Zpovídáme kandidáty: Ing. Ivan Tekel

Featured Image

Vážení čtenáři, v cyklu „představujeme kandidáty“ nastane lehký zvrat. Rozhovor s panem Ing. Ivanem Tekelem určitě nebude nudný. Už jen proto, že p. Tekel je bezpartijním číslem 5 na kandidátní listině budějovické KSČM.

Při přepisování rozhovoru mě napadlo, že se vlastně jedná o autentičtějšího liberála než jsou představitelé středopravých, pravostředových a kdovíjakých ještě tiskem certifikovaných stran. Užijte si to.

D-F: Ivane. Kandiduješ jako nezávislý za komunisty. Musím říct, že mi to nejde do hlavy skoro celou dobu, co se známe, což je už deset let. Aktivní pilot, podnikatel, když jsem mohl s tebou spolupracovat obchodně, fungovalo všechno výborně. To nevypadá na to, že bys nějak extrémně inklinoval k diktatuře proletariátu. Jak jsi k tomu přišel?

Basic otázka. Přišel jsem k tomu náhodou. Můj bývalý společník ve firmě Braný měl a má tátu poslance. Dostal jsem nabídku,  jestli bych nechtěl být na kandidátce  jako nezávislý kandidát. Tak jsem to vzal a dostal jsem se do zastupitelstva. Nikdy mne nikdo z komunistů k ničemu nenutil a ani se nesnažil nějak ovlivňovat moje hlasování, nebo rozhodování. Byl jsem tam dvě volební období. Zjistil jsem, že pokud to chce někdo dělat opravdu dobře , tak se tomu musí věnovat. Prostě je to  profese.  Kandiduji i teď. Právě z výše uvedených  důvodů, že by byla škoda zahodit ty osmileté zkušenosti plus kontrolovat nekontrolované chování na radnici (úsměv).

D-F: Co sídliště Máj? Musím Ti jako zastupiteli oznámit, že tam bez kvéru nechodím. Kdybych byl neduživý humanista nebo důchodce a musel tam bydlet, asi bych se podělal hrůzou. To asi není úplně pocit, který by měl lokální politik s občanem sdílet, nebo?

Vůbec se ti nedivím. Já tam bydlím, takže to mám z první ruky. Je to čím dál horší. Kriminalita , drogy, rušení nočního klidu, před očima městské policie. Mám jednu úsměvnou story. Jednou vzala dorostenecká menšina mému klukovi plastovou repliku samopalu. Poměrně dobrá kopie. Kluk se vrátil s pláčem domů, že nemá hračku. Podíval jsem se z okna a menšina naštěstí podlehla kouzlu nové hračky a zůstala stát na chodníku. Vyběhl jsem z bytu a pak pomalu jako normální chodec jsem k nim došel. Když už jsem věděl, že ho mám na dosah tak jsem zakročil (smích … aby někdo nepodával na mne trestní oznámení , tak tuhle část zásahu o odebrání „zbraně“ vynecháme….)  Po odebrání zbraně se najednou ve většině oknech objevovala menšina a začala mi nadávat do „bílejch sviní“ a podobně. Většinou potetovaný dvoumetrový menšinový invalidi, občas nějaká vzorná menšinová matka….. Já, plný adrenalínu po provedeném zásahu jsem jim řekl, ať jdou ke mně dolů, že jim to rád vysvětlím. Najednou. ale z většinové menšiny nebyla v oknech ani noha. Nikde ani živáček. Nešlo mi to do hlavy. Až doma mi to došlo. Měl jsem v ruce samopal. Sice repliku, ale to nikdo z nich nevěděl. A najednou byl klid. Bílej gadžo zastupitelskej se samopalem. No ještě že to nikdo nevyfotil. Určitě by to byl další případ, jak se u nás ubližuje menšinám a vyhrožuje zbraní.

Další story,  dvakrát mi dítě zmlátila menšina ve čtyři odpoledne. Úplně do krve a samozřejmě to byla „férovka“ . Dva na jednoho, kvůli sedmi korunám. Já myslím, že to jako odpověď stačí.

D-F: Hezký. Škoda žes neměl na uších modrý sluchátka. A co parkování na Máji?

Když jsem se nastěhoval na Máj, v roce 1989 stálo v ulici, kde jsem bydlel , jedno auto. Postupně auta přibývala a přibývají. Myslím, že už několik let je situace hodně napjatá a neřešená. Možnost zaparkovat na Máji se rovná zvládnutí základů logistiky. Sídliště Máj má jako každá sociální kolonie svá pravidla. Kdo je pochopí, tak má větší šanci zaparkovat. Říkám šanci, ne pravidlo. Je to problém a je třeba ho urychleně řešit. Já jsem se opakovaně pokoušel vyřešit dílčí problém v ulici N. Frýda a nepovedlo se mi to. Díky neschopnosti dopravní komise města a taky samotného pana Thomy, bývalého primátora, který mi na moji otázku jak to budeme řešit napsal, ať obyvatelé Máje parkují na soukromém pozemku vedle supermarketu Penny. Mezi řidiči na Máji co tam parkují se tomuto místu říká trefně „parkování  na bahně“. Když se k tomu připočte i nezájem zastupitelstva, řešit nějakou ulici , která je kdesi na Máji , tak to ani jinak nemohlo dopadnout.

Každopádně to má i své klady. Řidič z Máje umí perfektně zaparkovat a projede všude, kam normální řidič nemá odvahu ani vjet (úsměv),

D-F: Rád sleduji městské policisty. Je to uklidňující. Ve městě musí být ohromně bezpečno, protože mohou většinu času vynakládat na nasazování botiček, bloumání ve dvou jako mladí milenci, projíždění se ve Škodách Roomster a sem tam nějakou tu cyklovyjížďku k Trägerovu mlýnu. Myslíš, že jich na tohle potřebujeme sto padesát?

Myslím, že problém není v počtech , ale v řízení a stanovení priorit jejich činnosti. Nastavení systému jako celku. Nechce se mi teď srovnávat počty obyvatel dalších měst k počtu městské policie. Jejich počet mne v tuhle chvíli netrápí.

D-F: Už jsem ti říkal story s tím bankomatem? Jdu si vybrat prachy, voda mi teče za krk, protože ten barák, v jehož zdi byl bankomat, měl děravý okap. Tak se podívám nahoru, kde to na mě teče, a čumím do kamery městského kamerového systému. Mám dojem, že jich je tady moc. Moc kamer. Budeš usilovat o jejich rozšiřování?

Kamery? Přiznám se, u této otázky to mám 50: 50. Já osobně mám rád soukromí. Na druhou stranu při tom co se děje v ulicích, je to určitá prevence. Je to jenom o tom, aby se systém nastavil proti zneužití citlivých informací.

D-F: No tak ještě jednu ze života. Tuhle jsem zavítal do jedné firmy. Pan majitel měl Toyotu Land Cruiser a na ní prémiovou registrační značku. Vedle stála jiná totožná Land Cruiser jeho bratra a měla stejnou registrační značku, jen posunutou o v číselné řadě o generaci, tedy 2C1 a 3C1. To je ale náhodička. Jak se díváš na prominentní dopravní značky, jednoznačně specialitu Českých Budějovic?

Tak tohle mne Defe vůbec netrápí. Já měním auto jednou ročně, takže jsem na „přepisech“ pořád. Nechci tam nikoho obhajovat a ani ty co mají ty značky. Když vidím takovou značku, tak se maximálně usměju. Prostě někdo si tím asi potřebuje posílit ego. Kašli na ně. Naopak ,mám radost, že se už nečeká celou noc před úřadem. Nedávno jsem si přihlašoval H3 a čekal jsem tak 10 minut. Všechno mi tam paní u přepážky vysvětlila a dokonce i sama dopsala. Myslím si, že je to jedno z mála oddělení na radnici, kde to funguje. Prominentní značka nás poplatníky nijak nezatěžuje.

D-F: Exprimátor Thoma chtěl koupit od Czech radar přístroje na měření rychlosti a rozmístit je na frekventovaná místa, aby si město nahrabalo na přestupcích. Pak musel zakázku zrušit, protože soutěž byla chybná, a město málem dostalo pokutu. Co ty na to? Podporoval bys to?

Ne. Nikdy!!!! Tuším , že Czech radar je napojený na I. Langera a Thoma to s ním peče.

D-F: Co daň z nemovitosti? Budeš podporovat její zvýšení?

Ne. Myslím, že existuje mnoho dalších možností jak naplnit městskou kasu.

D-F: Ještě jednou k regulacím. Bez veřejné diskuse, na základě nátlaku ekologických organizací a cyklohnutí, chystá vláda změny legislativy, které povedou k tomu, že města dostanou do ruky dva velmi sporné nástroje, a ty mohou do značné míry ovlivnit mobilitu každého z nás. Jeden z toho je vyhlašování „ekologických zón“, tedy v podstatě uzavírání částí komunikací pro  dopravu auty, která nesplňují určitou emisní specifikaci, a druhá je městské mýto. Ptám se Tě na to, protože to pro komunistický elektorát může mít daleko vážnější důsledky. Představ si dělníka, rolníka nebo pracujícího inteligenta, jak se dopravuje do práce starou felicií nebo favoritem. Zvedl bys ruku pro něco takového v Českých Budějovicích?

Probíral jsem tuto problematiku s poslanci. Zatím to prý nehrozí. Já osobně si myslím, že k tomu nedojde. Byla by to opravdu selekce na sociální skupiny. Mercedesy do centra ano , feldy ne.  Pokud se vůbec dostanu na radnici a náhodou by to v parlamentu prošlo tak budu kategoricky PROTI.  Tak jak jsem psal u daně z nemovitostí.  Myslím, že třeba zjednosměrnění okruhů ve městě by zrychlilo provoz, apod….

D-F: Jsi zastupitel. Jak se vypořádáváš se situací, že strana velí hlasovat za a), zatímco ty bys raději hlasoval za b)?

Už jsem říkal. Nemám s tím ve straně problém. Nepamatuji si situaci, kdy bych byl k něčemu nucen. Většina závažných bodů se probírá před zastupitelstvem na klubu zastupitelů. Pokud mám nějakou nejasnost, tak si to tam nechám vysvětlit. Někdy nás navštěvují i předkladatelé jednotlivých bodů , náměstci, primátor  a podrobně ten problém rozeberou a vysvětlí. Možná spíš někdy nastane situace, že nevím jak hlasovat . Prostě dilema. To je horší.

D-F: Můžeš prozradit něco o sobě?

Něco o mne? Tak pro ty co mě neznají. Jenom stručně.

Věk – 44 let.  Ženatý , dvě děti vlastní, dvě jsem vyženil. Absolvent Vysoké vojenské letecké školy v Košicích. Po ukončení studia v roce 1989 nastoupil k 1. Stíhacímu leteckému pluku v Českých Budějovicích.  V roce 1994 po „podivném“ prodeji letadel MIG 29 jsem odešel do „civilu“ na funkci technicko – investičního náměstka firmy Kabel Plus, a.s.  Souběžně jsem  zastupoval největší světovou modelingovou firmu ELITE International pro Českou republiku.  Pořádá modelingové soutěže The Look Of The Year v Praze. Po roce jsem odešel na funkci asistenta obchodního ředitele do největšího podniku v Českých Budějovicích, MOTOR JIKOV, a.s.  V roce 1997 jsem odešel na půlroční stáž do USA – New York. Po příchodu z USA jsem nastoupil na funkci ředitele reklamní agentury WIP reklama. Pomáhal jsem zakládat českou pobočku HKTDC – Hong Kongského združení podnikatelů v Praze.  V roce 1998 jsem založil reklamní společnost XY reklama.  V  roce 2004  firmu Letiště České Budějovice. Od roku 2002 jsem člen zastupitelstva města České  Budějovice.  Jedenkrát kandidát na senátora,  dvakrát na poslance do parlamentu ČR. To je moje – poměrně pestrá – minulost.

D-F: V čem zrovna lítáš?

Zrovna si „lítám“  v rozvodovém řízení.. Bohužel až teď ve svém věku jsem na vlastní kůži poznal, co je to maloměšťáctví a mamon. Ne, že bych já tomu podlehl, ale zbytek mé rodiny nějak začal preferovat peníze před láskou a blahobyt před opékáním buřtů nad starým rezavým grilem jako za mlada.  Lidi, co celý život nosili roztrhané a čtyřikrát zaplátované montérky najednou nosí jenom Hugo Boss a ruce mají zrovna po manikůře a zrovna namazané drahým krémem… takže nemůžou pracovat.  Ale i to je život. Jediné co mne na tom mrzí je to, že to odnesou děti. Hlavně můj šesti letý kluk.  Myslím si, že rodina je opravdu velká devize  pro všechny. Pro stát, celou společnost a samozřejmě pro ty děti.  A u mne to není  jenom fráze.

Jinak lítám v perfektním letadle WT9  DYNAMIC, slovenského výrobce,  imatrikulace OK MUU 42. Je to asi to nejlepší letadlo ve své kategorii – letadlo roku. Prostě super, jsem spokojený. Chtěl bych začít lítat vrtulníky, ale zatím to asi „finančně“ nehrozí. Ale „nikdy neříkej nikdy !!!!“.
 
 

Popřáli jsme panu Tekelovi štastný let, povedené volby a co nejmenší psychický otřes z rozvodového řízení.


zaznamenal 9.10.2010 D-FENS

12345 (8x hodnoceno, průměr: 2,50 z 5)
1 373x přečteno
Updatováno: 27.11.2015 — 23:58
D-FENS © 2017