Vláda jen špatně komunikuje

Featured Image

Kdo někdy pracoval v podniku, kde se v jejím vedení objevili zmrdi, tak u téhle věty velmi zpozorní. Tato slova znamenají, že se objevují značně znepokojivé signály o rozporu mezi skutečností a proklamacemi. Pak začnou zaznívat věty, že to je pouhá dezinterpretace výsledku, že každá krize znamená příležitost, že je nutno trochu zabrat a zlepšit komunikaci. A pak přijde nevyhnutelný náraz do zdi.

Kopa hnoje má osobitou vůni

Slova o chybné komunikaci a potřebě jejího zlepšení se typicky objeví v okamžiku, kdy se ukáže, že rebranding značky, rekonfigurace zastaralých organizačních schémat, optimalizace obchodních pipeline a převrat paradigmatu na byznysové farmě s orientací na mladého zákazníka včetně menšinových skupin společně se snahou o diverzifikaci cílové skupiny, která proměnila image firmy ze stereotypně odtažité na trendy inkluzivní s citlivým přístupem k individuálnímu prostoru a odlišnosti každého klienta, nepřineslo očekávané zvýšení zisku. Naopak došlo k odlivu stávajících zákazníků, kteří jsou na transky v reklamách dost alergičtí. Začínají se objevovat zprávy, že tržby klesají, zákazníci odmítají skvělé nabídky, či zelené technologie prudce zvyšující cenu a vůbec to vypadá, že co zmrdi vymysleli, je naprostý nesmysl. Zmrdi na tuhle situaci, kdy se objeví první příznaky, že císař je nahý, reagují následující taktikou. Celý pokles tržeb je jen dočasný, zákazník není dostatečně vyspělý, aby pochopil příležitosti nebo výzvy, a proto musíme věc lépe komunikovat včetně důsledného potírání dezinformačních trendů. Vedení společnosti pak pořádá namísto řídící práce workshopy a brainstormingy, kde vysvětluje, že exkrement nesmrdí, ale má jedinečnou a neopakovatelnou vůni. Tato snaha má za následek zhlédnutí tisíců skvělých snímků a grafů v prezentacích pro pracovníky podniku, jak to vše bude krásné, ale v reálu je to pořád stejná kupa hnoje. Ale vypadá krásná a naleštěná. Nicméně už je vidět, že katastrofa je nevyhnutelná.

Vyjeli jsme do Afriky

Typickým příkladem je veselý zájezd profesora Nutelly do Afriky naplánovaný podobně dobře jako výlet naší skvělé kapely. Zatímco naše média radostně vytrubovala zprávy o naprostém fiasku setkání Rusko-Afrika, tak cesta naše úžasného premiéra byla jeden skvělý úspěch za druhým. Zejména návštěva v Nigerii se zvláště vydařila. Člověk nemusí být zrovinka kovaný v diplomacii, aby pochopil, že vzkaz typu „Hej, přijedu za čtrnáct dnů, nachystejte mi program“ není akceptovatelný ani v běžném obchodním nebo společenském styku. Kecy Lipánka o tom, že v tom není nic jiného, je blekotání pablba přistiženého při tom, že zase něco podělal. Nicméně na hrubý pytel přišla hrubá záplata. Nigérie odpověděla, že sorry jako, ale nemůže zajistit odpovídající přijetí, tedy že na premiéra nemá nikdo čas. Což v překladu z diplomatického jazyka znamená, že se nikdo nebude obtěžovat návštěvou nějakého podržtašky. Bohužel tohle je velmi silný diplomatický signál i pro druhé země. Ukazuje to schopnost našich představitelů pohybovat se v mezinárodním prostředí. Pokud dělají takové školácké chyby, jak se s nimi chcete domlouvat na nějakých dohodách, které vyžadují mít trochu důvtipu? Znamená to především jasný vzkaz, že Česká republika není způsobilá k dohodám bez vnějších příkazů. Proč jsem do toho zamíchal ty vnější příkazy? Protože každému musí být jasné na první pohled, že svrchovaný stát by svému čelnímu představiteli nedovolil udělat takový přešlap. Od toho tam celý ten aparát je placený a nevadí přitom, že šéf vlády není zrovna nejostřejší tužka v penále. Můžete za své přijmout tezi, že celé ministerstvo zahraničí je plné hlupáků, co nechápou důsledky. Ale to, že se k nim Nutella snažil vlomit takovým arogantním způsobem navzdory odporu ministerstva, ukazuje, že dostal příkaz tak učinit zvenčí a není tak zcela pánem situace.

Ázerbájdžán je fakt super, jen to nechápete

Vždycky, když mám pocit, že debilnější projevy už naše vládní jelita nemohou mít, tak se na scéně objeví soudružka Pekarová. I pojala nápad svěřit své velkolepé myšlenky na poli světové politiky síti X a nikdo jí v tom bohužel nezabránil. Se svým nezaměnitelným instinktem vždy rozšlápnout páchnoucí hromádku ještě více, se pochválila, jak je Ázerbájdžán náš důležitý partner v oblasti energetiky a úsilí o odklon od ruských fosilních paliv. Pominu takové dezinformační otázky, jakpak se asi ázerbájdžánským soudruhům tak najednou povedlo prudce zvýšit těžbu a ze kterého nového naleziště jako ten plyn pochází, a přejdu rovnou k podstatě. Ázerbájdžán zaútočil na území Náhorního Karabachu a co hůř, s klidem ho anektoval. Prozápadní Arménie tak dostala pořádně na frak, ale navzdory tomu všemu jsou Azerové zničehožnic náš skvělý partner. Evropské prostředky tak posílily sílu muslimského světa a poškodily pozici Evropy jako garanta čehokoliv. Ázerbájdžán je čistá nefalšovaná diktatura, kde lidská práva jsou něco jako vtip. Když už máme jako tu hodnotnou europolitiku a stavíme na těch správných hodnotách, proč je Rusko zlé a Ázerbájdžán náš milovaný partner? Rusko napadlo Ukrajinu a přisvojilo si její území. Ázerbájdžán napadl Arménii a přisvojil si její území, byť si o statusu enklávy můžeme myslet něco jiného. Nedezertovala snad soudružka na stranu temných sil? Já vím, logika je cispatriarchální přežitek. A to se raději ani neodvažuji položit otázečku, zda náhodou nějak nesouvisí nárůst možností palestinských bojůvek s tím, že sypeme prachy arabských diktaturám? Ne, nesouvisí, nic s ničím nesouvisí, to je přeci zřejmé a kdo si myslí něco jiného, je mírový štváč.

Generál je prostě rozený diplomat

Ale zato na poli prezidentské diplomacie máme samé úspěchy. Generál státní prezident cosi blekotal o tom, že nemůže přijmout arciďábla Fica, protože má nevhodné názory na Evropskou unii a dodávání zbraní Ukrajině. Inu starého psa novým kouskům nenaučíš a rozkaz zněl naprosto jasně. I na jinak naprosto prorežimním plátku jakým je Seznam, redaktorům došlo, že takhle to asi není úplně dobře. Sice se to snaží lakovat na růžovo, když v titulku píší něco o gentlemanství, ale správný název je totální debilita a naprosto šílené diletantství. Bohužel podstatu věci se zakrýt nepodařilo. Premiér Fico, ať už si o něm myslíme, co chceme, je pořád demokraticky zvoleným politikem svrchované země a diplomacie není jen souhlasné přikyvování s těmi, se kterými si rozumíme. Umění diplomacie spočívá především ve schopnosti uzavřít dohody se zeměmi, které mají jiné postoje. Vztahy se Slovenskem jsou pro ČR naprosto klíčové, protože je nám to velmi mentálně i kulturně blízká země. Zato však přijmout mladého Sorose žádný problém nebyl. Proč to vadí? To máte tak – v diplomacii není nic důležitějšího než vzájemnost pozic. Pavel je hlava státu a jako návštěvy přijímá především hlavy nebo šéfy vlád mezinárodně uznávaných států. Proto je přešlap oficiálně přijmout někoho bez vymezeného postavení a řešit s ním aktivity nějaké neziskovky, což ani není prezidentská agenda. V případě svrchovaného státu je odpovídající přijetí nějaký nižší úředník na ministerstvu zahraničí. Chápu, že ten člověk může mít více moci, než oficiální šéfové, ale pak ho musíte přijmout mimo protokol. Všimněte si dobře snímku a zejména červeného zápisníku. Na čí straně leží? Kdopak si bude zapisovat úkoly? Sdělení je celkem jasné, ne? Je to stejný přešlap jako výlet do Německa, kde jednal s bavorským premiérem. Ta nerovnost pozic ukazuje, kde je místo České republiky, že je rovna spolkové zemi. To je tak, když za jásotu zvolíte do čela státu člověka, který má naprosto nulové zkušenosti s politikou, mezinárodními vztahy a diplomacií. Kdopak si dneska vzpomene, jak Angela Merkelová pokud něco chtěla, musela přijet za Zemanem? Vedle současného státního prezidenta tak Zeman vypadá jako státník první třídy.

Byznysmeni převezmou štafetu komunikace

Tak to nějak celé vypadá na levačku s pozicí státu a uvnitř se lid začíná bouřit. Po čtyřech letech od vyhlášení nedokázala takzvaná Zelená dohoda pro Evropu podle premiéra Petra Fialy nasměrovat země EU k inovacím a proměnám ekonomiky. Pro firmy je to naprosto výhodné, je to obrovská příležitost trvající už celé čtyři roky a nic? Kde jsou ty davy poblázněných podnikatelů a podnikavců, kteří chtějí na této příležitosti vydělat? Proč vládě neutrhnou ruce? Kdepak je ten vzrůst životní úrovně? Není ten správný okamžik říct, že je čas to zabalit a přiznat barvu, že zelené šílenství je dost pitomý nápad, který by bez dotací nepřežil ani minutu? Že je to tak těžké břemeno, které ekonomika neutáhne? Ne, není, je to jen o zlepšení komunikace. Nu a tak se přikročilo k té lepší komunikaci. Protože vláda to zjevně nezvládá, rozhodli se „kapitáni“ průmyslu převzít štafetu. Výsledkem je dokonalý nápad, že stačí Zelený úděl zbavit ideologie a všechno bude krásné. Jenže zelené šílenství je jenom ideologie a nic jiného. Žádný zelený nápad z této produkce zatím v technické a ekonomické diskusi neobstál. Proto byla založena aliance, kde si banky a průmysl mohou navzájem pomáhat se svými plány na oduhlíkování. Člověk by skoro plakal dojetím nad těmito lidumily. Cože najednou taková starost o planetu a o budoucnost lidstva? Nějací kaziči zábavy ze švýcarské univerzity St. Gallen a britské University of Bath došli k závěru, že čím více je firma pod konkurenčním tlakem, tím hůře vychází v hodnocení společenské odpovědnosti. Zrovinka pro Brity by tam měla být jistá zkušenost s průkopníkem slepých uliček Robertem Owenem, který mimo jiné považoval vynález parního stroje za neštěstí. Myslel to dobře, dopadlo to jako vždycky. Tihle vědci vybádali, že ESG parametry rozhodně nejsou nakloněny ziskovosti podnikání. Kdo by to byl čekal, co? Inu věda. Výsledkem jejich studie je také to, že nejvíc do ESG investují monopoly. Pročpak asi? ESG nesmyslům se nejlépe daří tam, kde vznikl monopol ať už přirozeně nebo uměle. Takže když se ESG stane povinným pro všechny, k čemu přesně to povede? Podle marxistů Owen zkrachoval, protože v celkovém dravém kapitalistickém prostředí nemohl obstát. Proto bylo nutné nejprve změnit společenský řád. Už jsme to tu jednou měli tu kýženou změnu společenského řádu spojenou s narovnáním prostředí. ESG se v konkurenci nedaří. Prosazením ESG vzroste potenciál dominance na trhu pro ty správné vlastníky klíčů. A to je celé, o co se hraje. Kdo bude stát nahoře v potravinovém řetězci.  Přeloženo do češtiny ESG prostředí podporuje a vytváří monopoly v hospodářství. K čemu to vede, můžeme vidět na cenách elektrické energie. Prostě zdražíme, jelikož je to společensky zodpovědné, vy držte klapačku a plaťte. Nikdo s tím nic nenadělá. Proto ten náhlý nával altruismu u velkých firem. ESG je totiž způsob, který vede k monopolizaci trhu pod jejich vedením. Jenže výsledek monopolizace ekonomiky je vždy stejný, velké zisky, ale také na druhé straně značné společenské napětí, kdy se dostávají skutečné hospodářské možnosti do střetu s nenažraností monopolu. A proto je potřeba lépe komunikovat, aby holota chápala, že žít v bídě je pro její dobro. Vlastně, promiňte, v bídě, měl jsem na mysli společensky zodpovědně. Už lépe komunikuji?


Související články:


12345 (428x známkováno, průměr: 1,13 z 5)
16 947x přečteno
D-FENS © 2017