Informace jsou níže, ale varuji: není to čtení pro každého a může vás vyvést z míry. Pokud neradi o takových věcech přemýšlíte, prosím nerozklikávejte tento text – s naprostou vážností říkám, že nevědomost vám poslouží lépe. Text je pro obyčejné lidi, kteří nemají ani výcvik ani s sebou nenosí zbraň.
Vzpomínáte na dobu cca před 2-3 roky? Tehdy nás státní moc buzerovala přes krizový zákon (z. 240/2000 Sb.). Pokud se tedy jedná o dnešní situaci, vždyť už dávno podle tohoto zákona musí mít jednotlivé státní subjekty zpracovány krizové plány (a to i vzhledem k předchozím obdobným incidentům r. 2015 UB, r. 2019 Nemocnice Ostrava).
Říkám si, co je vlastně v Kocourkově větší zločin. Zda vystřílet nemocnici, nebo říct veřejně, že by se občané mohli bránit bláznům se zbraní,
Přesně před dvaceti lety Eric Harris a Dylan Klebold zabili dvanáct spolužáků, jednoho učitele a pak sami sebe. Dalších 24 studentů zranili. Nebyli první ani poslední masoví vrazi. Jejich zločin však získal jedinečné místo (nejen) v temné historii šílených střelců.
Uplynuly tři roky od akce našeho domácího šíleného střelce a nebylo by od věci si akci připomenout a vzpomenout na oběti.
Tento článek je překladem stejnojmenného článku z blogu Kathy Jackson. Po každé takové události se vždy vyrojí spousta chytráků, kteří přesně vědí co se mělo, mohlo, nebo by se mohlo udělat či stát jinak – ať už tam byli či ne. Je velmi snadné věřit myšlence, že víme co by se bývalo stalo, kdyby to či ono bylo jinak, ale ve skutečnosti nevíme. Ohlédnutí do minulosti je ve všech směrech stejně omezené jako pohled do budoucnosti. Říká nám (Také pouze to může!) co se ve skutečnosti stalo, ale už ne co by se stalo, kdyby se věci měly jinak.
Ano, ten nadpis je dost cynický, přesto si myslím, že srdce starýho Husseina co teď „šéfuje“ v Americe zaplesalo, že by přece jen mohl dotáhnout do konce svůj zvrácený nápad a odebrat lidem zbraně. Jeho snaha zapsat se do historie i jinak, než že byl první barevný prezident USA, ale jinak vcelku neúspěšný, je prostě cynická.