Turecká káva pro silné žaludky

Hovínka, jen tak mimochodem, oznámila stylem „šest rohlíků a máslo, prosím“, že turečtí pohraničníci postříleli pár Syřanů při pokusu překročit hranice a dále, že Turecko pouští na své území jen raněné a že spolu se strýčkem Samem hodlají postavit pro syrské uprchlíky vesnici……v Sýrii.

Zprávu zveřejnila dnes v poledne většina nejvýznamnějších českých zpravodajských serverů ve stejném znění a nikdo ji prozatím nezpochybnil. ČT se velmi stručně zmínila v odpoledních zprávách a večer už tradiční hluboké ticho a festival těch skutečně důležitých informací. Nikde žádné rozhořčené komentáře Fendrycha a dalších dobroserských brouků Pytlíků, kteří při takovýchto událostech jinak projevují značnou pohotovost a mačkají citron do sucha.

Zkouším si představit, jak by tento lakonický článek vypadal, kdyby eurohujeři tak zoufale Erdogana nepotřebovali, Turecko nebylo v NATO a zmíněné události se staly, dejme tomu třeba na hranici Makedonie a Řecka, prostě někde u nás, v království humanity a lásky a při té představě se mi chce zvracet. Turek si zašpéruje hranici se státem, kde zuří i jím živená válka a dál pouští jen raněné. Pro odhad , kdo především bude asi zraněný, velké fantazie ani netřeba. Žádnou kritiku nikde nevidím, zato Bohoušův opatrný plán B nebo Orbánovy zátarasy, snažící se naplnit pravidla Schengenu, dostávají po vejcích stále a vytrvale.

Turek také už od února zvysoka dlabe na nějaké úmluvy o válečných uprchlících. Přestože je, na rozdíl od Německa nebo Švédska, první bezpečnou zemí na cestě, momentálně žádné nepouští a dokonce po nich úspěšně střílí, čímž sice předvádí Evropě, jak se ochraňují hranice státu v krizové situaci, ale to jistě není ten pravý důvod jejich uzavření. Makedonie, která se z čirého zoufalství také pokouší uzavřít to korzo, se z prvních stránek s karatelskými titulky prakticky nehne.Ty mantry o právech uprchlíků a povinnosti je přijímat za všech okolností a v jakémkoliv množství, zřejmě platí jak kdy a jak pro koho. Ve srovnání s evropským povinným průchoďákem přes několikery hranice je to opravdu zábavné. Kritika opět veškerá žádná.

Turek zastřelí při ochraně této své hranice devět Syřanů a naše média to uvedou jako zprávu o počasí. Dneska pršelo, zítra bude taky. Hotové, vyřízené. Míra humánnosti a povinnosti páchat dobro s narůstající vzdáleností od Bruselu evidentně klesá. Chcete beztrestně střílet do uprchlíků, aniž riskujete právní postih nebo alespoň mediální tsunami rozhořčenosti? Přesuňte svůj stát mimo Evropu, nebo buďte pro světové dobrosery nepostradatelní. Nejlépe obojí.

Turek se rozhodne, že už nebude přijímat uprchlíky a místo toho jim postaví vesničku střediskovou v Sýrii. V té cizí zemi, kde se válčí. O tom, že hodlá tento akt milosrdenství realizovat se poradí s Obamou a dokonce spolu určí i místo, kde bude v té Sýrii stát. Oba státníci se pak shodnou, že je to výborný nápad, který si zaslouží pozornost OSN a vůbec celého společenství šiřitelů demokracie skrze dodávky zbraní všem bojujícím stranám. Tu humanitárně velkolepou ideu, postavit vesnici v Sýrii, představí Turek každému na zeměkouli, kromě Syřanů, jejich legální vlády a prezidenta. Není ten Erdogan roztomilý? Je, proto mu to ještě zaplatíme a dostane Nobelovu cenu míru.

06.03.2016 Lulina

Související články: