Informace jsou níže, ale varuji: není to čtení pro každého a může vás vyvést z míry. Pokud neradi o takových věcech přemýšlíte, prosím nerozklikávejte tento text – s naprostou vážností říkám, že nevědomost vám poslouží lépe.

Text je pro obyčejné lidi, kteří nemají ani výcvik ani s sebou nenosí zbraň.

Jak tomu mohu zabránit?

Ne, nemůžete. I když nosíte střelnou zbraň, nemůžete.

Netrapte se tím a udělejte to nejlepší.

Dá se tomu předejít?

Ano, ale leda ve 100% totalitním státě, který má pod dohledem každého občana 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Dokonce i v Severní Koreji a Číně se takové incidenty stávají, když se nějaký voják/policista zblázní.

Takže ne, pravděpodobnost lze drastickým dohledem nad obyvateli snížit, ale i tak ne na nulu. A pokud pravděpodobnost snížíte příliš nízko (úplný zákaz střelných zbraní), zvýšíte pravděpodobnost, že se stanete obětí násilí, protože existují špatní lidé, kterým jsou nějaké zákony k smíchu. Zákaz střelných zbraní tyto lidi povzbuzuje k páchání zločinů, protože je pro ně menší šance narazit na odpor (viz střelci ze škol v USA, kteří si záměrně vybrali školy v oblastech, kde jsou zbraně zakázány).

Takže pokud vás vaše emoce nutí udělat něco HNED, nechte to trochu vychladnout a pak si to znovu promyslete.

Jaká je pravděpodobnost, že skončím v takové situaci?

To máte větší šanci vyhrát v loterii. Není třeba se obávat této temné možnosti – zbytečné starosti vám způsobí mnohem více škody. Svěřte svůj život do rukou osudu a investujte svou energii do něčeho užitečného.

Máme tu profesionály (policie, armáda), kteří to mají na starost.

Pokud chcete něco dělat, dělejte (super je začít běhat), ale nenechte se tím pohltit.

Ale co můžu v takové situaci dělat?

Pokud situaci nelze zabránit (můžete být perfektní řidič, ale vždy vaše auto může nabourat někdo jiný, kdo perfektní řidič není), naučte se situaci přežít.

Vše, co musíte udělat, je použít selský rozum. Proveďte popořadě:

Vždy : Skrčit se.

Plán A : Utéct.

Plán B : Schovat se.

Plán C : Bojovat.

Vidíte, není to složité a není nutné mít jakékoliv speciální znalosti a dovednosti – sehnout se a utéct dovede každý (promiňte, vozíčkáři). Pokud se vám vydaří plán A (funguje pro drtivou většinu lidí), není třeba plánu B ani C – ale je dobré o nich vědět.

Níže si to probereme podrobněji:

1. OKAMŽITĚ SE SKRČTE/SEHNĚTE

Nebo sebou hoďte na podlahu, ideálně za překážku (zeď, odpadkový koš, květináč,…).

Budete menší cíl a střelec soustředí svou palbu na větší/snazší cíle.

2. Nadechněte se (půl sekundy), abyste ZHODNOTILI SITUACI

Co vidíte/slyšíte, odkud přichází střelba a kam by se dalo utéct (nouzový východ, chodba,…) – můžete začít utíkat jen tak, ale s plánem je to lepší.

Pokud si nejste jisti, kde je střelec, dejte si další vteřinu (nechcete začít utíkat směrem k němu). Dobrá nápověda je utíkající dav – vyražte tam, kam míří on, nikdy ne napříč nebo proti, dav vždy utíká od střelby.

3. PLÁN A: UTÍKEJTE

…a to opačným směrem od střelce a odhoďte vše, co vás zpomaluje (batoh, vodítko se psem,…).

Poznámka: Live feed z vás možná učiní krátkodobou celebritu, ale nejspíš také mrtvolu.

Drapněte ty, kteří neumí pořádně běhat (děti) a vlečte je s sebou. Pokud máte někoho na starosti (učitel žáky,…) nemáte na výběr – musíte se postarat o všechny nejlepším možným způsobem, možná útěk není dobré řešení a je třeba přejít na plán B níže.

Zařvěte na ty, kteří mohou běžet, ale váhají nebo zamrzli, ale zařvěte jen jednou, dvakrát – křik prozrazuje vaši pozici a pokud budete křičet při utíkání, střelec uslyší, kterým směrem utíkáte.

UTÍKEJTE, DOKUD NEPADNETE, UTÍKEJTE, KAM AŽ TO PŮJDE. Utíkejte o život, utíkejte, ať se kolem děje cokoliv.

NECHTE zasažené OBĚTI a ty, kteří nejsou ochotni/schopní utéct, SVÉMU OSUDU. To je ta nejdrsnější a zdánlivě nesmyslná věc (a na první pohled i nelidská), ale stejně nebudete moci cokoliv smysluplného udělat – pouze z vás bude jen další oběť. Naším cílem je mít co nejméně obětí.

Pokud můžete, utíkejte tak, aby mezi vámi a střelcem byly překážky (sloupy, nábytek,…); když žádné překážky nejsou na dosah, prostě utíkejte. Rozhodně za sebou nic neshazujte ani nepřevracejte:

Stojí vás to čas a energii a obojím nemůžete plýtvat.
Co když vaší trasou bude prchat ještě někdo jiný, třeba s dítětem v náručí?
Kamery jsou dnes všude. A svědomí je svině.

Utíkejte rychle a teprve pak přemýšlejte, jestli utíkáte dobře (přepálený začátek je úplně OK). Čím rychleji se pohybujete (s trochu kličkování je to ještě lepší), tím hůře vás trefí. Je překvapivě těžké trefit běžícího člověka, i když jste to trénovali. Navíc:

Když běžíte, střelec se soustředí na jednodušší cíle, ne na vás.
Když utíkáte a střelec jde po vás, musí také utíkat – tím se vaše šance ještě zvýší, protože vy s sebou netaháte zbraň (zbraně) + výstroj, takže je velká šance, že střelci prostě utečete.
Když jde střelec po vás, alespoň nejde po ostatních lidech.

Nepřibližujte se ke stěnám (většina odražených kulek poletí do 40 cm od stěny), ale když zdrháte přímo podél stěny, nevadí – nikdo není dokonalý.

Utíkejte tak rychle, jak jen můžete a tak daleko, jak jen můžete. Utíkejte sami za sebe (nebo vy+dítě/děti) a nestarejte se o ostatní – akorát někoho jiného nesrazte nebo mu nebraňte. Stačí utíkat a nechat utéct i ostatní.

Jste v bezpečí? Teprve pak zavolejte na linku 112 a počkejte na pokyny.

Už nemůžete běžet? Čas na plán B: Schovat se.

Pokud nemůžete utíkat (jste zranění, není kam), můžete se schovat za/pod nějakého padlého nebo předstírat smrt. Tento typ střelce chce zabít co nejvíce lidí v co nejkratším čase (vs. kriminální zabiják, který má jinou „zakázku“) a když se nebudete (moc) hýbat, nebude s vámi ztrácet čas. Je to zoufalé, ale někdy nic jiného nezbývá. Dále se budeme zabývat možností, že si úkryt můžete vybrat.

4. PLÁN B: SCHOVEJTE SE

Ale jen pokud už nemůžete utíkat – útěk je VŽDY na prvním místě!

Pokud je vás více, je nejvyšší čas přestat se chovat jako jednotlivci a ZAČÍT PRACOVAT JAKO TÝM (!). Pokud nikdo nevelí, začněte velet – četli jste tento text a něco vám z něj v hlavě zůstalo. Skupinu lidí v panice dovede zorganizovat pouze VELITEL. Když lidé uvidí, že víte, co dělat (nebo to alespoň tušíte), pudově se chytí. Stačí když se chytnou jen jeden, dva lidi – ostatní nechte v klidu panikařit, pud sebezáchovy je nakonec přiměje jednat na – sebezáchově. Nakonec vaše zdravé jádro, které už na záchraně maká (a opravdu stačí i jeden, dva lidé) roztěkané, zamrzlé a panikařící lidi rozhýbe, pak zapojí a nakonec budete mít všichni situaci a svůj osud v rukou.

VYPNĚTE SVĚTLA (!).

Střelec nebude vidět dobře a velmi pravděpodobně půjde do osvětlených oblastí (jeho cílem je zabít co nejvíce lidí, nikoli pomalu prohledávat celou oblast a hledat zbloudilé ovečky). Když zhasnete, střelec alespoň bude muset strávit čas rozsvěcováním světel (a být jimi na pár sekund částečně oslepen) a dá vám to malou šanci navíc (viz Plán C níže).

Pozn.: Světla vypínejte až po schování se (!), ne, že je budete vypínat při útěku! Co kdyby vaší trasou prchal ještě někdo jiný?

ZAMKNĚTE DVEŘE.

I pokud se dveře dají zamknout, ZABARIKÁDUJTE JE čímkoliv po ruce (zamknout je dobré, zamknout a zabarikádovat lepší) – tím ze sebe uděláte těžší cíl a střelec půjde po jednodušších. Barikáda navíc zpomalí kulky a nevojenské náboje se při dopadu na ni roztříští/zdeformují a tím ztratí hodně ze své smrtonosnosti. Udělejte svou barikádu co největší a co nejpevnější. Překvapivým zastavovačem kulek je papír (tlustší telefonní seznam v pohodě zastaví běžné kulky z běžných krátkých zbraní), takže jestli máte možnost do barikády/krytu zabudovat knihy, nebo celou knihovnu, určitě toho využijte. Skříň se šanony je také parádní – ne kvůli plechu, ale kvůli množství papíru.

