Debilní článek

Featured Image

Jak debilní článek zvládne napsat novinář? Kdo někdy četl v novinách něco z oboru, ve kterém se vyzná, ví, že dost. Popisy, ač formálně dobře, jsou natolik povrchní a zjednodušené, až jsou fakticky špatně. Někdy se vyznění úplně změní tím, že se něco neřekne, ale něco neříct není lež. Kontext se dá ohnout nebo se jím rovnou nemusíme zabývat. Nebo se zaměříme na nějakou nicotnou věc místo na tu podstatnou. Argumentační fauly ani neřešme.

Nicméně, jak uvidíme níže, problém nemusí být v odborné rovině, často stačí i jen povšechná znalost a trochu uvažování a člověk jen zírá.

Debilní článek vyšel, jak jinak, na Novinky.cz (původní japonský text, z kterého článek vychází, zde):

Už z nadpisu „Dává pětidenní izolace smysl? Nejvíce infekční je člověk až 6 dní, ukázala studie“ tušíme, proč článek vyšel. Nicméně nás nezajímá, proč vyšel, ale že autor dostal do tak krátkého článku tolik pochybného textu. Budu se textu věnovat tak, jak ho autor předložil českým čtenářům, hodnocení kvality japonského experimentu, z kterého vychází český text, je pouze vedlejší produkt mého snažení. Všimněme si, že novinář neprovádí žádnou polemiku, jeho text je jednostranný, vůbec nediskutuje slabá místa předloženého experimentu, a ani si zcela zjevně k tématu nezjistil dostatek informací.

Text kritizuji za to, že se tváří jako něco, co bychom měli brát vážně, má v sobě zásadní poselství (5 dní je málo!!!), ale přitom je to podivná spatlanina pojmů a dojmů, ze které si odnesete maximálně otázky a pochybnosti.

Nejedná se o žádnou studii. Je to prostě text na internetu (jakýsi preliminary report). Popis pacientů zcela chybí, staří, mladí, nemocní, sportovci? Jakou relevanci má experiment o 21 lidech? Kde máme statistickou významnost? Jedná se o reprezentativní vzorek? Dělat závěry z příliš malého souboru dat nelze. To si v 125 milionovém Japonsku nemohli najít trochu víc lidí?

A co že jsou to ti bezpříznakoví? Bojujme proti tomuto nesmyslu. Ano, jsou tací, kteří v sobě mají virus, nic jim nedělá a oni ho rozšiřují kolem sebe. Ale nenechme tomu říkat bezpříznakový průběh onemocnění. Oni totiž prostě nemocní nejsou. Je to úmyslně špatně zvolené slovní spojení, postavené tak, aby vyvolávalo nesprávné a nesmyslné asociace.

A co je to za vzorky? Ze střev? Z očí? Nosu či krku? A 83 vzorků? Z 21 pacientů? To jsou 4 odběry na jednoho pacienta? Už z tohoto textu vidím, že měřili alespoň 6 dní. Dále v textu se dozvím, že data měřili 14 dní. Jeden odběr na začátku, jeden odběr na konci. To jsou dva odběry mezi. Jak se změří ten peak mezi 3-6 dny? To si prostě tipnou, kdy to odeberou? Co znamená množství přítomného viru? Jakože RT-PCR počítá jednotlivé viriony? Nepočítá. To, že najdete (a kvantifikujete) virovou RNA neznamená, že tam máte funkční viriony. Přesto autor tuto implikaci dělá a hovoří o „přítomném viru“. Tento popis je tak špatný, až je nepravdivý.

A co je ta jazyková perla „hladina byla nejvyšší mezi 3-6 dny od stanovení diagnózy a po nástupu příznaků“? Co to sakra znamená? Ta věta nedává smysl. Jakože se objeví příznaky, pak někdo provede diagnózu a pak…to počítám teda odkdy? Od obojího najednou to nejde, ale zas je tam spojka „a“. Chápal bych „3-6 dny od stanovení diagnózy NEBO po nástupu příznaků“, to by sice experimentálně moc chytré nebylo, ale ta věta by alespoň dávala smysl (kouknul jsem do japonského textu a mají tam „nebo“, novinář je dvojitý debil). A co znamená ten peak mezi 3-6 dny? Ta hladina je nejvyšší po celý tento časový úsek nebo to různí pacienti měli různě, ale všichni se se svým peakem vešli do intervalu 3-6 dní? A měřit od stanovení diagnózy, jaký to má smysl? Je rozdíl, zda-li mě diagnostikují první den, a nebo 5 dní od projevení příznaků. Docela by mě zajímalo, jak to normalizovali.

Počkat. Kolik těch měření udělali? Neměly být v průměru 4 na pacienta? Nebo jich někteří měli více a někteří méně? To by taky nebylo dobře. Tak jako tak mi to nevychází. Ani po nahlédnutí do japonského textu stále nevím, kdy a kolik čeho měřili. To bolí. Informace o „vysokých hladinách“ a „významných mírách“ jsou pro šíření viru irelevantní, protože se jedná o RNA, a ne viriony. Ale zní to děsivě.

Aha, no teď to tu autor sám píše, že RNA nerovná se „vir“. Poznámka, „mrtvý či odumírající vir“ není ten nejlepší popis. Napsat, že výsledky kultivací jsou „podobné“ jako výsledky RT-PCR je informace k ničemu. Možná autor neměl plýtvat textem na RT-PCR metodu a rovnou psát o kultivacích. Co je ale nejhorší, autor nepokrytě lže. Podíváme-li se do japonského textu, shledáme, že RT-PCR a kultivace mají dle autorů stejný trend, nikoliv, že jsou podobné (i když i ten trend by se dal zpochybnit).

 

 

Vidíte ty „podobné“ percentages? Já taky ne. A vidíte tam ten problém statistiky malých čísel? Při takto malých číslech stačí i jediná laboratorní chyba a vypadne vám toto (trendy 0-9 dní jsou opačné).

Toto je takový ten příklad, kdy řeknete pravdu a jenom pravdu, ale část toho neřeknete, a kdybyste řekli, tak to vyzní úplně jinak. To, že dokážete z člověka v nějaký moment vyextrahovat jeho tělní tekutiny či části sliznic a vykultivovat z toho v laboratorních podmínkách virus je hezké. Ale neznamená to, že ten samý člověk v ten samý moment dokáže někoho nakazit přirozeným přenosem. Laboratorní metody mají vysokou citlivost a zároveň poskytují odpovědi pouze na velmi úzce vymezené otázky. Prosté překlopení takový výsledků na citlivostně a principiálně úplně odlišné a násobně komplexnější systémy nefunguje.

A borec na konec. Dedukční proces v posledním souvětí přesahuje úroveň Hercula Poirota i Sherlocka Holmese o tolik řádů, že se tzv. novinářským paradoxem překlápí na úroveň améb. A taky je to jedna z nejodpornějších manipulací. Autor představí cizí dílo, na základě něj vybuduje svoji myšlenku a tu pak představuje jako myšlenku toho původního autora cizího díla. Čímž se tváří, že on něco popisuje, ale přitom si bohapustě vymýšlí, a ještě špiní cizí jméno. Mimochodem, v japonském textu nic takového není. Je tam takový běžný vědecký safespeak:

A ještě dva bonusoví kriplové na konec (ti chudáci se dostali do toho debilního článku, ale asi je matka Gaia trestá, že jsou to takoví kreténi):

Co byste řekli tomuto člověku, co má v tagu napsáno „lab“? Já bych mu řekl, „Ty debilní kreténskej čůráku, je to 8 vzorků ty mrdko, jsi hovno nebo kokot?“ Ten člověk má buď kompletně vymleto a nebo úmyslně šíří lež. Budete se divit, ale je to 50:50 (potkal jsem mraky úplných debilů s PhD titulem). Jo a proč má interval 3-6 dní jen polovinu měření oproti intervalům kolem něj?

Seznamte se, doktor „říkejte mi Řezník“. Jestli k tomuto kokotovi někdy půjdete pro lékařskou radu, možná vás zabije. Je to totiž kokot. Jo to už jsem napsal. Jestli doktor kokot Řezník svoje léčebné postupy zakládá na „studiích“ o 20 pacientech, tak to mě poser. Jestli toto považuje za studii, tak to mě poser. Ten experiment nic neukazuje. Sami autoři neukázali, že je statisticky průkazný. Nehledě na to, že z toho japonského textu vůbec není poznat, jak to dělali (viz texty výše), a že doktor kokot Řezník redukuje tak složitou a proměnlivou věc, jako je dynamika covidového onemocnění, na výsledek laboratorního testu (také viz text výše).

Možná tomu nebudete věřit, ale toto není zas tak extrémní příklad debilní novinařiny. Jak jsem uvedl na začátku, pokud něčemu rozumíte, ať už pracovně nebo ze zájmu, sami víte, že naprostá většina článků publikovaných v mainstreamu, týkající se vašeho oboru, je takto debilní. Často je to opravdu co každá druhá věta, to nesmysl, lež, překroucení. Co je důležité si uvědomit, když 90 % toho, co publikují ve vašem oboru, jsou totální sračky, nemyslete si, že tomu bude jinak v oborech, kterým nerozumíte.

 


23.01.2022 DuumSlayer


Související články:

12345 (149x známkováno, průměr: 1,23 z 5)
7 083x přečteno
D-FENS © 2017