Když jsem se doma vylízával po návratu ze špitálu po absolvování čínské chřipky, uvědomil jsem si, že jedním z důvodů mé hospitalizace může být i roční uzavření saun, do kterých jsem pravidelně chodil.
A protože bylo třeba zaměstnat hlavu, začal jsem vymýšlet, jak se saunovat nezávisle na teroru Svědků Kovidových. Dvorek u mého domu je jak z prdu kulička, zabrat zbylý prostor 12×15 metrů tak velkou bednou by byl nesmysl. Nakonec jsem vyběhl s metrem do chlívků, které u starých domů bývají. Protože jsem je nedávno zvenku rekonstruoval a dal jim novou střechu, začala se mi idea sauny v chlívku líbit čím dál víc jako prima fór. A konečně jsem měl argument, jak manželku přesvědčit, že ty krámy, co jsou vevnitř, po deseti letech fakt nepotřebujeme.
K dispozici jsem měl prostor kolem 195 cm na hloubku chlívku, šířka vycházela lehce přes dva metry po vybourání boční stěny tak, že vlastní těleso sauny bude ctít vnější rozměry původního chlívku. A začal jsem hledat firmu, která mi saunu zhotoví. Sešlo se mi několik nabídek i námětů, jak vyřešit dispozici. Cenový rozptyl byl neuvěřitelný – od 130 po 370 tisíc. Fakt, nekecám. Byl jsem jak posedlý tématem sauny, až si mí blízcí ťukali na čelo. Nakonec mi kamarád poradil, ať si saunu vystřihnu sám. Myšlenka mně zaujala, protože tento kamarád si saunu vybudoval také svépomocí před asi 15 lety. Tak jsem začal nanovo s hledáním. Nakonec jsem skončil u specializovaného pražského obchodu, který mi dodal kromě izolace prakticky veškeré komponenty včetně topení, řídící elektroniky a spousty dobrých rad. A pak už to bylo na mě.
Za Franze Josefa nikdo moc nepomýšlel na to, že by prasátkům vadily nějaké geometrické nedostatky. Pravý úhel neexistoval a stavba se po sto letech i malinko nahnula. Jediná věc, kterou jsem si nechal udělat, bylo vylití podlahy a pokládka dlažby. Zároveň jsem měl štěstí, že stavitelé nad chlívkem zbudovali něco jako seník, takže vybouráním mezipatra jsem získal potřebných 219cm výšky v nejnižším bodu střechy. Odečteme-li doporučovaných 16cm izolace plus desky, zbylo mi přesně 201 cm vnitřní světlé výšky. Protože mě omezovaly okolní zdi, nezbylo mi než budovat saunu zvenku dovnitř. Tedy vlastní kostru z trámů jsem mohl začít kompletovat až ve chvíli, kdy jsem si zbudoval pravoúhlý obal z OSB desek různě upevněných na původní stěny. Strop jsem řešil zapuštěním fošen „na stojáka“, abych si rezervoval prostor pro vatu. Izolaci stropu jsem pak položil až na závěr montáže po kompletaci vnitřního obkladu.
Práce se dřevem mě začala neuvěřitelně bavit. I po ukončení Hamáčkova kriminálu jsem se z budoucí sauny prakticky nehnul a zaháněla mně jen zima a tma. Naučil jsem se přesně pracovat s maflem, obyčejnou pilkou, do flexy jsem si koupil pilový kotouč, abych mohl dělat korekce a drobnější řezy přímo na konstrukci. Zjistil jsem, jakou výhrou jsou torxové hlavičky vrutů: bez tohoto vynálezu bych se páral především s vnitřními palubkami mnohem déle. Po dvou měsících sauna stála. Řídící jednotku sauny jsem ukryl za původní dveře chlívku včetně prodlužovacího kabelu, nechtělo se mi rozkopávat celý dvorek kvůli přípojce. Spartánsky jsem se rozhodl řešit i proces ochlazování: Koupil jsem polskou sprchu za pár stovek, propojil hadicí s kohoutkem na domě a bylo hotovo. Instalace řídící jednotky a vlastní zapojení čidel byla práce dalšího kamaráda, který rozumí elektřině, a já se aspoň nemusím bát, že mě to zabije. A tak jsem v chladných květnových dnech spustil zkušební provoz.
Byla to nádhera. Za necelých padesát minut displej na řídící jednotce ukázal 90°C. Vlezli jsme dovnitř a já začal zjišťovat drobné vady: Například mi nedocvaklo, že výrobcem doporučený otvor pod kamny vpustí studený vzduch dovnitř, ale nikdo mu neřekne, že má vlézt do kamen a tam se ohřát. Vzduch se, věren fyzikálním zákonům, pěkně rozlil po podlaze a nás zábly nohy. Proto jsem kolem kamen později vybudoval jakousi vaničku z prken, která zadrží ledový vzduch, který se prostě musí protáhnout kolem zdroje tepla. Další doporučenou věcí je větrací otvor umístěný úhlopříčně od kamen pod stropem. Dle manuálu je nutno mít tento ventil stále otevřený. Praxe ukázala, že přirozené proudění je sice fajn, ale nic se nemá přehánět. Přivřením tohoto otvoru jsem dosáhl vyšších teplot při nižším příkonu, aniž bych měl pocit vydýchaného prostoru. Vzduch částečně prochází i netěsnostmi dveří nehledě na fakt, že při každém otevření dveří se toho vycamrá docela dost.
Nyní na podzim pomalu dolaďuji detaily a jsem na své dílo nestydatě pyšný. Jedno saunování mně při dnešních cenách elektřiny stojí kolem padesátikoruny, po zdražení to furt nebude ani stovka. Nemusím se nikomu prokazovat covid pasem, abych mohl udržovat svůj lymfatický systém v kondici. A pokud by mi bylo v sauně smutno, stačí poslat kamarádům SMS „Roztápím na pátou.“ Nestane se, že by nedorazili. Sklenka vína po sauně je skvělá tečka za celým dnem, a protože přátelé za sebou umí zabouchnout vrátka, už se ani nemusím zvedat z křesla.
Tož na zdraví.
07.11.2021 Pako
Související články:
(221x známkováno, průměr: 1,15 z 5)