Pokud se dají dveře zamknout, ale střelec vidí skrz (okénko ve dveřích, široké štěrbiny), udělat barikádu je dvousečná zbraň: střelce to sice zpomalí, ale zároveň mu to dá vědět, že je tam někdo schovaný – použíjte selský rozum (všichni v místnosti jsou dobře schovaní a nejsou od dveří vidět vs. někdo se schovat nemůže; všichni jsou dospělí a vydrží mlčet vs. je mezi vámi vyděšené dítě;…).

ZAPNĚTE POŽÁRNÍ ALARM.

Ano, může to zamaskovat zvuky blížícího se střelce, ale také to zamaskuje zvuky, které vydáváte VY. Také tím pomáháte ostatním lidem:

Pokud si do teď nebyli vědomi, že se něco špatného děje, tak teď je to už trkne.
Střelec neuslyší, kudy lidé běží a kde se skrývají – včetně vás.
Je to pekelně otravné, takže střelec musí vydat nějakou energii, aby se s randálem alarmu popasoval, místo aby tu energii věnoval zabíjení lidí. A zvuk alarmu může dohnat některé psychicky labilní střelce k útěku.

VYPNĚTE VŠECHNY TELEFONY (!) nebo použijte režim letadla.

Poté na jednom vytočte 112, nepřerušujte telefonát a počkejte na pokyny. Nikdo vám tak nebude moci zavolat a prozradit vaši polohu střelci. Ano, je to klišé z hororů, když vám hlasitě zazvoní telefon jak vás shání někdo z rodiny, protože máte u jeho čísla nastaveno „dovolá se i v tichém režimu“, ale toto nebezpečí je reálné.

NEZVEŘEJŇUJTE NIC NA SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH (!).

Střelec okamžitě uvidí, kde jste se vy a vaši bližní schovali, vidí jak jste se zabarikádovali a jak se přes barikádu dostat. Předpokládejte to nejhorší, totiž že střelec sleduje situaci také digitálně/v TV/v rádiu a jednejte podle toho – parádní virál je mrtvolám na nic. A předpokládejte, že cokoliv pošlete příbuzným a kamarádům, tak ti to zveřejní (pod tlakem emocí a z blbosti). Pokud jste venku, snažte se zabránit kolemjdoucím zveřejňovat jakékoli informace, které poskytnou střelci výhodu – dokonce i informace zabíjí nevinné lidi. Zde zvedám prst k reportérům, kteří na místě ukazovali záběry lidí na římse – to jim, hovadům, nedocvaklo, že je tím mohou zabít???

Mějte na paměti, že když nemůžete mluvit, TÍSŇOVÁ LINKA 112 PŘIJÍMÁ I SMS (novinka, která byla implementována v předloňském roce a není moc známá). Toto lze mimochodem využít třeba v horách, kde je tak špatný signál, že volat nejde – ale SMS dřív nebo později projde.

Pokud máte vyřešen úkryt, je možné začít plánovat další krok (pokud to jde).

5. PLÁN C: BOJUJTE.

Toto je zoufalé a nemělo by k tomu dojít, ale když už na to došlo, je třeba bojovat. Vlastně jste stejně už mrtví, tak co můžete ztratit? Pravděpodobně prohrajete, ale možná ne – šanci na přežití vás i s vámi schovaných kolegů můžete dále zlepšit pouze bojem. Každopádně to pomůže ostatním, protože střelce boj s vámi zpomalí nebo ho i zastaví (pokud budete mít opravdu velké štěstí).

Použijte jakékoli improvizované zbraně (např. ošplíchnutí z hasicího přístroje je užitečný nástroj; pozor: běžný hasičák stříká pouze 25-30 vteřin, přerušované šplýchance znásobí vaše možnosti) a překážky (barikády, lana,…), které na místě vymyslíte.

Naplánujte si útok na střelce se svými kolegy a útočte z více úhlů najednou, např. z obou stran dveří – jeden z vás může být zabit, ale ten druhý může zachránit všechny ostatní. Pokud můžete, útočte nízko (na nohy; skrčeni pod pasem střelce mu můžete dokonce chytit zbraň za hlaveň a tím mu ji vyřadit) a vysoko (na hlavu). Pokud můžete, neútočte na úrovni břicha a hrudníku, protože tam někde bude mít střelec zbraň.

Pokud musíte, zaútočte klidně i holýma rukama. Ať kolegové ze zadních pozic hází knihy a květináče – klidně i pastelky – intimsprayem do ksichtu, tužkou do krku (ale i stehno se počítá), kousejte, škrábejte, plivejte – vše je dobré a vše se počítá – bojujte až do konce střelce nebo vás.

Vaši situaci to stejně nezhorší a můžete nejen sobě, ale hlavně svým bližním (!).

6. Když už je po všem, VYHLEDEJTE PSYCHOLOGICKOU POMOC.

A to i když ji nepotřebujete (!), „přinejhorším“ vám psycholog řekne, že jste v pohodě:).

PTSD (po-traumatickou stresovou poruchu) nemůžete překonat jen tak sami… možná můžete, ale zabere to příliš mnoho času, během kterého vám PTSD bude kurv*t život – i životy lidí kolem vás. Krom PTSD ti, kteří řádění střelce přežili, často paradoxně cítí vinu, že zrovna oni přežili a někdo jiný ne. Vina přeživších je také hodně ošklivá věc.

VYHLEDÁNÍ POMOCI NENÍ OTÁZKA HRDOSTI, ALE ZDRAVÉHO ROZUMU. Vyhledáním pomoci ušetříte všem spoustu času, který pak můžete věnovat věcem, na kterých skutečně záleží.

To, co jste prožili, vás změní. V dobrém i ve zlém, ale změní. Snažte se z toho vytěžit maximum dobrého – a právě vyhledání psychologické pomoci vám to umožní.

Poznámka: Vojáci celý svůj profesní život cvičí, aby PTSD a spol. zvládli, ale ani tak to mnoho z nich nedokáže – jak byste to měli zvládnout vy? Jste pouze naprosto normální obyčejný člověk.

7. CO KDYŽ NĚCO POSERU? (promiňte výrazivo)

Můžete zmrznout. Omylem můžete ublížit sobě (nebo někomu jinému). Můžete udělat spoustu špatných věcí místo té jedné správné. NEJSTE ŠKOLENÝ ČLOVĚK, MÁTE PRÁVO NA CHYBY. V SITUACI STŘELBY JE LEPŠÍ JEDNAT I BLBĚ NEBO NESMYSLNĚ, NEŽ NEJEDNAT VŮBEC.

Ano, můžete něco posrat a nejspíše i něco poserete – jděte do toho na 100%, ale pamatujte si, že i 5% je lepší než nula. Až všechny věci skončí, budete si často myslet „Sakra, měl jsem udělat tamto místo tohohle.“ Bude to pravda, ale měli jste výcvik? Měli jste snad hodiny nebo třeba jen minuty na přemýšlení? Neměli jste ani vteřiny!

Předchozí bod (6) se tohoto přemýšlení ve stylu „co kdyby“ velmi týká. Myslím to vážně.

Tak ať tyto informace nemusí nikdy nikdo využít a hodně štěstí!

SKRČIT SE

UTÉCT

SCHOVAT SE

BOJOVAT

Komentáře čtenářů:

Dotaz: Proč podobnou věc nenapíší policie nebo armáda?

Ti pracují na kurzech přežití s lidmi přímo a to je něco ÚPLNĚ jiného. Tyto informace tam dostanete – ale psát oficiálně něco takového jen tak na internet je pro ně riziko (profesní i etické). Nemohou například veřejně nabádat „postřelené nechte za sebou a utíkejte“, i když je to rada, která nakonec počet obětí sníží.

Tento text je jen pro laiky, kteří na takový kurz nepůjdou a zbraň si nepořídí. Pro ně je skrčit se–utéct–schovat se–bojovat dostatečně jednoduché a zapamatovatelné – a je to lepší než nevědět nic.

Dotaz: Není to blbý takhle veřejně psát?

Další případný střelec přečtením tohoto textu nezíská výhodu – kdyby vzal všechny rady vážně a začal plánovat proti nim, tak zabije méně lidí.

A třeba to nějakého i odradí: Teď už ví, že to nebude mít tak snadné, dokonce riskuje, že oběti se mu nakonec klidně i postaví a on „nesplní úkol“.

Dotaz: Mám zbraň, nějaká rada?

Jestli máte zbraň, víte, co dělat, tento text pro vás není. Hodně štěstí a ať jsme na vás hrdí!

Poděkování

Díky všem, kteří mi pomohli dát informace dohromady.

Zdroj textu:
https://www.facebook.com/jiri.hovorka.7121/posts/pfbid02oR6L4RMfPPMhtvLbs6AEmtexT35rtpi28ifPMbDsK6Je9idUAxap8EkQnruhMXiwl

Komentovat lze na:
https://www.facebook.com/jiri.hovorka.7121/posts/pfbid02JC3RYp7gAL1Uc7d1nnnGamtccZrGBRM5jW9eXdvcKvEXQEgNjibqgVXyfq1Mw3Xgl

09.01.2024 Jiří Hovorka

Související články: