Úvaha: Proč chce prezident jet na summit NATO aneb rozvědčík se nezapře a co média „zamlčela“

Také jsem se rozhodl přispět svojí troškou k tématu prezident a jeho výletu do Ankary. Současně čtenáře požádám, aby případně přečtení zvážili, neboť je třeba mít určitou orientaci v právních předpisech. Bez toho se může zdát dané „nečitelné“.

Na úvod ještě řeknu, že oficiální média opět nezklamala, resp. zklamala tak jako vždycky. A tím pádem v podstatě nejsou k dispozici relevantní informace. Celá záležitost se tedy zvrhla na vzájemné osočování, dehonestaci atd. Výsledkem je pouze ještě více rozdělená společnost.

Při svých úvahách jsem si nejprve položil první otázku. O co vlastně v té Ankaře půjde, co bude předmětem?

Z médií víme, že má být nějaká formální část – jednání (zřejmě nějaké handrkování o rozpočtech a příspěvcích viz i otázka druhá) a pak nějaká neformální – večerní žranice. A že Pepa půjde na tu formální, Franta na tu neformální a Venca na obě. Nebo naopak. Prase aby se v tom vyznalo. Přeci nejprve musím začít s tím, co má být konkrétně předmětem a podle toho je třeba teprve zvolit, kdo tam bude zájmy občanů ČR hájit a to i z pohledu „dělby moci“ dle ústavy a předpisů.

Druhá otázka. Co vlastně prezident v té Ankaře bude přesně dělat?

Konkrétní informace opět nejsou. Prezident ve svém dopisu premiérovi píše (odkaz):

„…v zájmu přispět k zajištění kontinuity v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky České republiky, jež se významně prolíná s působností prezidenta republiky, a to nejen v oblasti mezinárodních vztahů. S ohledem na témata, která mají být na tomto summitu projednávána, především výdaje na obranu a plán naplňování závazků přijatých v loni na summitu v…„

Média snášela pouze argumenty (některé použil i prezident ve své žalobě k ÚS jako, že je to zvyklost, že je vrchním velitelem ozbrojených sil, že má tyhlety správné kontakty ještě z doby vojákování v NATO atd. atd., tak konkrétního asi opět nic.

Třetí otázka. Jaký prospěch z cesty prezidenta budou mít občané?

Odkáži na ústavu: „Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.“ Tzn. co to konkrétně pro občany přinese? Vzhledem k absenci potřebných údajů, viz výše, tak konkrétního asi nic. Je podle mne zbytečné, abychom tam jako občané jen tak platili žranice, mlácení prázdné slámy příp. výlety a nákupy. Tedy za sebe jsem vyhodnotil, že tuto službu nepotřebuji.

Čtvrtou otázkou bylo, zda by mohlo dojít k nějaké škodě, pokud prezident do Ankary nepojede.
Opět jsem vyhodnotil, že vznik žádné škody nepředpokládám. A ani média nic konkrétního nepřinesla. Když tam nebude prezident, tak nás vyloučí z NATO, Rusko nám vyhlásí válku nebo budeme muset platit příspěvky ve výši 100% HDP?

Pátá otázka. Kam přesně spadá prezident z pohledu ústavy?

Do moci výkonné. Tak jako Vláda (resp. i ministerstva a státní zastupitelství).

Šestá otázka. Jak je to s tím sdělovaným „hlava státu“?

Dle ústavy: Prezident republiky je hlavou státu. Vláda je vrcholným orgánem výkonné moci.
Tady se kloním k tomu (viz názory a výklady prvorepublikové ústavy ČSR, resp. zde, že jde v těchto případech o proklamaci nikoliv o přiřazení konkrétních kompetencí.

Naopak opět prozatímní ústava nazývá presidenta republiky výslovně „hlavou státu“ ( § 7), což ústavní listina činí jen jaksi mimochodem v § 2. Označení toto jest výlučně dekorativní, poněvadž z něho nelze odvozovati žádných důsledků co do jednotlivých povinností a práv presidentových.

Z toho tedy vyplývá, že předpisu, který presidenta označuje za „hlavu státu“, nesmíme rozuměti tak, jako by se všecka státní moc republiky soustřeďovala v něm; jako by ze zdroje, kterýmž jest lid, vyplývala do něho a teprve z jeho rukou přecházela na orgány ostatní. Tak tomu není.

Sedmá otázka. Jak lze chápat formulaci ústavy: „Prezident republiky dále a) zastupuje stát navenek,“
Prezident ve své žalobě k tomuto uvádí (bod 45 žaloby):

Z funkčního hlediska lze obsah kompetence zastupovat stát navenek rozdělit do 3 oblastí — rozhodovací, protokolární a informační.

Tady si dovolím nejprve vložit opět část výkladu prvorepublikové ústavy (je odlišná od v žalobě uvedené citované argumentace prezidentem na str. 16 žaloby):

„Zastupováním státu na venek v tom smyslu bude na příklad: vyrozumívání cizích mocností o obsazení nového, či vzdání se části dosavadního státního území, o zachování neutrality a podobně. Akty „zastupování“ rozumíme ovšem jen jednání konečná, definitivní projevy státní vůle. Ne tedy přípravné, prozatímní vyjednávání; ne na př. naznačení, že republika by se za určitých okolností zachovala takovým či onakým způsobem…„Zastupováním“ na tomto místě rozumíme zastupování právní; ne tedy representační a společenské úkony, které president na venek vykonává jako hlava státu.„

S tímto souvisí to ústavou zmiňované: „Rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavců 1 a 2 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády.“

Což potvrzuje i prezident částečně ve své žalobě (bod 45 a 46 žaloby).

Tj. výkon „rozhodování“ – mají povahu rozhodnutí ve smyslu čl. 63 odst. 3 Ústavy a podléhají (formální) kontrasignaci.

A výkon „protokolární (reprezentační) a dále také informační“ Jednání (úkony) podniknuté při realizaci reprezentační a informační činnosti nemají povahu rozhodnutí ve smyslu čl. 63 odst. 3 Ústavy, a proto (formální) kontrasignaci nepodléhají.

Vracím se nejprve k otázce první. Co bude předmětem jednání v Ankaře? A vyžaduje tento předmět zastupování republiky prezidentem???

A pak k otázce druhé. Kterou z těch tří činností tj. „rozhodování“ – „protokolární (reprezentační) – „informační“ bude v Ankaře prezident vlastně dělat???

Z žaloby prezidenta vyplývá (bod 54 žaloby):

„Pokud jde o aktuální případ, slouží účast na Summitu nejen rozhodovacímu aspektu zastupování státu navenek, ale ve významné části i reprezentačnímu a informačnímu aspektu.“

Pokud se bude jednat o činnost, kterou označil prezident za „rozhodování“, tak sám uvádí, že kontrasignace nutná je (tzn. předběžným opatřením se prezident domáhal kontrasignovat a toto usnesení ÚS (odkaz zde) ukládá povinnost předsedovi vlády kontrasignovat???). Pokud to budou činnosti ostatní (a to zřejmě budou, neboť prezident píše, že potřebuje čerpat informace, viz níže), tak tedy dle mého názoru tyto ostatní činnosti do bodu „zastupuje stát navenek“ nespadají. A tím pádem se nejedná o činnosti, jejichž výkon si může prezident ústavně nárokovat. A měl by sám být soudný a svými výlety nezvyšovat již tak astronomický schodek ve státním rozpočtu.

Nyní ještě k té „informační činnosti“ prezidenta (rozvědčík se prostě nezapře). V žalobě prezident sděluje (bod 46 a 54 žaloby):

„Informační oblastí se rozumí činnost, při níž státní orgán v průběhu mezinárodních jednání čerpá a vyhodnocuje informace, které se (zejména neformálně) dozví. Informace takto získané a zpracované mají zvlášť důležitý význam nejen pro další realizaci kompetence zastupovat stát navenek, ale i kompetencí dalších včetně kompetencí s převážně vnitrostátním dopadem.

Pouze fyzickou přítomností na Summitu může prezident republiky nezprostředkovaně načerpat informace, které jsou nezbytné nejen pro jeho pozdější účast na vytváření zahraniční politiky státu (viz výše), ale především pro řádnou realizaci jiných ústavních a zákonných kompetencí; očividné výhody bezprostředního seznámení se s aktuálním stavem mezinárodního prostředí nemůže nahradit vyžadování zpráv a projednávání otázek dle čl. 64 odst. 2 Ústavy a čl. 9 odst. 3 ústavního zákona o bezpečnosti České republiky, případně opatřování informací jiným způsobem. Z tohoto důvodu je nezbytné pro výkon prezidentského úřadu ve veřejném zájmu (čl. 2 odst. 3 a čl. 59 odst. 2 Ústavy).“

Dokážete si představit, že každý z představitelů státní moci by trval na osobní účasti (na jakékoliv akci) s tím, že potřebuje načerpat informace přímo, příp. že potřebuje mluvit neformálně např. s Hansem, aby jako mohl ty informace osobně čerpat a vyhodnocovat? To by nám roční rozpočet ČR vystačil tak na 14 dnů.

Co se týká prezidentem zmiňované vytváření zahraniční politiky státu, pak např. kompetenční zákon říká „Ministerstvo zahraničních věcí je ústředním orgánem státní správy České republiky pro oblast zahraniční politiky…“. Ano, je to samozřejmě složitější. Nicméně domnívám se, že obecně jsou „karty“ nějakým způsobem rozdány a prezident se snaží si „uloupnout“ něco, na co nemá nárok.

Pokud se prezident snaží úkolovat vládu, příp. její členy pomocnými pracemi (zajisti letadlo, zajisti akreditaci atd.). Odkáži na zákon č. 114/1993 Sb. o Kanceláři prezidenta republiky.

Co má kancelář zajišťovat?

Kancelář zajišťuje obstarávání věcí spojených
a) s výkonem pravomocí prezidenta republiky stanovených Ústavou České republiky, ústavními zákony a zákony,
b) s protokolárními povinnostmi a veřejnou činností prezidenta republiky a jeho manžela nebo partnera.
Tzn. tam je třeba se obrátit (jak kancelář zajistila?) a nikoliv na ústavní soud pomocí žaloby.

Osobně žalobu prezidente považuji „za právně slabou“. Usnesení ústavního soudu pak za protiústavní. Proč je usnesení jaké je, je podle mne díky úrovni a morálnímu kreditu některých soudců (čest dvěma výjimkám). Za vše také hovoří dřívější snaha prezidenta protlačit na ÚS komunistického soudce Fremra.

Celá záležitost má ale světlý bod. Prezident ve své žalobě navrhnul:

„Konečně Ústavnímu soudu v zájmu urychlení projednání a rozhodnutí věci navrhuji, aby ve smyslu $ 44 zákona o Ústavním soudu nařídil ústní jednání; mám za to, že by ústní jednání umožnilo řízení v jistém smyslu koncentrovat a vyvarovat se zdržení v podobě časově náročného procesu zasílání vyjádření jednotlivých účastníků řízení a navazujících replik (duplik).“

A jak říká zákon o ÚS:

Ústní jednání před Ústavním soudem je veřejné; účast veřejnosti může být omezena nebo vyloučena, jen vyžadují-li to důležité zájmy státu nebo účastníků řízení anebo mravnost.
Tak pevně věřím, že v zájmu občanů k ústnímu jednání dojde. A prezident na něj dorazí osobně.

Z mého pohledu vidím následující obecně slabá místa:

– bohužel při přejímání ústavy ČR z prvorepublikové ústavy, došlo díky některým osobám k vytvoření systémových chyb. Otázka zda úmyslně nebo z neznalosti.

– představitelé státu (obecně) vůbec nepochopili, že státní moc dle ústavy slouží občanům, nikoliv opačně. Nepochopili, co znamená „vykonávat/zastávat v zájmu všeho lidu“.

– prezident podle mne vůbec nepochopil svoji úlohu a to i v kontextu vzniku tehdejší ČSR a tehdejší ústavy. A spletl si evidentně prezidentský úřad s cestovní kanceláří all-inclusive.

28.06.2026 RK

Související články: