Jak se nenechat zastřelit prvosledovými složkami na místě události

Featured Image

Byl to červenec 1992, hned po nepokojích v „Rodney King Race“ – Los Angeles. Můj partner Al Acosta a já jsme byli přiděleni k obvodnímu stanovišti v Los Angeles, kde probíhala bankovní loupež. Oba jsme byli důstojníci s oholenou hlavu, svaly jak steroidoví bouchači z Gold’s Gymu a vousy ala Fu Manchu. Naše pozorovací mise se měl každou chvíli změnit na přestřelku, takže i když jsme se pokoušeli splynout s okolím, byli jsme ozbrojení až po zuby.

Hodinu za hodinou jsme čekali s naším týmem na několika pozicích, než dorazí cíle. Bylo horko a zůstat hydratovaní znamenalo pít vodu. Jak většina z vás ví … co jde dovnitř, musí taky ven. Byli jsme zrovna v uličce kdy už jsem věděl, že si fakt muším odskočit. Vyskočil jsem z Mustangu a přešel za kontejner s odpadky, abych ulevil své potřebě. Očividně moje tričko poodhalilo pistoli u pasu. Tou dobou asi někdo zrovna koukal z okna a uviděl mně – holohlavého týpka s bouchačkou jak vystřiženého z filmu Machete … ach ten Murphy.

Každopádně, pár minut na to se do uličky přiřítilo hlídkové auto LAPD (Los Angeles Police Department) se dvěma mlaďochama, kteří s nenechavejma prstama na spoušti a vystrašenýma očima namířili Berettu i brokovnici přímo na mě. Tenhle příběh sdílím jen proto, abych ukázal, že moje postřehy vycházejí z reálných situací, které se mi opravdu staly. No, nakonec všechno dobře dopadlo … a teď vám vysvětlím, PROČ to dopadlo dobře.

V návaznosti na předchozí příběh popisující problematiku, kdy zvednete pušku po teroristovi nebo naopak pokračujete v boji se svojí pistolí, chci probrat to, jak prvosledové složky volí svoje cíle a jak se chovat, abyste se jim nejevili jako nebezpečný cíl i vy, tzn. osoba určená k eliminaci. Problém je v tom, že chlápek s CCW (Concealed Carry Weapon permit – povolení k nošení zbraně skytě) nebo policista mimo službu, zasahující proti teroristovi, mohou být mylně označení za teroristy a zastřeleni. Policie v USA postřelí jednoho ze svých co 18 měsíců, což je velmi přijatelné číslo. K tomu nejspíše přispívají následující faktory.

Je více pravděpodobné, že budete zastřeleni policií tam, kde není běžné, aby civilista nosil zbraň. (v USA jsou státy s rozdílnými pravidly, takže v ČR tenhle rozdíl nepocítíte). Například New York nebo Los Angeles. Zde existuje všeobecné povědomí, že zbraně mají pouze gangsteři nebo policie. Tahle situace není stejná napříč celou Amerikou, ale jsou specifická místa, kde to platí a je potřeba se mít na pozoru. Policisté v civilu jsou neustále instruováni, aby byli tzv. „hodnými svědky“ – nezapojovat se, dokud opravdu nejde o život.

Nejpravděpodobněji budete zastřeleni, pokud první, co policie uvidí, bude zbraň. A tak to prostě v každodenní policejní práci je, když telefonát na tísňovou linku není naprosto jasný … v případech aktivního střelce za posledních 5 let.

Takže, máme tu policistu, který se snaží jako o život, aby se dostal na místo události co nejdřív a zastavil padoucha. Každý chce zastřelit padoucha. Všechny ty kecy „Pomáhat a chránit“, začít vyjednávat … jen kecy. Na každého jednoho vyjednavače připadá tucet frajerů, kteří se jen předhánějí v tom, kdo si vystřelí první a udělá kariéru na tom, že zastřelil teroristu.

Jaký dostali popis? Nejčastěji jediná věc, kterou si z vysílačky pamatují, je barva oblečení a zbraň. „Muž v černém a puška“ je to, co si budou sdělovat mezi sebou, vyskakujíc z jedoucího auta a sprintujíc do boje.

Pravděpodobněji budete zastřeleni, když se na výzvu policisty začnete otáčet čelem k němu.

Tohle je problém, protože je v lidské povaze se otočit, pokud na vás někdo hlasitě volá, obzvláště zezadu. Řešením není přestat nosit zbraně v moderní válce proti terorismu, ale tohle riziko musíme brát v potaz.

Podle rozhovorů, výpovědí a osobních zkušeností, je tu možnost, jak se nenechat se zastřelit hned prvním policajtem. Jde to zajistit neposkytnutím okamžitého dojmu, že vy jste ten špatný. Taková situace je pro polici nebezpečná, protože zaváhání je může stát život, ale z vašeho úhlu pohledu, zaváhání zrozené z jejich nemožnosti se rozhodnout, vám může zachránit život.

Zaprvé – zapomeňte na střelnicové maniaky a neberte si pušku. Zastřelte padoucha, až když ho opravdu potřebujete zastřelit … a tolikrát, kolikrát je potřeba. Pak zbraň schovejte.

Podívejte se na úvodní obrázek.

Profil zbraně je jasně viditelný. Policista „na lovu“ za teroristou/aktivním střelcem, který spatří někoho, jako je osoba na obrázku, ho pravděpodobně okamžitě zastřelí. To znamená, že byste měli použít SULko. To dostane pistoli více k tělu, zakryje ji druhou rukou a skryje ji před zraky ostatních osob. Rozhodně z této pozice můžete znova efektivně zastřelit dalšího padoucha, pokud by bylo potřeba, ale není tolik vidět, že jste ozbrojeni.

Zadruhé – černá zbraň se snadněji schová, než zářivá a blískající se. Ano, na černé zbrani záleží [Black Gun Matters]. Mám rád svoji BBQ (výraz pro nablejskanou zbraň, kterou si majitelé pořizují kvůli nápaditému vzhledu – něco jako zlaté AK47 v Lord of War.) jako každý jiný, ale zbraně na každodenní nošení mám tmavější. Záblesk od zářivé zbraně přitahuje pozornost.

Zatřetí – nemusíte nad zastřeleným padouchem stát rozkročmo s namířenou zbraní, jak to dělají ve filmech. V situacích, o kterých je řeč, je vašim cílem toho teroristu zabít, nikoli zajmout a počkat do příjezdu policie. Prohlédněte si obrázek IED (Improvised Explosive Device – improvizované výbušné zařízení) z Turecka (???) a zopakujte mi, jak ho chcete zadržet s namířenou zbraní. Ne. Střelte ho do obličeje a pak ho střelte o obličeje znova, abyste předešli odpálení IED, jako na videu (???). Zastřelte to, co je potřeba zastřelit a dokud je potřeba na to střílet, a pak se sakra rychle schovejte. Ideálně tak, abyste měli dobrý výhled na celou situaci.

Začtvrté – váš první dojem určuje směr konverzace (konfrontace ???). Pokud budete chodit oblečení celí v černém jako Imám s dlouhými vousy, stejně jako vypadá většina džihádistů, pravděpodobně byste měli přehodnotit styl oblékání a nechat se ostříhat. V opačném případě bude váš první dojem, který uděláte na prvosledové bezpečnostní složky takový, že jste terorista. Nebo taky můžete udělat něco, co vás vykreslí jako klaďase, ale o tom později.

A konečně – pokud možno noste stejné zbraně jako policejní složky. Chromovaná 1911 se slonovinovou rukojetí generála Pattona je sice impozantní kousek, ale v našem případě bude pro okolí jako pěst na voko. Pro policii taková zbraň rozhodně není „typická“. Stejně tak Steyer AUG, za který jste dali jmění a který naprosto zbožnujete, není v batůžku, který nosíte „pro strýčka příhodu“, tím nejlepším řešením. Stejně tak AKčko, nebo zbraň zvednutá po prvním zastřeleném teroristovi. Ať se vám to líbí nebo ne, většina policistů dnes nosí pistole typu Glock, S&W, Sig a další (U nás nesmíme zapomenout na čezety).

Pokud budete konfrontováni policií, neotáčejte se se zbraní v ruce, ani zbraň nevytahujte. Počkejte na přesné instrukce. Pokud uvidíte polici přijíždět, zbavte se střelné zbraně, pokud je to takticky bezpečné, klekněte si, dejte ruce nad hlavu a hlasitě křičte:

„Já jsem ten dobrej!“

„Já jsem ten dobrej!“

„Nestřílejte“

„Já jsem ten dobrej!“

„Nestřílejte“

(v originále „I am a good guy!“ – „Don’t Shoot.“ … težko se to překládá, ale osobně bych asi použil jiná slova)

Pokud se na to cítíte, můžete místo toho použít výraz „Jsem policista“. V několika případech policista mimo službu zaútočil na aktivního střelce. Jeho vzhled i ovládání zbraně bylo na úrovni profíka. To způsobilo pochyby v zasahujících policistech, jestli jde o záporáka nebo klaďase. Taky to dalo policistovi v civilu možnost se identifikovat. Pokud policista v civilu vypadá jako drogovej dealer, asi si dokážete představit, jak to může dopadnout. Z posledních případů jmenujme Prince George’s County, kde policie zastřelila detektiva Jacai Colsona v domění, že jde o záporáka.

Nic není zadarmo. Pokud se oblíknete jako klaďas, zastřelí vás záporák … a pokud se oblíknete jako záporák, zastřelí vás policajt. Já osobně mám nakrátko střižené vlasy a udržuju se ve formě, protože to tak mám rád. I tak často slýchávám dotazy, zda nepatřím k armádě. Když uvážíte, že je mi téměř 50, budete se smát stejně jako moje žena.

Pro další uvážení – pro policisty v civilu je standardní zvednout svoji ID (identifikační kartička, průkaz policisty) nad hlavu a prokázat se tak zasahujícím jednotkám. ID není odznak. Přestal jsem nosit odznak v roce 1993, když zastřelili policistu v SoCal (???) během loupeže po tom, co u něj našli odznak. Po vzoru ostatních jsem začal nosit pouze ID. Už jste někdy zkoušeli přečíst ID na vzdálenost 10ti metrů ? Na tu dálku nepoznáte, jestli jde o ID, CCW licenci, ridičák nebo klubovou kartičku do Tesca (hodně volně přeloženo).

Pamatujte – pointou je vytvořit pochybnosti o tom, kdo jste. Možná je pokus zvednout nad hlavu otevřenou peněženku s obyčejnou občankou dobrej nápad… tím líp pokud je to vaše CCW. V jedné agentuře, kde jsem pracoval, nás učili držet pistoli v SULku, odznak ve druhé ruce nad hlavou a kleknout si. Není to špatnej nápad, pokud všichni vědí, co to znamená.

V každém případě, po prvním kontaktu zůstaňte klidní a dělejte, co vám řeknou. Někteří instruktoři zpochybňují schopnost „zůstat v klidu“ a poukazují na fakt, že v takové situaci budete psychicky v háji. Já nesouhlasím. V dobách dávno minulých bylo znakem gentlemana udržet si chladnou hlavu pod tlakem. Někde cestou se z mužů staly slečinky. Netuším jak se to stalo, ale doporučuju nastavit si laťku vysoko.

Žijeme v době války … a vy nemáte na výběr.

[We live in a time of war…and you don’t have a choice.]


30.07.2017 JH

drilly.cz

Článek byl při překladu do češtiny záměrně editován tak, aby dával smysl. Zkratky byly zachovány, zmínky na USA taktéž.


Související články:


12345 (90x hodnoceno, průměr: 2,18 z 5)
17 126x přečteno
D-FENS © 2016