Dobrý den, jsem Ivan Tekel, českobudějovický zastupitel, povoláním manažer a opravdu nezávislý kandidát do zastupitelstva města Českých Budějovic. Už jste o mně slyšeli.
Článek o dopravě ve městě čtenáři přijali celkem pozitivně. Budu trochu plánovaně pokračovat dalším tématem ze života lokálního politika, jmenuje se FAKE NEWS, česky lživé zprávy. Já bych to ještě možná nazval „davová psychóza“, nebo jak odsoudit člověka bez relevantních informací.
Jsem teď jeden z mála lidí, který ví, jak to chodí a co je to být čtyři dny „nejslavnější“ člověk v Čechách. Možná by byl slavnější už jenom Karel Gott, ale to by musel, nedejbože, v tu chvíli umřít.
Nemám billboardy, bigboardy, bannery, volební spoty, facebook, profesionální volební web. Nemám potřebu někomu sdělovat, na koho všeho mám telefonní číslo. Nemám potřebu psát si za jméno „– politik“. Dělám to jinak, spoléhám se na podporu těch lidí, kteří mě znají a já znám je. Snažím se je v mezích možností nezklamat. Když vidím nějakou do nebe volající pitomost, tak se jí postavím. Prostě dělám to, co si myslím, že je pro lidi v našem městě nejlepší. Asi to funguje, protože jsem na radnici už čtvrté volební období. A přiznávám, není lehké se někdy rozhodnout, které tlačítko mám zmáčknout, aby to bylo dobré pro všechny.
Být celostátně známým byla pro mě ale nová zkušenost.
Tak jsem se jednoho červnového dne dozvěděl, že jsem prostřednictvím plakátů vylepených po Budějcích horoval pro podporu vlády Andreje Babiše. Také jsem měl na tom plakátu vyzývat k nastavení starých dobrých pořádků. To vše s mým telefonním číslem a adresou domů a do kanceláře, kdyby někdo potřeboval lekce o starých pořádcích v soukromí, a s oficiální fotkou v saku a kravatě (ta fotka nic moc).
Hodně lidí říká, že negativní reklama je taky reklama, hlavní je být v médiích a být vidět. To je pěkná blbost. Na druhou stranu, zjistil jsem, že fake news u nás mají opravdu dveře otevřené dokořán. Lidi prostě něco vidí a automaticky tomu věří. Ovce! A to je pro mne alarmující zjištění. Je to fenomén, který mě momentálně znepokojuje víc než uprchlíci.
Většina lidí ten fejkovej plakát brala bohužel jako fakt. Vůbec je nenapadlo, že to není a nemusí být pravda, i když tam bylo příliš mnoho různých omylů a faktických nesmyslů.
Například: Kdybych svolával lidi, aby se sešli k podpoře Babišovy vlády, tak bych tam napsal, kde a kdy se mají sejít. Tak mizerný organizátor snad ještě nejsem. Taky bych na to nepoužíval tak amatérské plakáty. Měl jsem dlouhá léta vlastní reklamní agenturu a něco o reklamě vím :-).
Jsem nezávislý zastupitel kandidující za KSČM. To nebrání majiteli tohoto webu oslovovat mě pravidelně komouši, bolševiku atd., ale v praxi to znamená, že mi propůjčují pozici na kandidátce výměnou za hlasy, které dostanu. Bohužel i tak hodně lidí nechápe, co je to nezávislý. Už jsem to tady na tomhle webu vysvětloval v roce 2010. Pro „Marušky“ to ale vysvětlím ještě jednou a rád. Nezávislý znamená: Nejsem člen žádné politické strany, moji rodiče a ani nikdo z rodiny nikdy nebyl členem KSČM, nechodím na žádné politické schůze ani jiné seance. Mám vlastní názory, vlastní rozhodování při hlasování. A na rovinu musím říct, nikdo z KSČM mě nikdy nenutil nebo neříkal jak mám hlasovat.
Teď jak to píšu, jsem si vzpomněl i na pár úsměvných okamžiků ze začátků mého působení u soudruhů. Byl jsem kandidát na senátora a mělo proběhnout focení na volební materiály. Centrální focení všech kandidátů do senátu za KSČM. A všichni kandidáti se měli fotit stejně…. Jak krájí chleba, jak mají svetříček na uzlíček, jak sedí za stolem s lampičkou a čtou knihu… a Tekel si to zase udělal po svém. Řekl jsem, že chleba u nás doma krájí moje manželka a já se starám v domácnosti o jiné věci a že svetříček na uzlíček nenosím a knihy čtu v posteli před spaním. Řekl jsem, že se budu fotit tak, abych to byl na těch fotkách opravdu já. U práce, která mě baví – mezi lidmi, které mám rád a u mých letadel. Prostě jsem opravdu nezávislý a svobodný.
Když se vrátím k tomu vylepenému plakátu, ani s těmi starými pořádky bych si nevěděl rady. Když staré pořádky braly za své, já jsem akorát bral rozum. Trosky starých pořádků kolem mě proletěly cestovní rychlostí MiGů-29, na kterých jsem pracoval a po jejichž „výhodném“ prodeji v roce 1994 jsem opustil armádu. Další roky až dodnes jsem strávil v různých manažerských – ředitelských pozicích v soukromé sféře a tak je tomu dodnes, takže na znovuzavedení starých pořádků opravdu nejsem ten pravý.
Ty plakáty po Budějkách lepí jeden psychicky narušený pán. Mají to v rodině. Jeho bratr už sedí v blázinci a na něj tam už mají taky připravené místo. Je jenom otázka času, kdy ho tam zavřou.
Nyní výkaz zisků a ztrát.
Dostal jsem hromadu esemesek a mailů typu „chcípni komunisto“. Pár lidí se mě v esemeskách chystalo navštívit v práci a rozbít mi „komunistickou“ držku. Je zajímavé, že se nikdo pod ty silácké SMSky nikdy nepodepsal. Mám jenom jejich čísla. Takový jsme národ hrdinů. Dosud jsem ale nechcípnul a držku mám celou, takže nic.
Pár lidí nevědělo, co si o tom mají myslet a tak mi zavolali. Sem tam někdo měl potřebu mi volat v noci. Dokonce telefonáty až ze „západního :-)))“ Německa. Všem jsem řekl, že jsem plakáty nevytvořil a nevylepil. To jsou lidi, kterých si vážím. Než někoho odsoudí, nejdříve si zjistí pravdu. Nejsou ovce.
Byli mezi nimi i nějací novináři a lidé z rozhlasu. Těm jsem řekl to samé a oni to taky tak otiskli. Několik z nich se mi omluvilo, ať veřejně nebo méně veřejně, že mi autorství plakátu nespravedlivě přičetli. Děkuji.
„Velká“ média to víceméně ignorovala. Nějaký Ivan Tekel z Budějc je pro ně očividně malá ryba. Tím víc se toho chytily různé nezávislé servery, jako třeba Fórum24, Budějcká drbna a začalo sdílení na FCB a instagramu. Prostě mediální peklo. V tu chvíli nebylo co závidět. Informaci okamžitě a bez ověření pravosti začali šířit a já nestíhal všem odpovídat a odepisovat. Byl to obrovský psychický tlak a nápor. Nespal jsem, odepisoval a vysvětloval. A celé dny chodil po městě a hledal zbytky vylepených plakátů a strhával je.
Jak už jsem na začátku článku psal. Je to pro mne alarmující zjištění. A představte si, že tohle byla mizerná dezinfomace od duševně nemocného člověka a od začátku nestála za nic. Představte si, že někdo vypustí dezinformaci, která bude uvěřitelná, propracovaná a současně bude schopná napáchat větší škody na celé společnosti. Nejen v mém nebo vašem soukromí. Přemýšlejte o tom…!
Komentátor, filosof, pedagog, spisovatel a politický monstrolog Václav Němec vyslovil závěr, že se mohlo jednat o nějaké nadpřirozené poselství Andreji Babišovi. Něco jako známá signatura Zorra mstitele. Ani jsem netušil, že mám takovou moc.
Demotivovalo mě to? Jednoznačně ne. Bylo to peklo, ale spíš bych řekl opak. O to víc mám chuť bojovat .
Policie ještě vyšetřuje. Blázinec už má pro lepiče místo.
Vlastně to prošlo docela dobře. Byla to obrovská rána do soukromí, ale posunulo mě to dál.
Mám pár poznatků pro čtenáře, kdyby se také stali obětí fake news.
1. Mají jepičí život, takže se to poměrně rychle přežene
2. Někteří lidé věří všemu, s tím nic nenaděláte
3. Komunikujte, mlčení nebo nejistota bude vyložena ve váš neprospěch.
Uvidím, co bude dál. Aktuálně ten nemocný pán vylepuje po budějckých sloupech a semaforech lístečky s mým telefonním číslem a sexuálním podtextem. Mít správná čísla na správné lidi je teď prostě v kurzu.
Asi mu zítra zavolám, ať mi vylepí volební letáky. To ještě stihne. Už má praxi. Dělá to již více než rok. Akorát mu dám lepší fotku a můj nový slogan:
„Všichni o volbách chtějí jen vaše dobro …. NENECHTE SI HO VZÍT !“
02.10.2018 Ivan Tekel
Související články:
- Bolševik má recht (3.10.2018), D-FENS
(189x známkováno, průměr: 1,64 z 5)