Chameleonovo soudní nevítězství

Na pozadí probíhajícího justičního puče a instalace autoritativního prezidentského systému úplně zanikla ta základní otázka. Proč se vůbec prezident musí domáhat své autority soudně?

Předběžné rozhodnutí US bylo předvídatelné a stejně tak je předvídatelné budoucí rozhodnutí ve věci samé. ÚS je už dlouhá léta předmětem něčeho jako power design, kdy je postupně institucionálně i personálně konfigurován tak, aby fungoval jako orgán deep state, byl způsobilý korigovat vládní kroky a být alternativní vláda i obě komory parlamentu, kdyby se stalo něco nežádoucího a vláda přestala skákat tak, jak deep state píská. Tato tendence je už roky zřejmá, je veřejně známa a čelní představitelé ÚS se tím nijak netají. Začal to Václav Havel těmi jeho schůzkami na Vikárce, kde se ve velkém vyrábělo materiální jádro ústavy a cirhóza jater.

Za povšimnutí stojí už jen to, že nadpoloviční většina ústavních soudců jsou bývalí komunisté, někteří pak bývalí hardcore komunisté. Většina z nich pak byla celý život závislá na státu, část z nich strávila svůj celý dospělý produktivní život prací pro vládu a pro stát, přičemž jejich hlavním zájmem a posláním bylo upevňování státu a jeho institucí. Čekal snad někdo, že budou rozhodovat proti zájmům agenta Pávka, což je momentálně jeden z nejvyšších assetů deep state? Not really…

Kdo to nevidí nebo je tím překvapen, tak je buď úplně blbej nebo slepej.

Osobně se domnívám, že ÚS vůbec nebyl oprávněn předběžné opatření vydat, protože absence bývalého komunistického agenta s IQ 107 na summitu NATO jaksi inherentně nenaplňuje kritérium významné škody. Summit proběhne s ním i bez něho, výsledkem summitu bude, že členské země musejí víc dřít občany z kůže a vydávat víc prostředků „na obranu“, rozuměj na zbrojení, protože USA už nehodlají „chránit“ jiné země zadarmo. Aliance se pomalu rozpadá, protože se rozpadá mocenský model, na který byla postavená. USA už nepotřebují v západní Evropě bránit svoje pozice, protože západní Evropa začíná být bezvýznamná. Ve všech klíčových zemích dochází k rozpadu jejich vnitřního uspořádání v důsledku zničení ekonomiky a imigraci. Německo odpis, Velká Británie odpis, Francie odpis a dluhy k tomu. USA už nepotřebují pomocí NATO držet Německo zpátky, protože si spočítali, že Německo už je nebo brzy bude ekonomicky a politicky mimo hru. USA tedy nepotřebují NATO vůbec na nic a těžiště svého vlivu posouvají do střední Evropy (viz nedávná zpráva o dislokaci amerických vojáků v Polsku), což je dobře pro nás a špatně pro soudruha Pavla, protože ten je součástí toho minulého a končícího modelu distribuce moci. Je to asi stejné, jako by vodič sentinelu žaloval komisi FIA, že ho nepustili na závody Formule 1.

Ať už s Pavlem nebo bez Pavla, není o co hrát, severoatlantická aliance se mění na západorýnskou s velmi nejasnou budoucností.

Nemyslím si, že se v Ankaře se už teď vytvářejí fronty nedočkavých úředníků, aby slyšeli moudra agenta Pávka. Nějaký český rozvědčík v pozici prezidenta je světu dohromady u prdele. Takže si tam stoupne a bude hřímat, že musíme víc utrácet za zbraně a musíme být na Rusko tvrdší, protože mu Kolář nařídil, že teďka má být jako jestřáb. Vypovídá se a pak si pojede zajezdit na motocyklu. Business as usual.

Nicméně základní otázka je jiná.

Za celou historii České republiky, Československa a pravděpodobně většiny evropských zemí je to poprvé, co se prezident domáhá své autority soudně.

Je to absurdní.

Zdrojem prezidentovy autority by měly být jeho postoje, jeho schopnosti, široká akceptace a jeho mandát. Nikoli ovšem soud.

Jinak řečeno, kdyby hradní guma měl na to, aby zastupoval Českou republiku na summitu NATO, neměl by vůbec žádný problém, aby tam byl. Ještě rádi by ho tam vzali. Hradní guma si bohužel svými minulými postoji tuto cestu zkomplikoval a sám je příčinou toho, že se musí domáhat svého mandátu takto potupnou cestou.

Petr Pavel je nezpůsobilý naši zem zastupovat zejména z následujících důvodů:

– není osobností, která by prošla nějakým vývojem uvnitř společnosti ani autentickým vůdcem. Je mocenským vehiklem struktur napojených na deep state a marketingovým projektem.

– nechal se velmi nešikovně „navézt“ do role vůdce opozice, ze které se dosud snaží vymanit, většinou marně. Aby toho nebylo dost, veřejně podporoval politické aktivisty a neziskovkáře, jako například Mikuláše Mináře, což je pro osoby veřejně činné něco jako polibek smrti. Nemůže se pak divit. že jeho vztahy s vládou jsou problematické a že nestojí o spolupráci s ním.

– nelze ponechat stranou, že některými svými minulými postoji a vyjádřeními sám sebe uvedl do pozice, že nebude na summitu NATO vítaným. Například prohlásil o prezidentu Trumpovi, že je odpudivá bytost (tedy ani ne člověk), ale džihádista Šará mu problém nedělal. Také nelze ponechat stranou, že soudruh Pavel je bývalý komunistický agent. Naší zemi nepomáhá posílat komunistické agenty na summit NATO.

Pavel připomíná vztekajícího se pubertálního svazáčka, kterého velký kluci odmítají brát vážně a brát ho na výlety, takže trucuje, frfňá a postěžoval si na ně na schůzi. Nechápu, jak tohle ufňukané tentononc mělo fungovat jako rozvědčík, který měl infiltrovat vrcholové orgány kapitalistického Západu a rozbít základní kameny buržoazního zlořádu. Myslím, že to jeho řídící orgány tehdy neodhadly a my na to teď doplácíme ostudou.

27.05.2026 D-FENS

Související články: