Cesta do hlubin jedné havloidní duše

Featured Image

Nedávno jsem tu publikoval článek „Jak z nás udělaly dvě poslední české vlády kolonii západních států“, kde jsem si vzal na mušku korupci a účinkování české policie a státního zastupitelství v českém korupčním prostředí, jak tyto státní orgány zkrátka pomáhají zametat kauzu korupce na případu výstavby turecké elektrárny Adularya pod koberec.

Ten článek měl vyznít jako kritika těchto dvou státních orgánů, které by měly stát na straně práva a spravedlnosti, a že nestojí, to se vám budu snažit doložit i na dalším popisu svého příběhu, který je zase trošku z jiného soudku.

Nejdříve se vrátím k události, která se odehrála před více než rokem, a kterou jsem popsal ve svém článku na stránkách Národní demokracie a odkaz na tento můj článek se tu objevil také na D-FENS. Komu se podařilo tento můj původní článek přečíst, tak do dnešního děje vklouzne daleko snadněji. Já se pokusím tento můj původní příběh doplnit o vývoj, který se udál od doby, co jsem sepsal tyto svoje zážitky, a k tomu přidám taktéž nedávnou událost, která mi zpětně řadu věci pomohla odhalit.

Já jen zběžně zopakuji, že jsem se dne 15.8.2021 zúčastnil demonstrace, která měla ve vínku protest proti údajné brutalitě běloruské policie, kdy já sám jsem byl na této demonstraci brutálně napaden českou policií a to zřejmě z politických důvodů, že jsem nesl transparent „At´ žije Lukašenko ….“. Nejdříve jsem byl zezadu napaden jedním Bělorusem, kde mám dojen, že tento měl něco šlehnutého, ale oni ten průvod organizovali Piráti z Prahy 6, a tak si něco nešlehnout, to by byl přece výraz neúcty k organizátorům demonstrace. Nevím, jak na tom byli ti policajti v tomto směru, ale úplně bych nějaký ten katův šleh nevylučoval.

Po tomto ataku na mě ze strany Běloruse v rauši, kdy krátce poté, co tento ode mne odstoupil, tak se zase na mě zezadu vrhnul český policajt a začal mě škrtit. Možná by se tento policajt mohl vymlouvat, že nás chtěl od sebe oddělit s tím Bělorusem, ale v tomto argumentu by neseděly dvě věci. Že se policajt pokusil od sebe oddělovat právě toho, který byl pár vteřin předtím sám napaden zezadu, zatímco útočník v poklidu odkráčel, a za druhé, zasahoval proti mně v momentu, kdy už ten Bělorus se vzdaloval. Nicméně za tři dny po této události se mi na krku objevil 10 cm hematom, který je vidět zde na přiloženém fotu. Byl to důsledek toho, že mě zmíněný policista chytil zezadu pod krk a dovlekl mě ke sloupu kamenného podloubí na Malostranském náměstí a tím špičatým loktem se mi zabořil do míst, kde si vesele tepala moje krční tepna.

Po objevení se tohoto hematomu na mém krku jsem se zkrátka již pořádně naštval a šel jsem podat trestní oznámení na toho policistu na státní zastupitelství v Praze.

Nakonec z této mé účasti na demonstraci vznikly tři epizody. Ta první epizoda, to bylo to mé napadení Bělorusem, a to mělo dohru na přestupkové komisi na Městském úřadu na Praze 1, kde jim trvalo téměř půl roku, aby tento případ začali řešit, a to ho začali řešit, až na moji stížnost, že nekonají. Ten Bělorus se tam k mému podivu skutečně dostavil a doprovázen překladatelem a právníkem. Když jsem viděl tento tým tří lidí, tak mi na mysli vyvstala otázka, kdopak mu ten doprovodný tým asi platí? Koudelka z BIS, a nebo Piráti z Prahy 6? Ještě mi tam v tom týmu chyběl jeden masér a jeden psycholog, at´ ten tým má údernou sílu.

Jen bych vás upozornil na jednu zajímavost, že když vás někdo třeba večer v parku zmlátí a vy to nahlásíte na policii a oni to pak předají k vyřízení na přestupkovou komisi na příslušný městský úřad, tak jste před touto komisí považován pouze za svědka. V čem je ten háček? Že jako svědek nemáte právo se dozvědět rozhodnutí této komise. Vy nemáte právo vědět, zdali bylo dotyčnému prokázáno, že to byl on, co se na vás dopustil násilí a pak se hlavně ani nedozvíte, zdali dostal ten dotyčný násilník třeba jen napomenutí, anebo ho vosolili nějakou pokutou, která může činit až 20 tisíc korun. Vy sice máte právo si stěžovat na vyšší městský úřad na rozhodnutí nižšího městského úřadu, ale když nemáte právo se dozvědět rozhodnutí tohoto nižšího městského úřadu, tak na co byste si mohli stěžovat? Je to taková ta česká Hlava 22.

Potud ta první epizoda, která je již uzavřená. Ta druhá epizoda se stále ještě řeší, a řeším ji nyní za pomoci veřejného ochránce práv – ombudsmana JUDr. Křečka.

Já jsem totiž při podání trestního oznámení na toho policistu počítal s tím, že na tomto Malostranském námětí má policie namontovány kamery, a že celý průběh této dvojnásobné šarvátky bude zdokumentován na záznamu z kamer. To jsem se tedy řádné uťal, ty kamery tam sice jsou, ale jak mi bylo sděleno z policie na Praze 1 Malá Strana, tak když mi ten Bělorus skočil na záda, tak si představte, že právě těsně předtím vyšla kamera na Malostranském námětí ze záznamu. Na druhé straně, v momentu, kdy ten policajt pustil tu moji krční tepnu z ocelového úchopu, tak zase kamera najela do záznamu. Mon Dieu, to byla ale náhodička.

No přece musí být jasné, že jsem ty informace musel mít, v kterou vteřinu kamera na Malostranském námětí vyjde ze záznamu a kdy zase vejde do záznamu, protože jinak bych přece nemohl podat svoje rafinované trestní oznámení na zcela nevinného policistu právě na moment, kdy kamera bude ze záznamu venku a policie nebude moci ze záznamu prokázat, že je to všechno je jen mnou vymyšlená lež.

Ale žádným nedostatkem důkazů tato kauza netrpěla, ono hned přispěchalo 7 policistů, kteří vypověděli, že se mě údajně ten policista ani nedotknul. Co neviděla kamera, to vidělo na vlastní oči 7 policistů. A poněvadž jsem tvrdý hráč, tak jsem svoji stížnost hnal stále výš a výš, že policie na Praze 1 vědomě zašantročila záznamy z kamer a ať je laskavě hledí vytáhnout. Šlo to pak na krajskou policii a pak na policejního prezidenta, a pak na Generální inspekci bezpečnostních sborů a Hamáčkovi jsem také psal a na parlamentní komisi pro bezpečnost jsem psal. A v tom ještě byly dopisy na dva stupně na státní zastupitelství. To vám povím, že na tento business bude Česká pošta hodně dlouho vzpomínat, jak se prohýbala pod tou smrští mých dopisů.

A já pořád věřil na zdravý rozum, jak jsem přece mohl vědět ty vteřiny, kdy na Malostranském náměstí vyjdou kamery ze záznamu a kdy tam zase nejedou do záznamu? A kdybych býval i znal ty vteřiny, tak bych snad raději šel na tom Malostranským náměstí udělat nějakou tu káču a nebo banku, to snad dá rozum. Za těch 5 minut, co byly kamery ze záznamu, tak to bych si mohl odnést pěkný rance peněz. Na to by mi určitě pan Vachmajstr z Putimi řekl „voni jsou ztracenej, protože jsou rafinovanej“. A tak to zatím vypadá, že ztracenej skutečně jsem. Podle policistů jsem si ten hematom na krku vymodeloval sám. Dodatečně mě napadl jen ten čvachtavý zvon na protahování odpadů, že bych si přicucnul na krk a pak silně zatáhnul směrem od těla. A nebo, že bych se domluvil s Lucií Bílou? Ta by mohla takovýmto průměrem ústního otvoru možná i disponovat a dech musí také mít, jako ty varhaní měchy.

Teď vysvětlím, jak jsem se dostal do komunikace s ombudsmanem. Poté, co policie zaškrtila toho Roma Stanislava v Teplicích, a já si přečetl v tisku rozhovor s ombudsmanem panem Křečkem, kde tento říká, že případ policie vyšetří atd., atd. a tak jsem nelenil a sedl jsem a napsal jsem panu ombudsmanovi, že prd policie vyšetří, a že mám o jejich vyšetřovacích metodách svoje zkušenosti a ten svůj příběh jsem mu popsal. Záleží jen na potřebě, kolik policejních svědků má policie dodat. Pan Křeček mi skutečně odpověděl, a nadále spolu komunikujeme, ted´ jsem mu zrovna něco zase poslal.

Jen pro připomenutí, ta jeho předchůdkyně v této bohulibé funkci řešila hlavně ty burky na střední zdravotnické škole, pokud si pamatujete. Tak jsem doktoru Křečkovi nabídl k řešení takové více chlapské téma, kde se lámou kosti, létají zuby a krev stříká jak z hasičské stříkačky.

A ted´ se dostávám k té třetí epizodě, kterou v tom svém původním článku popisuji, a to, když jsme v tom průvodu běloruských demokratů dne 15.8.2020 došli na Loretánské náměstí a tam probíhaly nějaké ty duchaplné proslovy a najednou jdou kolem mě dvě dámy a ta jedna říká té druhé, „vyfoť mi ho, zjistíme si ho“. Ta druhá osoba ženského pohlaví ke mně přistoupila a ta první nás vyfotila. Za dva dny na to mi poslal můj známý odkaz na nějakou facebookovou stránku Romana Maciho, na které jsem nalezl ono foto s dámou po pravici z Loretánského náměstí s mým jménem a rokem narození a pod tímto fotem bylo pár nelichotivých komentářů vůči mé osobě. Jeden z těch komentářů zněl: „ať toho zmrd.. někdo sejme“. Tak jsem zašel na policii, že se mi nelíbí ten zmr.. u mého jména a už vůbec se mi nelíbí, aby někdo toho zmrd… sejmul. Policie do druhého dne zajistila, že celá ta facebooková stránka byla zavřena a když se tak po týdnu znovu otevřela, tak už tam nebylo ani to moje foto, a ani ta zmínka o zmrdo…. Já jen mohu říci, že jsem do předposlední neděle netušil, kdo byla ona dvě ženská pohlaví z Loretánského náměstí. A teď se přeneseme o rok dále a přijde zajímavé rozuzlení.

V neděli 17.10.2021 jsem se zúčastnil demonstrace před polskou ambasádou v Praze, která měla říci polské vládě, že by Polsko mělo z humanitárních důvodů přijímat imigranty z Běloruska. Vše šlo hladce, až si vzala slovo nějaká paní Hradílková, dočetl jsem se pak doma na webu, že je to Janička, no má hezké jméno, a dokonce, že je to vyznamenaná básnířka od paní Šiklové, tak to už je hodně těžká Havlistická váha, to vám povím. Tak ta paní Jana začala mírně a postupně projev gradoval, a že prý jsme tu před špatnou ambasádou, že bychom měli být před běloruskou ambasádou, abychom řekli tomu diktátorovi Lukašenkovi …. atd. To na mě bylo silné kafé a tak jsem se přihlásil o slovo a říkám, že souhlasím s tím, že jsme tu před špatnou ambasádou, že máme stát před americkou ambasádou, to je přece ta země, která rozbíjí lidem ze Středního východu jejich domovy a nutí je na cestu do emigrace, to je přece ten pravý viník jejich neštěstí.

A pak jsem vyzval přítomné, že doufám, že příště se všichni spolu potkáme před americkou ambasádou v neztenčeném počtu, že já tam chodím před tu americkou ambasádu demonstrovat, a že naposledy jsem tam byl třeba s Palestinci, které židovský stát za podpory USA vraždí v jejich vlastní zemi. Když jsem skončil ten svůj příspěvek do diskuse, tak se rozhostilo ticho, nikdo mi ani nezatleskal. Ani mě to nepřekvapilo, protože první pokus o roztleskání davů tam předvedla právě paní Hradílková hned po prvním zahřívacím projevu. Proč se mi zdál ten potlesk od paní Hradílkové tak neskutečné dlouhý? No protože se k němu nikdo z těch dalších účastníků nepřipojil a paní Hradílková pořád tleskala jenom sama.

Pak ještě paní Hradilková zavzpomínala, jak demonstrovala před ruskou ambasádou prý kvůli válce v Čečensku. Tak to jsem na ni ještě stihnul vykřiknout dotaz, jestli také nebyla náhodou protestovat proti „humanitárnímu“ bombardování Srbska? Paní Hradílková asi cítila, že se blíží nějaké potíže a tak zavčas z této demonstrace zmizela. A měla recht, já si totiž vzpomněl, odkud já ji znám. To byla přece ona dáma, co si vedle mě stoupla na Loretánském náměstí onoho 15.8.2020 a pak dala to naše foto na facebookovou stránku Maciho, kde mě nactiutrhli s tím „zmr…“ Tak jsem chtěl využít této příležitosti a položit jí veřejně otázku: „paní Hradílková, to jste byla Vy, co jste pod to naše krásné společné foto z Loretánského náměstí dala toho „zmrd…? Klobouk dolů, na to, že jsem si na webu přečetl, že jste oceněná básnířka, tak se ve vás básník nezapře, máte takový ten neotřelý slovník“.

Chtěl jsem samozřejmě ještě dodat, že já chodím každý rok před srbskou ambasádu na den zahájení „humanitárního bombardování“ Srbska, že se tam chodíme každý rok omlouvat Srbům za lidi, jako byl Havel, a že tady bych dodal, že ten její neotřelý básnický výraz by se spíše hodil na charakterizování této osoby.

A ještě i dodám, že ani paní Hradílková netušila, že ti její zlatí Čečenci toho zmrd.. už málem jednou skutečně sejmuli, a to v červnu 2016 na mezinárodním letišti v Istanbulu, kde tito čečenští celou duší „demokraté“ vnikli se samopaly do příletové letištní haly a kropili to tam kulkami. Konečný účet byl snad minimálně 44 mrtvých. Asi se jim to letiště v Istanbulu zdálo málo demokratické a také asi v té otázce lidských práv mělo to letiště co dohánět, a tak to tam šli ti „demokraté“ z Čečny srovnat trošku do latě.

Já jsem totiž na tom samém místě, kde tito tzv. bojovníci za svobodu z Čečny krmili cestovatele olovem, seděl snad na minutu přesně jen o 24 hodin dříve a o tom, jaké na Ataturkově letišti v Istanbulu ztropili Čečenci čóro móro, jsem se dozvěděl až další den na hotelu v úplně jiné zemi. Ale tato letištní akce v Istanbulu byla jen ochutnávka, za tři týdny na to přišel ten hlavní chod, a to když se uskutečnil dne 15.7.2016 vojenský puč proti Erdoganovi. Přežili jsme oba, já ty Čečence a on CIA, a to natruc paní Hradílkové, to musím říci.

Tyto moje připomínky už paní Hradílková bohužel neslyšela, ale snad si je tady přečte a dodá něco do diskuse a případně složí i nějakou tu báseň o zmr.. zmrdovat…. Já totiž nejsem jen takový obyčejný zmr.., já jsem tuplovaný zmr…. Jednoho zmrd… mi udělili tito Havlisté za toho Lukašenka a toho druhého zmrd… jsem dostal za to, že jsem navštívil koncert Alexandrovců v Praze. Ano, takovou bombu tam pod mých fotem pustili do éteru, že jsem byl na koncertu Alexandrovců v Praze. To snad příště tam mám jít na koncert v převleku a s tou klaunovskou bambulou na nose? Ptám se, paní Hradílková. Třeba jsem tam měl pod sedadlem na koncertě tajnou schránku, do které jsem předával informace přímo do Moskvy o stavu vody na českých tocích za poslední týden.

To ale musí mít paní Hradílková dobré voko u Koudelky z BIS. Takovéto supertajné informace Koudelka hned tak někomu nesděluje. Já to vidím tak, že paní Hradílková a ta reportérka Kundra z Respektu, že jen ti dostávají přístup k těm nejtajnějším informacím od BIS. Ne jedné straně, je to informace, jak se ruská ambasáda zde chystala s kufrem plným ricinového oleje způsobit střevní problémy celé Praze, a to uniklo ke Kundře, a pak, že jsem navštívil koncert Alexandrovců, to zase uniklo k paní Hradílkové. Pane Koudelko, a teď si sedněte, at´ to s vámi nepraští, vy ani netušíte, že já jsem navštívil koncert Alexandrovců už asi tak před 5 lety v Ankaře, přímo naproti obchodnímu domu Panora. Pane Koudelko, jste vy vůbec člověk na správném místě? Tak se mi zdá, že vám ta spící buňka v Ankaře opravdu nějak tvrdě usnula, jak je možné, že nevíte, kteří čeští občané navštívili koncert Alexandrovců v Ankaře? Ten Zeman měl jako vždy pravdu o těch čučkařích.

Jen dodám ještě, že tato demonstrace byla natáčena na video a projevy a diskuse budou prý přeloženy do Polštiny a předány údajně polské vládě. Ta polská vláda z toho mého příspěvku asi moc veselá nebude, vždyť známe ty své pappenheimské. Já jsem tuto demonstraci bral jako humanitární akci, ale když tam chtěli politizovat, tak já tu jejich rukavici zvednul.

Se vzpomínkou na český kultovní film „Bouřlivé víno“ by mě také zajímalo, jak by se dokázali překladatelé do Polštiny poprat s tím „was is das Zmr…?“.

Tak ty moje dva články zde tak nějak bilancují můj pohled na účinkování ČSSD na postu ministra vnitra po dvě volební období. Je to takové neveselé čtení, co si má myslet občan ČR, kterého málem policie uškrtí na demonstraci a policie pak proti němu postaví 7 policejních svědků, kteří lžou, jako když tiskne? Já se potkal s jedním policistou u Šlachtova předvolebního stánku, i tam jsem se snažil lovit spřízněné duše, abych tu korupční kauzu Adularya rozhýbal, a ten dotyčný mi říká, že ti slušní policisté, ti už tam dávno u policie nejsou, a že on prý na konci tohoto měsíce odchází také. Kdyby jen u policie, ale u politiků je to ještě horší, tam snad ti dobří ani nikdy nebyli.

Až přijde ta skvadra azůra, to budu ještě s láskou vzpomínat, jak mě tam ten policista přátelsky škrtil na tom Malostranském náměstí. A chudáka Koudelku teď odvolají za to, že byl vyloženě proruský. Já bych rád těm Havloidním pohrobkům připomenul, že nebýt Rusa Gorbačova, který zde zorganizoval v roce 1989 ten hadrákový převrat, tak ten jejich ideový guru by zde bručel možná ještě do dneška.

Já bych to účinkování ČSSD za ta dvě volební období asi charakterizoval takto, že jsem ČSSD volil asi tak 15 let, než se tam vetřel Sobotka do vedení strany. Dnes, kdyby se prodávaly lístky na představení, jak budou poslanci ČSSD vracet klíčky od parlamentních skříněk na papuče, tak si ten lístek koupím do první řady. Tento čtvrtek jdu na koncert Jethro Tull a Praze a v pátek bych si třeba zase dal to vracení těch parlamentních klíčky od papučů poslanců ČSSD, ať žiju také trosku kulturním životem.

 


07.11.2021 Kelly

12345 (165x známkováno, průměr: 3,24 z 5)
11 704x přečteno
Updatováno: 7.11.2021 — 21:48

Reklama

D-FENS © 2017