Před skoro pěti lety jsem psal o tříhrnku s foukačkou. To nám to ale uteklo. Tříhrnek ukončil svůj useful life ve službách paní D-FENSové a opustil naši garáž, aby se tam nastěhoval… no nechte se překvapit.
Několik let jsem se těšil, jak naseru českou hospodu a napíšu článek s titulkem „100.000 km s 1.2 TSI“, až se nakonec ukázalo, že to tam nedotáhnu. Jedna-dvojku jsem letos na jaře prodal s proběhem 97.040 km. Hospodu naseru i tak. Vzhůru do toho.
V tomto článku bych si dovolil bych si sledovat dva cíle. Prvně obrátit pozornost místního petrolheadího core k poslednímu Speciálu Světa motorů, ve kterém redaktor Martin Vaculík rozebral po technické stránce všechny dostupné tříválce na trhu. Sekundárním cílem je popsat, jak si vede náš tříválec po roce užívání.
V tomto článku se podělím o zkušenosti s wartburgem moderního věku, motorem VW 1.0 TSI 115 k, který jsem prozkoumal v přibližovadle mojí ženušky – Seatu Ibize FR. Je to natolik spektakulární věc, že to nemohu ponechat stranou.
Článek bude o SEATu Ibize 6J, která nám doma dobře sloužila skoro deset let, o tom, jak se tyhle jižanský auta furt serou, že je SEAT marnej a proč se neodtrhlo Katalánsko.
Proč tedy Vít Rakušan dělal všechno možné i nemožné, aby si z celé akce nic neodtajnilo a nic nezveřejnilo? Za tím také nic hlubšího nevidíte?
Takže né bimbas ale pyj. Jo, to je fakt o moc lepší... Chlapci, odvrhněte Mira Šatana, pomodlit ke Clintu Benedictovi a spát.
Skoč do zdi!
Skoč do zdi!
Vida, Pedofilní Kanibalové valí do UŠÁkova zametat stopy, jakoby do nich střelil.