Potřebujeme více ČT a zvýšit poplatky. Současná koncepce je málo ambiciózní.

Včera se mi povedlo při několikahodinovém binge-watchingu ČT24 usnout a zdál se mi extrémně realistický veřejnoprávní sen.

Při několikátém vlastním pokusu o zapálení studia na Kavčích horách pod hlavičkou organizace The 2.0L Diesel Degeneration se mi podařilo ukořistit interní dokument, který by měl vidět každý slušný občan. Rada ČT si totiž konečně uvědomila to, co kritikům veřejnoprávních médií dochází už desetiletí — zákon č. 483/1991 Sb. nikde nestanovuje, v jakém rozsahu má Česká televize svou činnost vykonávat. Pouze ukládá, co má dělat. Kolik toho má dělat, je otázka ambice. A ambice, jak známo, je ctnost. Níže uvedený dokument obsahuje přehled pěti schválených rozvojových projektů na období 2026–2030, které konečně posouvají českou veřejnoprávní službu tam, kam patří — mezi evropskou špičku. Kdo s navýšením koncesionářského poplatku na 485 Kč měsíčně nesouhlasí, nepochopil podstatu demokracie, pravděpodobně konzumuje dezinformace z Ruska a bude zanesen do připravovaného registru osob ohrožujících mediální pluralitu.

ČT — Portfolio schválených rozvojových projektů 2026–2030

Interní materiál, předloženo Radě ČT, schváleno usnesením č. 1984/2026

Stardance Národní centrum pohybové kultury

Rada ČT na svém dubnovém zasedání schválila vybudování Národního centra pohybové kultury Stardance v pražských Letňanech, a to jako logické vyústění patnáctileté tradice pořadu, který se podle expertního posudku Filozofické fakulty UK „stal neoddiskutovatelnou součástí české popkulturní identity“. Projekt stojí na zákonné povinnosti ČT podporovat českou kulturu a tělesnou kulturu národa, přičemž tanec byl usnesením Rady explicitně zařazen mezi chráněné formy nemateriálního kulturního dědictví vyžadující institucionální zázemí. Aréna s kapacitou 12 400 diváků vznikne na pozemku pronajatém od hl. m. Prahy na 99 let za symbolickou korunu, výstavba je rozpočtována na 2,8 miliardy korun a bude financována kombinací koncesionářských poplatků, účelové dotace MK ČR a úvěru od ČSOB garantovaného státem.

Centrum nebude sloužit pouze k natáčení samotného pořadu — to by bylo ekonomicky neúnosné, neboť Stardance se vysílá pouze dvanáct týdnů v roce. Proto bude v aréně zřízena Národní taneční akademie ČT pod uměleckým vedením Terezy Bufkové a Jana Onderа, která poskytne akreditované osmnáctiměsíční kurzy společenského a standardního tance pro veřejnost, včetně certifikace uznávané MŠMT jako mimoškolní vzdělávání v souladu se zákonem č. 561/2004 Sb. Ročně projde kurzy přibližně 800 frekventantů, jejich kurzovné (32 000 Kč za cyklus) plyne zpět do provozního rozpočtu centra. Součástí areálu bude dále stálá expozice Tanec v dějinách českého národa s exponáty zapůjčenými z Národního muzea, hotel pro účinkující s 90 pokoji (v mimosezóně otevřený veřejnosti jako tematické ubytování), restaurace U Valčíku a parkoviště pro 3 200 vozů a 1 600 sdílených kol.

Vedlejší produkce centra zahrnuje dva nové televizní formáty, jejichž výroba je součástí argumentace pro výstavbu — Stardance Junior (soutěž pro děti od 8 do 15 let, natáčená v hlavním sále), Síň slávy českého tance (dokumentární cyklus mapující osudy historických tanečních osobností, 24 dílů, premiéra podzim 2027) a celovečerní hraný film Poslední valčík s Janem Cinou v hlavní roli, jehož scénář je volně inspirován životem zakladatele českého společenského tance Karla Linka. Aréna se mimo natáčení pronajímá pro komerční akce — plesy, firemní večírky, koncerty — s argumentem, že příjmy z pronájmu (odhad 180 milionů Kč ročně) snižují zátěž koncesionářů. Logo ČT bude viditelné na všech vnitřních i vnějších plochách, včetně pronájmů, jako trvalá manifestace veřejnoprávní služby v prostoru.

Maršálkův Institut gastronomického vzdělávání

Na základě mimořádné popularity pořadu Peče celá země a rostoucího společenského významu domácího pečení (studie Sociologického ústavu AV ČR z roku 2025 uvádí, že domácí pekaři tvoří jednu z nejsoudržnějších neformálních komunit v ČR) schválila Rada ČT zřízení Maršálkova institutu gastronomického vzdělávání v Brně-Židenicích. Projekt vychází ze zákonné povinnosti ČT přispívat k rozvoji vzdělanosti a k ochraně kulturních tradic, přičemž tradiční české pečivo — zejména vánočka, mazanec, koláče a štědrovečerní cukroví — bylo interním odborným posudkem označeno za ohroženou řemeslnou formu vyžadující systémovou intervenci veřejnoprávního média. Institut vznikne rekonstrukcí bývalé průmyslové budovy na Kuldově ulici, rozpočet 680 milionů korun, otevření plánované na září 2027.

Budova bude mít pět nadzemních podlaží a dvě podzemní. V suterénu vznikne Galerie českého pečiva — stálá expozice s voskovými maketami historických pečených výrobků ze sbírek Etnografického ústavu Moravského zemského muzea, vstup zdarma (což zakládá charakter veřejné služby). V prvním až třetím patře se nachází dvacet plně vybavených cvičných kuchyní, každá pro osm frekventantů, s profesionálními konvektomaty Rational a mlýny Komo. Čtvrté patro tvoří knihovna s více než 4 000 svazky kuchařek od 18. století do současnosti, přístupná veřejnosti v režimu prezenčního studia. Páté patro je vyhrazeno ředitelské kanceláři Josefa Maršálka (úvazek 1,0, zařazení do nejvyššího tarifního stupně podle vnitřního platového předpisu ČT), zasedacím místnostem a redakci přidruženého Časopisu českého pečiva, který bude ČT vydávat čtvrtletně. Na ploché střeše je umístěn včelín s dvaceti úly, jejichž med je používán při výuce — tato komponenta naplňuje zákonné ustanovení o podpoře vzdělávání o přírodě a biodiverzitě.

Institut poskytuje tři úrovně kurzů: Základy českého pečení (3měsíční, 12 900 Kč), Pokročilý kurz tradičního cukrářství (6měsíční, 28 500 Kč) a vlajkovou loď Maršálkův mistrovský program (12měsíční rezidenční kurz, 64 000 Kč včetně ubytování v partnerském penzionu). Absolventi získávají certifikát, který byl po dohodě s Hospodářskou komorou ČR uznán jako doklad o odborné způsobilosti pro provozování cukrářské živnosti, čímž Institut fakticky obchází klasické učňovské školství. Každý absolventský ročník vyvrcholí čtyřdílným dokumentárním cyklem Z Institutu do života, který sleduje pět vybraných absolventů v jejich následujícím profesním směřování — garantovaný prime-time slot na ČT1, neděle 20:15. Roční obrat kurzovného se odhaduje na 47 milionů korun, přičemž celkové provozní náklady činí 124 milionů — rozdíl hradí koncesionáři jako strukturální investici do kulturní infrastruktury státu.

Pojízdné diskuzní studio Michaely Jílkové

V reakci na opakovaně formulovanou kritiku, že česká veřejnoprávní diskuze se odehrává převážně v pražských studiích a neodráží názory obyvatel menších obcí, schválila Rada ČT projekt Pojízdné diskuzní studio pod vedením Michaely Jílkové. Projekt se opírá o tři zákonná ustanovení současně — podpora demokratické diskuze a plurality názorů, dostupnost veřejnoprávního obsahu v regionech bez dostatečné mediální infrastruktury a soudržnost společnosti prostřednictvím dialogu. Argumentace v důvodové zprávě cituje výzkum agentury Median z roku 2024, podle něhož se 73 % obyvatel obcí do 2 000 obyvatel necítí být reprezentováno v celostátním mediálním diskurzu. Projekt tak není pouze pořadem, ale systémovým nástrojem pro nápravu mediálního deficitu venkova.

Technické řešení tvoří flotila tří speciálně upravených autobusů Iveco Crossway v délce 13,8 metru, každý z nich plnohodnotné mobilní studio se třemi kamerami, režií, maskérnou, satelitním uplinkem Ku-band a hydraulicky vysouvatelnou diváckou tribunou pro 40 osob rozkládanou mimo autobus. Náklady na pořízení jednoho vozidla činí 47 milionů korun, celková investice 141 milionů, k tomu roční provozní rozpočet 89 milionů (paliva, údržba, mzdy sedmičlenných štábů ve třísměnném provozu, ubytování). Autobusy jsou označeny celolakovaným pláštěm s logem ČT, nápisem Česká debata — váš hlas, vaše téma a QR kódem odkazujícím na iVysílání. Flotila je rozdělena regionálně: autobus Morava (základna Olomouc), Čechy sever (základna Liberec) a Čechy jih (základna České Budějovice). Každý z autobusů absolvuje týdně dvě zastávky, celkem tedy 24 vysílání měsíčně.

Formát pořadu: autobus přijede ráno na náměstí vybraného města či větší obce, štáb do dvou hodin postaví tribunu a ozvučení, v průběhu dne probíhá registrace účastníků z řad místních obyvatel (přihlášení předem přes web i spontánní účast), od 18:30 do 20:00 se vysílá živě na ČT24 a v záznamu o den později v identický čas na ČT1 jako Česká debata s Michaelou Jílkovou. Témata nevybírá dramaturgie pořadu, ale přímo Jílková ve spolupráci s obecním úřadem — v první polovině typicky lokální problémy (dostupnost lékařů, stav silnic, zrušené autobusové spoje), v druhé polovině celostátní témata přenesená do lokálního kontextu české vsi a znepokojených občanů. Součástí projektu je Mobilní mediální akademie — dopoledne před vysíláním probíhají v autobuse dvouhodinové workshopy mediální gramotnosti pro místní základní školy, což naplňuje další zákonné ustanovení. Jílková sama je zaměstnána v pozici šéfredaktorky regionální diskuzní publicistiky s plným úvazkem, vozem Škoda Superb 4×4 a řidičem pro přesuny mezi lokalitami. Pětiletý rozpočet projektu: 586 milionů Kč.

ČT Příroda — Terénní dokumentární stanice Krkonoše

Inspirována dlouholetou existencí BBC Natural History Unit v Bristolu a rostoucím podílem přírodopisných dokumentů na diváckém zájmu (ČT2 vykazuje u tohoto žánru mimořádnou sledovanost 8,4 % — třetí nejvyšší v žánrovém portfoliu) schválila Rada ČT zřízení Terénní dokumentární stanice ČT Příroda v Peci pod Sněžkou. Projekt se opírá o zákonné ustanovení o vzdělávání, ochraně kulturní krajiny a podpoře regionálního vysílání, přičemž Krkonošský národní park byl vybrán jako symbolicky nejvyšší česká krajina, jejíž dokumentární uchopení má zvláštní význam pro národní identitu. ČT odkoupila od soukromého majitele bývalou horskou chatu Výrovka, kterou kompletně rekonstruuje — rozpočet rekonstrukce minimálně 94 milionů korun, celkové dvouleté pořizovací náklady včetně technologie 248 milionů.

Stálá posádka stanice čítá dvanáct zaměstnanců v trvalém pracovním poměru: čtyři kameramani specializovaní na přírodopisnou dokumentaristiku (včetně dvou držitelů certifikace pro práci s dronem v CHKO), dva zvukaři, biolog na plný úvazek jako vědecký poradce a garant odborné správnosti výstupů (úvazek obsazen ve spolupráci s katedrou zoologie PřF UK), meteorolog provozující automatickou stanici napojenou na ČHMÚ (jejíž data jsou nepostradatelná pro plánování natáčení, a zároveň poskytována veřejnosti prostřednictvím webu ČT Počasí — tedy součást veřejnoprávní služby), technik údržby, správce objektu, kuchařka pro celoroční provoz, PR koordinátor pro sociální sítě a vedoucí stanice v manažerské pozici. Roční osobní náklady: 23 milionů korun. Stanice vyrobí každoročně minimálně dvacet dokumentárních výstupů — šestnáct krátkých (3–8 minut) pro zařazení do zpravodajství a Toulavé kamery, čtyři rozsáhlé dokumenty stopáže 52 minut pro prime-time ČT2.

Vedlejší funkce stanice vytváří z objektu faktické turistické centrum: horní patra budovy jsou vyhrazena pro Vzdělávací návštěvnické středisko, kam turisté mohou vstupovat denně v čase 10:00–16:00 za vstupné 180 Kč (symbolická úhrada nákladů na průvodcovskou službu), přičemž prohlídka zahrnuje expozici o krkonošské fauně, ukázku terénní techniky a v létě možnost pozorování kamzíků z observační věže. V letním období (červenec–srpen) stanice provozuje Příměstské tábory mediální gramotnosti v přírodě pro děti 10–15 let, týdenní pobyty za 8 900 Kč, kapacita 24 dětí v turnusu, celkem šest turnusů ročně. Stanice dále bude spravovat Instagramový účet @ct_priroda, jehož redakce je formálně součástí informování veřejnosti o vysílání, fakticky však produkuje samostatný obsah včetně placených spoluprací s výrobci outdoorového vybavení — příjmy z této činnosti (odhad 14 milionů ročně) plynou do provozu stanice jako doplňkové zdroje.

Symfonický orchestr České televize — Ostrava

Rozhodnutím Rady ČT ze září 2026 byl po 33 letech obnoven Symfonický orchestr České televize, tentokrát s rozšířeným rozsahem činnosti a sídlem v Ostravě. Argumentace pro zřízení stojí na několika pilířích — zákonné povinnosti podporovat českou hudební kulturu, faktické potřebě ČT disponovat vlastní orchestrální produkcí pro audiovizuální díla v době, kdy externí nahrávání hudby k filmům a seriálům tvoří rostoucí nákladovou položku (v roce 2025 vynaložila ČT 78 milionů Kč za externí hudební nahrávky, z čehož 61 milionů šlo zahraničním orchestrům), a konečně regionální různorodosti — zřízení orchestru v Moravskoslezském kraji řeší dlouhodobou kritiku pražocentrismu veřejnoprávní produkce. Sídlem orchestru se stane nově postavený Dům hudby ČT na břehu Ostravice v městské části Slezská Ostrava, rozpočet budovy 1,6 miliardy korun, kolaudace plánovaná na jaro 2029.

Orchestr bude čítat 110 stálých členů (oproti původně zvažovanými osmdesáti — navýšení odůvodněno potřebou pokrýt současně symfonickou i filmově-studiovou produkci), k tomu sbor ČT o 48 zpěvácích, šéfdirigent, dva stálí dirigenti, koncertní mistr, notový archivář, pět produkčních a dvanáct administrativních zaměstnanců. Celkový stav 178 úvazků, roční osobní náklady 312 milionů korun. Šéfdirigentem byl s účinností od 1. ledna 2027 jmenován Tomáš Netopil, který získal sedmiletý exkluzivní kontrakt s garantovaným ročním příjmem 18 milionů korun a rezidenčním bytem v centru Ostravy. Spolupráce s Ostravskou univerzitou a Janáčkovou konzervatoří zajišťuje pedagogický rozměr — členové orchestru vedou mistrovské třídy pro studenty, což naplňuje zákonné ustanovení o vzdělávání a podpoře nastupující umělecké generace.

Produkční činnost orchestru zahrnuje tři souběžné proudy. Studiová produkce: nahrávání hudby pro filmy, seriály a pořady ČT v dedikovaných nahrávacích sálech Domu hudby (dva sály různé velikosti, akustika navržena studiem Artec Consultants, týž, který projektoval Elbphilharmonii). Koncertní činnost: 42 veřejných koncertů ročně v Ostravě, 18 na turné po krajských městech, vstupné dotované (základní 290 Kč, studentské 90 Kč), protože hudba je veřejnou službou, nikoliv komoditou. Televizní produkce: nový pořad Velký koncert z Ostravy (10 dílů ročně, prime-time ČT2, nedělní večery), dokumentární cyklus Zrod symfonie sledující proces vzniku nahrávek, každoroční Novoroční koncert z Domu hudby jako flagship ČT1 s ambicí převzít mediální prostor dosud obsazovaný vídeňskými Novoročními koncerty. Orchestr rovněž vydává vlastní nahrávací značku ČT Records, pod níž ročně publikuje 6–8 alb, prodávaných v e-shopu ČT, v síti Supraphon a dedikované streamovací platformě. Celkový roční rozpočet projektu po plném najetí (2030): 584 milionů korun, z toho samofinancování prostřednictvím vstupného a prodeje nahrávek odhadováno na 78 milionů, zbytek hrazen z koncesionářských poplatků jako investice do národní hudební kultury.

Rada ČT konstatuje, že uvedené projekty představují dlouho odkládaný strukturální rozvoj veřejnoprávního prostoru a jejich realizace je nezbytnou podmínkou pro udržení relevance veřejnoprávního média ve 21. století.

26.04.2026 Argent

Související články: