V tomto článku seznámím čtenáře s některými detaily soudního projednávání případu dvou plzeňských dopravních policistů, kteří stanuli v nedávné době před soudem jako obvinění z trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele, kterého se měli dopustit tím, že pozměnili úřední záznam v neprospěch řidiče.
V minulé části jsem rozebral, jak věc posoudil MěÚ v Lysé nad Labem a nyní se dostáváme k tomu, jak se krajský úřad vypořádal s mým odvoláním odeslaným v září 2014.
Minule jsme skončili mým odjezdem z Milovic, kde mi byl zadržen řidičák, a celá legrace měla teprve doopravdy začít. Pokračujme tedy.
Je tomu už víc než rok, co jsem přišel „kvůli chlastu“ o řidičák, a protože bývá lepší se poučit z cizích chyb, nabízím vám k přečtení tento (nejspíše) vícedílný článek.
Znáte nejnovější judikaturu o chlastu za volantem? Tento článek o ní bude. Je to poněkud rozporuplná situace, do které se aparát dostal vlastní vinou a troufám si tvrdit, že nikdo z toho nemáme prospěch. Halt kdo chce kam, pomozme mu tam a kdo vymění trvalou svobodu za chvilkovou bezpečnost, nedočká se ani jednoho a ještě bude nakonec nasranej. Aby bylo jasno, já jsem příznivcem nulové hladiny alkoholu za volantem. Proč ne. Nechci potkávat opilé řidiče, chci potkávat střízlivé řidiče. Jenže je třeba rozlišovat mezi myšlenkovou vizí a technickou realitou. Technická realita je taková, že jakákoli detekční metoda má svoji nepřesnost […]