Kniha Konec manipulace aneb Dobojováno není.

Náš přispěvatel Profesor se zabýval nejnovější knihou Davida Grubera, která nese název Konec manipulace. Nedalo mi to a ponořil jsem se do tohoto dílka, abych zjistil, že se s Profesorem budu v mnoha bodech rozcházet.

Já celkem chápu, že Profesor byl z knihy nadšený. Chápu, že z ní bude hodně lidí nadšených. Dnešní mediální prostor je přímo zaplaven různými triky, je to jako exploze hovnocucu, a když narazíte na takto úzce vyprofilované dílo a čtete v něm ukázky jednotlivých řečnických podtrhů a oblbováků, dojde vám podobně jako Profesorovi, kam až králičí nora vede a kde nechal králík díru.

Kniha mapuje dosavadní výzkumy různých autorů a uvádí seznam několika desítek řečnických triků a jejich variant označených H1 až H128. U každého je uveden příklad, autorův komentář a výčet možností obrany. Kdo si tuto část přečte, patrně se stane imunním proti mediálním sdělením jako „dopravní experti tvrdí“ (trik H39), „ten už má nakradeno, takže nebude krást více“ (trik H56), bude vědět, proč neplatí, že „když to šlo doteď, půjde to i dál“ (H61) a že za všechno nemůže Kalousek (H55). Dojde vám, že Andrej Babiš je sice rutinovaný trikař, dělá to často, ale nešikovně, protože pořád opakuje nějakých pět šest stále stejných postupů včetně dominantního H74.

Toužíte po příkladech? V knize je jich mraky. Kdo by si nyní nechtěl knihu kupovat, může zavítat na autorův web, na kterém se rozhodl zveřejňovat něco jako „trik na každý den“. Není však třeba se tolik namáhat, protože vyčerpávající přehled řečnických, v tomto případě diskusních vojebů pravidelně obsahuje diskuse na D-FENSovi. Ostatně ani D-FENS není v knize ušetřen, jsme tam zmíněni v souvislosti s trikem H60 aka leštěný prd.

Jaká je Gruberova pozice k obraně proti řečnickým trikům? Už jste někdy dostali na severní Moravě přes držku? Gruber asi ne, protože na obranu proti manipulacím vztahuje zásady fyzické sebeobrany. Nevím kde to bylo, zda v nějaké soukromé komunikaci nebo v nějaké knize, ale s Gruberem mám spojenou větu „na svini se musí svinsky“. Je naivní jednat se zmrdy fér. Gruber konstatuje, že na trik je možné, legitimní, správné a mnohdy jedině účinné reagovat protitrikem stejně záludným, jako byl trik sám. Když jsme u slova „záludný“, i toto slovo je v knize v jisté formě obsaženo a má tam svoji roli.

Gruber triky vytřídil podle jejich autorství, triky tedy najdeme vytříděné podle různých autorů. Dozvíme se tedy, jaké jsou triky podle Schopenhauera, Mc Candlesse nebo Karla Čapka. Zde sice autor učinil zadost svému encyklopedickému založení a vrozené úctě k duševnímu vlastnictví jiných lidí, které je rovněž pro Grubera typické, ale bylo to na úkor přehlednosti tématu, protože různí autoři definovali shodně nebo podobně tytéž triky. K významným výzkumníkům na poli triků a manipulací se řadí autor sám. Jeho Grubrovská soustava triků obsahuje t.č. seznam 21 velmi přiléhavě nazvaných a popsaných nejčastějších triků a argumentačních faulů. Jejich rozbory integroval do většiny svých knih, prvních 7 jich popsal již v roce 1990. Grubera řečnické triky pravděpodobně dlouhodobě zajímají a fascinují. Ostatně můj první kontakt s Davidem Gruberem se odehrál v roce 2007 právě u tématu manipulací, a to sice u článku Zmrdí školička s Milanem, ve kterém jsem rozebíral pokřivenou argumentaci uvedeného exministra týkající se bodového systému hodnocení řidičů.

Kniha však zachází podstatně dál, než je prostý výčet 128 triků. Řečnické triky mají určité řečnické a psychologické souvislosti, na které autor ukazuje. Zjistíte, že řečnické triky v jejich podstatě neprocházejí inovacemi a jsou stejné už mnoho set let. O to větší hamba je, že napříč historií je obrana vůči nim slabá až žádná. Dobře tak vyniknou přednosti informační války vůči válce klasické. V minulých 100 letech se podařilo vždy najít účinnou obranu proti nepřátelským tankům, bombardérům, raketám a všemu možnému, jakkoli sofistikované to bylo. Na poli informační války jsou defenzívní postupy dlouhodobě skromné a tuto zbraň jsme zmrdům z rukou většinově dosud nevyrazili.

Řečnické triky jsou běžné i v oblastech, které jsou spíše technického nebo právního charakteru a kde by člověk čekal, že mluvčí setrvají spíše na úrovni faktů a pokud už budou manipulovat, tak to udělají nějak cool. Například v tomto článku je dokonce velkými písmeny citován názor advokáta, který říká:

„Takže i kdyby řidička vezla řádně neupoutaného slona, zřejmě státní zástupce míní, že za jeho případný pád není odpovědná.“

Jenže dál v textu se ukáže, že řidička nevezla neupoutaného mnohasetkilového obrovského slona, ale nevelký kus plechu, což je přece jen trochu rozdíl. Jedná se trik č.5 podle Gruberovské soustavy triků (porušení míry věcí a míry okolností), navíc praktikovaný velmi primitivním způsobem. Ale nikdo nereagoval, všem to připadalo logické.

Nyní sledujeme společenskou diskusi kolem beztrestnosti určité velmi nízké hladiny alkoholu v dechu u cyklistů při řízení vozidla, v tomto případě jízdního kola. Odpůrci této změny argumentují tím, že když se nyní povolí nějaké množství alkoholu cyklistům, začnou pít i motocyklisté, řidiči osobních aut, nákladních aut, autobusů, piloti a nakonec nám budou padat na hlavu ožralý astronauti. Také tím, že pokud se někomu povolí jedno pivo, dá si určitě piva dvě, později piva tři, ještě později piv pět a zazdí je nějakou tou zelenou, takže bude zcela opilý. Opět další manipulace, inkrementální lež, popsaná v knize na více místech jako „kluzká šikmá plocha neboli „slippery slope“. Ale ani zde nikdo nepoznal trik, dokonce ani zastánci této změny legislativy ne, jinak by museli konfrontovat své odpůrce.

Co odbíhání od tématu? V knize také rozsáhle komentovaný postup, který často končí nerozeznán. Dá se to dělat individuálně, ale taky ve velkém. Například dnes na Novinkách. V Paříži jsou v ulicích desetisíce lidí, hoří tam auta, město je paralyzované… my máme na toplistu zprávu, že vosa minulé léto kousla švába.

Zajímavý je i historicko-psychologický úvod do problematiky řečnického trikaření, kde autor lehčí formou pojednává o různých osobnostech, které se řečnickými triky zabývaly nebo rovnou úspěšně trikařily, a to v kontextu doby, ve které žily. Z této kapitoly se dá vysledovat, jak se postupně měnila motivace trikařit. Řečnické triky nebyly vždy jen postupem k získání neoprávněné výhody, jak tomu bývá často dnes, tedy prostředkem, jak někoho oblbnout, přisvojit si něčí přízeň nebo peníze nebo obojí, ale také mohly zajistit přežití v militantně intrikářské době, ovlivňovat lidí pozitivním nebo negativním směrem anebo je dokonce obhájit před zlem. Opět tak vystupuje do popředí analogie například se střelnou zbraní, kterou lze sice někoho nevinného zabít, ale také s ní lze zastřelit teroristu chystajícího se najet nákladním autem do nevinných lidí.

Závěrem knihy zasazuje autor problematiku řečnických triků do své jednotící metodiky, ano jeho známých psychovzorců, díky které by pozorný čtenář mohl pochopit, že všechny řečnické triky jsou vlastně jeden trik. Já nejsem stoupencem tohoto výkladu a z této kapitoly jsem moc neměl. Recenzent p. Konopa o tom pojednal rozsáhleji.

Vzdělávací knihy tohoto typu dělím obvykle na „self help book“ a „how-to-make-the-world-a-better-place book“. Také jsem postřehl, že oba typy není snadno propojit a většina autorů ztroskotá, když se pokouší naplnit oba cíle. Gruberova kniha má blíže k „self help“ pojetí a jsem rád, že se autorovi podařilo ji takovou udržet, i když zejména v závěru s ním šijou všechni čerti.

Jedná se o zajímavou publikaci, která přinejmenším dočasně ovlivní čtenářovo vnímání komunikace ve veřejném prostoru. Prostě posloucháte nebo čtete denní příděl mouder z mluvících hlav a říkáte si přitom už jen … jasně, „svinská střední cesta“,… á tady máme pětku, porušení míry okolností, snad nečeká, že mu na to někdo skočí…, „ano, ale“, no to je dneska nuda. Shodnu se pravděpodobně s Profesorem, že kdyby knihu každý četl a nějakým způsobem absorboval její poselství, svět by byl lepším místem, protože by mohl udělat jednu velmi základní věc a odmítnout poskytovat svoji přízeň a peníze těm lidem, kteří s ním nejednají rovně, takže by se ze dne na den z trikaření stala olověná koule u nohy. Tato možnost je však víceméně teoretická, zatímco v praxi to nefunguje (kdo nyní nalezl trik H33, knihu už nemusí číst).

To, čím si nejsem jistý, je poditul knihy „Už s vámi nebudou orat“. Mezi rozpoznáním manipulací a jejich odmítnutím je ještě kus cesty. Lidé někdy chtějí být manipulováni a nijak netrpí, když s nimi někdo orá. A v tom se s předchozím recenzentem neshodnem. Řada lidí s sebou nechá orat, i když řečnické triky rozezná a ví nebo alespoň tuší, že se kolem nich trikaří. Odpověď je, gruberovsky řečeno, v psychovzorcích. Jsou lidé, kterým prostě stojí za to popírat nebo bagatelizovat, že je někdo hajzlík, protože zveličují jiné jeho parametry, například že jim za jejich peníze postaví na obecním pozemku cyklostezku.

Chybělo mi něco v knize? Ano. Já bych uvítal výraznější část týkající se operativní obrany proti trikům. Jistě, rozeznat trik je základ. Má to celou řadu důsledků, jeden z nich je, že trikaři přestanete důvěřovat, hodíte ho trvale nebo dočasně do krabičky s nápisem „zmrdi“. Ale představte si situaci, že jste na poradě, sedí tam víc lidí, každý má nějaké zájmy a nějaký zmrd to tam rozbalí. „Ano ale“, „je to na 99% jisté“, „to nemůžeme srovnávat“ atd. A co teď? Soupeříte o přízeň různých lidí, kteří drží v ruce různě účinné páky, třeba akcionářů, zákazníků nebo nadřízených, a tady je jeden vyhryz, co nehraje vůbec fér. Tady už nejde jen o to to vyhodnotit, tady jde o to ho zastavit, než začnete počítat oběti a platit škody. Mosambique drill na zmrdy.

Samozřejmě že mě Gruberovo trikařské FSM zajímalo a těšil jsem se, že si ho přečtu. Byl jsem rád, že se Gruber k napsání této knihy odhodlal a vyčlenil řečnické triky do samostatné publikace, vlastně jsem si přál už od roku 2007, aby to udělal a napsal nějaký explicitní protizmrdí manuál. K tématu evidentně má co říci a toto téma jsem u něj vnímal vždy jako stěžejní. Po přečtení prvního článku jsem začal jevit o knihu zájem a vešel v kontakt se samotným autorem. Ten byl rád, no ještě aby ne, když mu děláme zadarmo reklamu, a obratem mi dva výtisky zaslal, jeden dokonce s věnováním. Nyní jsem si asi zadělal na problém, protože určitou skupinu čtenářů vždy rozruší, když se dozví, že jsem dostal někde něco zadarmo, nicméně nyní se mohou zase uklidnit – knihy se někde vytratily a nedorazily ke mně. Tak jsem si řekl OK, není problém, objednáme knihu z internetu. Začal jsem u firmy Knihy Dobrovský, kde mám velkou slevu (ano, praskněte zlostí) a překvapení, kniha je v e-shopu vyprodaná. Gruber tvrdí, že s dodáním knih nemá problém a že mu bylo líp, když si distribuci dělal sám, bez velkodistributorů. Zvláštní firma, přestanu tam nakupovat, když nechtějí moje peníze, tak jim je přece nebudu nutit.

Když jsme u těch slev. V probíhající komunikaci ohledně knih, které dosud nemám se objevila jedna informace, kterou mohou ve svůj prospěch využít všichni. Tedy všichni, kteří Grubera mají rádi a také všichni, kteří ho rádi nemají. Na pondělí 10. 12. vyhlásí slevu 50 procent z plné ceny u všech knih, které vydal ve vlastním nakladatelství Gruber-TDP. Není to sleva pro čtenáře D-FENSe, ale jako by byla, protože ti dostali možnost se o ní dozvědět. Podle autorových slov je to poprvé, co dělá takovou akci a nebyl si jistý, zda ji bude ještě někdy opakovat. To je dobrá zpráva pro ty, kteří si chtějí něco objednat, a také dobrá zpráva pro ty, kteří Grubera nemají rádi, protože ti si mohou také něco objednat se slevou a zamezit tak tomu, aby Gruber knihy prodal později za vyšší cenu a vydělal na tom víc peněz. Informace by měly být k nalezení na jeho webu. Pokud správně počítám, kniha pak vyjde na Kč 185,-

09.12.2018 D-FENS

Související články: