týraní zvířecí otroci. Však taky jeden z nich zachránil celou říši i s faraónem (študovaným vrahem). I na halyvúdskej kasacink by došlo… velblouda změnit na černoch, faraon modrookej blonďák… oscar zaručen.

      2. Hmm. Takže za černouškovu neschopnost naučit se malou násobilku nemůže on, ale fakt, že má někde v genech zakódovano chápat pouze vyučovací metody svého kmene. Afrokanaďan bez problémů propluje až na univerzitu, aniž by musel číst. Protože čtení latinky je eurocentrické a koloniální. Pak dostane titul, najde si práci a tam za něj budou dělat jeho kolegové, protože jeho předci neuměli běhat dostatečně rychle.

        Je nutné brát v potaz počítání v různých kulturách, včetně těch, které čísla vůbec nemají. Popř. se jejich matematické znalosti dají shrnout jako n+3=hodně. Tedy 1,2,3, hodně. Abychom začlenili i Eskymáky a jiné kanadské Indiány budou slovní úlohy obsahovat sněhové koule, iglů, nanuky a nazální masturbaci. Kdo s tím nesouhlasí bude inuitskou radou starších odsouzen k smrti zamražením.

        1. esli narážíš na trolskou matematiku, tak je to ale v principu trojková soustava:
          1
          2
          3
          moc
          moc1
          moc2
          moc3
          mocmoc
          .
          .
          .
          mocmocmoc3
          spousta

          1. Priklad vyse pripomina spise ctyrkovou stoustavu.

            1. no vlastně jo, máš recht

    2. Předpokládám, že aby stíhali i inkluzoidi si do sešitů kreslí trajektorie.

    3. V šestce se začíná s tělesy, látkami a skupenstvím, pak gravitační, magnetická a elsktrická síla, zbytek roku nejjednodušší veličiny (končí se hustotou). V sedmičce nastupuje klasická mechanika, což je pro mě bez Newtonových zákonů nemyslitelné, proto na vyškrtnutí z RVP sere pes a bude je učit nadále. Ale není to povinnost. To platí i pro Ohmův zákon, který od MŠMT dostal rovněž ban.
      Není to jen o fyzice, škrty jdou napříč celým školstvím.

      1. Pokud jsem to dobře pochopil, nedostal ban. Stal se nepovinným.

        1. ano… to je přesnější

      2. treb.
        „…Ohmův zákon…“
        – – –
        Na základce jsme ho neměli ani za starého režimu.

        .

        1. Za mne teda jo. Jeste si pamatuju, jak jsme si delali prdel z kamarada, ktery mel prezdivku Urin, ze konecne se neco uci o nem (U/RxI).

          1. Sysop:
            Ani v 8. za nás nebyl.

            1. Divny. A to jsem avsolvoval 8letku.

              1. Sysop.
                Moje knížka na fyziku v 7. třídě měla modré desky. Jsem jetšě tzv. „stará koncepce“…

                1. Eh… ja uz si ucebnice nepamatuju. Jo, kdybych ji videl, tak ji poznam, ale jinak… A hlavne, my uz jsme bylo ti fikani, co netahaji cele knizky, ale jen ty casti, ktere se zrovna probiraly. Opakovani v hodine pak byl samozrejme problem. No a na konci roku mi to knihar slepil tak, ze jsem byl dokonce pochvalen, ze knizku 3- vracim ve stavu 1- :-)

                  1. Sysop:
                    Kus níž dával treb link:
                    https://mfi.upol.cz/files/2204/mfi_2204_p31_p46.pdf

                    Strana 7 toho dokumentu jsou ty fyziky pro 7., 8. a 9. ročník starý koncepce, vlevo ta modrá s černou „7“ je ta, na kterou nikdy nezapomenu, protože nás učil sám ředitel školy.

                    1. Covece, mam ten dojem, ze jsou mi ty desky nejaky povedomy. Jenze ja jsem si na ucebnice delaval barevnej prebal, takze origo prebal/potah nebyl videt (smyslem byla redukce poctu ucebnic, protoze ucitel si casem zvykl, ze mam tak blbe baleny knizky a prestal mne kontrolovat, nacoz jsem ja pak nosil uz jen nektery ucebnice, protoze jsem je sharoval se spoluzakem v lavici).

                      Nechci tady presne ventilovat, kterej jsem rocnik, at fizlove musej trosku zapojit mozkove mysleni, ale jsme v podobnym casovym rozpeti.

        2. Buď vás fyzikář ojebal, nebo si to už nepamatujete.

          1. treb:
            NE.
            Ani v 8. třídě nebylo nic o elektrice.

            1. To je divne.. si dobre pamatam, ako sme v 8. triede zapajali reostat s ampermetrom a voltmetrom, aby ucitel ukazal platnost Ohmovho zakona.

              1. quadra 28.3.2022 v 9:29

                Pamatuji si totéž.

                1. ygorek:
                  Totéž, co quadra a Panek…

                  1. Dtto, ale my jsme byli trida „s rozsirenym vyucovanim matematiky a prirodovednych predmetu“, mozna to nejak souvisi… Na prumce jsem pak byl jedinej, kterej vedel alespon zhruba vocogo.

              2. Taky. Měli jsme voltmetry, ale ampermetr zapojovala jen učitelka.

                1. Ampérmetry „za nás“ sice zapojoval každý sám včetně holek, ale učitel zapnul centrální zdroj až poté, co všechny obešel a zkontroloval, zda někdo nemá ampérmetr zapojen namísto voltmetru.
                  V praxi by to znamenalo shořelý bočník ampérmetru, protože nějaké proudové omezení (vyjma tvrdého zkratu) pro celou učebnu prostě nebylo tenkrát možné.
                  Dnes už je, dnes už má každá lavice ve fyzikální učebně svoji nastavitelnou ochranu, takže je možné v pohodě používat i 60 let staré ampérmetry a bez rizika, že by je někdo poškodil :D

                  1. Jo a bylo to v druhém pololetí osmičky, zcela určitě. Pamatuju si to i podle toho, co jsme v témže období tvořili v radiotechnickém kroužku. Ten se sice od šesté třídy a původních zhruba 20 lidí smrsknul asi na 7-8, ale zato tam zůstali ti, které to opravdu bavilo a neměli to jako povinný od rodičů. V devítce už z toho byl spíš hifiklub, než „pravý“ radiotechnický kroužek.
                    Jeden můj spolužák bral v druhém pololetí devítky druhý místo na rožnovské celostátní soutěži R15. To byla soutěž dětí do 15 let a dlouho skoro výhradně záležitost dětí rožnováků a tamních kroužků. První 3 místa, včetně různých čestných uznání a diplomů vždy brali oni. Tak pochopitelně..

                    1. servisdok:
                      „…bylo to v druhém pololetí osmičky, zcela určitě…. V devítce už z toho byl spíš hifiklub…“
                      – – –
                      V době, kdy devítka byla povinná, to tak být mohlo.
                      Dále viz strana 7, elektrika byla až v 9. ročníku a devítka přitom nebyla povinná:
                      https://mfi.upol.cz/files/2204/mfi_2204_p31_p46.pdf

                    2. Chodil jsem základku v časech, kdy se o nějaké „volitelné“ devítce, nebo přestupu z osmiček na gymply ani neuvažovalo, ani nemluvilo, vůbec.
                      Vyjma propadlých, vycházeli všichni z devítky.

                    3. servisdok:
                      Ano, za tebe ještě byla devítka povinná.
                      Ale za nás již byla množnost volby (…si říkám, jak byli ti komunisté zlí – nechat nebohé děcko utéci celému roku školy…).

                    4. Myslím, že jsem starší, než Ty.
                      Tohle si nepamatuju tak přesně, ale myslím, že se o tom začalo uvažovat v době, kdy já měl nějak před maturitou.
                      A myslím, že ve stejné době vznikl nápad, prodloužit takové ty typicky řemeslné, tříleté učební obory na 3,5 roku s tím, že by učni byli toho půl roku na nějaké praxi a závěrečné zkoušky teda skládali až po té praxi.
                      Což jsem považoval za mimořádně debilní nápad, protože za toho půl roku kdesi ve fabrice, se tohoho spousta z hlavy prostě vykouří.
                      S odstupem času jsem pochopil, že ten nápad byl původně asi veden tím, že ti učni, těsně po absolvování učňáku téměř nic neuměli, nebo je bylo nutno nějaký čas vodit za ručičku.
                      Ale ten půlroční odstup od skládání závěrečných zkoušek musel být hrozný.
                      Sám vím, co se těsně po škole, doslova vykouřilo z hlavy mně samotnému. Naštěstí to nebylo nic, co bych později nutně potřeboval. Ale všecko to pohříchu byly věci, který byly k matuře zapotřebí a byl jsem kurva rád, že to mám za sebou.
                      Ostatně jsem to viděl na sobě – po maturitě jsem pracoval rok a šup se mnou na dva roky do prdele, kde se nutně z hlavy vykouřila další část. Ale zase naštěstí ne ta, co bych nutně potřeboval.

                    5. Ono šlo přejít v sedmdesátých letech z osmé třídy do gymnásia, jeho první ročník byl v takovém případě ještě v rámci povinné školní docházky. Ti, co se chtěli vzdělávat normálně, pokračovali do devítky, někde, třeba na jazykovkách, slité ze dvou mírně uprázdněných osmiček (A+B). V běžných školách si myslím nebýval odchod na gympl z osmé třídy masovou záležitostí. Pro někoho to byla záležitost na způsob „když to jde, tak to zkusíme“. Od mladší kámošky tehdy vím, že rozhodnutí později litovali, neb přírodovědný gympl se ukázal nestravitelný pro spíše prakticky orientovanou holku (kterou tam vzali s přihlédnutím k rodinným poměrům).

                      To, co psal na 1. straně x-f 28.3.2022, 8:28 o inkludovaném, je součástí katastrofy dnešní doby. Společnost, která takovýmhle způsobem pečuje o vzdělání svojí mládeže – přípavu na samostatný život, nemá nárok na přežití. To se může stát jen u lidí, tedy u zdebilizovaných lidí. V přírodě ani náhodou.

                    6. On to byl jenom několikaletej experiment s tou osmiletou docházkou.

                    7. Za mne se osmickou koncilo bez ohledu na to, kam se slo dal a jestli vubec. A mam ten pocit, ze hned nejak pote zase prisli s devitkama. Jen nevim, jak se resilo to, aby jim na stredni nevypadl jeden rocnik. To nevim.

                    8. Základní škola měla v 80. letech 8 ročníků, ale povinná školní docházka celkem 10.

                    9. Myslím že jo, podobně s těmi učňáky. Osobně znám několik „obětí“ těchto experimentů a v naprosté většině to mělo následky jen negativní.

                    10. Zkrátka to bylo tak, že doba povinný docházky se nekryla se základní školou, takže ta povinná docházka se vlastně dokončovala v prvních dvou letech střední školy/učňáku.

                    11. Devět, po ukončeném prváku se s vámi nikdo nebavil. 8+1, pak si běž světem.

                    12. No jeste do spenatu a pak teprve si bez svetem.

              3. quadra:
                „… v 8. triede zapajali reostat s a..“
                – – –
                Protože jsi měl výuku dle tzv. „Nové koncepce“, nebo jsi z populační exploze a mladší.

            2. https://mfi.upol.cz/files/2204/mfi_2204_p31_p46.pdf

              rozbor učebních osnov fyziky v ČSSR (ČR). V nové koncepci byly elektrické jevy šoupnuty do 6. ročníku, jestli tam byl zahrnut Ohmův zákon, už nevím. Možná to bylo jen ve volitelňáku a pak možná máte pravdu.

              1. treb:
                Ano, správný odkaz.
                A je tam tohle:

                8. ročník: Mechanika (mechanický pohyb tělesa, skládání sil, mechanická
                práce a energie, jednoduché stroje, proudění vody a vzduchu, vodní motory).
                Tepelná energie (tepelná energie, změny skupenství, tepelné motory).

                Takže NE, na základní škole mě nikdo nikdy nic neučil o elektřině.
                A taky mi NIKDO NIKDY NEUČIL NIC O 1. A ANI O 2. SVĚTOVÉ VÁLCE…

                .

                1. elektřina byla v šestém ročníku…. viz stejný odkaz ;-)

                  1. doplnění: tím chci říct, že vás ve škole o elektřině buď učili nebo to ojebali :-)

                    1. treb:

                      Napsals tohle:

                      „…elektřina byla v šestém ročníku…. viz stejný odkaz ;-)

                      doplnění: tím chci říct, že vás ve škole o elektřině buď učili nebo to ojebali :-)…“

                      – – –
                      Takže znovu:
                      NE, na základní škole jsem se nikdy nic neučil o elektřině (a taky jsem nikdy neměl ve škole nic o 1. a a ni o 2. světové válce).

                      .

                    2. Špatná paměť, nic víc.
                      Ohmův zákon i „elektrické jevy“ za nás druhé pololetí osmičky a samozřejmě, spolu např. se základy atomové energie a jednoduchou teorií částic celou devítku. V devítce se dělaly i podstatně pokročilejší pokusy, než jen jednoduchý el. obvod.
                      Zdejší fyzikální učebna, byla dost pravděpodobně nadstandardně vybavená – už podle toho, co se tehdy nechalo slyšet od vrstevníků z jiných škol.

                    3. servisdok:
                      „…Špatná paměť…“
                      – – –
                      NE.
                      https://mfi.upol.cz/files/2204/mfi_2204_p31_p46.pdf

                      Podívej se na stranu 7…

                      .

                    4. ZDŠ Na Pankráci, učebna fyziky. Rozvod 24V, práce s grafitovou tyčinkou. Instrukcí nedbaje, připojil jsem jí do 24V zásuvky, a nadšeně hýkal, že jsem vynalezl elektrická kamna. Následovala facka, že se moje konstrukce rozlítla. I brýle jsem musel hledat.

                    5. Ehm….a jsi si jistý, žes jí vychodil celou?

                      Sorry, to se nedalo nenapsat :) Dneska fakt nemáš dobrej den, třetí bota po sobě.

                    6. misaka:
                      „…Ehm….a jsi si jistý, žes jí vychodil celou? …“
                      – – –
                      Copak vidíš na straně 7 toho dokumentu:
                      https://mfi.upol.cz/files/2204/mfi_2204_p31_p46.pdf

                      …???
                      Elektrika až 9. ročníku, že..?
                      A já měl možnost volby, ven z 8. ročníku nebo se plácat na základce ještě rok – za nás považováno za potupu…

                      !

                    7. takže budete ročník narození 1969 nebo něco málo předtím. Ročníky 1970 už najely na novou koncepci, tedy 8 ročníků ZŠ, takže v té době byly na školách dvě koncepce – nová + dojíždějící stará. A tam byla možnost volitelně vyjít už z osmičky nebo absolvovat devítku. To mělo ohromnou výhodu, že kdo se nedostal na SŠ, šel do devítky a zkusit to znovu. Já jsem nová koncepce a když ses na SŠ nedostal, hybaj na učňák. Přechod z učňáku na SŠ už bylo těžší… recipročně to bylo naopak velice snadné :-)

                    8. treb:
                      Ročník 1970 už měl množiny, takže jel dle „nové koncepce“.
                      Jsem tzv. „stará koncepce“, o elektrice na základce ani slovo a NIKDY JSEM SE NEUČIL NIC O PRVNÍ ANI O DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLCE. Dějepis končil v 8. třídě rokem 1905, rusko-japonskou válkou. Na SŠ začal opět od opočlověka a končil úplně stejně, rokem 1905…

                      .

                    9. dyť to celou dobu píšu Mlho… ;-)

                    10. treb:
                      „…dyť to celou dobu píšu Mlho… ;-)…“
                      – – –
                      Třeba zde, že…?

                      treb
                      28.3.2022 v 12:47

                      doplnění: tím chci říct, že vás ve škole o elektřině buď učili nebo to ojebali :-)

                      .
                      .
                      .
                      :o)

                    11. jistě, ale mezi tím proběhlo několiko vyjasnění. Respektive jsem měl za to. neva, nechme to být, považujme věc za vyřízenou. ok? :-)

                    12. treb:
                      Ano, takže mě nikdo neojebal, jak jsi uváděl, a taky jsem nic o elektrice na základce neučil – nikoli že jsem na to zapomněl.

                      .

                    13. corona krikeťáček:

                      6. ročník: Látka a těleso. Jevy magnetické a elektrické

                      Tak trošilinku jste se toho dotkli.

                      BTW – na dílnách jste obvody nedělali?

                    14. misaka:
                      „…corona krikeťáček:
                      6. ročník: Látka a těleso. Jevy magnetické a elektrické
                      Tak trošilinku jste se toho dotkli.
                      BTW – na dílnách jste obvody nedělali?…“

                      – – –
                      Speciálně pro tebe opakuju, že na základní škole jsem se O ELEKTRICE NIC NEUČIL, protože tak tehdy byly postavené školní osnovy.
                      Takže žádné „jevy elektrické“ tam nikde nebyly.

                      A v dílnách samozřejmě taky ne, nevím, jak by se tam cokoli elektrického mohlo objevit…

                      .

                    15. V osmdesatkach jsem na gymplu v 6. rocniku mel jak elektrinu, tak Ohmuv zakon. Chodilo se do fyzikalni ucebny se stupnovitymi lavicemi. Nic vyjimecneho to nebylo, meli to tak vsechny tridy.

                    16. Na ZS…

  8. Školství. Prošel jsem si mnoha názory jak by to mělo být. A pak jsem měl za úkol postavit tým na řešení nějakého softwarového projektu. Začali chodit uchazeči. Občas wanbabe senior, občas totální junior, někdy čerstvý absolvent. Odpad. Kantor co vyprodukuje v zaměstnání uplatnitelný materiál je bůh a žádná odměna není dost velká.

    1. očividně sme spíš na opačné straně spektra, takže teda žádná odměna není dost malá, či? X-D

    2. Vy jste školstvím prošel také, takže to zas tak beznadějné s tím školstvím nebude, ne?

    3. Pred dvema tydny mi prisel na pohovor mladej kluk, v CV mel, ze ho bavi matematika a na vysvedceni mel z matiky ctyrku. To proste hlava nebere. A s timhle se hlasil do vyvoje. No on by kazdej rad nastup pet tacu brutto, ale kurva ty vysledky, to by jeden brecel. A oni jsou na to jeste hrdi. Kdyz se objevila holka, co mela jednicky (nemyslim kozy), uz ji stahl kolega do tymu pro matematicke simulace a modelovani. To chapu. Takova sance chodi jednou za zivot.

      1. Pět taců brutto je pro talentovaného juniora normální. Tedy aspoň v Großraum München. Nevim jak se platí někde v Prdelau.

        Pokud chce firma talentované lidí musí holt vědět, kde má peněženku.

        1. esli je nutný za těžký hrachy hledat hentoho talenta, co umí to, bez čeho by eště v devadesátkách nikdo z té školy ani nevylezl (vyjma toho stylu, že za městem začal zvolna klesat), není někde něco špatně?

          1. Tak ono 5000 EUR brutto se Steuerklasse 1 není zase žádné superterno. Mlaďas bez rodiny z toho v Mnichově vyžije. M2 bytu stojí 10kEUR. Nájem za garzonku 700E. Na dům za 1 mega (ceny od…) se šetří celý život. To je v Prdelau lehčí. Tak se dá i dnes pořídit barák za 300kEUR sakum prdum.

            1. Jo, panecku, bejvavalo. I v Prdelau uz ceny parcel a stavebnich matrijalu tak narostly, ze kolegove, co stavi, mi rikali, ze na co pred ctyrma lety stacily tri kila, na to dneska musi bejt sest.

              V podstate to ale bude uplne stejnej model, jako v Cesku. V Praglu jsou prijmy i naklady taky nekde jinde, nez nekde v Horni Dolni. Pokud ma nekdo obor, kterej umi treba tri dny v tejdnu delat jako HO a pritom zit nekde 100 km za Prahou, tak muze bejt vysmatej.

              Co tak sleduju Nemce, jejich nejvetsi problem je, ze chteji hodne zit sami a nevazat se, takze jim vejplata protece prstama a zustane hovno. Ve dvaceti je to cloveku fuk. Ve triceti se to jeste da. Ale jak se to preklopi pres ctyricitku, uz jeden premejsli, jestli nedela neco blbe.

              1. Tak někdo holt k poznání, že byl kokot dochází dlouho a pomalu, protože kokot ještě stále je. A i pokud si to uvědomí v těch 40ti, ty protečené prachy už mu to nevrátí.

                1. Nesmi to bejt samozrejme extrem. Ja jsem zacal podnikat za minulyho totace a kdyz se to preklopilo, prachy se fakt valely vsude. A pro mne, kluka z dediny z delnicke rodiny, co mela vzdycky hluboko do kapsy to najednou bylo velky. Vydelaval jsem statisice mesicne, dotahl jsem to (v roce ’92) na 1,2 milionu za mesic. Svet mi patril. Koupil jsem si, co jsem nikdy nemohl a chtel, delal jsem si, co jsem chtel… a prachy tekly. No, vystrizlivel jsem z toho nastesti behem dvou let a zacal investovat a setrit. Nicmene, ta puberta z penez mne proste trefila.

                  Dneska si rikam, ze skoda tech prachu, co jsem zbuhdarma vyhazel za picoviny, ale na druhou stranu – kdyby toho nebylo, kde bych dneska byl? Dostalo by se mi i toho pouceni, ze takhle neee?

                  Jediny, cemu jsem se v zivote vyhejbal jak cikan praci, byly tvrdy drogy. To mne minulo, videl jsem to u kamaradu a stacilo. Ale jinak jsem zkusil, co jsem chtel. Takze jo, bylo to drahy, bylo to blby, ale nikomu jsem zivot nekurvil a vcas jsem vystrizlivel. Jsou veci, ktery clovek musi brat jako ‚poplatek‘ za prozreni. Prachy se daji vydelat. Horsi je, kdyz clovek ztrati cas a hlavne vic casu, nez kolik si muze dovolit.

                  1. Ale tak když si vyhodíš z kopejtka ve dvaceti, dá se to pochopit. Ale žít z ruky do huby v situaci, kdy do té ruky dostáváš dost, a žiješ tak přes deset let, aniž bys třeba v pětatřiceti prozřel, tam už je fakt výrazný mozkový deficit.

                    Mně to trochu připomíná ty „esa“ z Partners/Brokers consulting atd., kde přijdou do firmy, udělají pár kšeftů, koupí auto na leasing (aspoň Kodiaka dpč), barák na hypo, protože jsou za vodou. No, za rok klienti prozřou, začnou rušit smlouvy, banka po nich chce provize, a najednou zjistí, že jsou pár měsíců za sebou na nule, a valí k bankrotu. Ve dvaceti to jde pochopit. Ve třiceti… no dobře. Ale že tohle udělá čtyřicetiletej borec, to nepochopím.

                    1. Ja nepochopim, ze to jeste dneska nekdo udela.

                      V zacatcich podnikani po kotrmelci to byl takovej standard, bily ponozky, cerny mokasiny a hned auto na leasing z prvniho trosku vetsiho xeftu. A postupne z toho kazdej vyrostl a za dva tri roky by nikoho nenapadlo vyrazit v tech mokasinach a po par letech uz kazdej vedel, ze auto neni to prvni, co se musi koupit.

        2. V Prdelau je to tak o litr min, ale on u nas neni problem zaplatit. Problem je, ze ti mladi si mysli, jake jsou terno, ale ve finale vysledky ze skoly tragedie a umi uplny hovno. Kdyz jsem delal prvni pohovor s jednim absolventem nekdy pred tremi lety, taxem si vytiskl nejaky schema, polozil to pred nej a rekl mu, at mi popise, co vidi. Ten clovek se hlasil do vyvoje elektroniky a nebyl schopen se ani zorientovat ve schematu, proste nula nic. Nemci na mne tehdy cuceli divne a naznacili mi, ze takhle teda pohovory nedelaji. Taxem jim vysvetlil, ze pokud ma nekdo prijit do meho tymu, tak to bude podle mych pravidel, protoze ja se tam paxtim lemplem budu otravovat. Nerekli na to nic.

          Co cert nechtel, pred cirka mesicem jsem zaskocil u pohovoru za kolegyni, ktera dela Azubise a nestacil jsem zirat – personalistka tasila testik, dala ho uchazeci s tim, ze na to ma deset minut. V zasade jednoduchy otazky, ale… najednou to slo :-)

  9. Není kantor jako kantor. Hysterická souška známým na ZŠ na 1. stupni tluče do dětí Ukrajinu a že brzo bude válka tady a všichni umřem. Mnohé děti se z toho doma začaly skládat, a tak rodičové musí jako za bolšána dětem vysvětlovat, že je to jinak, ale že se o tom nesmí ve škole mluvit. To jsme to dopracovali…

    1. platí to i naopak. někteří dostávají masírku doma a ventilují to ve škole. Minulý týden byl nejčastější dotaz jak funguje jaderná hlavice, protože doma říkali, že je Putin na drogách a urču ji pustí na nás. Ale nepřekvapilo mě to. Že jsou lidi magoři a straší své vlastní děti bylo vidět už u koróny. Některé děti ještě dnes sedí ve třídě s rouškou.

      1. Takže se nic nezměnilo. Za mých základkových časů do nás hustili propagandu o zlém Reaganovi, jak na nás chce pouštět atomové rakety až z vesmíru a jak nás, budoucnost socialistického tábora míru, chrání železná dělnická pěst v čele se Sovětským svazem. Pamatuju se, že jsem se jednou ze sugestivních post-apokalypticky temných proroctví soudružky uřitelky sesypal a naši mi museli doma vysvětlit, že je to trochu jinak a že se nemusím bát. Od té doby nesnáším propagandu na jakékoliv téma od jakékoliv strany a reaguji na ni zásadně cynicky.

    2. Alespoň že ještě necvičí s pytlíky a maskou nácvik jaderného útoku. Jako my.

      1. co vy víte? třeba se vám jednou dovednost „patami k výbuchu“ bude hodit :-D

        1. Nám říkali: „Hlavně se pořádně dívej, protože je to to poslední, co vidíš.“

          1. Vidět nechráněnýma očima záblesk rozjíždějící se jaderné exploze je fakt to poslední, co člověk vidí, než mu to nenávratně poškodí sítnice v očích :).

        2. To já spíše vynikal v útoku, hod granátem.
          Strašně moc jsem tu tělocvikářku chtěl trefit, čím víc daleko šla, já víc daleko vrhal.

          1. Ale házelo se obranným, nikoliv útočným granátem. Musel se hodit přes 50 metrů, jinak smrt. Pokud tedy neházíte ze zákopu. Na úču by stačil i dobře trefenej krikeťák :-D

            1. 50 metrů na ZŠ fakt nikdo nehodí, i ve válce by mi to přišlo jako výkon. Obranný granát se má házet „hoď a schovej se“.
              Ano, máte pravdu, byl to obranný, ten kokon s obdélníkovými destičkami – způsobí dost velkou škodu, nicméně dvacet metrů stačí. Navíc samo sebou gumový (ale stejně bych ji dal, kdybych jí trefil :)).
              Útočné granáty jsou méně likvidační, nicméně smysl jejich nebezpečí je jinde, pokud útočíte, běžíte dopředu. Proto doposud radí vojenské příručky hodit a dát si ochranu (ruku či zbraň) před obličej, neboť příručka předpokládá Váš pohyb směrem k dopadišti granátu (nevím proč, rozumný člověk by to neudělal, asi to psal Koněv). Ty samé příručky uváděly, že uniforma je dost silná na to, aby tělo pod uniformou neutrpělo závažnější škody (a to bylo psáno v době, kdy nebyly keramické vesty ve výstroji). Na čo taký granát?

              1. ten granat byla gumová replika obranného granátu F1 a popravdě si nepamatuji, jestli se s ním házelo už na základce
                . na střední jo, na vojně bylo 50 metrů povinnost (jinak pope popiči). útočný, jestli se nepletu, se při odhození granátu voják zastavil a rozběhl až po výbuchu.

                1. Co znamená „pope popiči“?

                  1. „popiči“ na vojně je asi jasné, „pope popiči“ je odkaz na cimrmany. chtěl jsem tím decentně zakrýt vulgaritu s eventualitou jisté vtipnosti. někdy se holt nezadaří ;-)

                  2. Neznáš UPPDKV? :D

                    1. UPPDKVVV – to poslední je Vlastní Vinou.

                    2. Tuhle variantu já neznám, každopádně od mazáka tohle slyšet, znamenalo často v praxi i to, že dotyčného nepovýšili. Se vším, co s nepovýšením na mazáka souviselo. Kupodivu se to nějak doneslo i nižším důstojníkům, kteří potom těmihle lidmi vymetali třeba ty nejhorší služby a tak.
                      Říkalo se jim „doživotní zobáci“ a popravdě by mě zajímalo, jak asi dopadli v reálném životě..

                    3. „Říkalo se jim „doživotní zobáci“ a popravdě by mě zajímalo, jak asi dopadli v reálném životě..“
                      – – –
                      Znal jsem jich několik. Důvody „nevyklepnutí“ byly různé.
                      Synáček zástupce šéfa VSB posádky druhým rokem odvelen na nějaké spec. pracoviště, jiný nevyklepnut protože natřel (jenže chtěl bych viděl haldu dalších lidí v jeho situaci, když utrpěl poškození na zdraví díky šikanu). Další to metl nějak po štábech a dělal jakéhosi písaře – nevyklepnut, bo neměl „odfungováno“, pak ještzě jeden který byl někde na stavbě jako stavbyvedoucí a motal se v úplně jiných sférách.
                      Po odchodu do civilu se nijak nelišili od ostatních.
                      *
                      Zažil jsem ale „degradaci“, kdy náš starej přestal bejt starej. Jeho vlastní ročník ho sundal za bonz na vlastní číslo. V noci teklo dost krve a ráno jsem ho viděl na umyvárce s monclama. Když odcházel do civilu, počkal si na velitele oddílu, aby mu podal ruku. To nikdo jinej neudělal.

                    4. No, ja jsem se trebas nenechal placnout, protoze jsem proste nechtel byt mazakem a nekoho sikanovat. Byli jsme na utvaru takovi 3, z nevim kolika lidi, z hodne moc lidi.
                      On na zacatku vojny kazdej nadaval, jak jsou ti mazaci hnusni a serou je, aby se pak po pulce zazrakem oklepali a byli jeste hnusnejsi a ublizovali jeste vice.
                      Proste zmrdi klasika…
                      Nutno rict, ze nas par se dokazalo docela slusne ubranit fyzicky (ostatne, jeden ten dalsi byl uz tou dobou boxer, co to delal zavodne), takze zmrdi samozrejme nasadili paky u gum a clovek mel obdenky klidne 14 dni v kuse.
                      No co, alespon byl klid a clovek mel cas na cteni a podobne veci…

                    5. být mazák neznamená automaticky někoho šikanovat… já to bral jako vojenskou kulturu, takže ano, jsem pláclej. Dva z našich čísel se plácnout nenechali, ale oba byli od začátku podivíni, do hospody nchodili, sranda s nima nebyla… Mazárna u nás na rotě byla, šikana nikoliv. Jsou to dva rozdílné pojmy.

                    6. No, ja jsem taky podivin, pac do hospody jsem nechodil take … My tam s par lidma meli jinou zabavu, a hlavne mi nechutna pivo a obecne me fakt nebavi byt opilej :-)
                      Jinak ja nesnasel ani proste takove to mazactvi vseobecne…
                      K ostatnim jsem se vzdy choval podle toho, co jsem si o nich myslel, a nikoliv podle toho, jestli jsem tam byl dele nebo kratseji…
                      A musim rict, ze na konci vojny se mi to i vylozene vyplatilo, kdyz me gumy (specialne velitel utvaru) chteli tesne pred odchodem do civilu, protoze jsem jim to tam cele rozvracel a chteli me to zavarit, abych sel domu o dost dele (my sli nejak drive, nez se melo, snad o tyden/14 dni, uz nevim presne, ale proste drive), ale kdo byl zavrenej i jen na den, tak by musel cekat na ubehnuti te oficialni doby plus ten den k tomu…No a „mlady“ byli vsichni na stabu (my byli velitelska baterie), takze jsem vedel, kdy pro me kdo ma kam prijit a podobne a uspesne jsem se tomu zavreni vyhybal, nakonec i skrze lidi na osetrovne, kam jsem se zasil par dni pred koncem vojny a doklepal to tam :-))
                      A uplne nejhezci moment na vojne byl vecer pred odchodem do civilu, kdy velitel roty kdyz uz me nedostal do basy, tak mi alespon nechal napsat rajony na hajzlech… Tak jsem se tomu zasmal, vzal kybl a rejzak a sel jsem to udelat…a nez jsem tam dosel, tak dobehli „mlady“, vyrvali mi kybl z ruky se slovy „tak tohle ty delat nebudes“ a udelali to oni.
                      V tu chvili tak nejak clovek ma dobry pocit, ze asi neco delal celou dobu dobre….A vynahradilo mi to vsechno to, co me to stalo…

                    7. Ne, to tedy neznamená. Povýšený jsem byl, ale v tomhle směru mám svědomí čistý. Až to ve službě místy vedlo k poznámkám od stejných čísel typu: „Jseš na ně moc měkkej, aby ti jednou nenasrali do kanad“.
                      Potřeboval jsem klid a ne mít k ruce vystresované lidi, co toho pak v tom stresu víc poserou, než udělají.
                      V tomhle směru platilo skoro univerzálně, že čím odbornější útvar, tím inteligentnější osazenstvo a vše s tím související.
                      Když chtěl večer mladý někdo děsit před spaním, tak začal vykládat historky, co pocházely od tankánů :D

                    8. No jasne, to ti tak verim. Zrovna tobe….
                      Ale chapu, kazdy si to musi pred sebou omluvit, aby se vubec mohl podivat na sebe do zrcadla…
                      Takove, jako jses ty, dobre znam. Trebas muj otec byl uplne stejny…A taky rika to, co ty…

                    9. No ten vtip tkví v tom, že si nic omlouvat nemusím a na vojnu mám skoro výhradně pěkný vzpomínky.
                      To bude ten hlavní rozdíl mezi náma, Lojzo :D

                    10. Jo, v pohode, ja ti verim. Naprosto. To jsou ty obranne mechanismy. Fakt to znam z domova, kdy rodice tvrdi, ze se nestala spousta veci, ktera se 100% stala a podobne. Proste obranny mechanizmus.

                    11. Treb:
                      Asi tak. Nejhorší byla stejně gumárna, což u nás poměrně dlouho fungovalo.

                    12. No, to bylo u nas….velitelska baterie…velitel nejvetsi premie v kasinu…
                      Kdyz jsme odchazeli, nemel v podstate zadne :-D a par dni pred nasim odchodem se ozral a doslova brecel se slovy „proc jste mi to udelali“
                      No proc….jak on na nas, tak my na nej :-D
                      Ale obecne mam na vojnu jenom ty nejhorsi vzpominky. Zabita doba, naprosto k hovnu…

                    13. Lojza:
                      „k on na nas, tak my na nej“ – to myslíš jako vy tři, co jste se nenechali plácnout? Protože ten zbytek jsi asi k ničemu nestrhl, když se s tebou nebavili – nebo ano?
                      Navíc gumy brali prémie za plnění úkolů dle ročního plánu, vy jste něco nesplnili? Jinými slovy, ta doba, kdy nedostali prémie kvůli zabásnutí vojcla už dlouho pominula. Možná tak ještě špatná inventura nebo špatný výsledek inspekce (přepadovka).

                    14. Taky jsem přemýšlel nad tím, čeho bych asi tak dosáhl, mít záměrný bordel v příručáku, v těch „vojenských cenách“ asi tak za 3-3,5M tehdejších Kčs. Kdejaká sovětská, ale i tuzemská prkotina tam stála nechutný peníze, protože ty zkřížený meče.
                      Maximálně bych dosáhl tak toho, že můj náčelník by na několik měsíců přišel o prémie, možná by dostal i nějaký jiný trest – a já bych od něj měl tím pádem UPPDKV. A to by bylo na daném fleku to úplně poslední, co bych potřeboval.
                      Protože bordel by tam šel udělat leda záměrně a cíleně, totálním vysráním se, na to všudypřítomné vojenské papírování. Anebo snad brutálně velkou krádeží materiálu, které bych si ale všiml a dalo by se to zavčasu řešit.

                    15. Copak toto, toho já si vždycky hleděl, hlavně mít v tom celkovým bordelu ve svém vlastním koutku pořádek. Pořád jsem si říkal, že na basu jsem ještě mladej a že tam lítaly prachy.
                      Např. jsem se pod stálými výmluvami bránil dělat dozorčího kuchyně. Ten pohled na ranní zavážku, kdy 800 pribiňáků šlo na výdej a dvěstě do kufru fungl nový Ibizy jistého kapitána, to mi za to nestálo. Ani to neskrýval, dobytek, označoval to za reklamaci prošlejch, po snídani zmizel a když se v deset Ibiza vrátila, měla kufr prázdnej.
                      Tam jsem se naučil mít na všechno papír.

                    16. No…me jak porad davali do sluzeb, tak jsem pak kolikrat delal prave trebas dozorciho v kuchyni….a to kolikrat bylo, ze prisly banany, pulku rozebrali kuchari a kucharky, druhou pulku my a banany k obedu proste nebyly :-D
                      Ale zato cely nase patro jich melo dost….
                      Naopak byla docela sranda, kdyz jsem byl na brane, protoze clovek mel pravomoc zastavit kohokoliv a delat mu prohlidku…docela sranda, kdyz ti kuchari museli vedet, ze vime… :-)

                    17. No, neplnili jsme v podstate nic :-D Nejaky zakopavani se….nezajem. Nejaky pochodovani…no…nepretrhli jsme se….Spani ve sluzbe…njn, cas od casu se clovek skoro nestihl vzbudit:-) Ono to pak preslo v podstate v otevreny boj s velitelem celyho toho kasina, coz byl nejakej podplukovnik, nonstop ozralej, a nakonec trebas jsem dostal pojeb na sluzbe za neco, co pred tydnem bylo zmeneno, ja to udelal spravne podle novyho, ale on jak byl ozralej, tak si to ani neuvedomil…a tak.
                      Jinak u nas to bylo v pohode, bavil jsem se tak nejak s polovinou lidi z meho nastupaku, bylo tam dost lidi, co se nechali placnout proste proto, ze to „nebyli hrdinove“, chteli mit klid…a pak se na vsechno taky vysrali. Ja byl vzdycky takovej extremista :-) Kdyz uz jsem do neceho sel, tak na 100% :-)
                      Nejzajimavejsi vlastne bylo, ze to, ze nejsme placnuty, tak nejak nejvic sralo vykonaka. A ty gumy vseobecne…No a ja to mel s autoritama tohoto typu vzdycky slozity :-D Takze se z toho vyvinulo zcela prirozene, ze ja nesnasel je, a oni nesnaseli me :-D
                      Nejlepsi bylo, ze si mysleli, ze me hrozne sere, ze me pustej domu 1x za par mesicu….a ja mel doma tak hrozny rodice, ze se mi domu stejne nechtelo jezdit …a to je sralo, ze me to nesere :-D
                      Fakt divne prostredi, hrozne divne a debilni prostedi. A hlavne uplne k hovnu :-(

                    18. Lojza:
                      Nevím jak u tebe, ale výkoňáka by to právě nesralo vůbec, ten to měl víš kde. Výkoňák je obdoba toliko drogisty Vaňka.
                      Přijde mi to takový stejný jako u Servisáka, oba si to trochu přikreslujete, jenom každý jiným směrem.
                      A gumárnu jsi asi nikdy neměl, pokud ti tolerovali ten langsam co popisuješ. Asi nevíš, co to je, v tom nejvypjatějším smyslu, posíleném nervozitou z kríííze v Srbsku a nečekaným rizikem se tam zapojit a ukázat, co vlastně umí a co mají za včeličky.
                      To jim lítali faldy.

                    19. Ne, u nas byla v podstate fakt „pohoda“. Nic hroznyho se tam nedelo, umim si predstavit, ze jinde to bylo 100x horsi.
                      Na druhou stranu, ono je tezky neco delat s lidma, kterym je defacto vsechno jedno. Ze jsme nemohli ven? No, nejak me to nesralo, my meli na kulturce kulecnik…pripadne jsme hrali Doomtroopery…
                      Obdenky? njn, alespon clovek nemusel behat nekde venku po poli…
                      A jak jsme meli lidi na stabu, tak jsme tak nejak o vsem vedeli drive, nez se to stalo :-) A fakt se to hodilo, trebas jak me chteli zavrit pred koncem, tak jsem trebas vedel, ze za 5 minut pro me prijdou, tak jsem se schoval a vylezl az vsichni odesli :-)

                    20. Ale byly i nepříjemný věci, kterým se s odstupem času zasměješ.
                      Žabáky na střídačku s kačáky a myslím 4x okolo celkem malého buzeráku (Žižkova kasárna ČB) – a že na druhý den ráno, za řehotu starých, nebylo bez zábradlí, ale ani s ním, možný slézt ze schodů na snídani? No bóže :D
                      Naši staří byli v pohodě, protože to byli inteligentní kluci na pozicích, kde ta inteligence prostě byla k práci a ovládání nutná. A to se odráželo i na chování k nám, jako zobákům např. při rajónech. Nějaký zubní kartáčky jsme fakt znali jenom z historek a dva kýble mazláku nám staří rozházeli po chodbě jen jednou jedinkrát – a to jsme udělali fakt botu a zbytečný šprajc. Někdo to udělat musel a staří to být neměli – hotovo dvacet..
                      Takový to různý jebání do bezvědomí, od zakomplexovaných praporčíků a podporučíků, za nedbalý pozdrav, ústroj, nebo jakoukoli jinou blbost si vymysleli? Jedním uchem tam, druhým ven, žádný nervy.
                      I pět po službě jsem si v base „odseděl“, no teda spíš odespal, protože nám služba nekončila jako ostatním ve čtyři po rozkazu (pokud nešli do služby), ale až v osm, než se zkontrolovaly stálice, CPS-ka a RDM-ky na stálých službách.
                      Cestou z fušky mě kousek od Vltavy kvečeru stavěli gumácký fízlové, ve služebním žigulu mého náčelníka – a já pitomec jsem nechal úplně všecky papíry v kapse šedesátkové blůzy na dílně. Hovno by se stalo, mít je u sebe, všecky kšefty šly přes náčelníka a vycházka plus jízdní rozkaz byl v té kapse..Na tyhle fušky se moc nehodilo, jezdit tam jako hastroši v jetých šedesátkách, takže jsme i se spolubojovníkem stejné profese jezdili ve vzorově padnoucích třiašedesátkách. Tak samozřejmě, nahlášeno a patřičně rozmáznuto, o zastavení toho úplně zbytečného honu, se postaral ten soudruh plukovník, u kterého jsem na té fušce byl – ale tak někoho potrestat museli, že – a hovno padá odjakživa shora dolů. A tak se můj náčelník aspoň postaral o to, aby to bylo až po službě a nezapsáno do papírů.
                      Takových nepříjemností s gumama bylo..hlavu mi u toho ale nikdo netrhal a vůbec – i při těch pěti po službě, mě v portmonce hřály ty bankovky od paní plukovníkové :D

                    21. Takže doživotní zobák a následky se tady dokonce dají i číst. OK. :D

                    22. To neznám. Já na vojně nebyl.

                    23. solved :-)

                    24. Ko-za:
                      ….o nic jsi nepřišel. Good for you.

                    25. misaka: zase je to zkušenost. A každá zkušenost (i špatná) tě může posunout. Osobně této zkušenosti nelituji. Ostatně nelituji žádné prožité doby.

                    26. treb:
                      Tak to ale můžete aplikovat i na úspěšně vyléčenou rakovinu. Nicméně jsou věci, které bych zpětně viděno, nemusel. Např. rok v píči v uniformě, zatímco soukmenovci budovali kariéru. Vnucená činnost. To, že na to dneska někdo vzpomíná „hezky“ je skutečně patologický jev, který poměrně trefně popsal Lojza. To špatné vytěsním a co mi zbyde, na to vzpomínám v dobrém. To je ostatně argument všech těch, co by tu „vojnu zase zavedli“. Efektivnější, časově méně náročné řešení je nenapadne, je to prostě „must“.

                    27. na tom se lze shodnout. Nevzpomínám na vojnu jen na to dobré, ale i na to zlé. Nehledim na to s nostalgií, ale byl jsem tam a naučil se i něco víc o sobě i lidech. Tohoto nelituji.

                    28. Já měl věk na vojnu už po plyšáku a samozřejmě jsem se z toho vyzul. Co bych lez na vojnu, když nemusim.

                    29. Naprosto v pořádku.
                      Pokud byste chtěl se naučit střílet, zvýšit si fyzičku, skákat s padákem, naučit se základy taktiky, dostat řidičák na větší motovidla, pracovat s chemickými látkami (kuchyň) či se naučit polní felčařinu – to vše můžete i dobrovolně, ve svém volném čase a rozhodně kvalitněji – tedy kromě zbraní, ty má lepší armáda.
                      Co se týče disciplíny – armáda se moc neliší např. od korporátu prostě posloucháš toho, koho máš. Ten co řve, toho posloucháš, akorát porušení subordinace se ve válečném stavu řeší jinak než vytýkacím dopisem.

                    30. No, my jsme skoro vubec nestrileli. Fakt v podstate vubec, behem cele vojny jsem vystrilel tak mozna 2 zasobniky ostrejch, a to jen proto, ze vetsina byla davkou.
                      Ale ja byl u ridicu a vyfasoval jsem auto, se kterym jsem musel na ctvrt roku na generalku a to bylo jedine k necemu dobre, ze jsem zjistil, jak fungujou auta :-)

                    31. Já už taky tehdy pracoval. A nechat toho, co mě baví a jít místo toho někam mejt hajzly kartáčkem na zuby nebo zdravit vypínač mi přišlo kontraproduktivní. A tak jsem držitelem modré knížky.

                    32. No jasně, akce „Kontakt“ :D
                      Tak někdo na té světnici zhasnout musel, že. A je jasný, že nebude vstávat starý.
                      Nicméně tohle a potom ty manévry se soudruhem vypínačem znám jen z doslechu – od spojovacích bigošů, kde se tohle praktikovalo.
                      Spojovací bigoši, to byli takoví ti správní neohrožení hoši, co se jim na záda nasadí odvíječ s 500m cívkou PKčka, pádlo do ruky – a val.
                      U nás zhasínal prostě ten, co měl bidlo hned za dveřma. Druhá věc samozřejmě je, že na bidlech spali výhradně jen mladí vojáci :D Prostě některý ze starých, až dohráli karty či dopili, tak vydal povel a některý z mladých zhasnul, bez dalších cirátů. Zpravidla ten, co to měl nejblíž, pokud zrovna nebyl na službě.
                      Nicméně stalo se, že se mladý v noci mocně pochcal, matrace to všecko nepobrala a schytal to starý dole, takže starý už z preventivních důvodů a dobrovolně spal na bidle :D

              2. misaka
                28.3.2022 v 0:10

                50 metrů na ZŠ fakt nikdo nehodí,..

                – – –
                LEŽ.
                V 80. letech na základce 3 – 5 kluků z třídy o 32 lidech hodilo přes 50 metrů krikeťákem již v 7. třídě.
                Jeden z nich byl k nám přeložen po odpykání trestu v polepšovně Žlutice, jeden byl propadlík, další tři normální.

                .

                .

                1. Krikeťák není granát. Na základce by 50m granátem hodil tak možná malý Honzík Železný, ale i to bych se divil. Krikeťák je lehčí a těch 50 metrů na základce pár borců dalo, to ano.

                  1. @treb
                    na nějaké čokoládové tretře jsem ten krikeťák v 8.třídě l.p. 1986 zahodil tak plus minus 65m daleko, což sice nestačilo na bednu, ale ještě po 7 letech jsem visel na nástěnce atletické rekordy školy, jak mi s úctou v hlase hlásil mladší bratr.

                    1. To je tak, kdyz te nekam poslou a nereknou ti, kolixe to bezne hazi. Prijdes a jebnes to o kus dal.

                    2. Se mi vybavilo, jak v te prdeli, kde jsem jako kluk vyrustal, byli dost aktivni lidi a porad vymejsleli nejakou obecni zabavu. Jednou z nich byl hod kladou. Poradnej drevenej klacek u kteryho se udrzovala plus minus konstantni hmotnost, se leta pouzival k vrhu do dali. Radost velika, lid se bavil, pivo teklo proudem, mistni kapela vyhravala. Roky to tak fungovalo, nez si jedna mistni cerka privedla domu slovenskyho horala. I prisel tento na soutez, vzal ten klacek a hodil ho o pulku dal, nez vsichno do te doby.

                      A bylo po soutezi.

                    3. Jojo, to bývaly časy, když bylo všecko přesně spočítáno, evidováno, nic nesmělo chybět a odepsat „granát“ či krikeťák, zahozený daleko do křoví a bordelu za hřiště, byl pro učitele administrativní problém jak hrom.
                      To se potom vychcaná děcka lumpenproletariátu domluvila s nejzdatnějším vrhačem a hned byla půlhodina tělocviku v trapu. :D

                    4. @Sysop
                      jojo já byl skrytý talent, jednou jsem urval 3.místo v obřím slalomu na nějakých přeborech ostravských ZŠ, což registrované lyžníky strašně nasralo, dokonce očumovali mé zlaté Elanky, na které mi otec vydělal prodejem kyseliny citronové jugoslávským zmrzlinářům a instalatérskými pracemi v rozestavěné kuči pana domácího.

                    5. Ja byl vzdycky spis na kratky trate. Jaxe melo soutezit v necem, co bylo bud dlouhy, nebo dlouho trvalo, tak to byla moje smrt. Proto byl fajn volejbal, protoze tam se strida nasazeni a relax, pripadne to karatedo, kde v kumite clovek ty dve minuty vydrzi.

                      Lyzuju blbe, hodne a rad, takze kdyz jsem jel zamlada na hory, taxi hlavne zam… zajezdit a nehral jsem si na to, ze slalom je moje dispiclina. V puli trati mne prestaly poslouchat nohy a jel jsem do prdele. Nekolikrat. Lazo plazo stylem jasne, ale pokud to melo k necemu bejt, tak u mne… ani omylem. Tohle jsem ja proste nikdy neumel. Pritom na fuckulte jsem mel spoluzaky, co jezdili zavodne a hodne dobre, ale nastesti ja jsem hral na kytaru lip, jak oni, takze mne na hory brali :-)

                      Naopak takova strelba, to bylo neco pro mne. Ovsem… tercovka. Trap jeste ok. Ale skeet… nedavam, neumim. To ale spis souvisi s mym zrakem, protoze jsem kratkozrakej a pro skeet je to nahovno. I to IPSC jsem daval a bavilo mne to, ale skeet ne. Smekam pred tema, co jim to jde.

                    6. @Sysop
                      jo to před časem vzali tu cikánečku na závody v běhu a ona to vyhrála v rozšmatlaných teniskách.
                      Už to vypadalo na olympiádu, ale nakonec se spokojila s olympyjádou s nějakým soukmenovcem.
                      https://www.idnes.cz/zpravy/revue/vztahy-a-sex/annamaria-horvathova-balerinky-bezkyne-potrat-tehotenstvi.A210929_091632_sex_sub

                    7. No zrovna tohle byla věc, u které jsem vůbec nepochopil média, proč to rozmazávala mnohem dál, než bylo nutné.
                      Případů, kdy slonice porodila ježka a kdy se podařilo geny vychcat, zase tolik nebylo.

                    8. Velka otazka je, co by ji ten zivot vlastne domrvilo vic. Sport je dobra vec, o tom zadna, ale jaxe to zacne tlacit moc do popredi a nejlepe do profesionalna, tak je to mooooc tenkej led. Rozhodne vic lidi zbohatlo praci, nebo podnikanim, nez sportem. A v pripade te Cikanky si myslim, ze by to bylo hodne proti jejich rodovym tradicim a mela by s tim kocka celej zivot trable.

                      Treba se pletu, ale urcite bych to nebral, jako ze se pripravila o svetle zitrky, socialni jistoty a bezstarostnej zivot.

                2. Jo, to jsem mel spoluzaka, kterej vypadal, jakoby se vratil z Dachau, hulil uz v sedmicce jak prokopmuty kamna a v behu vsem ukazal zada. At sprint, nebo vytrvalostni. Ucitel z nej byl nestastnej, protoze kamos hulil cestou do skoly i ze skoly.

                3. Krikeťák není granát, ty hlavo.

                  1. misaka:
                    Kolik je rozdíl v hmotnosti?

                    1. .. cca 180 g…

                    2. Když už šlápneš do hovna, běž si umýt botu. Rozmatláváním se jenom víc zašpiníš.

                    3. misaka:
                      Ale já tě znám, vím co seš zač. Ročník cca 1978, namachrovanej učitýlek, notorický volič ODS, typický sluníčkář a příznivec liberokavárny, tedy můj nepřítel.

                      Ano, je tam nejspíš 180 g rozdíl.
                      A ano, na základce jsem házeli krikeťákem, pamatuju někdo až 60 metrů.
                      Granát leda při „Partyzánským samopalu“, kolik kdo hodil už nevím, možná opravdu jen 40 metrů. Já v házení neměl příliš dobré výsledky.

                      .

                    4. Házení granátem není jediná disciplína, ve které ti to moc nejde. Další je například obyčejná schopnost přiznat omyl a potom taky tak trochu elementární slušnost.
                      Nejsem ani ročník 1978, ani učitel, nejsem notorický volič ODS, sluníčkář ani omylem a s liberokavárnou mám tak maximálně společnou vášeň pro kvalitní kávu.
                      Čili tvým oblíbeným slovem LEŽ.
                      Plácl jsi hloupost a neumíš to přiznat, místo toho útočíš jak zhrzená tchýně.

                    5. misaka:
                      Házení míčkem a podobně mi opravdu moc nikdy nešlo. Jsou však disciplíny, kde jsem byl na špici, např. 2. místo z cca 500 lidí v PŠ při špahu na laně bez přírazu se sapíkem a maskou.
                      Ten první přede mnou byl vyhlášený atlet…

                      To ostatní popírat můžeš, jak chceš – možná seš 77 nebo 79, ODS jsi volil dost a pokud tam házíš jejich satelit z 5K, je to totéž.

                      Ano, můj omyl – gumový granát cca 350 g, krikeťák jen 150 g.

                      Mimochodem, v 8. třídě ten jeden spolužák mrsknul železnou 12 mm kulatinu dlouhou cca 60 cm, podíval jsem nyní na fotomapu a vychází to 72 metrů.

                      Jako jo, klidně si plivni, společensky i politicky jsi můj nepřítel…

                      :O))

                    6. Proč bych na tebe měl plivat? Jsi mi ukradený, to že ses dneska odkopal je u mne asi tak 73 priorita v žebříčku. na rozdíl od tebe si nehraju na fízla a identity místních jsou mi ukradený.
                      Už si najdi ženskou nebo se jí zbav, něco za tou tvojí zkurvenou povahou vyžaduje změnu.
                      Ode dneška jsi pro mne krikeťáček Corona, to už si neodpářeš. Psychoticky tady plevelíš diskuze Vrběticema, tak ti to osolím hodem granátem běžně přes 50 m na základce. Husákův X-MAN, asi lepší škola.

                    7. misaka:
                      Tak jo, klidně si bouchni místo plivnutí – můj nepřítel logicky být musíš (migra+ atd.).
                      Co se týká tý vybouchaný haciendy, tam bys taky odpověď nedal.

                      A ano, hlásím se k svému omylu z 28.3.2022, 150/350 gramů kriket/gumogranát kdykoliv, kdy na to upozorníš…

                      :OD

                    8. OK – BTW zase lžeš, já ti odpověď dal. Nevím. Taky jsem zdůvodnil proč nevím. Dohledej si to.
                      Ty máš fakt den. Srovnej se trochu, chlape.

                    9. misaka:
                      Dobrá, oceňuji, že přestože jsi můj nepřítel, máš nějakou snahu o komunikaci…

                      :OD

              3. My meli takovej cernej gumovej sulek a vim zcela jiste, ze jsem s nim hazel pres 40 metru. Kolik, to uz bych kecal, ale pres 40 to bylo. Trenink z volejbalu. V dnesni dobe, kdyz chci neco hodit, tak mi tak krupe v rameni, ze se na to radeji vyseru a rikam si, k cemu mi ten vrcholak vlastne byl.

                1. Sysop:
                  Šulek byl váleček s nálitky na koncích, tj. ten cvičný „granát.“
                  Hmotnost vůči krikeťáku momentálně neposoudím, ale velký rozdíl v tom nevidím.
                  přes 40 metrů házeli skoro všichni fyzicky zdatnější a pamatuje se, že v 8. třídě někdo na školním hřišti hodil i 60 metrů.

                  1. „Kriketový“ míček 150g. Hod do dálky chlapci jen 1.stupeň ZŠ a dívky 1.a 2. stupeň
                    Granát 350g. Hod do dálky chlapci od 2. stupně ZŠ, dívky hází „krikeťákem“.

                    1. Co kriketový míček. My na tělocviku museli občas cvičit a házet si něčím, co vypadalo jako přerostlý kopačák, bylo to z hnědé kůže a vážilo to snad tunu. Ani nevím, jak se to jmenovalo. Medicinbal? Pamatuju si, že se to strašně špatně chytalo, protože ta kůže byla za ta léta ohmataná a kluzká plus váha toho vynálezu.

                  2. Já si ten rozdíl v hmotnosti pamatuju jako dost výrazný (1.stupeň 1977-1981). Házet krikeťákem byla oproti granátu pohoda.

                    1. zarniwup:
                      Ano, je tam rozdíl 200 gramů…

              4. misaka 28.3.2022 v 0:10

                Útočný granát má plášť z tenkého plechu, tomu odpovídá charakter střepin. Roznětka se aktivuje při nárazu nebo otřesu (samozřejmě po vyjmutí přepraví pojistky a odpadnutí pojistky vrhové).
                Proč by měl psát příručku nějaký Koněv, nechápu, útočné granáty jsou aktuálně ve výzbroji armád NATO, v tuzemské armádě jde o rakouské vyrobky.

              5. 50 m granátem na ZDŠ hodíl spolužák, říkali sme mu Bedla, býl volejbalista.
                Útočné granát je spíš taková zábleskovka s psycho efektem, aby se tí druzí víc kryli a míň střílali.
                Na vojně býl lampasák, co mu pré útočné granát bóchl u nohy, a chodíl.

                1. UG je plechovej, takze spis reze, nez trha. Pri trose stesti skoncis na siti, ale ne, ze ti chybi pulka tela. Jak pises, je to spis vybuska, byt je v tom trhavina a ne zableskova sloz.

          2. Tak pokiaľ si vrhal a nie hádzal, tak sa nečudujem, že nevyšlo ;-)

            1. Házel, vrhal – mít tu možnost tak to po ní metnu i katapultem.
              Ale netrefil…..

          3. Pamatuju si, ze v prvni tride na zakladce (pak uz ne) jsme meli specialni disciplinu „hod granatem na cil“. Protoze ten granat byl pro nas tezkej jak prase, tak cil-kruh (odhadem tak 2 m prumer) byl od hazeci cary asi 5 m daleko :-)… Pak uz se hazelo jen kriketakem, a pres 50 metru hazel jen jeden borec a to az v osmicce.

          4. misaka: Na střední jsme o tělocviku taky házeli krikeťákem, jeden spolužák utrousil „trefte ho do hlavy, magora zkurvenýho“ a tělocvikář si to vzal osobně. Trochu průser z toho měl.

            1. Njn, měl to udělat a ne tom mluvit :).

            2. My jsme trefili (neúmyslně) do hlavy spolužáka právě tím gumovým granátem. Dodnes si ty vlasy slepené od krve pamatuju. A to měl ještě štěstí, že nereagoval na varování, kdyby se býval otočil, dostal by to přímo do ksichtu.

              1. Pamatuju si, že to bylo vyrobený z podobně tvrdé a těžké gumy, jako hokejové puky. Možná v tom bylo i něco vevnitř zalité, protože nám to přišlo na ten rozměr těžké.
                V téhle disciplíně se dalo dost dobře poznat, kdo je mamánek a koho naopak vyškolila parta a ulice :D
                Co se týče přesnosti, tak grázlíci z ulice neměli v téhle disciplíně konkurenci, trefili by „orla do oka“ :D Při hře s míčem se to myslím tolik nepozná, ale při tomhle se (s patřičným výsměchem) zjistilo, že někteří mamánci fakt nedohodí deset metrů. O šplhu po laně, či po tyči ani nemluvím, to byly pro některé kousky tak stresující hodiny tělocviku, že si to snad ani nedovedu představit. Ta představa, že na Vás čumí celá chlapecká část třídy a Vy se po té tyči nedokážete vytáhnout ani metr nad zem…:D

                1. Jako malej kluk jsem neumel vymyk. Doma nebylo kde se to naucit, respektive – tolik mne to nebolelo a taxem spis lital venku na kole a lozil po stromech, nez resil gymnastiku. Nojo, ale pak jsem prisel do Brna a na gympl a tam jsem byl najednou jeden z mala, co to neumel. Kurva to mne nasralo. Pritom ve splhu na lane jsem byl druhej nejlepsi, na tyci podobne. No, takze jsem pekne naklapal na panelakovy hriste, nasel susak na pradlo, kde nebyly ty zkurveny hacky a ucil se a ucil…

                  1. Výmyk bol (spolu so šplhom) jednou z mála vecí, čo som na SŠ telesnej zvládal vcelku slušne (mával som z nej pravidelne sólo dvojku), lebo som doma cvičil kliky a tak som mal aspoň nejakú silu v rukách. Inak behy, skoky, atď. nula bodov…

                2. nejlepší handgranáty byly ze stejně po žních ze strniště. K tomu slaměný bunkry… některá pole bývala hned vedle železniční trati, kde se povalovaly dřevěné sušáky na seno. to se pak dělaly bunkry i do štoku. Dvě party a dobývání bunkru mohlo začít. Nikdy se nikomu nic nestalo. Dnes by se z toho některá děcka zesrala.

                  1. Nápodobně. Většina zábavy probíhala venku, zpravidla tam, kde nás nikdo neviděl a neslyšel, dneska bychom byli za regulérní teroristy. Prolejzání půd starých baráků, jezedácké sklady, stohy i občasné bitky s konkurenční partou ob tři ulice dál.

              2. Ja jsem jako kluk mel docela trefu a pri koulovane jsem trefil spoluzaka do cela. Co cert nechtel, byl to snih z krajnice a byl v tom i sterk. Skoncilo to par stehama. No mladej blbec.

    3. Tvl, to ma skola kliku, ze tohle neni tady u nas. Tam bych vlitnul a mluvilo by se o tom jeste dve generace.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017